Pedpoklady a potencil CR Tradin pstup k hodnocen

Předpoklady a potenciál CR

Tradiční přístup k hodnocení předpokladů CR Poloha území Reliéf Klima Vodstvo Rostlinstvo živočišstvo o Kulturněhistorické pamětihodnosti, o o o Některé sídelní a demografické charakteristiky o Ekonomická situace o Komunikační poměry o Materiálnětechnická základna CR

Tradiční přístup k hodnocení předpokladů CR o Klasifikace výše uvedených faktorů je většinou založena na genetickém aspektu, který však není přesněji definovaný o Rozlišujeme: n Přírodní předpoklady n Kulturněhistorické předpoklady n Společenské předpoklady

Funkčně-chorologický přístup k hodnocení předpokladů CR o První pokus o funkční klasifikaci (Hans Poser – Krkonoše 1938) o Definoval 3 skupiny činitelů ovlivňujících cestovní ruch o Schéma na svoji dobu velice progresivní o Upadlo v zapomnění a na Poserovy myšlenky se navázalo až v 70. letech 20. století

Činitelé ovlivňující CR podle Posera o Základní n n o Podporující n n n o Přírodní (morfologické a klimatické) Demografické (struktura obyvatelstva v oblasti jejich trvalého pobytu) Růst počtu obyvatel v zájmovém území Rozvoj zájmu o CR Komunikační dostupnost oblasti Propagace Ekonomické a finanční předpoklady obyvatelstva zájmového území Psychologické aspekty vyplývající ze vztahu domácího obyvatelstva k účastníkům cestovního ruchu Brzdící n Vlivy politických konfliktů, hospodářské krize, klimaticky nepříznivé období (platí pro Krkonoše)

Funkční členění krajiny z hlediska CR o Založeno na klasifikaci forem CR n Např. území vhodné pro letní rekreaci apod. n (bude diskutováno později) o Toto členění je nevhodné pro větší území o Hlavní nedostatek: n Vypadávají nám území, kde se cestovní ruch nerealizuje n Tato území však mají svůj význam, např. koncentrací obyvatelstva, které má zájem se CR účastnit

Funkčně-chorologický model předpokladů CR (Mariot 1983) o 3 základní skupiny předpokladů: n Lokalizační n Selektivní n Realizační o Na jejich základě lze hodnotit celé zájmové území (různých velikostí a hierarchických úrovní)

Lokalizační předpoklady o Část komplexu předpokladů, která určuje potenciální výskyt cestovního ruchu o Hodnocení těchto předpokladů umožňuje diferencovat krajinu na základě jejího potenciálu pro cestovní ruch o Při hodnocení se vychází z analýzy jednotlivých komponent o Zvlášť se hodnotí n přírodní předpoklady CR n Kulturně-historické předpoklady CR

Přírodní předpoklady CR - reliéf o Základní strukturní prvek přírodních rekreačních zdrojů o Povrchové tvary reliéfu (morfologický charakter krajiny) umožňují různorodé funkční využití pro rekreaci o Reliéf navíc podmiňuje výskyt a lokalizaci řady ostatních přírodních rekreačních prvků např. říční sítě, vegetačního krytu, ale i hospodářského využití území, rozmístění sídel apod.

Přírodní předpoklady CR - reliéf o Význam a vliv reliéfu při hodnocení potenciálu krajiny a její celkové využitelnosti pro cestovní ruch roste se zvyšujícím se vertikální a horizontální členitostí území o Jedním z důležitých hledisek využitelnosti oblastí cestovním ruchem je výšková členitost území n Poskytuje údaje o disekci reliéfu, která významně ovlivňuje estetickou hodnotu a celkový vzhled krajiny n Patří k důležitým ukazatelům vhodnosti území pro turistiku a zimní sporty. o Různorodost krajiny a její přitažlivost pro cestovní ruchu závisí na pestrosti reliéfu n Pestřejší reliéf s velkou energií má příznivější předpoklady na využití krajiny z aspektu cestovního ruchu než monotónní reliéf s malou energií.

Přírodní předpoklady CR - reliéf o Základní charakteristiky reliéfu ovlivňující výskyt CR Nadmořská výška území Relativní výšková členitost Střední úhel sklonu reliéfu Expozice reliéfu Výskyt kontrastních forem reliéfu, které jsou atraktivní z hlediska CR n Estetická hodnota pohledů do krajiny n n n

Nadmořská výška území o Z hlediska výškové diferenciace lze rozlišit v nadmořské výšce tyto stupně: n n Nížiny (0 – 200 m. n. m. ) Nízké vysočiny (201 -800 m. n. m. ) Středovysočiny (801 – 1500 m. n. m. ) Vysoké vysočiny (více jak 1500 m. n. m. )

Relativní výšková členitost o Při analýze vlivu reliéfu na cestovní ruch lze využít typologii reliéfu založenou na relativních výškových rozdílech: n Roviny s relativní výškou členitosti 0 – 30 m n Pahorkatiny s relativní výškou členitosti 31 – 100 m n Nižší vrchoviny s relativní výškou členitosti 101 – 180 m n Vyšší vrchoviny s relativní výškou členitosti 181 – 310 m n Nižší hornatiny s relativní výškou členitosti 311 – 470 m n Vyšší hornatiny s relativní výškou členitosti 471 – 640 m

Střední úhel sklonu svahu o Tyto údaje jsou důležité zejména pro turistiku a lyžování o Optimální střední úhly sklonu n Pro turistiku se pohybují v rozmezí 5 – 10 stupňů n Pro lyžování 10 – 20 stupňů n Na slalomových tratích mezinárodního charakteru střední úhel sklonu reliéfu přesahuje 20 stupňů

Expozice, kontrastní formy, estetická hodnota pohledů do krajiny o Expozice n Uplatňuje se na topické, maximálně mikrochorické úrovni n Ovlivňuje například trvání sněhové pokrývky, charakter vegetace apod. o Kontrastní formy n Bodové (výrazné vrcholy, vodopády, jeskyně) n Linové (hřbety, kaňony) n Plošné (skalní města, krasové planiny)

Expozice, kontrastní formy, estetická hodnota pohledů do krajiny o Estetická hodnota pohledů do krajiny n Nelze ji hodnotit zcela objektivně

Komplexní hodnocení reliéfu o Reliéf málo atraktivní n Většina nížinných oblastí. n Monotónní krajina bez výraznějších výškových rozdílů, výjimku z tohoto pravidla tvoří ojediněle chráněné přírodní útvary geneticky vysázené na přesypové písky (Polabí, Povodí Lužnice, dolní tok Moravy) o Reliéf částečně atraktivní n charakterizovaný větší členitostí terénu o Reliéf atraktivní n Všechna vysoká pohoří

Přírodní předpoklady CR - klima o Projevuje se v různých dimenzích n Planetární (horizontální zonalita) n Chorická (vertikální zonalita) n Topická (topoklima, mikroklima) o Charakteristiky klimatu se na těchto úrovních projevují stejně, mění se však jejich význam z hlediska CR

Přírodní předpoklady CR - klima o Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR n n n n Teplota vzduchu (+) Sněhová pokrývka (+) Sluneční svit (+) Mlhy (-) Větrnost (-) Srážky (0) Klimatické inverze (-)

Teplota o Limitující pro letní rekreaci a zimní sporty o Rozhodující je: n Průměrný počet dní s teplotou 10 st. C a více, n Počet letních dní v roce s maximálními teplotami 25 st. C a více, přičemž rozhodující je počet těchto dní v roce.

Sněhová pokrývka o Srážek ve formě sněhu přibývá od nížin směrem k horským oblastem, přičemž s výškou se zvyšuje i relativní podíl sněhu na celkovém množství srážek o Pod trváním sněhové pokrývky rozumíme počet dní se sněhovou pokrývkou od prvního do posledního dne o Sleduje se i výška sněhové pokrývky

Sluneční svit o Čím jsou vyšší hodnoty slunečního svitu, tím příznivější jsou podmínky pro rozvoj cestovního ruchu o Trvání slunečního svitu závisí na konfiguraci terénu a oblačnosti o Sledujeme n Průměrnou délku trvání slunečního svitu za rok v hodinách (resp. v teplém a studeném půlroce), n Relativní sluneční svit vypočítaný z astronomicky možného svitu slunce v procentech, n Průměrný počet jasných dnů za rok, n Průměrný počet dnů bez slunečního svitu.

Mlhy, větrnost, klimatické inverze o Mlha n Viditelnost menší než 1 km (definice z hlediska CR) o Větrnost n Velice proměnlivý prvek n Ovlivňuje ostatní prvky (např. teplotu) o Klimatické inverze n Nepříznivě ovlivňují rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím zvýšené oblačnosti v níže položených oblastech

Komplexní hodnocení klimatu o Počasí mimořádně příznivé n V letním období teplé a bezoblačné, v zimě mírně mrazivé, málo oblačné , se sněhovou pokrývkou o Počasí vhodné n Střídavě jasno, ale jsou vhodné podmínky pro pobyt v přírodě, v zimě zamračené, ale s dostatečnou sněhovou pokrývkou o Počasí málo vhodné

Přírodní předpoklady CR - vodstvo o Vodstvo má liniový charakter (na rozdíl od reliéfu a klimatu) o Hydrologické podmínky mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických proudů a rekreačních pobytů n Např. v ČR je více než 40 % rekreační ubytovací základny soustředěno kolem vodních ploch a toků n V Chorvatsku více než 75 % ubytovacích kapacit leží u moře n Ve Francii kolem 55 % n V SRN přes 35 %

Přírodní předpoklady CR - vodstvo o Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR n Podpovrchové vody o o Vydatnost pramenů Teplota vody Chemické složení Léčivé účinky

Přírodní předpoklady CR - vodstvo o Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR n Povrchové vody o o o Teplota vody Čistota vody Hloubka Kvalita dna Členitost, výška a charakter břehů

Komplexní hodnocení vodstva o Hydrologické prvky s celostátním významem n Mořské pláže, rekreačně významná jezera, umělé vodní nádrže, dravé vodní toky pro náročné vodácké sporty a termální prameny n Vodopády, gejzíry, ponorné řeky a ledovce o Hydrologické prvky s regionálním významem n Méně přitažlivé o Hydrologické prvky s lokálním významem n Zatopené lomy, doly, těžební lokality štěrkopísků

Přírodní předpoklady CR - vegetace o Vegetace významně ovlivňuje krajinný ráz a tedy i přitažlivost krajiny pro rekreaci a cestovní ruch o Vegetace má zdravotní účinky, které na člověka působí nejen prostřednictvím mikroklimatu, ale také na smyslové vjemy o Vegetace má také hygienické účinky n Tlumení hladiny hluku n Pozitivní působení na ovzduší znečištěné emisemi o Pozornost se věnuje především lesům

Přírodní předpoklady CR - vegetace o Základní charakteristiky lesní vegetace ovlivňující výskyt CR n n Rozloha zalesněné plochy Délka okrajů lesa Druhová struktura porostů Věk porost o Základní charakteristiky nelesní vegetace ovlivňující výskyt CR n Struktura půdního fondu a hodnocení jeho vhodnosti pro rekreaci

Hodnocení vegetačních formací – dřeviny (J. Lacina) o Teritoriální struktura n Jednoduchá – složitá o Druhová skladba n Jednoduchá – pestrá o Proměnlivost v průběhu roku n Málo – silně proměnlivé projevy ročních aspektů o Trvanlivost zelených orgánů v zimě n Bez zeleně – celoplošně zelené porosty

Hodnocení vegetačních formací – bylinné patro (J. Lacina) Druhová skladba Barva a množství květů Délka období květu Proměnlivost v průběhu roku Vlastnosti vegetace vzbuzující čichové vjemy n Nevýrazné - silné o Vlastnosti vegetace vzbuzující chuťové vjemy n Jedlé plodiny se nevyskytují – masově se vyskytují o Možnost tělesného odpočinku n Nevhodné – velmi vhodné o o o

Hodnocení vegetačních formací – průchodnost (J. Lacina) o Průchodnost v čase plně rozvinuté vegetace n Dobře – velmi špatně průchodné o Přístupnost terénu o Odolnost fytocenózy proti sešlapu

Komplexní hodnocení vegetačních formací (J. Lacina) o 5 typů podle atraktivity o 5 typů podle průchodnosti o 5 typů segmentů geobiocenóz n Velmi vhodné – nevhodné pro turistiku o Metodika je vhodná pouze pro menší území (do několika desítek čtverečních kilometrů) o Pro větší území vystává nutnost generalizace postupu

Přírodní předpoklady CR - fauna o Fauna má vliv především na specifické rekreační aktivity n n Rybolov Lov Pozorování zvěře v rezervacích Návštěvy ZOO

Přírodní předpoklady CR - fauna o Základní charakteristiky fauny ovlivňující výskyt CR n Lov o Stavy zvěře o Územní rozšíření zvěře n Rybolov o Období povoleného výlovu

Komplexní hodnocení přírodních předpokladů CR o Podle výše uvedených kritérií je možné pouze na lokální – mikroregionální úrovni o Na vyšších úrovních je nutné aplikovat co nejjednodušší postupy hodnocení o Postačuje provést krajinně ekologickou typologii z hlediska vhodnosti prostoru pro cestovní ruch

Kulturně-historické předpoklady CR o Vznikly tvořivou činností člověka o Mají specifické rozmístění n Bodové – částečně vázané na systém osídlení o Obohacují funkci sídel na rekreační (kromě např. sídelní, výrobní…)

Hodnocení kulturních památek o Je nutné si uvědomit, že architektonická, umělecká, historická či jiná hodnota památek NENÍ přímo úměrná jejich rekreačních atraktivitě o Památky movité x nemovité o Teritoriální klasifikace (může být použita na aspekty, které budou následovat) n Celostátně atraktivní památky n Regionálně atraktivní n Lokálně atraktivní

Hodnocení kulturních památek - aspekty o Historický aspekt (doba vzniku objektu) n n n Pravěk a ranné dějiny Období předrománské Románské … Novodobé (po 1. světové válce)

Hodnocení kulturních památek - aspekty o Umělecký aspekt (výtvarné slohy) n Románský, gotický… styl n Většinou se člení podrobněji o Např. románsko-gotický sloh, vladislavská gotika, česká renesance, saská renesance, dynamické a klasické baroko, český kubismus (v rámci moderny)

Hodnocení kulturních památek - aspekty o Organizační aspekt (kategorie památky) n UNESCO n „bodové“ (NKP, KP – movité i nemovité) n „plošné“ (památkové rezervace, památkové zóny) o MPR: 29 o VPR: 61

Památky UNESCO o o o Historické jádro Prahy (1992) Historické jádro Českého Krumlova (1992) Historické jádro Telče (1992) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995). Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996) Vesnice Holašovice (1998) Zahrady a zámek v Kroměříži (1998) Zámek v Litomyšli (1999) Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) Vila Tugendhat v Brně (2001) Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)

Hodnocení kulturních památek - aspekty o Ideový aspekt n Ideově-politické hledisko n Národně-osvobozenecké hledisko

Hodnocení kulturních památek - aspekty o Druhový aspekt n Národohistorické spojené s událostmi, lidmi (místa, domy, hřbitovy, pomníky, památníky, pamětní tabule) n Uměleckohistorické (architektonické, urbanistické, výtvarné, technické, přírodní – pouze parky!) n Lidové památky (architektura, zvyky, strava, výrobky)

Komplexní hodnocení kulturněhistorických předpokladů CR o Cílová střediska kulturně-historického CR o Tranzitní střediska o Kritérium je založené na předpokládané délce zájmu návštěvníka o památky v dané lokaci

Syntetické hodnocení lokalizačních předpokladů CR o Přírodní a kulturně-historické předpoklady CR se obvykle vyskytují v prostoru odděleně o Obě prostorové struktury je možné na sebe načíst (např. naložení dílčích map) o I celkovou atraktivitu lze rozdělit do 3 kategorií n Celostátní (resp. Mezinárodní) n Regionální n Lokální

Selektivní předpoklady o Týkají se intenzity účasti obyvatelstva na cestovním ruchu o Dokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu (neplést s motivacemi!!! to je jiný problém) o Zatím se jim věnuje méně pozornosti, protože se vyskytují mimo oblasti cestovního ruchu o Existují 3 skupiny předpokladů: n Urbanizační n Demografické n Sociologické

Urbanizační předpoklady CR o Existuje úměra mezi stupněm urbanizace a účastí na cestovním ruchu

Urbanizační předpoklady CR o Hustota sídel n Především hustota rozšíření měst o Velikost sídel o Zástavba sídel n Čím je zástavba hustší tím větší je pravděpodobnost, že se obyvatelstvo bude účastnit CR o Bytový fond n Souvisí s předchozím n Sleduje se především rozloha bytu

Demografické předpoklady CR o Hustota zalidnění n Odráží urbanizační předpoklady o Věková struktura obyvatelstva n Rozhoduje o účasti n Rozhoduje o typu rekreační aktivity o Struktura obyvatelstva podle pohlaví n Důležitá z hlediska krátkodobé rekreace

Sociologické předpoklady CR o Předchozí dva typy spíše reprezentují objektivní údaje o Sociologické předpoklady se blíží studiu motivací, i když jen částečně

Sociologické předpoklady CR o Ekonomická aktivita n Pracující, důchodci, studenti… o Sociální příslušnost o Vlastnictví OIR (v menší míře automobilu) o Vzdělání o Příjem o Počet a struktura členů domácnosti

Komplexní hodnocení selektivních předpokladů CR o Jednotlivé aspekty se podstatně prolínají, jejich vliv na účast v cestovním ruchu je různý: n Ekonomická situace, velikost sídel, sociální příslušnost, vlastnictví OIR, ekonomická aktivita, vzdělání

Realizační předpoklady o Umožňují realizovat zájem o cestovní ruch o Komunikační předpoklady o Materiálně-technická základna cestovního ruchu

Komunikační předpoklady o Jejich cílem je zabezpečení aplikace principu minimálního úsilí n Nejkratší – nejrychlejší – nejlevnější o Textura a struktura komunikační sítě n Rozmístění a hierarchizace silničních, železničních, leteckých, vodních komunikací o Dostupnost území n Vytvářejí se izochorické a izochronické mapy území n Význam pro studium krátkodobé rekreace

Materiálně-technická základna CR o Studujeme n n Rozmístění Stav Strukturu (kategorizace zařízení) Kapacitu (počet lůžek, počet lůžkodní) o Součást základny n n Ubytovací zařízení Stravovací a zábavní zařízení Dopravní zařízení Ostatní zařízení

Materiálně-technická základna CR o Ubytovací zařízení n Hromadná n Objekty individuální rekreace (OIR) o Stravovací a zábavní zařízení n Neexistuje zákonem daná kategorizace o Dopravní zařízení n Ulehčují účast na rekreačních aktivitách (vleky, lanovky) o Ostatní zařízení n Především sportovní n Dále cestovní kanceláře, informační střediska…

Komplexní hodnocení realizačních předpokladů CR o Jak komunikační směry a stávající materiálně-technická základna CR ovlivňuje rozšíření CR ve zkoumaném území