PELOPONSK VLKA 431 404 p n l Vzrstajc

PELOPONÉSKÁ VÁLKA (431 – 404 př. n. l. ) Vzrůstající moc ATHÉN znepokojovala SPARTU Růst napětí mezi oběma mocenskými bloky: Ø Athény postupně prosazovaly demokracii Ø Spartě hrozila ztráta spojenců Ø Heilóti ve Spartě hrozili povstáním Ø 446 př. n. l. – svolán do Athén celořecký sněm, který měl sjednat mír mezi všemi Řeky a obnovit spolupráci z dob řeckoperských válek. Vratký mír trval 14 let. SPARTA zahájila válečné tažení proti ATHÉNÁM Ø Athény měly pod pohrůžkou války vypovědět Perikla z obce (ultimátum) Ø Athény se odmítly podřídit = Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802– 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Do roku 429 př. n. l. se situace vyvíjela lépe pro Athény. X Morová epidemie v Athénách znamenala obrat: • 1/3 obyvatel zemřela – nedostatek vojska • občanské nepokoje: rabování, násilnosti, kriminalita • úpadek hospodářství, bída 404 př. n. l. – Athény kapitulovaly za ponižujících podmínek: • stálá posádka Sparty ve městě • likvidace válečného loďstva • rozpuštění athénského námořního spolku • demokracie nahrazena vládou 30 tyranů

Vítězství Sparty vykoupeno oběťmi a strádáním, rozvoj Sparty se zastavil. Bez rozvoje obchodu a hospodářství nemohla Sparta udržet svou hegemonii v Řecku.

Oslabení Řecka, v níž nebyl žádný stát natolik silný, aby se ubránil vnějšímu nepříteli sám, využil nejbližší soused – MAKEDONIE.

Makedonská říše 338 - 323 př. n. l. a helénské období HISTORICKÉ ÚZEMÍ MAKEDONCŮ ÚZEMÍ POD KONTROLOU FILIPA II.

• Makedonce je možné považovat za jeden z řeckých kmenů X od ostatních Řeků se silně odlišoval. • Koncem 6. století př. n. l. : rozšíření používání písma, především kvůli diplomatickým účelům. • Již před začátkem 4. století př. n. l. vzrůstaly helenizační snahy podporované samotnými králi. • 359 př. n. l. se stal vládcem (basileos) Makedonie FILIP II. MAKEDONSKÝ

FILIPA MAKEDONSKÝ

ŘEKOVÉ chápali MAKEDONCE jako hrozbu a postavili se jim v bitvě u Chaironeie 338 př. n. l. LANGA EXANDR A F A V O P I L FI AL ) jízda i o r i a t (he CI N E OJ SP CHAIRONEIE íl É tý odd N A B HÉ Sva ŇAN É H T A É T

SKYTHOVÉ Makedonská říše Makedonští spojenci nedobytá území TRIBALIE Černé moře DARDANIE ostatní THRÁKIE ILYRIE Filipova říše v roce 336 př. n. l. MAKEDONIE EPIRUS PERSIE ŘECKO Athény Jónské moře Sparta Egejské moře

336 př. n. l. byl Filip zavražděn a nový vládce ALEXANDR si Řeky získal vyhlášením válečné výpravy proti Persii

v. Alexandr se narodil v roce 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie. Jeho otcem byl král Filip II. , jeho matkou Olympias, épeirská princezna. v Alexandr byl ve věku třinácti let poslán do Miezy, kde byl pod dohledem Aristotela vzděláván společně se svými vrstevníky. Aristotelův vliv sice nelze přeceňovat, jistě však měl podíl na Alexandrově výchově, neboť v něm probudil obdiv k řecké kultuře a všeobecný zájem o okolní svět, filosofii, umění, matematiku a přírodní vědy. Díky němu se Alexandr seznámil s Homérovým dílem. Aristotelův opis Iliady prý Alexandr opatroval jako poklad. Přestože jejich vzájemný vztah časem ochladl, udržoval Alexandr až do konce svého života se svým duchovním učitelem písemný kontakt. v. V roce 336 př. n. l. nastoupil Alexandr ve věku dvaceti let na trůn po svém otci. Za to, že proti němu nevznikl žádný za zmínku stojící odpor, zřejmě vděčil Antipatrovi, který přiměl vojáky, aby Alexandra uznali za krále. Již v prvních dnech své vlády Alexandr popravil každého, kdo se ho odvážil spojovat s vraždou jeho otce. Alexandrova úhlavního nepřítele Attala usmrtil Attalův nevlastní otec Parmenión. Antipatros i Parmenión se kvůli těmto skutkům, které Alexandrovi zajistily vládu, těšili po dlouhou dobu králově obzvláštní přízni.

ŘÍŠE ALEXANDRA MAKEDONSKÉHO - VÁLEČNÉ TAŽENÍ MAKEDONIE Aralské moře ické ARMÉNIE Kasp Černé moře Granicus 334 e moř Issus 333 PARTHOVÉ Gaugamely 331 Středoze MÉDIE mní moř BAKTRIE e Hydapses 326 PERSIE ARABIE oře ém Rud EGYPT Pe rsk ýz áli v

Dostupné z www: Prameny a literatura: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Hoplite_helmet. svg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Esc_cuc. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Swords. svg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Hoplite_fight_from_Athens_Museum. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: The_Macedonian_phalanx_counterattacks_during_the_battle_of_the_carts. jpg http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/9/99/Greece-satellite-map. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Philip_II_of_Macedon_Cd. M. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ilios_Verginas 1. jpg http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Alexander_Macedonian. jpg BITTNER, V. - RICHTER, E. : Geschichte und Geschehen Band 1. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1995, ISBN 3 -12 - 410110 -3, FREYH, R. - VOLKMER, J. - HUG, W. - RUMPF, E. : Menschen in ihrer Zeit 1 Im Altertum und früher Mittelalter. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1970. RULF, J. - VÁLKOVÁ, V. : Dějepis pro 6. ročník základní školy a 1. ročník osmiletého gymnázia. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. ISBN 80 -85937 -59 -X. ŠTĚPÁNKOVÁ, A. - SLEPIČKA, P. : Odmaturuj z dějepisu 1. 1. vydání. Brno: Didaktis, 2006. ISBN 80 -7358059 -4. Mapy na snímku 8, 9, 12: autor. Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802– 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.