PEDOSFRA pedon pda n pdn obal zem vznikl

PEDOSFÉRA (pedon = půda) n půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření n pedologie - věda o půdě n pedogeografie - zabývá se prostorovou diferenciací půdy

PŮDOTVORNÝ PROCES n zvětráváním zemské kůry (matečné horniny) vzniká půdotvorný substrát který se postupně mění půdotvornými procesy v půdu.

PŮDOTVORNÝ PROCES ? Která vlastnost odlišuje půdy od zvětralin? Úrodnost

ÚRODNOST PŮDY n- základní vrstvy půdy: nahoře – ornice dole - podorniční vrstva n- úrodnost - schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu přirozená kulturní

SLOŽKY PŮDY n n n 1. ) pevná složka - zvětralé nerosty a horniny (90 - 99% půdy) 2. ) kapalná složka (půdní voda) - rozpuštěné minerální a organické látky půdní roztok 3. ) plyny (půdní vzduch - N 2, O 2, CO 2) 4. ) neživá organická složka (humus) - zbytky odumřelých organismů 5. ) živá organická složka - edafon - fytoedafon, zooedafon - kořenový systém

ZRNITOSTNÍ KATEGORIE n a) částice menší než 2 mm - jemnozem jílovité částice, prach, písek n b) částice větší než 2 mm - skelet krupnatý písek, štěrk, kamení

PŮDNÍ DRUHY n 1. ) písčité (lehké) snadno obdělávatelné, vzdušné, dobře propouští vodu; málo jílu a humusu n 2. ) hlinité (středně těžké) - stejný podíl písku a jílu nejúrodnější n 3. ) jílovité (těžké) špatně obdělávatelné, na horách; váží vodu dlouho ji drží, málo vzduchu

VZNIK PŮD ? Které faktory (půdotvorní činitelé) se podílejí na vzniku půd?

VZNIK PŮD půdotvorní činitelé 1. ) podnebí - ovlivňuje rychlost chem. reakcí (déšť, teplota …) 2. ) živé organismy – hlavní význam mikroorganismy 3. ) matečná hornina - určuje zásobu živin, vlastnosti, barvu. . . 4. ) podzemní voda - umožňuje pohyb složek půdy 5. ) čas 6. ) reliéf - nadm. výška (tlak, teplota) 7. ) člověk - zvyšuje úrodnost (např. hnojením) nebo půdu degraduje

PŮDNÍ HORIZONTY = vrstvy půdy; vznikly půdotvorným procesem z matečného substrátu n n n A - svrchní pásmo půdního profilu; dokonale zvětralé částice, vysoký podíl humusu - subhorizont A 0 – surový humus - subhorizont A 1 – humózní - subhorizonz A 2 - eluviální = ochuzený prolínající vodou B - iluviální - obohacený o látky vyplavené z A - barva podle hromadících se látek (šedá až černá) C - půdotvorný substrát D rozrušená matečná hornina

PŮDNÍ HORIZONTY - speciální typy n G - glejový horizont; vzniká vlivem nadměrného množství podzemní vody nedostatek kyslíku - redukční děje v podmáčené půdě = glejový proces, gleje a pseudogleje n Ca - karbonový horizont vzniká ve vápencích a dolomitech, rendziny (vápenatky)

PŮDNÍ TYPY – rozložení ve světě

PŮDNÍ TYPY n arktické půdy a půdy tunder výskyt: sever Eurasie a Ameriky půdní profil: A, C permafrost = trvale zmrzlá půda nevhodné pro zemědělství - rostliny: mechy, lišejníky, zakrslé a odolné stromy - břízy

PŮDNÍ TYPY n podzoly a podzolové půdy ? Vyhledejte na vhodné mapě světa rozšíření podzolů: ? Proč se podzoly vyznačují jen tenkou vrstvou nekvalitního humusu?

PŮDNÍ TYPY n podzoly a podzolové půdy – Skandinávie, Rusko, Kanada - tajga podzolační proces = chemický rozklad nerostů vlivem silných organických kyselin látky takto vzniklé putují s prosakující vodou do horizontu B, kde se hromadí. Vzniká světle šedý horizont A 2 a rezavě hnědý horizont B

PŮDNÍ TYPY n hnědé lesní půdy (kambizemě) nejrozšířenější ve střední Evropě pod listnatými lesy mírně kyselá reakce horizont B zbarven do hněda nízký obsah živin pěstování méně náročných plodin ? Které u nás pěstované plodiny patří mezi méně náročné?

PŮDNÍ TYPY n hnědozemě horizont A asi 30 cm svahy pahorkatin lemující černozemě teplé, mírně vlhké podnebí horizont B má hnědou barvu proces mírné ilimerizace = mechanický přesun jílovitých částic z horní vrstvy půdy do spodní úrodné půdy vyskytující se na spraších

PŮDNÍ TYPY n černozemě horizont A 60 – 100 cm stepi a lesostepi (malý úhrn srážek) vznikají na spraších a vápencích černozemní proces = hromadění humusu nejúrodnější (obilnice světa) ? Proč mají černozemě v porovnání s ostatními půdními typy tak mocný humusový horizont?

PŮDNÍ TYPY n kaštanové půdy suché stepi (nedostatek srážek) hromadění humusu je méně intenzivní využití jako pastviny nebo se zavlažují lemují černozemě v teplejších oblastech

PŮDNÍ TYPY n pouštní a polopouštní půdy výskyt: tropy a subtropy nutnost zavlažování hodně solí

PŮDNÍ TYPY n žlutozemě a červenozemě tropy a subtropy vznikají intenzivním chemickým zvětráváním matečné horniny (půdní profil až 10 m) zabarvení ze sloučenin Fe a Al proces ferralitizace (laterizace) = půda se obohacuje o oxid železitý a hlinitý červenožluté zabarvení proces ferritizace = půda se obohacuje o volné oxidy Fe rostliny: cukrová třtina, kakao, tabák, tropické ovoce

ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI n - řídí se zákonitostmi geografické zonálnosti (pásmovitosti) a) horizontální zonálnost - souvisí se změnou geografické šířky, délky - podmíněno změnou makroklimatických podmínek - teplota, vlhkost. . b) vertikální zonálnost - výšková stupňovitost; v hornatých krajinách, kde dochází ke změnám podnebí vlivem nadmořské výšky - úbytek teploty a růst srážek s přibývající nadmořskou výškou azonalita - vyvolaná různorodostí geologicko(vlastnosti matečné horniny)-geomorfologických(typ krajiny) poměrů

ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI

HLAVNÍ PŮDNÍ TYPY VE STŘEDNÍ EVROPĚ A – Půdy závislé na nadmořské výšce n n n 3. ) černozemě - nížiny 4. ) hnědozemě - okraje nížin 5. ) ilimerizované půdy - výše položené oblasti 6. ) hnědé lesní půdy (kambizemě) - vysočiny 7. ) podzolové půdy – vyšší pohoří B - Půdy nezávislé na nadmořské výšce 1. ) nivní půdy – podél vodních toků říční naplaveniny díky dřívějším záplavám (různě vyvinuté horizonty ) n 2. ) lužní půdy – dále od řeky; nebyly pravidelně zaplavovány, jsou úrodnější než nivní n 3. ) rendziny (vápenatky) – v krasových oblastech n 4. ) glejové půdy - v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody n

? Které půdy převažují v ČR a proč? Hnědé půdy (kambizemě), které pokrývají více než 50% území ČR. Jejich rozšíření souvisí s převažující nadmořskou výškou.