Oteven ekonomika a Model ISLMBP MundellFlemingv model 1

Otevřená ekonomika a Model IS-LM-BP (Mundell-Flemingův model) 1

Platební bilance (BP - balance of payment) Definice: 1. BP zachycuje rovnováhu ekonomiky vůči vnějšímu světu. 2. BP zachycuje ekonomické transakce se zahraničím za určité časové období. 3. BP je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). n PLATEBNÍ BILANCE (jako celek) JE VŽDY VYROVNANÁ – k nerovnováze dochází uvnitř jejích

Platební bilance - složky 1. běžný účet (BÚ) - sleduje následující bilance: • obchodní bilance – export(+) a import(-) zboží a služeb, • bilance výnosů – výnosy z majetkových účastí domácích subjektů v zahraničí(+) a zahraničních subjektů u nás(-), • bilance běžných převodů (čistě finanční mezinárodní převody, např. peníze z rozpočtů EU) 2. kapitálový účet - jde zde o pohyb kapitálu. • Jedná se o půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují soukromým osobám nebo vládám v zahraničí, nebo je od nich sami získávají. 3. finanční účet (FÚ) - zachycuje dovoz a vývoz kapitálu. Dovozem zahraničního kapitálu (+) rozumíme, když zahraniční osoby nakupují česká aktiva (CP, nemovitosti) a nebo když poskytují půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách. Vývozem kapitálu do zahraničí (-) rozumíme, když české osoby nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních bankách Spadají sem zejména: • Přímé zahraniční investice (zakládání a nákup firem) – Z ČR(-) do ČR(+) • Portfoliové zahraniční investice (investice do akcií, dluhopisů a vklady na účty peněžních ústavů) – Z ČR(-) do ČR(+) 4. 5. rezervy (devizové) chyby a opomenutí

Vztah platební bilance a změny devizových rezerv n n n V praxi jsou salda FÚ a BÚ zpravidla opačná, tj. jeli deficit BÚ, pak země vykazuje přebytek FÚ, ale: salda FÚ a BÚ se nemusí vzájemně přesně krýt, pak zde hraje roli změna devizových rezerv a změna měnového kurzu např. BÚ = -200, FÚ = +150, pak ΔDR = 50 (úbytek se sleduje s kladným znaménkem) a PB=0 nebo: BÚ = -200, FÚ = +250, pak ΔDR = -50 (přírůstek DR sledujeme se záporným znaménkem) a PB = 0

Vztah platební bilance a měnového kurzu n n n obdobně máme-li deficit BÚ a přebytek FÚ je absolutně menší než tento deficit BÚ, pak domácí měna oslabí a PB se vyrovná směřuje-li PB ČR k deficitu, znamená to, že ze země odtéká více peněz než do ní přitéká → subjekty poptávají relativně více zahraniční měny než koruny – to vede k oslabení koruny směřuje-li PB ČR k přebytku, znamená to, že do země přitéká více peněz než z ní odtéká → subjekty poptávají relativně více koruny než zahraniční měny – to vede k posílení koruny

Křivka platební bilance - předpoklady n Předpokládáme, že je PB složena pouze z BÚ a FÚ – ostatní jsou rovny nule • Běžný účet NX: n n export je autonomní (nezávisí na velikosti produktu), závisí na preferencích spotřebitele; import – část je indukovaná (závislá na produktu) • Finanční účet: n n n hlavním faktorem, který jej ovlivňuje je úroková míra, tj. výnos finančních aktiv investoři se rozhodují na základě výnosu (pokud jsou stejné podmínky) Nezapomeňme, že pokud je na běžném účtu přebytek a pokud má být platební bilance za této situace vyrovnaná, musí být finanční účet deficitní (a naopak)

Čistý export n Funkce čistého exportu vypadá nyní takto: NX = X 0 – m. Y + v. R • tj. export mínus import (import M je indukovanou veličinou – takže ho rozepíšeme jako mezní sklon k dovozu m krát agregátní důchod Y) plus reálný devizový kurz R vyjadřující kupní sílu dotyčné měny v mezinárodním porovnání krát v, koeficient citlivosti zahraničního obchodu na změny reálného devizového kurzu • mezní sklon k dovozu m = kolik haléřů z každé koruny důchodu připadá na dovoz

Čistý export n n n Export je autonomní veličinou, protože to, kolik my chceme vyvézt je primárně závislé na poptávce po našem zboží a tak ve vztahu k našemu výstupu je to autonomní veličina U dovozu jde o zápornou indukovanou veličinu, tzn. že čím větší bude domácí důchod, tím nižší bude čistý export – více se bude totiž dovážet a při jinak nezměněných okolnostech se snižuje náš čistý export Kladná závislost u reálného kurzu znamená, že čím bude vyšší reálný kurz R, tím vyšší bude čistý export (zvýšení R znamená reálné znehodnocení domácí měny – z toho vyplývá, že jsou levnější vývozy ze země a dražší dovozy do země)

Kapitálová mobilita Další důležitý rys modelu je mobilita kapitálu n Dokonalá kapitálová mobilita : • investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční aktiva bez jakýchkoliv omezení s nízkým náklady • Předpoklady: n n neexistuje politické riziko měly by mít podobné daňové zatížení stabilní měnový kurs domácí úroková míra se rovná zahraniční Dokonalá kapitálová imobilita: • kapitál se nemůže vůbec mezi zeměmi pohybovat

Dolní pravý graf zachycuje finanční účet platební V tomto bodě je v rovnováze jak BÚ tak FÚ. Pro bilance (FÚ). Různým úrokovým mírám odpovídá jiná celkovou rovnováhu však není nezbytné, aby byly Zvýšením produktu na Y 2 dojde k výše salda finančního účtu. Čím vyšší je domácí oba účty současně v rovnováze, ale aby byl deficitu BÚ, který musí být vyrovnán úroková míra, tím vyšší je saldo finančního účtu. Pokud deficit jednoho účtu kryt přebytkem druhého a přebytkem FÚ. K tomu ale dojde jen je domácí úroková míra stejná jako úroková míra celková obchodní bilance zůstane v rovnováze. pokud se zvýší úroková míra na i 2. zahraniční (i. D=i. F), finanční účet je vyrovnaný. Pokud Tuto rovnováhu představují všechny body na 45° BÚ Hodnoty Y 2 a i 2 poté definují druhý bude domácí úroková míra vyšší než zahraniční křivce 45°. bod křivky BP. úroková míra, přiláká to do země zahraniční investory a dojde k přílivu kapitálu. Domácí kapitál zůstane v zemi. + Finanční účet bude přebytkový. Pokud bude domácí úroková míra naopak nižší než zahraniční, dojde k Y 2 odlivu kapitálu do ciziny. Finanční účet bude směřovat Y 1 Úrovni produktu Y Y 1 k deficitu. odpovídá rovnovážná Odvození křivky BP BÚ (NX) + - úroveň úrokové míry i 1 (hodnotami Y 1 a i 1 je Pokud je důchod na Odvození křivky BP začneme na levém i i zajištěna rovnováha BP úrovni Y 1, na běžném Do tohoto grafu budeme horním grafu, kde je zobrazena funkce platební bilance). Těmito Na pravém horním grafu vidíme osu 45°. Osa i účtu je přebytek. Pokud konstruovat křivku BP. 2 Levý horní graf zobrazuje závislost BÚ běžného účtu platební bilance (BÚ). Jak už hodnotami je tedy definován i 2 představuje vyrovnanou platební bilanci, kdy má být platební bilance Budeme sem přenášet na vytvořeném produktu. Při růstu Y se jsme uvedli, s růstem domácího důchodu první bod křivky BP. deficit běžného účtu je pokryt přebytkem na za této situace hodnoty z osy x v horním projevuje vliv mezního sklonu k importu dochází ke zhoršení salda běžného účtu finančním účtu platební bilance nebo vyrovnaná, musí být grafu (úroveň produktu Y) i 1 a BÚ se postupně dostává do deficitu. platební bilance. Při nižších úrovních přebytek běžného účtu je kompenzován i 1 finanční účet deficitní. a z osy y v pravém grafu To vyjadřuje klesající křivka BÚ. důchodu je běžný účet v přebytku, při deficitem na finančním účtu. (úroková míra i) rostoucím důchodu se postupně dostává do deficitu. Y Y 1 Y 2 + - FÚ

Křivka BP n n Křivka platební bilance vyjadřuje veškeré kombinace produktu a úrokové míry, při které je platební bilance v rovnováze Sklon BP: • je dán stupněm kapitálové mobility, čím větší je KM, tím plošší je křivka BP • pokud je dokonalá KM – pak je BP horizontální, domácí úroková míra bude stále na úrovní světové míry • pokud je dokonalá kapitálová imobilita – je BP vertikální, úroková míra by vůbec neovlivnila pohyby kapitálu n Body mimo křivku BP: • Body nalevo: relativně vysoká úroková míra, FÚ je v přebytku, ale relativně nízký produkt, proto BÚ nebude v takovém deficitu aby vyrovnal přebytek FÚ nalevo od křivky BP je přebytek BP • Body napravo: v těchto bodech je deficit BP

Mundell-Flemingův model (IS-LM-BP model) n n n analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice vychází z modelu IS-LM má stejné předpoklady Předpoklady: • fixní cenová hladina • ekonomika je pod potenciálním produktem (nevyužité výrobní zdroje) • IS-LM je doplněn o BP • platí pro malé otevřené ekonomiky země sama o sobě neovlivní výši (světové) produkce a zároveň neovlivní světovou úrokovou míru domácí úroková míra by se za jinak stejných podmínek rovnala světové model, který předpokládá dokonalou kapitálovou mobilitu

Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu, DKM n n Fiskální expanze – IS doprava Přes trh peněz vzroste domácí úroková míra příliv kapitálu příchod €, zvýšená poptávka po domácí měně, tlak na zhodnocení domácí měny CB se snaží držet kurs zásah skoupí přebytečnou zahraniční měnu a pouští do oběhu domácí měnu posun křivky LM doprava tak dlouho, dokud se úrokové míry nevyrovnají produkt se zvýšil, FP je v této situaci účinná i IS IS’ LM i. D > i F i. D = i F LM’ i. D BP Y 0 Y 1 Y

Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu, DKM n n Fiskální expanze, křivka IS se posune nahoru Domácí úroková míra je vyšší než světová příliv kapitálu (teď nastává rozdíl) CB neudržuje fixní měnový kurz příliv kapitálu povede k zhodnocení domácí měny čistý export se snižuje (ten je obsažen v křivce IS – snižuje se produkt) posun IS zpět do původní úrovně Nastal tzv. mezinárodní vytěsňovací efekt – za této situace by FP byla zcela neúčinná (v tom směru, že nám neovlivní produkt) i IS IS’ LM i. D > i F i. D = i F i. D BP Y 0 = Y 1 Y

Monetární politika v systému fixního měnového kurzu, DKM n n n Monetární expanze (CB zvyšuje množství peněz v oběhu) – posun křivky LM doprava Domácí úr. míra pod světovou, investoři odcházejí, všichni se zbavují domácí měny znehodnocení CB udržuje fixní měnový kurs – zasáhne – začne skupovat přebytečné koruny a ze svých rezerv pouští zahr. měnu snižuje peněžní zásobu LM se vrací v tomto případě je monetární politika zcela neúčinná a navíc CB ztrácí kontrolu na peněžní zásobou i IS LM LM’ i. D = i F BP i. D < i F Y 0 = Y 1 Y

Monetární politika v systému flexibilního měnového kurzu, DKM n n n Dojde k monetární expanzi, křivka LM se posouvá dolů Domácí úroková míra je nižší než světová, odliv kapitálu z domácí ekonomiky CB nijak nezasáhne, dochází k znehodnocení kurzu domácí měny ovlivnění čistého exportu (import klesá, export se zvyšuje) – zlepšení NX křivka IS doprava, až se vrátí na úrokovou světovou míru, produkt vzroste na Y 1 v tomto případě je monetární politika účinná ( CB může kontrolovat peněžní zásobu) i IS IS’ LM LM’ i. D = i F i. D < i F BP i. D Y 0 Y 1 Y

Shrnutí - model IS-LM-BP n n makroekonomický model (J. M. Fleming, R. A. Mundell), který popisuje současnou rovnováhu trhu zboží, trhu peněz (vnitřní rovnováha) a vnější rovnováhu (platební bilance) pomocí křivek IS, LM a BP. Současná rovnováha je v průsečíku těchto tří křivek. Vycházíme ze dvou základních křivek modelu IS - LM: V případě otevřené ekonomiky je model IS - LM navíc doplněn o křivku BP, která vyjadřuje rovnováhu platební bilance (BP = Balance of payment).

Shrnutí - model IS-LM-BP n n n I v modelu IS-LM-BP zachováváme předpoklad konstantní cenové hladiny, podobně jako v modelu IS-LM. Vyrovnání obou trhů v modelu IS-LM-BP není možné pomocí pohybů úrokové míry jako v modelu ISLM, protože tento pohyb je kvůli volnému pohybu kapitálu, který úrokovou míru udržuje na úrovni odpovídající úrokové paritě, omezen. K rovnováze modelu IS-LM-BP dochází v tom okamžiku, kdy se ekonomika nachází na křivce BP, tedy když je splněna podmínka úrokové parity a platební bilance je vyrovnaná. Pokud se ekonomika nachází mimo křivku BP (platební bilance je nevyrovnaná), dochází k procesu vyrovnání, jehož průběh závisí na systému měnového kurzu. Je tedy nutné odlišit situaci s pevným měnovým kurzem od situace s pružným měnovým kurzem.

Dodatek

Křivka BP n její obecný tvar roste – např. když se pohybujeme po křivce z bodu 1 do bodu 2, dochází k růstu úrokové míry i, na FÚ je tendence vzniku přebytku, ale pohybujeme se po křivce vyrovnané platební bilance, proto musí být přebytek FÚ kompenzován adekvátním deficitem BÚ, toto splňuje vzestup důchodu, protože když roste důchod, klesá čistý export i BP vertikální BP obecný tvar dokonale imobilní kapitál i 2 i 1 2 BP horizontální kapitál dokonale mobilní 1 Y 2 Y extrémní tvary BP mohou být: • horizontální – nekonečně malá změna domácí úrokové míry vyvolá takové kapitálové toky, že to musí být kompenzováno nekonečně velkým přizpůsobením běžného účtu n případ, kdy je kapitál dokonale mezinárodně mobilní n situace, ve které se nacházejí malé otevřené ekonomiky např. v ČR n domácí ekonomika není sama schopna ovlivňovat velikost domácí úrokové míry n tzn. že jsou malé otevřené ekonomiky cenovými příjemci mezinárodní úrokové sazby n pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj finančního účtu • vertikální – nepatrně malá změna důchodu (ovlivňující běžný účet) musí vyvolat nekonečně velké změny úrokové míry, aby se přizpůsobil kapitálový účet (aby to vykompenzoval) n případ, kdy je kapitál mezinárodně zcela imobilní n pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj běžného účtu (neboli NX) n situace, ve které se nacházejí země se zcela nesměnitelnou měnou, které uplatňují velké administrativní bariéry na import kapitálu (např. KLDR)

Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu, NKM n n n Fiskální expanze – IS doprava Přes trh peněz vzroste domácí úroková míra příliv kapitálu příchod €, zvýšená poptávka po domácí měně, tlak na zhodnocení domácí měny CB se snaží držet kurs zásah chce skoupit přebytečnou zahraniční měnu a pouštět do oběhu domácí měnu posun křivky LM doprava, ale díky nedokonalé kapitálové mobilitě se v zemi udrží úroková míra na vyšší úrovni než zahraniční (zahraniční subjekty by rády ukládaly v ČR, ale překážky přelévání kapitálu mnohé odradí) i LM IS’ LM’ IS i. D 1 > i. F i. D 2 > i. F i. D = i F BP i. D Y 0 Y 1 Y