Ostrava Management znalost zkuenosti Vsetn Kvalita ivota Ing

Ostrava Management znalostí zkušenosti Vsetín Kvalita života Ing. Milan Půček, MBA tajemník Městského úřad Vsetín milan. pucek@mestovsetin. cz Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management „Udělejte více a zvládněte to s méně zdroji. “ Poznámka: Prezentace vychází z tématu doktorské práce: Inovativní přístupy v environmentálním řízení územních celků 1

Úvodní poznámka: Zkušenosti, které máme na Vsetíně se znalostním managementem, jsou zatím dle mého názoru značně nepokročilé. Je to však téma, kterému věnujeme svoje úsilí. Přivítáme jakoukoli efektivní pomoc v této oblasti. Definování managementu znalostí (Collinson, Parcel: Knowledge management, str. 18): „Není to vytváření nějaké encyklopedie, která zahrnuje všechno, co kdy znal. Při managementu znalostí jde spíše o to, sledovat ty, kteří znají, a rozvíjet takovou firemní kulturu a technologii, která je přiměje mluvit. “ 2

VSETÍN město v srdci malebného Valašska • Počet obyvatel 28. 500 • Počet domácností = 11. 620 • Počet domů = 2. 368 • Rozloha = 6. 900 ha • Nadmořská výška = 345 m n. m 3

Poloha Vsetína • Město Vsetín se nachází na východní Moravě na úpatí Beskyd a Javorníků. Rozprostírá se v údolí Vsetínské Bečvy, která je přirozenou cestou horské krajiny a dělí město na dvě části – Horní město a Dolní město • Město Vsetín leží ve Zlínském kraji. Dle správního určení se jedná se o tzv. obec III. stupně jejíž správní obvod čítá cca 67. 928 obyvatel o výměře 66. 236 ha. 4

Pochopení souvislostí O čem budu mluvit: Rekapitulace a závěry Obecná teorie a praxe Zkušenosti Vsetín 1. blok: Problémové otázky a pár souvislostí -Problémové otázky: -Řízení znalostí je fikce X nutnost X módní trend X nebo skutečně výrazné aktivum? -Je smysluplně uplatnitelné v samosprávných úřadech? -Je možné je efektivně uplatňovat bez vhodné informační technologie? Respektive jsou IT nutnou podmínkou? -Potřebné souvislosti 2. blok: Obecná teorie a praxe knowledge managementu – Ch. Collison, G. Parcel 3. blok: Co děláme a neděláme na Vsetíně 4. blok: Rekapitulace a závěry 5

Z čeho čerpám v prezentaci uváděné příklady: Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management, str. 33: „Další klíčový prvek našeho holistického systému je tento: Zachycené znalosti. Znamená to zachytit znalosti v takové podobě, aby bylo možné je znovu použít. “ Případové studie pomáhají odpovědět na otázku: „Řešil tento problém někdo přede mnou? “ Na těchto případových studiích (zachycených znalostech) jsme pracovali: 1. ŘÍZENÍ PROCESŮ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY (PŘÍPADOVÁ STUDIE VSETÍN). MVČR Praha 2004, ISBN: 80 -239 -4098 -8 2. JAK EFEKTIVNĚ UPLATŇOVAT CAF V SAMOSPRÁVNÝCH ÚŘADECH – soubor příkladů, Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2005 3. MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI V ORGANIZACÍCH VEŘEJNÉ SPRÁVY – soubor příkladů, Praha: MV ČR, 2005 4. PŘÍSTUP RADNICE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ – soubor příkladů ze Vsetína, Vsetín: Město Vsetín, 2005 5. PŘÍSTUP RADNICE K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI, Vsetín: SPKP, 2006 Lze vyžádat k zaslání e-mailem. V tištěné podobě jsou (do vyčerpání zásob) u uvedených vydavatelů 6

Jeden příklad Z publikace JAK EFEKTIVNĚ UPLATŇOVAT CAF V SAMOSPRÁVNÝCH ÚŘADECH – soubor příkladů, Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2005 EU doporučuje organizacím veřejné správy využívat pro zlepšování své výkonnosti, efektivnosti a kvality metodu CAF je společný hodnotící rámec určený pro sebehodnocení. Příkladem „zachycených znalostí“ je následující vývojový diagram, který umožňuje lépe pochopit průběh sebehodnocení při použití modelu CAF: 7

V publikaci „Jak efektivně uplatnit CAF v samosprávných úřadech“ najdete: Vývojový diagram hodnocení předpokladů 8

Pochopení souvislostí 1. blok: Rekapitulace a závěry Problémové otázky a pár souvislostí Obecná teorie a praxe Zkušenosti Vsetín - problémové otázky - souvislosti: - úvod k veřejné správě a problematice samosprávných úřadů - cíl veřejné správy a potřebné souvislosti - metody kvality používané ve veřejné správě a návaznosti na znalostní management - orientace na výsledky. Umíme to? 9

Problémové otázky ke znalostnímu managementu ve veřejné správě: 1. Řízení znalostí ve veřejné správě je fikce X nutnost X módní trend X nebo skutečně výrazné aktivum? 2. Řízení znalostí je smysluplně uplatnitelné v samosprávných úřadech? 3. Je možné je efektivně uplatňovat bez vhodné informační technologie? Respektive jsou IT nutnou podmínkou? Poznámka: Samozřejmě nejasností či „mýtů“ je celá řada. Nelze tvrdit, že výše uvedené jsou ty nejdůležitější. Zbude-li čas, budeme hledat odpovědi na závěr. 10

Úvod k veřejné správě a problematice samosprávných úřadů Témata: - Státní správa a samospráva - Struktura veřejnoprávní korporace „město“ a „kraj“ - Město či kraj jako poskytovatel služby: [3, str. 73 -74] - Úřad, organizační složky, organizace zřízené či založené - Orgány obce či kraje …… a jak to vše navazuje na znalostní management Jde o složité organizace s mnoha vazbami, malou výkonností a efektivitou, velkým vlivem na kvalitu života, s rozsáhlými majetky (obvykle špatně spravovanými), často nejasnými cíli …. 11

Cíl veřejné správy: Vychází vize úřadu z cíle veřejné správy? Řízení úřadu – mají-li našim občanům a zákazníkům přinášet užitek – musí z cíle veřejné správy vycházet. To není možné bez toho, že cíli porozumím. [3, str. 45 -46] Cíl veřejné správy Zvyšovat kvalitu života při respektování udržitelného rozvoje Zvyšovat kvalitu a výkonnost veřejných služeb Týká se všech občanů Týká se zákazníků těchto služeb Lze ji vyjádřit například jako spokojenost občanů nebo pomocí indikátorů udržitelného rozvoje. Lze ji vyjádřit například jako spokojenost zákazníků nebo pomocí auditu služby nebo porovnáním s nejlepšími. Jak to řešíme? -Město zjišťuje potřeby například pomocí Místní agendy 21, (Zdravé město) -Město řídí svoji strategii například dle Balanced Scorecard (BSC) Jak to řešíme? Úřad uplatňuje systém kvality a výkonnosti dle ISO, CAF, provádí Benchmarking atd. Dělat správné věci Dělat věci správně 12

Model řízení úřadu: Děláme správné věci správně? [3, str. 47] Snahou je zvětšovat průnik tlak řídíme například pomocí BSC Dělat správné věci (Umět řídit strategii) zvyšovat kvalitu života Dělat správné věci správně Dělat věci správně tlak řídíme například pomocí CAF kvalitně, levně a včas (Umět řídit operativu) Základnu vytváří: Respektovat zásady udržitelné rozvoje Znát možnosti a podmínky -zdroje, závazky, majetek, vztahy, pozice, … Komunikovat a zapojovat veřejnost do rozhodování (MA 21, Zdravé město) Respektovat etické principy - poctivost, otevřenost, průhlednost, nekorupčnost, … Jak ale zjistit, co jsou správné věci? MA 21 – Místní Agenda 21, BSC – Balanced Scorecard, CAF – zlepšování pomocí sebehodnocení 13

METODY KVALITY – PŘEHLED [3, str. 48 -56] 1. Benchmarking / Benchlearning - definice: Je učení se od druhých - porovnávání s ostatními za účelem nalezení dobré praxe a její uplatnění ve svém úřadě. Jak se liší od běžného porovnávání – jde o aktivní porovnávání s odvozením ponaučení - z výsledků se formulují podněty pro další rozvoj. - příklady: 1. Od roku 2003 je cca 60 městských úřadů zapojeno do „Benchmarkingové iniciativy“ (realizace Vzdělávací centrum pro veřejnou správu o. p. s. , www. VCVSCR. cz/). 2. V roce 2001 probíhal projekt „Cena a výkon“ pro magistrátní města. 3. Benchmarking je realizován též mezi městy Národní sítě Zdravých měst (kampaně, plány zdraví a kvality života, sekce, …. viz www. NSZM. cz). 4. Benchmarking umožňuje i sada Evropských indikátorů udržitelného rozvoje (viz www. timur. cz). 5. Základ pro Benchmarking vytváří i metodika hodnocení Místních agend 21, zpracovaná Pracovní skupinou pro MA 21 působící u MŽP (viz www. ma 21 cz). 6. Ve veřejné správě lze využít i dotazníkový benchmarking přístupný bezplatně na www. benchmarking. cz a benchmarking může následovat také po CAF. 2. Model CAF 14

METODY KVALITY – PŘEHLED 3. Model EFQM - model úspěšnosti. Obsahuje kritéria pro srovnávací hodnocení výkonnosti organizací. -Příklady: Dle dostupných údajů v samosprávných úřadech neuplatněn (Slovensko: město Martin). Prvky uplatněny u Policie ČR. Informace: www. npj. cz, www. csq. cz 4. Systém managamentu kvality dle ISO - je systémem kontrol, prevencí a zlepšování dle mezinárodní normy ISO 9001. -Příklady: v roce 2003 certifikoval ISO 9001 Městský úřad Česká Lípa a ISO 9001 +14001 Městský úřad Vsetín, v roce 2004 Hranice na Moravě, Praha 10, …. 5. Balanced Scorecard - je metoda k řízení strategického plánování, lze ji přeložit jako metodu „vyvážených ukazatelů“, někdy se též uvádí jako „vyvážený úspěch“ - Příklady: v roce 2002 proběhl pro centrální správu projekt finského ministerstva financí. Od roku 2004 uplatňuje (pomocí projektu firmy Mepco s. r. o. a Národní sítě 15 Zdravých měst) město Vsetín.

METODY KVALITY – PŘEHLED 6. Procesní řízení - organizace je řízena jako soubor vzájemně propojených procesů - Příklady: Od roku 2003 se realizuje projekt „Procesní analýza Krajského úřadu Plzeň“. Samozřejmě aplikace ISO se bez procesního přístupu nemůže obejít (viz procesní mapy Městského úřadu Vsetín) 7. Komunitní plánování, Místní agenda 21, Projekt Zdravé město - jsou metodami zapojování veřejnosti do rozhodovacího procesu při respektování principů udržitelného rozvoje. - Příklady: cca 40 měst a regionů v ČR uplatňuje Místní agendu 21 dle metodiky Projektu Zdravé město. Celá řada měst, mikroregionů a krajů realizuje s podporou MPSV komunitní plánování sociálních služeb. Významnou roli v této oblasti hraje využívání sady Evropských indikátorů udržitelného rozvoje (uplatňuje pomocí TIMUR cca 6 měst a regionů v ČR). Uvedené metody se obvykle navzájem kombinují. 16

METODY KVALITY – Pojem kvalita Kvalita ve veřejné správě je míra naplňování oprávněných požadavků zákazníků na požadovanou veřejnou službu nebo občanů na kvalitu života v dané obci, regionu či kraji. Přičemž: - Zákazníci (tedy například žadatelé na úřadě, účastníci správního řízení atd. ) očekávají, že jejich žádost nebo potřeba služby bude vyřízena rychle, bez právních a jiných nedostatků, v požadovaném standardu. - Občané očekávají, že bude docházet ke zvyšování kvality života v jejich obci, kraji nebo regionu. - Veřejné služby jsou služby poskytované ve veřejném zájmu. - Oprávněné požadavky: Oprávněnost nebo neoprávněnost požadavků zákazníků je v řadě případů dána zákonnými normami nebo pomocí standardu (například žádosti o výplatu sociální dávky nemůže být vyhověno, protože žadatel nesplňuje podmínky nebo část zdravotní péče je hrazena pacientem, protože je nadstandardní). Oprávněnost nebo neoprávněnost požadavků občanů na kvalitu života je limitována oprávněností požadavků ostatních občanů, finančními a ostatními zdroji, které jsou k dispozici, zákonnými normami a zásadami udržitelného rozvoje (například ne v každé obci může být škola, nemocnice, pověřený úřad III. stupně atd. ). 17

METODY KVALITY – pojem Místní agenda 21 Definice MA 21: MA 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který, prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Zdroj: ČEÚ Poznámka: Místní agenda 21 (MA 21) je mnohem více než metodou kvality. MA 21 vytváří rámec pro působení odpovědné samosprávy. 18

METODY KVALITY- výmluvy „Proč to nejde“ V našem městě, kraji, úřadě …. nic takového nelze dělat, protože: -Rada nebo vedení (starosta, místostarostové, tajemník, …) nejsou schopni převést poslání města (dané zákonem o obcích) na vizi a reálně ji naplňovat. Nezájem nebo neschopnost dohodnout se na strategii. -Zastupitelé se zajímají jen o výkonnost, kvalita výkonu státní správy je nezajímá. -Pracovníci a někdy ani vedoucí nechápou výkon státní správy jako službu, nevidí ve svém „klientovi“ zákazníka, nedbají o jeho spokojenost. -Pracovníci necítí potřebu cokoli zlepšovat a jsou přesvědčeni, že k tomu nemají podmínky. Na hledání příčin není nikdy čas, máme dost práce s řešením průšvihů. -Je neznalost metod kvality, metod ke zvyšování kvality života, udržitelného rozvoje. -Existuje strach nebo neochota k partnerství. -Neprůhlednost může někomu vyhovovat. -Vedení či zastupitelé mají neochotu investovat do lidí. -Nikdo nechce nic měřit (Kdo neměří, neřídí!!!). Neochota být hodnocen a zveřejňovat výsledky. -Dá to moc práce, „na to nemáme lidi“, je to byrokracie -atd. 19

METODY KVALITY - Kvalita versus výkonnost veřejných služeb [3, str. 12 -15] Při posuzování kterékoliv veřejné služby můžeme výsledky hodnotit podle 3 kritérií: - kvalita pro zákazníka této služby - výkonnost veřejné služby - náklady vynaložené na tuto službu Přičemž je jasné, že výkony/ náklady = produktivita. kvalita výkony náklady ideál cíl 1 nebo 0 cíl 2 nebo 0 cíl 3 nebo 0 cíl 4 nebo 0 0 cíl 5 atd. mnoho dalších kombinací negativní vývoj 0 0 nebo 0 0 atd. krize růst mnoho dalších kombinací pokles 0 stagnace výrazný růst 20

vztah: kvalita - výkonnost – náklady - spokojenost Spokojenost zákazníků zaměstnanců náklady kvalita výkonnost naprostý ideál Příklady: cíl 1 nebo 0 0 0 0 cíl 2 nebo cíl 3 atd. negativní vývoj nebo atd. krize růst 0 mnoho dalších kombinací 0 0 mnoho dalších kombinací pokles 0 stagnace výrazný růst 21

Orientace na výsledky. Umíme to? : V čem jsme se poučili ze sportu Trojúhelník, který podmiňuje výkonnost sportovce: Píle – Talent - Podmínky Čím větší plocha trojúhelníku – tím větší šance na dobrý výsledek. Pro úroveň jednotlivce (pracovníka) je trojúhelník svojí konstrukcí prakticky totožný s trojúhelníkem sportovce. Tedy píli převedeme jako píli a pracovitost. Talent převedeme jako schopnosti, talent, zkušenosti, kvalifikaci a znalosti. Podmínky převedeme jako podmínky pro práci. Jak tuto zkušenost uplatnit na úřad? „Píli“ převedeme jako Pracovitost (operativní řízení) „Talent“ převedeme jako Strategie (strategické řízení) „Podmínky“ převedeme jako Podmínky (zdroje, partnerství, možnosti, …) 22

Orientace na výsledky: Převod na úřad SWOT jinak: Příležitosti/ rizika (vnější vlivy) _____ Silné/ slabé stránky (vnitřní vlivy) SWOT: Kromě silných/ slabých stránek (pracovitost, strategie, podmínky) ovlivňují výsledky také příležitosti a rizika. Příležitosti je třeba systematicky využívat. Rizika je třeba systematicky snižovat. K tomu všemu je důležité mít potřebné znaloti. 23

Zmatek ve strategiích Úroveň: zastupitelstvo a rada města Úroveň: vedení města Úroveň: vedoucí odborů, ředitelé organizací Úroveň: pracovníci Dílčí koncepce je již na úrovni zastupitelstva či rady v rozporu se strategickým plánem. To zcela logicky na nižších úrovních působí zmatek – jednotlivé dokumenty se nepodporují nebo si dokonce odporují. To se promítá do aktivit, činností, struktury … Důsledkem je: nízká výkonnost, kvalita, vyšší náklady!! 24

Pořádek ve strategiích Dílčí koncepce je na úrovni zastupitelstva či rady v souladu se strategickým plánem. Je –li strategie správně uplatněna, jsou aktivity, procesy, plány, struktura na nižších úrovních s ní v souladu. Čili nižší úrovně podporují strategii na úrovni města. To má výrazně kladný vliv na výkonnost, efektivnost, kvalitu atd. Jak toho dosáhnout? Například pomocí správně uplatněné metody BSC. 25

Procesní přístup Vize, strategie a plány Zpětná vazba Řídící procesy Požadavky zákazníků/ občanů a zainteresovaných stran (+požadavky zákonů, udržitelný rozvoj. . . ) (řízení zdrojů, rozpočet, měření, odměňování . . . ) Hlavní procesy (hodnototvorné nebo týkající se zákazníka / občana) Podpůrné procesy (ITC, nákup, …) Výsledky procesů: Spokojenost - Kvalitní služba (případně produkt) - Změna kvality života v obci / kraji Efektivnost Hospodárnost Vliv (dopad) na: - zákazníků se službami - občanů s kvalitou života + jiné vlivy: na životní prostředí, na společnost, … Účelnost Zdroje, znalosti, kompetence, partnerství Vstup Procesy Výstup Vliv Příležitosti pro měření (monitorování) a zlepšování 26

Základ modernizace v EU: 3 E - Economy: Hospodárnost Poznámka: zákon o finanční kontrole Takové použití veřejných zdrojů k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. „Dělat věci levně“. Hodnotím na vstupu. - Effectiveness: Efektivnost Takové použití veřejných zdrojů, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. „Dělat věci správným způsobem“. Hodnotím vstup versus výstup. - Efficiency: Účelnost Takové použití veřejných zdrojů, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. „Dělat správné věci“. Hodnotím na výstupu. 27

Pochopení souvislostí Rekapitulace a závěry 2. blok: Obecná teorie a praxe knowledge managementu – Ch. Collison, G. Parcel Obecná teorie a praxe Zkušenosti Vsetín - Obecná teorie (a hlavně popsaná praxe) v knize: Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management, Brno: Computer Press, 2005 28

Rovnováha: lidé – procesy - technologie Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management, str. 21: lidé procesy technologie 29

Holistický model: Výsledek je víc než součet částí Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management, str. 31: Zachycené znalosti Přistupovat a aplikovat Obchodní cíle Učit se před Učit se během Ověřovat a obnovovat Obchodní výsledky Učit se po 30

Pochopení souvislostí 3. blok: Rekapitulace a závěry Co děláme a neděláme na Vsetíně Obecná teorie a praxe Zkušenosti Vsetín Ch. Collinson, G. Parcel: Knowledge management, str. 50: „Jděte ostatním příkladem v otevřenosti a sdílení informací“. Většina uváděných příkladů je zveřejněna v jichž zmiňovaných případových studiích. Nebo je možné si je vyžádat. Řadu informací je možné získat také na: www. mestovsetin. cz, www. nszm. cz, www. timur. cz. . . 31

Vsetín - Přístup k trvalému zlepšování …… Dělat správně správné věci ) ě („Dobré vládnutí“) vn á r i sp Í ? N ěc Á V n é v O áv Š P sp r E + Znalostní management od 2006 t L a l Z dě + Controlling projektů a činností od 2005 É k L k A + Reengineering správy majetku od 2005 e V č + Motivační programy a šetření spokojenosti od 2004 TRo krů , t + Balanced Scorecard od 2004 d o + Benchmarking od 2003 ch s o + Sebehodnocení dle CAF od 2003 (c + Indikátory (Evropská sada TUR + místní) od 2003 + Partnerství a projektová řízení od 2002 + Řízení úřadu dle ISO 9001 + 14001 od 2001 + MA 21 dle projektu „Zdravé město“ (zapojení úřadu) od 2001 + Místní agenda 21 (MA 21), Dětský parlament od 1999 Klasická řízení úřadu, města Spolupráce s: Mepco, NSZM VCVS, NSZM ČSJ TIMUR, NSZM, RRA, ČSJ NSZM Alcedo 32

7 oblastí příkladů ze Vsetína – sdílení postupů 1. Jak řídíme naši strategii – uplatňování BSC 2. Sledujeme kvalitu života v našem městě – Evropská sada indikátorů udržitelného rozvoje 3. Usilujeme o získávání zdrojů – jako příklad je uveden přehled projektů v oblasti životního prostředí 4. Spokojenost našich občanů a zákazníků: měříme, je podkladem pro odměňování 5. Naše aktivity plánujeme a realizujeme za účasti veřejnosti – projekt Zdravé města, Místní Agenda 21 6. Proč děláme benchmarking, proč máme ISO 7. Chceme mít motivované a výkonné zaměstnance – měříme jejich spokojenost, zabýváme se motivačními programy 33

V čem nám pomáhá BSC? BSC - Schéma metody 1 BSC – Balanced Scorecard, Metoda vyvážených ukazatelů nebo též Vyvážený úspěch Víme, co chtějí občané? Co musíme udělat, aby byli spokojení? Cyklus zlepšování strategického plánování Občanská (zákaznická) perspektiva Perspektiva učení se a růstu Co všechno se musíme naučit, abychom to zvládli? VIZE STRATEGIE Perspektiva interních procesů Jaké zdroje musíme zajistit, aby byli občané spokojeni? Finanční perspektiva Jakými procesy zajistíme spokojenost občanů a dostatek zdrojů? 34

1 BSC - Strategická mapa Pracovní příležitosti Vsetín, srdce Valašska - příjemné město k životu, práci a zábavě; město usilující o zvyšování kvality života při respektování udržitelného rozvoje Dostupné bydlení Občan, klient Motivující pracovní příležitost Hospodárnost a financování aktivit Příležitosti k využití volného času Dostupné služby, péče, vzdělávání a možnosti spolkového, kulturního a duchovního života Možnosti pro zdravý životní styl a sportování Promyšlená příprava a realizace investičních akcí Zdravé a půvabné město Odpovídající bydlení a upravené město Prevence a bezpečnost Účelné hospodaření s finančními prostředky a majetkem města Zodpovědné financování a financování z různých zdrojů Interní procesy Bezpečné město Kvalitní činnost radnice, městské policie, technických služeb, vlastních školských, kulturních, sportovních a ostatních zařízení Partnerství k realizaci záměrů, podnikání a vzdělanosti; podpora spolků a neziskových organizací Učení se a růst Posilování prostředí spolupráce, důvěry a zodpovědnosti Zdokonalování procesu komunitního plánování a projektového řízení Rozvíjení dovedností a znalostí, zavádění nových metod a efektivních 35 technologií

BSC - Měřítka 1 Téma: Název měřítka (indikátor): Vize 0. 1 Index spokojenosti občanů 0. 2 Ekologická stopa 0. 3 Počet obyvatel města Občan, klient 1. Motivující pracovní příležitost 2. Dostupné služby, péče, vzdělávání a možnosti spolkového, kulturního a duchovního života. 3. Možnosti pro zdravý životní styl a sportování 1. 1 Míra nezaměstnanosti (%) 1. 2 Průměrná mzda - růst 2. 1 Dostupnost vybraných služeb a péče 3. 1 Indikátor zdraví obyvatelstva 3. 2 Možnosti pro zdravý životní styl 4. 1 Index kvality života na sídlišti 4. Odpovídající bydlení a upravené město 5. Prevence a bezpečnost 4. 2 Počet vybudovaných nových bytů a rodinných domů 5. 1 Pocit bezpečí (%) 5. 2 Počet akcí k prevenci (kriminalita, doprava) 5. 3 Nápad trestné činnosti Atd. – měřítka k ostatním perspektivám 5. 4 Vývoj dopravní nehodovosti 5. 5 Index stability infrastruktury 36

1 BSC - shrnutí Hlavními silnými stránkami jsou: 1. přehlednost: strategická mapa je na jedné straně formátu A 4, 2. vyváženost: neříkáme jen co chceme pro občany realizovat, ale také za jakých finančních podmínek, pomocí jakých procesů a také, co se pro to musíme naučit, 3. měřitelnost: je stanoven relativně malý počet (34 měřítek), z toho 3 jsou vázány přímo k vizi (Index spokojenosti občanů; Ekologická stopa; Počet obyvatel města). 4. vytváří základnu pro odměňování (měření výkonu a kvality práce pracovníků) 37

2 KVALITA ŽIVOTA–Evropská sada indikátorů A ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY B DOPLŇKOVÉ INDIKÁTORY č. Indikátor 1 Spokojenost občanů Obecná 6 Cesty dětí do a ze školy Způsob dopravy dětí mezi domovem a školou spokojenost občanů s různými rysy samosprávy 2 Místní příspěvek globálním klimatickým změnám Emise CO 2 (v delším časovém úseku, při určení zjednodušené metodiky, se tento indikátor soustředí na ekologické následky) 3 Mobilita a místní přeprava cestujících Denní vzdálenosti přepravy cestujících a způsoby dopravy 4 Kvalita místního ovzduší Počet dní s dobrou kvalitou ovzduší Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly a užívají environmentální a sociální metody řízení 8 Hluk Podíl populace vystavené škodlivému hluku v prostředí 9 Udržitelné využívání půdy Udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a stanovišť pod danou samosprávou Dostupnost místních veřejných parků a služeb Přístup obyvatel k nejbližšímu parku a přístup k základním službám 5 7 10 Výrobky propagující udržitelnost Podíl spotřeby výrobků s označením ekologický, organického 38 původu nebo vzájemně výhodný

2 KVALITA ŽIVOTA–Evropská sada indikátorů Příklad výsledků – A 1 spokojenost občanů: Zdroj: http: //www. agenda 21. cz/timur/ 39

2 KVALITA ŽIVOTA–Evropská sada indikátorů Vsetín porovnává své výsledky idikátorů: A 4, A 5, B 6, B 7. Právě probíhá: A 1, A 3 Příklad výsledků: Zdroj: http: //www. agenda 21. cz/timur/ 40

2 KVALITA ŽIVOTA–Evropská sada indikátorů Příklad výsledků: Zdroj: http: //www. agenda 21. cz/timur/ 41

2 Co je ekologická stopa? Ekologická stopa je dle mého názoru nejlepší indikátor, který souhrnně vyjadřuje přístup jednotlivce, úřadu, školy, firmy, města, státu atd. k udržitelnosti – neboli zda nám záleží jen na „počtu řízků, které můžeme sníst“ nebo také na dětech našich dětí. Ekologická stopa (ES) stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo celý stát spotřebují v daném roce. Ekologická stopa ukazuje, do jaké míry je náš životní styl udržitelný. Jde o ukazatel, který odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy kolik lidí určitá plocha uživí. Kategorie lidské spotřeby jsou v rámci tohoto indikátoru převedeny na požadovanou plochu produktivní země, která tyto zdroje poskytuje a vstřebává zpět uvolněné odpady. Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech". Každá jednotka odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s "globálně průměrnou produktivitou". 42

2 Indikátor „Ekologická stopa“ 4 %, zastav. plochy 4 %, vodní plochy Ekostopa Vsetína ES = 3, 80 gha/obyvatele 15 %, lesy 50 %, energie 4 %, pastviny 23 %, orná půda Všechny potřebné informace včetně možnosti výpočtu osobní ekologické stopy lze získat na www, odkud jsou také čerpány následující informace: http: //hraozemi. cz/ekostopa/ http: //nszm. internet. cz/cb 21/ARCHIV/PROJEKTY/projekty 04/VZMZP 04/7_Ekostopa_text. pdf http: //www. timur. cz/ 43

3 Projekty města Vsetín týkající se životního prostředí Název projektu/ Stručný popis schválených projektů dotační titul orientační částka dotace Odkanalizování a budování čističek v rámci Mikroregionu Vsetínsko. Největší projekt podaný mikroregionem do ISPA v rámci ČR. Realizační část projektu byla letos v létě zahájena. Na přípravě projektu se pracuje od roku 2001. 90 mil Kč na území města Vybudování nového závodu na třídění odpadů a vytvoření nové logistiky svozu odpadů, řešení odpadních kalů a štěpek pomocí peletizace, vybudování kompostárny. Projekt schválen, výstavba bude zahájena na jaře 2006. 170 mil. Kč Zdravé město/ MZ, MPSV Řada drobných projektů města a jeho partnerů týkající se zdraví a kvality života, spokojenosti občanů atd. Cca 0, 5 mil ročně Místní Agenda 21, udržitelný rozvoj/ Řada drobných projektů města a jeho partnerů týkající se participace s veřejností, udržitelného rozvoje, spolupráce s veřejností, konkrétních opatření v oblasti životního prostředí (např. solární ohřev vody na úřadě za 800 tis. ) Cca 1 mil. ročně Projekt je zaměřen na přípravu řešení konkrétních projektů (viz níže). Dále jde o tvorbu analýz a přenos dobré praxe. Projekt byl zahájen v letošním roce a bude ukončen v roce 2007. Jde o klíčový projekt z hlediska přípravy dalších projektů a přenosu dobré praxe. Cca 11 mil Kč Čistá řeka Bečva/ ISPA Logistické centrum odpadů/ OP Infrastruktura MŽP, SFŽP C 2 ENET/ Interreg 44 V přípravě je celá řada dalších projektů mající vztah k životnímu prostředí.

3 Aktivity města Vsetín týkající se životního prostředí - Městský úřad Vsetín má jako první úřad v ČR certifikovaný systém kvality a šetrnosti k přírodě dle ISO 9001 a ISO 14001. Systém městu nese užitek. Svým přístupem ke kvalitě inspiroval Vsetín řadu organizací veřejné správy. Systém je přenášen také na obchodní společnosti města a příspěvkové organizace. - Vsetín je členem Národní sítě Zdravých měst – sítě, která se intenzivně zabývá udržitelným rozvojem a zdravím, spokojeností občanů, kvalitou služeb a kvalitou života. Vsetín získal řadu ocenění v rámci sítě za postup dle mezinárodní metodiky a za pomoc při tvorbě metodik. - Vsetín jako první město v ČR podepsalo Aalborgskou chartu – chartu, která samosprávu zavazuje chovat se udržitelně a šetrně k životnímu prostředí. - V návaznosti na to Vsetín zahájil sledování Evropské sady indikátorů udržitelného rozvoje (viz tabulka v bodě 4). - Vsetín promítl svůj přístup ke kvalitě a šetrnosti k přírodě do strategie města pomocí metody BSC. Město má sadu 34 indikátorů, kterou hodnotí svoji úspěšnost. Například spokojenost občanů, počet občanů, ekologická stopa, nezaměstnanost atd. Indikátory jsou rozloženy na jednotlivé útvary 45 a pracovníky. Jsou propojeny s odměňováním.

3 Příklad využití zdrojů EU – projekt Interreg CADSES IIIB C 2 ENET Projekt je podán v rámci priority 4: „Environment, ressource management, risk prevention“, opatření 4. 1: „promoting environmental protection and resource management. “ Cílem projektu je nalézt nejvhodnější řešení problémů, se kterými se potýkají obce v nových členských státech EU v oblasti životního prostředí. Hlavními tématy, kterými se projekt zabývá, je odpadový management, energetika a vodní hospodářství, a to po stránce technické, organizační a finanční. V rámci projektu bude zpracována analýza relevantní legislativy partnerských států, a povinností obcí souvisejících s nově zaváděnou legislativou evropskou, dále se zástupci partnerů zúčastní několika workshopů zaměřených na financování investic do životního prostředí a rovněž bude realizováno několik pilotních projektů (studií) v partnerských městech. Výsledky projektu budou diseminovány prostřednictvím seminářů, konferencí, webových stránek partnerských institucí, a příručky. Partnery projektu jsou kromě města Vsetín také Svaz měst a obcí ČR, Rakouská Asociace měst, Svaz obcí Maďarska, maďarská města Kerepes a Szigetszentmiklos a rumunské město Oradea. Projekt je kofinancován ze zdrojů EU a MMR. Rozpočet projektu: 826 144 EUR Rozpočet města Vsetín: 400 000 EUR 46

4 Dotazník ke spokojenosti zákazníků 47

4 Výsledky spokojenosti zákazníků 48 Měříme cca 2 x měsíčně

4 Výsledky spokojenosti zákazníků - mezinárodní benchlearning (Martin –SR, Shopron – Maďarsko, Vsetín) 49

4 Spokojenost s 50

5 Projekt Zdravé město www. nszm. cz 51

5 KVALITA ŽIVOTA – projekt Zdravé město Proč zapojení do „Národní sítě Zdravých měst“ (NSZM) může vést ke zvyšování kvality života občanů těchto měst (tedy k dělání „správných věcí“? Jedním z důvodů je, že metodika NSZM zahrnuje programy a doporučené postupy OSN a EU pro místní/regionální veřejnou správu: v„Good governance“ [ 2000; OSN ] v. Projekt Zdravé město WHO [ 1988; OSN-WHO; Zdraví 21 ] v. Místní Agenda 21 [ 1992; OSN; Agenda 21 ] v. LEHAP-akční plán zdraví a ŽP [ 1994; WHO, EU; EHAPE ] Metodika NSZM ČR Města jsou tedy osvobozena od hloubání nad tím, jak se s těmito programy vyrovnat a zejména od vymýšlení vymyšleného. Mohou se ve větší míře věnovat práci pro své občany. 52

5 Vsetín - V čem nám pomohl projekt „Zdravé město“? Naučili jsme se systematický přístup k práci s veřejností, kvalitě života a udržitelnému rozvoji, příklady: - Každoroční obnova Akčního plánu zdraví a kvality skupiny dle plánu (garantem jsou vedoucí odboru + pověřená komise): ▪ A. Životní prostředí / Doprava ▪ B. Zdravý životní styl / Sociální oblast ▪ C. Vzdělávání a výchova ▪ D. Volný čas / Kultura / Sport ▪ E. Podnikání / Zaměstnanost ▪ F. Veřejná správa / Strategický rozvoj ▪ G. Prevence sociálně patologických jevů - Vybudování partnerství s NNO (grantový systém, společné projekty, …) - inspirace a dobrá praxe mezi městy, informační servis k dotacím - metodika a pomoc k šesti kampaním Zdravých měst (30 dní pro NNO, Den Země, Dny bez úrazu, Den bez tabáku, Týden mobility, Dny zdraví) - Bezplatné služby, dotace na strategické plánování, … 53

5 Action plan of health and life quality 54

5 Fulfillment of Action plan according to activities 55

5 Fulfillment of Action plan in finance 56

5 Vsetín - V čem nám pomohla MA 21? Naučila nás mít vztah k udržitelnému rozvoji a k práci s veřejností, díky ní vznikl Dětský parlament. Některé milníky: 1992 - první náznaky participace s veřejností 1999 - schválení projektu „MA 21“ ve Vsetínském zastupitelstvu (zejména kulaté stoly). Koordinaci má na starosti Alcedo a Ledňáček. 2000 - vznik Dětského parlamentu 2001 - počátek projektu WHO „Zdravé město“ - zahájení významných projektů Mikroregionu (např. Řeka Bečva, …) 2002 - schválen „Akční plán zdraví a kvality života“ (každoroční aktualizace) - schválení deklarace města k MA 21 a k projektu „Zdravé město“ - ekologické audity škol a příprava projektu „Dobrá škola“ 2003 - na radnici pracuje projektový manažer pro NNO - schválení „Aalborgské charty“ a „Evropské sady indikátorů“ 2004 - vznik městské o. p. s. pro podporu NNO, uplatňování MA 21 a projekty 57

6 Vsetín - V čem nám pomohlo zavedení ISO 9001 a 14001? Přínosy: -udělat si pořádek na úřadě -jít příkladem -lepší správa majetku -provozní úspory -více aktivit za stejný objem peněz -procesní pohled na řízení úřadu Harmonogram: září 2001: zahájení zavádění září 2003: certifikace 58

6 Vsetín-V čem nám pomohl Benchmarking? Pomáhá nám při nalezení a uplatňování dobré praxe. Zapojení Vsetína: - v rámci Národní sítě Zdravých měst (kampaně, práce s NNO, akční plán…) - výkonu státní správy – zvýšení kvality a výkonnosti (projekt Vzdělávacího centra pro veřejnou správu v. o. s. ), zapojeno 49 měst - porovnání v rámci Evropské sady indikátorů udržitelného rozvoje - porovnání výsledků CAF 59

7 Výsledky spokojenosti zaměstnanců – trend 2004/2005 60

7 Výsledky – spokojenost zaměstnanců 61

7 Cílový segment spokojenost zákazníků ke spokojenosti zaměstnanců Cílový segment Spokojenost zaměstnanců 1 2, 5 Výsledek Vsetín 5 2, 5 1 Spokojenost zákazníků 62

7 Motivační programy Po opakovaných kritikách ze strany zaměstnanců, že si vedení radnice nevšímá dosažených úspěchů v práci jednotlivých pracovníků Městského úřadu Vsetín, byl v roce 2003 vyhlášen program „Úspěch týdne“ a „Úspěch měsíce“. Jednotliví pracovníci přihlašují návrhy – vítěz týdne získá 500, - Kč a vítěz měsíce 2. 000, - Kč. V roce 2005 začínáme s dalším programem „úspory z racionalizačních opatření“, kdy pracovníci budou odměňováni za dosažení úspory nákladů dle předem stanovených pravidel. 63

Pochopení souvislostí Rekapitulace a závěry 4. blok: Rekapitulace a závěry Obecná teorie a praxe Zkušenosti Vsetín Podařilo se alespoň částečně odpovědět na problémové otázky? 1. Řízení znalostí ve veřejné správě je fikce X nutnost X módní trend X nebo skutečně výrazné aktivum? 2. Je smysluplně uplatnitelný v samosprávných úřadech? 3. Je možné je efektivně uplatňovat bez vhodné informační technologie? Respektive jsou IT nutnou podmínkou? 64

Závěr - proč se práce daří? Podmínky: Máme osvícené zastupitele, aktivní partnery ve městě a také pracovité a schopné, kvalifikované úředníky – krátce řečeno, je u nás ochota zapojit se. Jak zapojit pracovníky? 10 stupňů myšlení a postojů pracovníků ke změně: 1. Ignorace 2. Svalování povinností na jiného 3. Odmítání 4. Chápu to, ale nemám čas, lidi, techniku … 5. V rámci své odpovědnosti udělám to, co musím 6. Ochota převzít odpovědnost 7. Začít přemýšlet 8. Snaha zlepšovat 9. Prevence chyb 10. Bezchybná práce 65

Zdroj: internet Všechno, co je dobré vědět o životě (a také o CAF), jsem se naučil z Noemovy archy… Za prvé: nezmeškat loď. Za druhé: pamatovat, že jsme všichni na jedné lodi. Za třetí: plánovat dopředu. Když Noe stavěl archu, nepršelo. Za čtvrté: udržet se fit. Když vám bude 600 let, někdo vás může požádat, abyste udělali něco opravdu velkého. Za páté: neposlouchejte kritiky; prostě pokračujte v práci, která se musí udělat. Za šesté: postavte svou budoucnost na vysokém základu. Za sedmé: z bezpečnostních důvodů cestujte v párech. Za osmé: rychlost není vždy výhodou. Šneci byli na palubě s gepardy. Za deváté: když jste ve stresu, chvilku se plavte. Za desáté: pamatujte, archu stavěli amatéři, Titanic profesionálové. 66 Za jedenácté: bouřka nevadí, když jste s Bohem, vždy na vás čeká duha. Děkuji za pozornost