PEDAGOGICK MYLEN 19 STOLET VY32 INOVACEPED110 AUTOR Mgr

  • Slides: 14
Download presentation
PEDAGOGICKÉ MYŠLENÍ 19. STOLETÍ VY-32 -INOVACE-PED-110 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží

PEDAGOGICKÉ MYŠLENÍ 19. STOLETÍ VY-32 -INOVACE-PED-110 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: Pestalozzi, Herbart, Fröbel, Diesterweg, Comte, Compayré, Ušinskij, Tolstoj, Bosco, Spencer, Dewey

 • V průběhu 19. století prošla Evropa hlubokými proměnami ekonomickými, politickými i sociálními

• V průběhu 19. století prošla Evropa hlubokými proměnami ekonomickými, politickými i sociálními • Dochází k rozmachu podnikání, průmyslu a obchodu • Prudce se zvyšuje počet obyvatelstva, vznikají velkoměsta, mění se mapa Evropy i světa • Rozvíjí se síť školských i mimoškolských výchovně – vzdělávacích zařízení • Výchovné koncepce minulých staletí jsou dále rozvíjeny, podrobovány kritice a nahrazovány novým řešením

Švýcarská pedagogika Johann Heinrich Pestalozzi (1746 - 1827) – zakladatel moderní humanistické pedagogiky V

Švýcarská pedagogika Johann Heinrich Pestalozzi (1746 - 1827) – zakladatel moderní humanistické pedagogiky V roce 1781 vydává dílo Lienhart a Gertruda, kde popisuje přirozenou výchovu dětí v rodinných podmínkách. Velkou pozornost věnoval elementární pedagogice. Kladl důraz na formální vzdělávání a systematičnost, opíral se o princip názornosti, veškeré vyučování má být výchovné. Zdroj: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Johann_Heinrich_Pestalozzi

Německá pedagogika Johann Friedrich Herbart (1776 – 1841) – výchovné cíle stanovuje na nezbytné

Německá pedagogika Johann Friedrich Herbart (1776 – 1841) – výchovné cíle stanovuje na nezbytné a možné Proces výchovy člení na tři části • Vedení (regulace chování vychovávaného) • Vyučování (jasnost, asociace, systém, metoda) • Mravní výchova (etické ctnosti) Kritizoval nedostatky škol (počty žáků ve třídě, nesvoboda učitelů. . . ) Herbartismus – zdogmatizovaná podoba Herbartovy pedagogiky Zdroj: http: //www. encyclopedia. com/topic/Johann_Friedrich_Herbart. aspx

Friedrich Wilhelm August Fröbel (1782 – 1852) – oceňoval hru a práci jako nejdůležitější

Friedrich Wilhelm August Fröbel (1782 – 1852) – oceňoval hru a práci jako nejdůležitější výchovný prostředek, rozpracoval didaktické hry. V roce 1837 založil v Německu první mateřské školy a rozpracoval metodiku předškolní výchovy. Zdroj: http: //www. froebel-gruppe. de/froebel/friedrich-froebel/

Adolf Diesterweg (1790 – 1866) – pokrokový středoškolský učitel a organizátor německého učitelského hnutí.

Adolf Diesterweg (1790 – 1866) – pokrokový středoškolský učitel a organizátor německého učitelského hnutí. Hlavní dílo Rukověť vzdělání pro německé učitele z roku 1834 je jednou z vrcholných světových didaktik. Upřednostňuje princip názornosti, aktivitu a tvořivost žáka. Zdroj: http: //www. wissen. de/lexikon/diesterweg-adolf-0

Francouzská pedagogika August Comte (1798 – 1857) – zakladatel sociologie. Jeho filozofie je východiskem

Francouzská pedagogika August Comte (1798 – 1857) – zakladatel sociologie. Jeho filozofie je východiskem pozitivistické pedagogiky. V otázkách výchovy upřednostňoval dimenzi filosofickou a sociální. Zdroj: http: //www. biografiasyvidas. com/biografia/c/comte. htm

Jules Gabriel Compayré (1843 – 1913) – v otázkách výchovy se soustřeďoval na historickou

Jules Gabriel Compayré (1843 – 1913) – v otázkách výchovy se soustřeďoval na historickou dimenzi. V roce 1879 vydává dvoudílný spis Kritické dějiny výchovných teorií ve Francii (poctěno cenou pařížské Akademie). V roce 1884 Obecné dějiny pedagogiky.

Ruská pedagogika Konstantin Dmitrijevič Ušinskij (1824 – 1870) – výchova má mít národní ráz

Ruská pedagogika Konstantin Dmitrijevič Ušinskij (1824 – 1870) – výchova má mít národní ráz = mateřský jazyk jako vyučovací předmět. Celý život zápasil s carskou vládou za realizaci svých pokrokových pedagogických myšlenek. Cíl výchovy viděl v rozvoji člověka, který žije pro zájmy společnosti, miluje práci a je hluboce mravný. Zdroj: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Konstantin_Dmitrijevi%C 4%8 D_U%C 5%A 1 inskij

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910) – teoretik a realizátor ideje „volné školy“ (koncepce

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910) – teoretik a realizátor ideje „volné školy“ (koncepce bez učebních plánů a osnov, s naprostou volností pohybu žáků, bez napomínání a trestů, s výběrem vyučovacích předmětů podle zájmu žáků apod. ). Požadoval maximální aktivizaci žáků a rozvoj jejich tvořivosti. Zdroj: http: //pinkpinafore. blogspot. cz/2012/03/in-1828 -baby-boy-of-russian-nobility. html

Italská pedagogika Giovanni Bosco (1815 – 1888) – katolický kněz Vycházel z charitativní péče

Italská pedagogika Giovanni Bosco (1815 – 1888) – katolický kněz Vycházel z charitativní péče o sociálně slabou a delikventní mládež, které chtěl poskytnout lidsky důstojný způsob života, náboženskou výchovu a celkový rozvoj osobnosti V roce 1841 zřizuje v Turíně azyl pro opuštěnou mládež nazvaný Oratoř sv. Františka Saleského. / Zdroj: http: //www. donbosco-torino. it/ita/page 8. html

Anglosaská pedagogika na přelomu 19. a 20. století Herbert Spencer (1820 – 1903) –anglický

Anglosaská pedagogika na přelomu 19. a 20. století Herbert Spencer (1820 – 1903) –anglický filozof. Cílem výchovy je příprava k životu Kritizoval osvojování nepotřebných vědomostí. V roce 1861 vydal dílo Výchova rozumová, mravní a tělesná. Zdroj: http: //mises. org/daily/author/1021/

John Dewey (1859 – 1952) – představitel pragmatické pedagogiky, americký filozof Vytvořil nový vyučovací

John Dewey (1859 – 1952) – představitel pragmatické pedagogiky, americký filozof Vytvořil nový vyučovací systém - projektové vyučování (vztah teorie a praxe) Zdroj: http: //www. tnr. com/book/review/intelligence-and-power

POUŽITÉ ZDROJE: JŮVA, V. a JŮVA, V. : Stručné dějiny pedagogiky. 1. vyd. Brno:

POUŽITÉ ZDROJE: JŮVA, V. a JŮVA, V. : Stručné dějiny pedagogiky. 1. vyd. Brno: Paido, 1997. 80 s. ISBN 80 -85931 -43 -5 CHARVÁT, J. : Světové dějiny. 5. vyd. Praha: SPN, 1967. 584 s. www. glassschool. cz