Pda a pstebn substrty Pda prodn tvar sloen

Půda a pěstební substráty

Půda • přírodní útvar složený z vrstev (genetické půdní horizonty) • opora pro rostliny a zdroj živin • složení podle stanoviště • obsahuje mikroorganismy uvolňující živiny z organických odpadů • ve skleníku má orniční vrstvu více meliorovanou či nepůvodní

Substrát • médium pro pěstování květin • bez spojitosti vrstev půdního profilu • většinou z více složek, aby měl žádoucí fyzikální a chemické vlastnosti • probíhají zde jiné procesy než v půdě

Hlavní složky pěstebních substrátů • zeminy vznikající z přírodních organických hmot: rašelina, kompostovaná kůra, kompostová zemina, kokosová rašelina, listovka, jehličnatka, vřesovka, drnovka, pařeništní zemina • minerální složky: hlíny, jíly, ornice • příměsi: písek, perlit, pěnový polystyrén, pěnová formaldehydmočovina, rašeliník, kořeny kapradin

Složky substrátů • podle povahy struktury: minerální a humusové • podle původu: přírodní a umělé

Historie pěstebních substrátů • dříve z velkého množství složek • dnes universální a levné, stejného složení a kvality, kdykoliv k dispozici a se širokým uplatněním • 1948 jednotná zemina: jíl s rašelinou 1: 1 • substráty s vyšším podílem rašeliny 1: 2 -3 a s hnojivy podle věku rostlin (2, 4, 6 kg/m 3) • rašelinový substrát - nejvyšší stupeň zjednodušení a standardizace

Rašelinový substrát • drť z kvalitní mladé vrchovištní rašeliny s p. H upraveným vápněním nebo bez úpravy • stabilní struktura, dobrá nasákavost pro vodu, ale i vysoká vzdušnost • optimální vlhkost 80 -90% hmotnostních • přídavek vícesložkových hnojiv • nevýhoda-rychlé vyplavování živin, nutnost pravidelného přihnojování

Kůrový substrát • z kůrového kompostu nebo jemnější drcené kůry s rašelinou 1: 1 • z rašeliny méně kvalitní, rozložené • k použití po doplnění živin a úpravě p. H • z nekompostované kůry použitelný po zrání 4 -6 měsíců • nevýhoda-rychlé vyplavování živin, třeba doplňovat

Speciální substráty • množárenské: k zakořeňování, s nízkým obsahem živin, vzdušné a propustné, 50 a více % rašeliny+perlit či písek • výsevní a přepichovací: s nízkým až středním obsahem živin, z rašeliny, rašeliny a perlitu (do 10%), nejlépe sterilní • pro orchideje, kaktusy a sukulenty, azalky, bromélie, kapradiny, balkonovky, palmy apod.

Zahradnické zeminy • • Rašelina Kompostovaná kůra Kompostová zemina Kokosová rašelina

Rašelina • vzniká rozkladem rostlin za nepřístupu vzduchu a v přítomnosti vody • vrchovištní-vznik ve vyšších polohách, kde je voda chudá na minerály, p. H 3, 5 -4, 5 • slatinná-vznik v nížinách, kde má voda více minerálů • přechodová-mezi 2 předchozími

Kvalita rašeliny • závisí na stupni rozložení-ukazatel: obsah spalitelných organických látek, struktura a barva • nejlepší: vláknitá, světlá, málo rozložená, min. 85% spalitelných látek, s výbornou nakypřovací schopností a nasákavostí pro vodu, s dobrým obsahem vzduchu i při plném nasycení vodou, podíl nekapilárních pórů (vzdušná kapacita)kolem 50%, největší celkový objem pórů

Kompostovaná kůra • vznik kompostováním kůry z borovice a smrku • podobné fyzikální vlastnosti jako rašelina • porézní a vzdušná, ale s nižší nasákavostí a vyšší vysýchavostí, s 95% organické hmoty, p. H slabě kyselé-kyselé • zapracuje-li se přímo bez kompostování, musí se dodat N

Kompostová zemina • vznik kompostováním rostlinných zbytků s minerální zeminou, s větším či menším množstvím hnoje • obsahově nejednotná, asi 10% humusu, p. H okolo 7 • lehká hlinitopísčitá zemina s dobrou strukturou • v květinářství jako hnojivá přísada

Kokosová rašelina • vedlejší produkt při výrobě kokosových vláken • podobné vlastnosti jako rašelina • p. H 4 -5, vodivost pod 0, 5 m. S. cm-1, značná vodní jímavost při vysoké vzdušné kapacitě 15 -25%, odolná rozbahnění a rozkladu • použitelná pro plnící automaty, snadno transportována

Staré zahradnické zeminy • • • Drnovka Listovka Jehličnatka Vřesovka Pařeništní zemina

Drnovka • Těžká, ale strukturní, obsah org. hmoty 8%, p. H neutrální-slabě kyselé, vzniká za 1 rok rozkladem odřezaných a zkompostova ných drnů s přidáním hnoje, vápna a močůvky • Vhodná do směsí pro chryzantémy, pelargónie, primule, cinerárie a zvonky

Listovka • Lehká, kypřicí zemina, vlastnosti dle věku a původu, málo živná, do směsí pro výsevy a pro mladé rostliny, pro velkovýrobu nedosažitelná • Mladé listovky-po jednoletém zrání, kyselejší, nasákavé, do substrátů pro epifyty • Staré listovky-3 -5 leté, beztvaré, zemité hmoty, méně nasákavé, menší kypřicí schopnost, p. H 6, 7

Jehličnatka • Hrubý surový humus z borovicových lesů, smrková pro květiny nevhodná, vysoký stupeň nakypření a kyselé p. H, chudá na živiny, vysýchavá, s malou schopností živiny poutat , použití za čerstva, uskladněním ztrácí org. hmotu a kypřicí schopnost • Vhodná pro vřesovcovité

Vřesovka • Hrubý surový humus, vzniká rozkladem vřesovištních rostlin, hrubší struktura a vysoká kypřicí schopnost, kyselé-velmi kyselé p. H, malý obsah živin • Vhodná pro vřesovcovité, nahrazována rašelinou a borovicovou jehličnatkou

Pařeništní zemina • Těžká minerální zemina proměnlivého složení, vznik kompostováním rozloženého hnoje z pařeniště, živná, s vysokým obsahem humusu 15 -25% • Vhodná příměs do směsí pro hrnkové po 2 -3 letém zrání

Písek • nejlepší ostře zrnitý, říční • zvyšuje propustnost pro vodu a specifickou hmotnost, ale i sklon k uléhavosti • sorpčně bezcenný • do množárenských substrátů a pro kaktusy a sukulenty

Perlit • při vysoké teplotě expandovaný silikát hliníku • s nízkou objemovou hmotností, sterilní, chemicky indiferentní, p. H 6, 5 -8, nasákavý pro vodu, ale zároveň vzdušný • zvyšuje vodní kapacitu, pórovitost a propustnost, snižuje objemovou hmotnost • do pěstitelských substrátů do 25%, do množárenských 50 i více %

Pěnový polystyrén • snižuje vodní kapacitu-vzduch v uzavřených pórech • s kypřicím účinkem-provzdušňuje a snižuje objemovou hmotnost • maximálně do 25% objemových • do množárenských směsí s rašelinou nebo rašeliníkem a pískem, pro orchideje

Pěnová formaldehyd močovina • s póry otevřenými, s vysokou nasáklivostí vody • málo pružná a mechanicky odolná vůči stlačení • s nízkou objemovou hmotností, v půdě stálá • zlepšuje vodní kapacitu, maximálně do 25%objemu

Další příměsi • Drcená hydrofilní plsť-odpad při výrobě pro hydroponické pěstování, do 35% objemu, zvyšuje obsah vody dostupné pro rostliny, lze i recyklovaná po ukončení hydroponie • Rašeliník-Sphagnum, sušený a rozdrcený do substrátů pro orchideje a epifyty, dobře nasákavý • Kořeny kapradin-Osmunda regalis, Polypodium vulgare do substrátů pro orchideje

Příprava substrátů • na zpevněné venkovní ploše se skladují a kompostují základní materiály • strojní zařízení a skladování hotových substrátů je na zakryté ploše • práci usnadní drtiče, nakladače, dopravníky, stroje pro převrstvování, směšování a prosévání a zařízení pro dávkování hnojiv • lze i ručně, ale náročné • firmy dnes upřednostňují průmyslově vyráběné

Dezinfekce půd, substrátů a zemin • tepelná a chemická • ničí zárodky chorob, škůdce a plevele • důležitá u rostlin náchylných na onemocnění z půdy, u výsevních substrátů a tam, kde může být infikovaný organický materiál (kompostová zemina)

Dezinfekce tepelná-propařením • nákladný, energeticky náročný, ale účinný způsob • třeba zařízení na výrobu přehřáté páry s výstupní teplotou 200°C – mobilní propařovací kolona či zvláštní kotel, zeminy propařovány roštem z děrovaných trubek • výsadba po vychladnutí na 30°C, do 3 dnů nebo až za 3 týdny

Dezinfekce chemická • nutnost dodržení ochranné lhůty • přípravky: Nematin, Basamid G (proti zárodkům CH, háďátkům a plevelům), formalín (pro menší množství substrátu), allylalkohol (proti plevelům) • dávkování na plochu půdy nebo na objem substrátu, vhodná teplota 15 -20°C, ochranná lhůta min. 3 týdny • dodržet předepsané podmínky aplikace

Vlastnosti půd a substrátů • Fyzikální • Chemické • Biologický stav

Fyzikální vlastnosti • Vzdušná kapacita – dána podílem nekapilárních pórů (průměr nad 0, 2 mm) • Vodní kapacita – dána podílem kapilárních pórů (průměr pod 0, 2 mm) • Maximální vodní kapacita – největší množství vody, jež může půda či substrát zadržet po 2 h od úplného nasycení • Mění se rozkladem organických složek • Žádoucí celkový objem pórů v půdě 50% a vyrovnaný podíl kapilárních a nekapilárních, v substrátech 80% a více a podíl nekapilárních pórů má být asi 1/2

Chemické vlastnosti • • • Chemická reakce Celkový obsah rozpustných solí (zasolení) Celková zásoba živin Zásoba snadno přijatelných živin Sorpční a ústojčivé schopnosti

Chemická reakce • dána koncentrací vodíkových iontů ve výluhu • vyjadřována stupnicí p. H (záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů) • hodnota p. H 7 neutrální reakce, pod 7 kyselá reakce, nad 7 alkalická reakce • stanovení p. H metrem v suspenzi vodního výluhu

Dělení půd a substrátů podle p. H • • • velmi kyselé do 3, 5 silně kyselé 3, 6 -4, 5 kyselé 4, 6 -5, 5 slabě kyselé 5, 6 -6, 5 neutrální 6, 6 -7, 2 slabě alkalické 7, 3 -8, 0

Úprava půdní reakce • před výsadbou vápnění-jemně mletý vápenec nejlépe dolomitický • po výsadbě zvyšování p. H fyziologicky alkalickými hnojivy (ledek vápenatý), snižování p. H fyziologicky kyselými hnojivy (síran amonný, kyselina fosforečná)

Celkový obsah rozpustných solí • zahrnuje i látky pro rostlinu neužitečné, nejen živiny – zasolení půdy • Zdroje zasolení: velké dávky minerálních hnojiv, nahromadění balastních zbytků hnojiv, nadbytek solí ze závlahové vody • snížíme jej zvýšenými dávkami organických hnojiv • na zasolení citlivé zejm. semenáčky a mladé rostliny, kapradiny a vřesovcovité • udává se elektrickou vodivostí vodního výluhu v m. S. cm-1

Celková zásoba živin • zahrnuje i pevně vázané živiny • rostlinám dostupné až po uvolnění zvětráváním, chemickými reakcemi a po mineralizaci organických látek

Zásoba snadno přijatelných živin • třeba rovnováha mezi zásobou snadno přijatelných živin a potřebou živin zejm. při pěstování v nádobách • nutné neustálé doplňování pohotových živin zejm. N, P a K příp. Ca a Mg hnojením

Sorpční a ústojčivé schopnosti • vázány na humusojílovitý koloidní komplex poutá ionty živin z půdního roztoku, chrání je před vyluhováním a opět uvolňuje ze sorpčního komplexu pro rostliny • závisí na obsahu jílu a humusu • zvyšuje ústojčivost půd a substrátů-schopnost odolávat změnám p. H při působení různých kyselých a zásaditých látek

Biologický stav půd a substrátů • dán mikroorganismy v půdě – podmiňují úrodnost, vážou živiny a po odumření je opět uvolňují (biologická sorpce), rozkládají a mineralizují organické látky a zpřístupňují živiny rostlinám, uvolňují N z hnojiv s organickou formou N • ale i škodlivé mikroorganismy – škodlivé půdní houby • ovlivněn vzduchem, teplotou, vlhkostí a chemickou reakcí