PEDOSFRA PDA NA ZEMI NEZPEVNN SMS MINERL HORNIN

PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI

• NEZPEVNĚNÁ SMĚS MINERÁLŮ, HORNIN, ORGANICKÉ HMOTY, VODY A VZDUCHU • NA POVRCHU LITOSFÉRY • MOCNOST – NĚKOLIK CM AŽ NĚKOLIK M

SLOŽKY PŮDY • pevná anorganická složka (nerosty, horniny) = PŮDOTVORNÝ SUBSTRÁT (ZVĚTRALÁ MATEČNÁ HORNINA) • pevná organická složka (HUMUS) • kapalná složka (půdní voda) • plynná složka (kyslík, dusík, …) • živá složka (PŮDNÍ EDAFON = půdní organismy)

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ • MATEČNÁ HORNINA– nerostným složením ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy. • PODNEBÍ– teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě. • ŽIVÉ ORGANISMY– mikroorganismy rozkládají organické látky. • PODZEMNÍ VODA– umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty. • RELIÉF ÚZEMÍ – nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy • ČLOVĚK– svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu. • ČAS

PŮDNÍ HUMUS ODUMŘELÉ ZBYTKY ŽIVÝCH ORGANISMŮ V RŮZNÉM STUPNI ROZKLADU VÝZNAM HUMUSU V PŮDĚ?

PŮDNÍ PROFIL Půdní horizonty O - Organická hmota A - Humusový horizont B - spodní anorganický horizont C - podložní hornina

VLASTNOSTI PŮD • ZRNITOST (TEXTURA) - je vyjádřena poměrným zastoupení jemnozemě v pevné složce půdy (hrubost nebo jemnost). Na základě zrnitosti půdu dělíme na PŮDNÍ DRUHY • STRUKTURA - je schopnost půdy shlukovat se, seskupovat v hrudky různých tvarů a velikostí. Tmelícími složkami jsou jílovité částice a humus • PÓROVITOST - závisí na struktuře a zrnitosti půdy, pórovitost je objem pórů v půdě, je důležitá pro přístup vody a vzduchu do půdy • SORPCE - je schopnost půdy poutat různé sloučeniny, mikročástice poutající na svém povrchu živiny

• REAKCE (KYSELOST) A CHEMICKÉ SLOŽENÍ - ovlivňují chemické vlastnosti hornin, půdní reakce je podmíněna množstvím obsaženého uhličitanu vápenatého, uhličitanu sodného, kyseliny uhličité a kyselého humusu v půdě. Vyjadřuje se pomocí p. H. p. H = 7 půda je neutrální - vyskytuje se v sušších oblastech p. H < 7 půda je kyselá - typická pro vlhčí oblasti a území znečištěná exhalacemi p. H > 7 půda je zásaditá • ÚRODNOST - je schopnost půdy poskytovat rostlinám během jejich vegetačního období co nejpříhodnější životní podmínky - rozlišujeme úrodnost přirozenou, a úrodnost kulturní

PŮDNÍ DRUHY (tabulka str. 81) rozlišujeme na základě zrnitostni Lehké půdy - písčité Středně těžké půdy – hlinité Těžké půdy - jílovité Kamenité a štěrkovité půdy

PÍSČITÉ PŮDY nejvíce obsahují částice o velikostech 0, 1 -2 mm, obsahují velké množství vody a vzduchu, ale snadno vysychají, málo poutají živiny, které jsou vyplavovány vodou. Výskyt např. v povodí řek

HLINITÉ PŮDY obsahují částice 0, 01 - 0, 1 mm, jsou dobře propustné pro vodu i vzduch jsou nejlépe obdělávatelné, nejúrodnější, nejvhodnější pro zemědělství

JÍLOVITÉ PŮDY převládají zde částice menší než 0, 01 mm, jsou špatně propustné pro vodu i vzduch, jsou to málo provzdušněné, neúrodné, zemědělsky nevyužívané půdy

KAMENITÉ S ŠTĚRKOVITÉ PŮDY jsou zemědělsky málo využívané, patří sem lesní půdy horských oblastí

PŮDNÍ TYPY Dělíme je podle zastoupení a uspořádání půdních horizontů, množství humusu a matečné horniny. Jsou to skupiny půd, které se vyvíjely působením přibližně stejných půdotvorných činitelů. Např. ve stepích se vyskytuje půdní typ černozem.

nivní půda hnědozem černozem

PROBLÉMY A OCHRANA PŮD • ZNEČIŠŤOVÁNÍ = KONTAMINACE (HNOJIVA, PESTICIDY A HERBICIDY, Z OVZDUŠÍ SRÁŽKAMI, …)

• ZHUTNĚNÍ (STLAČOVÁNÍ – TĚŽKÁ MECHANIZACE)

• EROZE – ROZRUŠOVÁNÍ A ODNOS (VODA, VÍTR)

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ?