Penze 4 O co pjde Minule O vdajch

Peníze 4

O co půjde? § Minule § O výdajích a 4 modelech (C + I + G + XN) § Nyní § Historie peněz § Tvorba peněz (kde se peníze berou) § Proč lidé drží peníze (vlastní peníze) § Rovnováha peněz na trhu § Rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou 2

Peníze „jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny. “ 3

Historie vzniku peněz § Barterová směna § Výměna zboží za zboží § Komplikovaná, nemalé transakční náklady (např. kovář chtěl podkovy výměnou za rybu, ale rybář je nechtěl, tak co teď? ) § Komoditní směna § Určitý druh zboží, který se považoval za platidlo § Např. dobytek, víno, kožešina atd. § Problém nedělitelnosti (např. nákup bochníku chleba za ovci, jak tu ovci rozdělit? ) 4

Historie vzniku peněz § Papírové peníze § Dříve kryty zlatem, dnes už ne § Dnes nucený oběh § Depozitní peníze § Neboli bezhotovostní peníze § Např. účty v bankách § Používání platebních karet 5

Funkce peněz § Prostředek směny (oběživo a platidlo) § Zúčtovací jednotka (míra hodnoty při oceňování směňovaných statků) § Uchovatel hodnoty (prostředek akumulace kapitálu a úspor domácností) 6

Nabídka peněz = „je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. “ Peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí peněžních agregátů. 7

Peněžní agregáty § Peněžní agregát M 1 (transakční peníze) = hotové peníze v oběhu + depozitní peníze na požádání § Peněžní agregát M 2 = agregát M 1 + termínované vklady § Peněžní agregát M 3 = agregát M 2 + akcie, podílové listy fondů a obligace (se splatností do 2 let) 8

Bankovní soustava § Je tvořena centrální bankou a komerčními bankami. § Centrální banka Aktiva § vládní cenné papíry § úvěry komerčním bankám § devizové rezervy § ostatní Pasiva § hotovost v oběhu § povinné rezervy (10 %) § ostatní 9

Bankovní soustava § Komerční banky Aktiva § rezervy u centrální banky § úvěry, cenné papíry § ostatní Pasiva § depozita (vklady) § úvěry od centrální banky § ostatní 10

Tvorba peněz § 1. předpoklad – neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech banky). § 2. předpoklad – komerční banky musí držet u centrální banky 10 % rezerv. 11

Tvorba peněz § Finanční aktiva rozdělujeme na: § Peníze (hotovost a depozita na požádání, u kterých předpokládáme nulový výnos) § Ostatní (alternativní) finanční aktiva (termínovaná depozita, obligace, akcie ) přinášející výnos vyjádřený úrokovou mírou 12

Příklad tvorby bankovních peněz 1/3 § Centrální banka nakoupila vládní cenné papíry ve výši 100 peněžních jednotek (p. j. ). To vede k růstu pasiv komerční banky (tj. k růstu depozit klientů, kteří prodali CB své obligace). § Současně dojde k růstu aktiv komerční banky v podobě zvýšení bankovních rezerv ve výši 100 mld. p. j. (hotovost + pohledávka vůči CB ). 13

Příklad tvorby bankovních peněz 2/3 § Komerční banka z nově přijatých depozit (100 p. j. ) poskytne 9/10, tj. 90 p. j. jako úvěry, vzniká její pohledávka (předpokládáme v = 1/10). § Zapůjčené peněžní prostředky ve výši 90 p. j. se objeví v komerčních bankách jako nová depozita (2. stadium expanze bankovních depozit). § Z nich budou ve výši 10 % (9 p. j. ) drženy povinné rezervy a zbytek (81 p. j. ) banka zapůjčí. 14

Příklad tvorby bankovních peněz 3/3 § Celý proces tvorby bankovních depozit se zastaví, až se završí dělení prvotního přírůstku rezerv 100 p. j. na povinné rezervy a úvěry. § Měnová báze = oběživo + rezervy (aktiva) 15

Rozvaha (účetní bilance) komerční banky Aktiva Pasiva Rezervy: 100 Depozita klientů 100 • hotovost 90 • rezervy u CB (ČNB) 10 Výpůjčky (přijaté úvěry) Úvěry (poskytnuté) Základní jmění Cenné papíry Ostatní: • rezervní fond (ze zisku) • hmotný majetek aj. • rezervy na opravy (do nákladů) Pasiva celkem Aktiva celkem 16

Přírůstek depozit je součtem nekonečné geometrické řady: , kde Přírustek depozit Prvotní přírustek deposit multiplikátor depozitních peněz v = rezervní poměr (míra rezerv) 17

Zvýšení peněžní zásoby centrální bankou (CB): § CB poskytuje úvěry komerčním bankám. § CB snižuje povinné minimální rezervy (v ČR 2 %). § CB nakupuje vládní cenné papíry (obligace). 18

Snížení peněžní zásoby centrální bankou (CB): § CB prodává vládní cenné papíry (bezhotovostně i hotovostně). § Probíhá splácením úvěru ze strany komerčních bank. § CB zvýší sazbu povinných minimálních rezerv. 19

Nabídka peněz • Nabídka peněz je považována za dokonale neelastickou na změnu úrokové míry (křivka nabídky peněz MS je vertikální). • Za předpokladu vytváření dobrovolných rezerv komerčními bankami (jejich růst při nízkém výnosu finančních investic) by křivka MS byla pozitivně skloněna. • Poloha křivky MS je určena monetární politikou CB (posouvá se doleva při restriktivní politice , doprava při expanzivní politice ). 20

Motivy držby peněz § Transakční motiv § Držba peněz je za účelem běžných výdajů domácností, podniků na mzdy, materiál apod. § Vyplývá z toho, že výdaje se časově nekryjí s příjmy , a proto je nutné držet určitou zásobu peněz. § Opatrnostní motiv § Držba peněz je pro případ neočekávaných výdajů nebo poklesu příjmů. § Spekulační motiv § Vychází z nejistoty výnosů z OFA (úroků, zisku, kapitálové ztráty) v souvislosti s vývojem tržních cenných papírů. 21

Poptávka po penězích § Poptávka po penězích MD je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové míře. § Poptávané množství peněz roste s poklesem nominální úrokové míry (pohyb po křivce MD), při velmi nízkých úrokových mírách křivka MD klesá až k ose x (tzv. past likvidity). 22

Změna poptávky po penězích (posun křivky MD) § S růstem cenové hladiny P bude růst i množství peněz potřebných k nákupu stejného množství statků. § Růst reálného důchodu Y je spojen s růstem transakcí. § Změny ostatních transakcí a plateb (nákup finančních aktiv, nemovitostí, platby daní apod. ), § Vývoj počtu subjektů v ekonomice, § Změna platebních zvyklostí (výplata mezd jednou měsíčně apod. ), § Finanční inovace k urychlení platebního styku (pokles poptávky po penězích), § Změna preferencí při vytváření struktury aktiv (pokles averze k riziku sníží držbu peněz). 23

Rovnovážná úroková míra § Nominální úroková míra neustále směřuje ke své rovnovážné úrovni i 1 , která je výsledkem střetávání poptávky po penězích a nabídky peněz. MS i i 2 E i 1 i 3 MD M 2 M 1 M 3 M 24

Rovnovážná úroková míra • Při úrokové míře i 2 je poptávané množství peněz M 2 nižší než nabízené množství M 1 a bude následovat převod do alternativních finančních aktiv v podobě obligací, akcií aj. , poroste jejich cena , poklesne míra výnosnosti těchto aktiv (úroková míra) a klesající úroková míra povede k růstu poptávaného množství peněz. • Při úrokové míře i 3 je poptávané množství peněz M 3 vyšší než nabízené množství M 1. Reakcí bude růst úrokové míry a pokles poptávaného množství peněz. 25

Růst nabídky peněz § Expanzivní měnová politika CB zvýšila nabídku peněz z M 1 na M 2, jejímž výsledkem je změna rovnováhy E 2 a pokles úrokové míry na i 2 (přitom klesne transakční rychlost oběhu peněz). MS 1 i i 1 MS 2 E 1 E 2 i 2 MD M M 1 M 2 26

Růst poptávky po penězích § Poptávka po penězích vzrostla , úroková míra vzroste , peněžní zásoba se nezmění. § Ekonomické subjekty budou ochotny dr žet i po zvýšení poptávky po penězích stejné mno žství peněz v důsledku vyšší výnosnosti alternativních finančních aktiv (přitom vzroste transakční rychlost oběhu peněz). i i 2 i 1 E 2 E 1 MD 2 MD 1 M 27

Úroková sazba § Úroková sazba je stanovena centrální bankou (v podobě diskontní sazby, repo sazby, lombardní sazby) nebo komerčními bankami z vkladů či úvěrů (předem v %). Změna úrokových sazeb centrální banky ovlivňuje vývoj úrokových sazeb komerčních bank i vývoj úrokové míry. § Reálná úroková sazba = nominální úroková sazba snížená o míru inflace 28

Úroková míra § Úroková míra (míra výnosu ostatních finančních aktiv) je dána poměrem mezi objemem úroku (čitatel zlomku) a jistinou (N), tj. vkladem popř. cenou ostatních finančních aktiv (jmenovatel zlomku) x 100 (v %). § Úroková sazba a úroková míra jsou zde používány jako synonyma, jako průměr všech dílčích hodnot dosahovaných na trhu ostatních finančních aktiv. 29

Úroková míra § Úroková míra = objem úroku / cena OFA , kde N=termínovaný vklad (popř. jiná OFA) § Např. : 1. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 100 Kč) x 100 = 10 % 2. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 200 Kč) x 100 = 5 % § Reálná úroková míra = nominální úroková míra po odečtení míry inflace 30

Shrnutí 1/3 § Peníze jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. § Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží. § Původně byly papírové bankovky stoprocentně kryty zlatem. Později docházelo ke snižování krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem. § Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka. § Nabídka peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. § Nabídku peněz, neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomocí peněžních agregátů (M 1, M 2 a M 3). 31

Shrnutí 2/3 § Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční. § Centrální banka může zvýšit peněžní zásobu nákupem vládních cenných papírů, snížením povinných minimálních rezerv a poskytnutím úvěru komerční bance. § K poklesu peněžní zásoby dochází prodejem vládních cenných papírů centrální bankou, zvýšením povinné míry rezerv a nebo splácením úvěru, který si komerční banka vzala u centrální banky. § Jednoduchý depozitní multiplikátor je obrácenou hodnotou sazby povinných minimálních rezerv. § Sazba povinných minimálních rezerv udává, kolik procent z primárních vkladů musí komerční banky držet u centrální banky. 32

Shrnutí 3/3 § Lidé poptávají z důvodu transakčního, opatrnostního a spekulačního. § Cena cenného papíru roste, klesá-li jeho míra výnosnosti (úroková míra) a obráceně. § Rovnovážná úroková míra se na trhu peněz ustanoví, pokud se poptávané množství peněz přesně vyrovná nabízenému množství peněz. § Nominální úroková míra se přibližně rovná součtu reálné úrokové míry a míry inflace. § Růst peněžní zásoby vede k poklesu nominální úrokové míry. Pokles peněžní zásoby způsobuje růst nominální úrokové míry. § Růst poptávky po penězích způsobí růst nominální úrokové míry. Pokles poptávky po penězích povede k poklesu nominální 33 úrokové míry.