Osnova pro pedagogy M a Z a studenty

Osnova pro pedagogy MŠ a ZŠ a studenty středních pedagogických škol Vypracovala Mgr. Dominika Valešková

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Úvod Pěvecký sbor v MŠ Organizační formy Základy dirigování Výběr písní Lidové písně Autoři písní pro děti Použitá literatura a zdroje

Pěveckým sborem je svým způsobem každý dětský kolektiv v mateřské škole. Vždyť děti mají zpívat denně, zpěv má být součástí života dětí. V některých mateřských školách působí pěvecké sbory. Ty pak pracují s dětmi, které mají výraznější předpoklady pro sborový zpěv; dětí, jejichž rodiče mají o tuto aktivitu zájem.

Tento učební materiál je připraven pro pedagogy, kteří denně s dětmi zpívají pro radost, věnují se hudebním činnostem, připravují rádi pro rodiče pěvecká vystoupení a dětský kolektiv vedou ke zpěvu s radostí. Zároveň je v několika kapitolách zpracováno téma práce s dětským sborem pro ty pedagogy, kteří chtějí v mateřské škole založit pěvecký sbor.

Pěvecký sbor v MŠ – specifická práce Dětský kolektiv ve třídě MŠ má možnost zpívat denně. Vystoupení – besídky pro rodiče, vítání občánků, Klasický sbor - přípravný sbor koncertního sboru Skupina dětí na zkoušce 1 x týdně Koncerty, soustředění, festivaly Zázemí klasického sboru – nejčastěji občanská sdružení, spolupráce s rodiči

Školní sbor – třídní kolektiv – možnost zkoušet denně Klasický sbor – 1 x, 2 x týdně Sbor předškolních dětí – upřednostníme zpěv jednohlasý. Nedělíme děti do hlasových skupin na soprány a alty. Ideální čas zkoušek je v dopoledních hodinách. Odpolední zkoušky nejsou ideální - únava dětí, těší se na rodiče.

Ideální forma práce se zpěváky je v kruhu. Děti na sebe vidí, jsou v rovnocenném postavení. Učitel má přehled o všech dětech. Prostor v kruhu je možné využít pro motivační obrázky, pomůcky, dětské nástroje.

Základním úkolem dirigenta je zajistit: Jednotný začátek, nástup Tempo Správný rytmus Dynamiku Výraz Skladbu řídí dirigent v rámci taktové kostry. 2/4 ¾ 4/4

Nástupy jsou nejdůležitější. Je třeba soustředit pozornost zpěváků na sebe – zdvihnutím rukou, pohledem do očí, … Teprve ve chvíli, kdy děti očekávají nástup zpěvu, dirigent udělá jasný přípravný a nástupný pohyb. Dynamika se ukazuje různými způsoby – velikostí gesta, rázností Praktické ukázky:

Při výběru písně musíme především vycházet ze zkušeností a hlasových možností dětí. Dbáme na odpovídající tónový rozsah písně. Vhodné je zezačátku začít s písněmi říkadlového typu (na 2 -3 tónech). Ideální jsou písně v rozsahu kvinty. Pro malé děti jsou vhodné písně se stále se opakujícím rytmem. Preferujeme melodie s obměnami durového kvintakordu, stupnicové řady.

Při výběru písní se řídíme i hudební formou a délkou písně. Vhodné jsou písně s jasnou formou, kde je stejně dlouhé předvětí, závětí (hudební otázka, hudební odpověď). Píseň by měla být dětem blízká svým obsahem. Děti musí rozumět tomu, o čem zpívají. Teprve tehdy zazpívají s nadšením a prožitkem. Sborový repertoár – vybudovat tzv. kmenový repertoár - skladby, které sboru „sedí“, jsou dětmi oblíbené.

V lidových písních je moudrost našich předků. Děti skrze lidové písně poznávají životní hodnoty. Ne nadarmo V 19. století sběratelé lidové slovesnosti věnovali spoustu energie zaznamenání lidových říkadel a písní. (K. J. Erben, F. L. Čelakovský) Lidové písně jsou melodické, přehledné, rytmicky pravidelné. Lidové písně mívají jasně členěnou hudební formu.

Lidové písně v rozsahu pěti tónů: Běží liška, Cib, cibulenka, Holka modrooká, Maličká su, Ovčáci, čtveráci, Pec nám spadla, To je zlaté posvícení, Skákal pes, Šel tudy, Travička zelená; Lidové písně v rozsahu šesti tónů: Kočka leze dírou, Prší, prší, Tancovala žížala, Šel zahradník do zahardy

Ilja Hurník Petr Eben např. : cyklus písní Zelená se zelinečka, Správná rodina Čtyřlístek Voda voděnka např. Jarní popěvky, cyklus V trávě Zelená se snítka Kolotoč a hvězdy Deset dětských duet

Miroslav Raichl např. Písničky pro našeho pejska Jak se máme, co děláme Veselá teorie Jan Málek cyklus Jarní popěvky Eva Jenčková Jitka Snížková Jaroslav Uhlíř aj.

Hudební činnosti pro předškolní vzdělávání, Marie Lišková, Raabe Praha 2006 Zkušenosti autorky z praxe