OSVCENSTV V NMECKU A IMMANUEL KANT Mgr Vladimr

OSVÍCENSTVÍ V NĚMECKU A IMMANUEL KANT Mgr. Vladimír Velešík

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1. Kód DUMu: 2. Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0114 3. Vytvořeno: únor 2013 4. Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5. VY_32_INOVACE_7. SV. 10 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů novověké filosofie. Zabývá se prvními představiteli německého Anotace: osvícenství, dále věnuje výraznou pozornost osobě a dílu Immanuela Kanta, jeho vlivu na formování moderní filosofie. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Osvícenství v Německu a Immanuel Kant

Christian Wolff (1679 – 1754) • systematizace základních Leibnizových myšlenek • důraz na logické zákony a racionální myšlení • usiloval o vytvoření všeobecného systému veškerého vědění • do filosofie zavedl pojem ontologie a systematizoval filosofické kategorie • utvořil velkou většinu německých filosofických termínů • pojem psychologie v němčině

Friedrich II. Veliký (1712 – 1786) • • • „filosof ze Sanssouci“ praktické problémy filosofie oblast etiky – plnění povinností otázky tolerance „Nechť každý směřuje k blaženosti po svém. “ poskytoval azyl francouzským filosofům (de la Mettrie, Voltaire)

Gotthold Ephraim Lessing (1729 – 1781) • náboženská tolerance • filosofie dějin – smysl dějin • cesta k vládě rozumu a lásky – nekonečný proces ü „Kdyby Bůh držel ve své pravici všechnu pravdu a v levici nikdy neutuchající žízeň po pravdě s příslibem nebloudit stále navěky a řekl mi: „Vyber si!“, chopil bych se pokorně jeho levice a řekl: „Odpusť, otče! Čistá pravda přece náleží jen a jen Tobě. “

Immanuel Kant (1724 – 1804) • narodil se v Královci (dnes Kaliningrad) • působil jako domácí učitel, později vyučoval na univerzitě • své dny dělil mezi pedagogické působení, vlastní studium a práci na publikacích • pravidelné procházky → „Filosofova cesta“

Immanuel Kant • Dílo: a, předkritické období – do roku 1770 b, kritické období – do roku 1790 c, pokritické období – od roku 1790 • • • Kritika čistého rozumu Kritika praktického rozumu Kritika soudnosti Prolegomena ke každé budoucí metafyzice K věčnému míru Metafyzika mravů

Období přírodovědecké • dospěl k názoru, že vesmír se mění a vyvíjí (Kepler, Galilei → svět byl stvořen v hotové podobě před několika tisíci lety) • studoval Newtonovy zákony mechaniky • formuloval hypotézu → sluneční soustava vznikla gravitačním zhuštěním z původního mraku chladného prachu a plynu; vzdálené mlhoviny jsou ve skutečnosti samostatné galaxie, podobné naší Mléčné dráze → Kant-Laplacova teorie

Problematika poznání • na počátku stál agnosticismus Davida Huma (tzv. probuzení z dogmatického spánku) • David Hume: „nikdy nemůžeme poznat hmotné věci a jejich fungování samo o sobě, v našem vědomí se objevují proměnlivé shluky různých vjemů – tvarů, barev, zvuků, vůní – neexistuje záruka, že tyto naše subjektivní vjemy správně odrážejí objektivní zkušenost“ • otázka I. Kanta: „Je možné poznání? “, „A za jakých podmínek? “ • kopernikánský obrat → veškeré naše poznání začíná se zkušeností, ale nemůžeme vyvodit, že veškeré poznání vychází ze zkušenosti; je nutné postupovat od subjektu

Věc o sobě • objektivní hmotná skutečnost → hmotné věci skutečně existují, ale nemůžeme je poznat přímo; vše, co leží za hranicemi našeho vědomí ne principiálně nepoznatelné → věc o sobě • hmotné věci působí na naše vědomí a odráží se v něm v podobě vjemů → věc pro nás • naše vědomí při zpracovávání těchto vjemů používá několik myšlenkových schémat (existují přímo v našem vědomí)

Lidské poznání • společně působí smysly a rozvažování (dva kmeny lidského poznání) • prostřednictvím smyslovosti jsou nám předměty dány – struktura smyslů určuje obsah zkušenosti • díky rozvažování se stávají myslitelným – povaha rozvažování určuje strukturu zkušenosti • musíme zkoumat smysly i rozvažování

Transcendentální estetika • smysly nám poskytují názory (bezprostřední představy jednotlivých předmětů) Øpočitky (jsou uspořádány v prostorovou a časovou jednotku) üapriorní formy → čas a prostor • není řečeno, že čas a prostor existují objektivně mimo nás a nezávisle na nás

Transcendentální analytika Jak naše rozvažování dospívá k pojmům? • předměty jsou nám dány prostřednictvím názoru; myšlení však probíhá v pojmech Ørozvažování spojuje názory podle 12 kategorií (jsou apriorní formou; kvalita, kvantita, relace, modalita) → vznikají pojmy • rozvažování představuje schopnost utvářet pojmy – ve slovech; soudnost tyto pojmy uplatňuje ve větách (spojováním pojmů dospíváme k soudům)

Dělení soudů a, analytické soudy • jsou apriorní, nepřináší nic nového, nelze je negovat ØKoule je kulatá. Zlato je žlutý kov. b, syntetické soudy • přináší nové sdělení, vznikají skládáním, jsou aposteriorní ØKoule je žlutá.

Transcendentální dialektika • přirozená vlastnost našeho rozumu – překročit vlastní meze → poznat věci za hranicí poznatelnosti • schopnost usuzovat – snaha rozumu vytvořit dokonalou jednotu, rozum míří k nepodmíněnému • rozumové pojmy – ideje (Bůh, duše, svět) → ideje jsou předpisy toho, co se má ü „Máš všechny psychické jevy spojovat, jako by jejich základem byla jednota duše, máš myslet tak, jako by vše co existuje mělo jednu první nutnou příčinu – božského stvořitele. “ • rozum nemůže dokázat obecně metafyzické ideje, ale nemůže je ani vyvrátit

Kritika praktického rozumu • autonomní zákony → jsou v nás samých, v našem rozumu • heteronomní zákony → jsou určovány něčím, co leží mimo náš rozum • snaha najít nutný a všeobecně platný princip jednání: ü maxima → platí pro jednání jednotlivého člověka ü praktický zákon → zásada, která určuje vůli každého člověka, jsou to imperativy, mají charakter požadavku – žádají, ale nenutí nás – podobají se příkazu → lze ho vykonat, nebo ho neposlechnout (nutné přijmout důsledky) ü hypotetický imperativ → podmíněně všeobecně platný ü kategorický imperativ → nepodmíněně všeobecně platný („Jednej tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství. “) • kat. imperativem se řídit nemusíme, ale máme → „Můžeš, neboť máš. “ • mravní jednání je praktické uznání Boha – náboženství se obsahově kryje s morálkou

Pokritické dílo • nauka o právu → „Právo je souhrn podmínek, za kterých libovůle jednoho může být spojena s libovůlí druhého podle všeobecného zákona svobody. “ • státní právo → co je to stát (=spojené množství lidí pod právními zákony); odmítá revoluci – cesta reforem • princip trvalého všeobecného míru • nauka o ctnosti – povinnosti člověka k sobě samému (sebezachování, sebeúcta); povinnosti k druhým lidem (láska, úcta, důstojnost, přátelství)

Zpětná vazba • Uveďte příklady analytického a syntetického soudu. • Uveďte české přísloví, které významově odpovídá Kantovu kategorickému imperativu. • Vysvětlete termín pacifismus.

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy 1. 2. 3. 4. 5. 6. TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80 -7185 -819 -6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80 -7192 -500 -4 WILLE, Johann Georg. Soubor: Christian Wolff. jpg [online]. [cit. 21. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Christian_Wolff. jpg ( obrázek č. 1 – CH. Wolff) GRAFF, Anton. Soubor: Friedrich Zweite Alt. jpg [online]. [cit. 21. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Friedrich_Zweite_Alt. jpg (obrázek č. 2 – Friedrich Veliký) BEZ AUTORA. Soubor: Gotthold Ephraim Lessing Kunstsammlung Uni Leipzig. jpg [online]. [cit. 21. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Gotthold_Ephraim_Lessing_Kunstsammlung_Uni _Leipzig. jpg (obrázek č. 3 – G. E. Lessing) BEZ AUTORA. Soubor: Immanuel Kant (portrait). jpg [online]. [cit. 21. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Immanuel_Kant_(portrait). jpg (obrázek č. 4 – I. Kant) Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.