Paed Dr Bohumila Kettnerov Dmitrij Ivanovi Mendlejev 8

Paed. Dr. Bohumila Kettnerová

Dmitrij Ivanovič Mendělejev 8. 2. 1834 2. 2. 1907 ruský chemik, objevitel periodického zákona prvků (1869)

Životopis: Narodil se 8. 2. 1834 v Tobolsku na Sibiři (dnes Tjumeňská oblast) a byl nejmladší ze čtrnácti dětí. Otec Ivan Pavlovič Mendělejev, učitel ruské literatury, matka Marie Dmitrijevna Kornilevová pocházela ze sibiřské obchodní rodiny a byla ředitelkou sklárny. Právě ve sklárně Mendělejev obdivoval, jak se vyrábí sklo a jak různé příměsi ovlivňují jeho vlastnosti. Ve sklárně matce často pomáhal protože jeho otec byl slepý. Sklárna však vyhořela a matka se upnula k jedinému cíli – poskytnout svému nejmladšímu synovi nejlepší vzdělání. Roku 1850 odjíždí s matkou do Petrohradu, kde se zapisuje na Fakultu fyziky a matematiky při Hlavním pedagogickém institutu v Saint Peterburgu. O pět let později roku 1855 úspěšně absolvoval s oslnivými výsledky a téhož roku začíná pracovat v Heidelbergu na universitě, kde spolupracuje s německým chemikem R. W. Bunsenem. Mendělejev se zde zabývá především studiem vztahu mezi krystalovými soustavami a chemickým složením látek. Roku 1860 zavádí Mendělejev pojem kritické teploty a v témže roce se účastní prvního Mezinárodního chemického kongresu v Karlsruhe.

V letech 1864 - 1866 zastává místo profesora chemie na Technologickém institutu v Saint Petersburgu a od roku 1867 až do roku 1890 působí na Saint Petersburgské universitě. Když ministr školství odmítl universitě přiznat akademickou svobodu, na protest z ní odešel. Roku 1868 pomáhá založit Ruskou chemickou společnost a o rok později roku 1869 formuluje periodický zákon: Fyzikální a chemické vlastnosti prvků a jejich chemických sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových vah. V roce 1871 předpovídá existenci dalších chemických prvků, které nazývá eka – aluminium (Ga), eka – bor (Sc) a eka - silicium (Ge). Gallium objevil roku 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederic Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Wincler při analýze nerostu argyroditu. Objev germánia se stal triumfem objevu periodického zákona. Ruská vláda si uvědomila genialitu Mendělejeva, a tak ho roku 1876 vysílá do Spojených států amerických, aby tam studoval zpracování ropy.

Mendělejev se bez povolení pravoslavné církve podruhé oženil. Když se na podvod přišlo car mu udělil milost a na stížnost jednoho knížete, proč jemu nebyla povolena stejná vyjimka, car odpověděl: „Mám mnoho šlechticů, ale jen jednoho Mendělejeva“. Od roku 1872 až do své smrti působil Mendělejev jako ředitel ruského Úřadu pro míry a váhy. V roce 1906 byl Mendělejev navržen na Nobelovu cenu za chemii, cenu ale o jediný hlas nezískal.

2. 2. 1907 Mendělejev umírá. Mendělejev je autorem učebnice: Základy chemie, publikoval na 400 prací např. o původu ropy a jejím průmyslovém zpracování, o rostocích, práce z fyziky. Roku 1955 byl na universitě v americkém Berkeley objeven nový prvek, transuran s protonovým číslem 101 a na počest ruského genia byl nazván Mendelevium (Md).

19 1 89 9 2 - 86 1 8 50 1 07 Pozorně si přečtěte životopis D. I. Mendělejeva a sestavte časovou přímku mezníků jeho života 4 83 1 4 - 86 1 0 6 18 1 8 1 76 6 6 18 1855 8 86 1 87 1 18 1 67 1890 907