Ovodovac stavby tvo komplex opaten kter jsou navrhovny

Ovodňovací stavby - tvoří komplex opatření, které jsou navrhovány podle stavu potřebnosti odvodnění, jeho rozsahu a všech příčin vedoucích k vlastnímu návrhu stavby. Babylón 4. až 2. tis. př. n. letopočtem - komplex Egypt – delta Nilu, kanály, retenční nádrže Čína – hráze, kanály Řecko – Kopaiské jezero 25 000 ha Řím – Albanské jezero, Fucino, Latio – 60 000 ha Holanďané – ještě před římany hráze od 13. století př. n. l. Křesťanství – úpadek, trochu Španělsko, V. Británie, Rusko

Vypuštění jezera Fucino 65 000 ha

Vliv odvodňovacích prací Pozitivní Negativní technický odvodnění zamokřeného území nebezpečí nežádoucího snížení hladiny podzemní vody regionální zlepšení vodního režimu zamokřených půd a změna mikroklimatu lokální zdravotní sociální a kulturní zajištění podmínek pro investiční výstavbu a provoz dohotovených investičních celků snížení nebezpečí výskytu nemocí, vázaných na vodní prostředí zkulturnění území, zvýšení sociální a kulturní úrovně obyvatelstva estetický zlepšení vzhledu krajiny politický zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, a tím snížení závislosti na dovozu nežádoucí poškození budov vlivem nestejnoměrného sedání půd po odvodnění rozšíření zárodků nemocí odvod ňovacími kanály ochuzení rostlinných a živočišných ekosystémů a snížení jejich stability; odvodňovací stavba ruší vzhled krajiny

Zamokření půd a zemin je přirozený i antropogenní činností způsobený stav vodního režimu, který je představován nadbytkem vody v profilu půdy nebo zeminy, který omezuje využitelnost daného prostoru, nebo vrstvy člověkem. Posuzování zamokření Z hlediska - technických staveb a využití přírodního bohatství – individuální posouzení podle konkrétní situace - zemědělského využití půdy

Příčiny zamokření 1/ oblastní (zonální), kterými jsou zpravidla klimatické podmínky oblasti, zpravidla nadbytek srážek při malé průměrné teplotě Df = S r / T 2/ místní (lokální), které jsou místní poměry orografické, geologické, hydropedologické, antropogenní 3/ kombinované, které mají více příčin a jsou častější, s větším působením

Kombinované příčiny zamokření

Půdní druh Obsah I. kat. % K Písčitá 0 - 10 0. 20 Hlinitopísčit á 10 - 20 0. 35 Písčitohlinit á 20 - 30 0. 50 Hlinitá 30 - 45 0. 70 Jílovitohlinit á 45 - 60 0. 90 Jílovitá 60 - 75 1. 25 Jíl nad 75 1. 50 Posuzování z hlediska zemědělského využití půdy – optimalizace vodního režimu SI = KI + B + C – D D = K. i

Stanovištn Hodnocení í index stanoviště Rozsah nebo potřeba hydromelioračních úprav 15 až 28 mírně vlhká potřeba pouze částečných odvodňovacích úprav, 29 až 42 vlhká 43 až 56 silně vlhká 57 až 70 nejvlhčí 70 a více plošné odvodňovací úpravy jsou opodstatněné, úprava vodních poměrů plošnými odvodňovacími zařízeními nutná komplexní úprava vodních poměrů je nezbytná Extrémně vlhká a nutné komplexní vyřešení odvodnění plošnými zamokřená odvodňovacími úpravami

Plodina Optimální vlhkost půdy (% pórovitosti) pšenice 55 cukrová řepa 65 ječmen ozimý 55 mrkev 70 kukuřice 55 cibule 70 vojtěška 60 rajská jablíčka 80 oves 60 zelí brambory 60 w = 100 – ah b Plodina a=46 Optimální vlhkost půdy (% pórovitosti) 80 -85 b=1, 2

Půda Střední výhodná hloubka hladiny podzemní vody pod povrchem území (m) Potřebné rozpětí regulace traviny obiloviny okopaniny průměr (m) písčitá 0, 6 0, 75 0, 70 ± 0, 25 hlinitopísčitá 0, 95 ± 0, 3 písčitohlinitá 1, 05 1, 1 1, 2 1, 15 ± 0, 3 hlinitá 0, 95 1, 0 1, 1 1, 05 ± 0, 4 jílovitohlinitá 0, 85 0, 95 1, 05 0, 95 ± 0, 5

Povrchový odtok – po vyčerpání vsaku a akumulace - základem rovnice kontinuity Q=S. v Průtok v místě x – stacionární stav u. (x). h(x) = (i – v). x

Pohybová rovnice - rovnováha na svahu rozbor sil - řešení podle P. S. Eaglesona- rovnováha na svahu udržována třením - τ = ρgh sin α tíha kapaliny způsobující pohyb - tření kapaliny o podložku

Obecné vyjádření průtoku na svahu: ρgh sin α = s využitím Chezyho součinitele můžeme dostat vztah pro průtok na metr běžný: q = a hb Pro laminární proudění je b=3, Pro turbulentní proudění podle R. E. Hortona je b rovno 2, V. P. Singh doporučil b = 1, 5. Mls b= 1, 679 Kde nm je součinitel drsnosti podle Manninga ( b = 5/3 )

Rovnice kinematické vlny pro plošný povrchový odtok podle Mlse

Soustředěný povrchový odtok b Q=a. S

Analyticky lze čáry náhradních intenzit dešťů vyjádřit jako funkci kde is je intenzita deště (mm min-1), t - doba trvání deště (min), A, B, a - parametry srážkoměrné stanice. Minimální hodnoty přívalových dešťů podle L. S. Berga Doba trvání deště v min 5 10 15 20 25 30 40 50 Výška Hs v mm 2, 5 3, 8 5, 0 6, 0 7, 0 8, 0 9, 6 11 Intenzita is v mm min-1 0, 50 0, 38 0, 33 0, 27 0, 24 0, 22

Pro povodí Labe, Odry a Moravy zpracoval údaje o přívalových deštích J. Trupl

Výšku přívalového deště vyjádřil Trupl vztahem: Hs = u´log t + v´ kde Hs je výška přívalové srážky v mm t je doba trvání deště v minutách u´ a v´ jsou konstanty závislé na periodicitě deště p u' V´ 0, 01 36, 0 -6, 2 0, 02 31, 1 -4, 6 0, 05 24, 4 -2, 8 0, 10 19, 9 -1, 4 0, 20 15, 7 0 0, 50 11, 4 +0, 4 1, 00 8, 4 +0, 8 2, 00 6, 2 +0, 9

Infiltrace Rovnice Kosťjakova Rovnice Mezenceva Rovnice Philipa

Stanovení odtoku ze sněhových srážek vodní hodnoty sněhové pokrývky 0, 2 – 0, 4 na horách, zpoždění tání v lesních oblastech oproti bezlesí. Rozdíl je 14 až 20 dnů Je třeba stále sledovat měnící se charakteristiky sněhové pokrývky a schopnosti vsakování, bilanční stanovení: kde hoi je vodní hodnota roztáté vrstvy sněhu v den i v mm

Výběr srážky pro určení povrchového odtoku Qmax = φ is Sp O. Dub tk = 8, 5(L – 1) + 20 až 30 A. Šoltéz Opravný součinitel ß podle J. Šoltéze Poměr B/L ß 0, 1 0, 2 0, 3 0, 4 0, 5 0, 6 0, 7 0, 8 0, 9 1, 0 2 1, 4 1, 15 1, 0 0, 9 0, 8 0, 75 0, 7 0, 65 0, 63

Doba Ve 1 ikost koncentrace povodí tk Velikost povodí Doba koncentrac e tk (ha) (min) 0, 4 120, 0 29, 0 2, 0 3, 5 202, 5 41, 0 4, 0 320, 0 60, 0 12, 0 8, 0 405, 0 75, 0 40, 5 17, 0 Graf pro určení doby koncentrace tk podle R. M. Cormacka Doba koncentrace odtoku tk podle Q. C. Ayrese

Nalezení součinitele odtoku Objemový součinitel odtoku pak v sobě zahrnuje všechny ztráty odtoku Podle W. C. Hoada pro nepropustný terén pro středně propustný terén pro velmi propustný terén a = 1, 0 a = 0, 5 a = 0, 3 b=8 b = 15 b = 20

CN křivky nabývají hodnot od přibližně 30 (velké ztráty na povodí) do 100 (beze ztrát). Toto číslo se určuje z tabulek na základě: -hydrologické skupiny půd – reprezentuje infiltrační a retenční vlastnosti půdy (kategorie A až D) -využití území v povodí – zohledňuje se vegetační pokryv, způsob obdělání pozemků -předchozích vláhových podmínek – dáno úhrnem srážek v předchozích dnech Pro povodí s různorodými vlastnostmi se výsledná hodnota CN určuje váženým průměrem.

n=0, 4 0, 5

Intenzity regionálních srážek v závislosti na trvání podle J. Horáka is min Trvání srážky t ismax při ročních srážkách pod 700 mm nad 700 mm mm h 1 6 9 h 3, 33 15, 5 11, 0 15, 5 13, 2 9 12 h 2, 86 11, 0 8, 7 13, 2 11, 9 12 18 h 2, 33 8, 7 6, 3 11, 9 10, 3 18 24 h 1, 95 6, 3 5, 1 10, 3 9, 1 1 2 d 1, 04 5, 1 3, 6 9, 1 6, 6 2 3 d 0, 83 3, 6 2, 5 6, 6 5, 2 3 4 d 0, 73 2, 5 1, 9 5, 2 4, 3 4 5 d 0, 67 1, 9 1, 7 4, 3 3, 5 5 6 d 0, 63 1, 7 1, 63 3, 5 2, 9 6 7 d 0, 59 1, 63 1, 25 2, 9 2, 5