PEDOSFRA Pedosfra je pdn kryt Zem vznikl pemnou

PEDOSFÉRA Pedosféra je půdní kryt Země vzniklý přeměnou svrchní části litosféry působením organizmů za účasti slunečního záření, vzduchu a vody. Pedogeografie – zabývá se studiem půd a jejich rozšířením

PŮDA Půda – trojfázový systém 1/ pevná fáze – anorganické částice / nerostné a horninové částice /, organické č. / edafón, kořenové sou stavy + humus / 2/ tekutá fáze – půdní voda 3/ plynná fáze – půdní vzduch Anorganické částice – skelet >2 mm, jemnozem / jílové částice < 0. 01 mm / Půdní druh – rozdělení na základě zrnitosti, tři základní půdní druhy – půdy lehké / písčité – jílové částice do 20 %/, půdy středně těžké / hlinité – jílové částice do 45 %/, půdy těžké / jílovité – jílové částice > 45 %/ Reakce půdy – neutrální p. H okolo 7, kyselá p. H < 7, zásaditá Úrodnost – přirozená, kulturní

PŮDNÍ TYP Půdotvorný činitel – vše co působí na vznik, vývoj, vlastnosti a rozšíření půd / matečná hornina, biologický činitel, podnebí, reliéf, podpovrchová i povrchová voda, člověk a čas/ Působením půdotvorných činitelů se rozvíjí půdotvorný proces, kterým se půdotvorný substrát rozdělí na půdní horizonty / horizont A – humusový, horizont B – obohacený/ iluviální/, horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina / Půdní typ – skupina půd, které se vytvořily působením přibližně stejné skupiny půdotvorných činitelů a vyznačují se stejným uspořádáním půdních horizontů v půdním profilu

Zonálnost a azonálnost půdního krytu Pedosféra je rozdělena podle typu podnebí a podle georeliéfu. Rozšíření půd se řídí zákonitostmi zeměpisné zonálnosti. 1. Horizontální zonálnost / vodorovná pásmovitost /– rozrůznění na pásma změnou klimatu v souvislosti se změnou zeměpisné šířky nebo délky / projevuje se ve velkých nížinách nebo zarovnaných površích / 2. Vertikální zonálnost / výšková stupňovitost / - rozrůznění pedosféry na pásma změnou klimatu v souvislosti se změnou nadmořské výšky Některé půdní typy se vyskytují ve všech podnebných pásech – jsou azonální

A Půdní typy v mírném pásu A A A 1 A A Nivní půdy – podél řek, dříve každoročně zaplavovány, pastviny, louky, lužní lesy 2. Lužní půdy A – 2 vyvinuly se dále od řek, mocný humusový horizont, úrodná nivní půda hnědozem 3. Černozem – vznikly ve stepních a lesostepních oblastech černozemním černozem B půdotvornýn procesem – dlouhodobé hromadění humusu z B kořenů stepních rostlin, horizont A, C, matečnou horninou spraš, patří k nejúrodnějším půdám 4. Hnědozem –Bvznikly slabým procesem illimerizace - mechanický přesun jílovitých částic do spodní části – vzniká obohacený/ iluviální / horizont B hnědé barvy, matečnou horninou spraš C 5. Illimerizované půdy - intenzivní proces illimerizace, pod humusovým C horizontem A 1 se vytvořil světle hnědý ochuzený / eluviální / A 2, rezavě hnědý horizont B , středně úrodné půdy C 6. Hnědé půdy – vznikají půdotvorným procesem zajílení / brunifikace / - C chemickým zvětráváním se uvolňuje jíl bohatý na Si a na sloučeniny Fe, illimerizovaná C které zabarvují horizont B do hněda, vhodné pro lesní hospodářství, lužní půda pěstování méně náročných plodin, nejrozšířenější půdní typ v ČR půda hnědá půda 1. - černice C

Půdní typy v mírném pásu A 1 A A 7. Podzolové půdy – vznikají podzolizačním půdotvorným procesem – rozklad nerostů působením silných organických kyselin, látky vzniklé rozkladem putují z ochuzeného horizontu A 2 / popelavě šedý / a vytváří A 2 podzol obohacený horizont B, matečnou horninou silikátové glejová půda horniny, při horní hranici lesa rendzina C 8. Rendzina –Gvznikají na vápencích či dolomitech, horizont A a B C C 9. Glejové půdy – vznikají glejovým pochodem – v přemokřelé půdě dochází k odkysličování a odbarvování půdy, vzniká světlešedý mokrý glejový horizont G

Hlavní půdní typy Země n Tundrové půdy – na permafrostu, glejový pochod n Podzolové půdy – jehličnaté lesy, podzolizační pochod n Černozemě – step a lesostep, černozemní pochod n n n Žlutozemě a červenozemě – vlhké subtropické lesy, ¨ ferritizace / oželeznění /, hydratovaný resp. dehydratovaný Fe 2 O 3 /, chudé na živiny, nutno hnojit Pouštní a polopouštní půdy – aridní klima, málo humusu, zasolení n n Červené půdy – savany, v období dešťů oželeznění + obohacení o oxidy Al, poměrně úrodné n Červenožluté půdy – vlhké tropické lesy, ferralitizace / obohacování o oxidy Fe a Al, nutno intenzivně hnojit

Ochrana půdy Vliv člověka – přímý - změna rostlinstva, hydrologických podmínek , nepřímý - hnojení, obdělávání , degradace a kontaminace půd Antropogenní půdy – vytvořené člověkem / rekultivace / Úbytek půdního fondu – sídla, komunikace Ochrana před erozí – vodní, větrnou