OSCAR WILDE Centrum pro virtuln a modern metody

OSCAR WILDE Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Oscar Wilde (1854– 1900) n n n anglický básník irského původu, prozaik, dramatik, publicista otec byl proslulým očním lékařem královny Viktorie, matka úspěšnou spisovatelkou studoval na Oxfordu literaturu a estetiku, začal psát verše, pracoval jako redaktor, přednášel v Londýně a USA

n n n + byl představitelem dekadence – oslavoval krásu spojenou s lidskou samotou, zoufalstvím, nevázaným životem popíral užitkovost umění (lartpourlartismus) – odmítal spojení umění a morálky pokrytecká konzervativní společnost se nemohla smířit s jeho způsobem života, nápadným oblékáním a vystupováním – vědomě šokoval anglickou prudérní společnost

n n + přestože byl Wilde ženatý a byl otcem dvou synů, orientoval se spíše na muže když ho otec jeho milence lorda Alfréda Douglase označil za prostopášníka, zažaloval markýze z Queensberry pro pomluvu po prohraném soudním sporu byl Wilde podle tehdy platných zákonů odsouzen za homosexualitu ke dvěma letům nucených prací po návratu z vězení odjel do Francie, kde chtěl začít znovu, ale neměl dost sil, propadl alkoholu a zemřel v bídě pařížského hotelu

Jak je důležité míti Filipa n konverzační komedie je založena na nevinné mystifikaci n Algernon Moncrieff si vymyslí zhýralého bratra Filipa, za kterého se vydává nejen on, ale i jeho přítel Jack (John) Worthing. Ten miluje Algernonovu sestřenici Gwendolinu Fairfaxovou. Když se její matka lady Bracknellová pídí po Filipově-Jackově původu, provalí se, že byl nalezen v úschovně zavazadel, což věstí společenský skandál. Do Filipa-Algernona se zamiluje Jackova schovanka Cecílie a obě ženy se utkají o přízeň fiktivního Filipa. V bláznivém rozuzlení vyjde najevo, že oba přátelé jsou ve skutečnosti bratři. Roztržitá chůva totiž dala do úschovny zavazadel místo rukopisu svého románu svěřené dítě, které bylo skutečně pokřtěno jménem Filip. n Wilde se vysmívá konvenci, omezenosti a anglické vyšší společnosti +

Obraz Doriana Graye n román je podobenstvím o duši člověka, o kráse, mládí, umění, životním naplnění a smrti člověka n malíř Basil Hallward namaloval podobiznu krásného a nezkaženého mladíka Doriana Graye. Pod vlivem cynického lorda Henryho Wottona se naivní Dorian postupně mění ve zloducha. Když kvůli němu spáchá herečka Sibyla Vaneová sebevraždu, vryje se tento čin do tváře na obraze. I další zločiny se zapisují pouze na plátno. Dorianův obličej je stále stejně krásný, ale jeho špatnou duši odráží kouzelný portrét. . . Mladík ho zamkne, aby se k němu nikdo nedostal. Své tajemství svěří pouze autorovi obrazu, ale vzápětí malíře zavraždí. Nakonec už Dorian pohled na obraz neunese, probodne ho a okamžitě umírá. Portrét se vrací do své původní podoby a z Doriana se stane ohyzdný stařec, protože tím ve skutečnosti byl. +

Děj – zápis: n příběh líčí vztah mezi portrétem mladíka a jeho duší n mladý a krásný Dorian, kterému se splní přání věčného mládí, postupně morálně upadá (způsobí smrt milenky, zavraždí malíře portrétu) n jeho duševní znetvoření se promítá do obrazu – odráží podobu jeho svědomí n nakonec Dorian pohled na obraz nevydrží a zničí ho – tím ale zabije sám sebe – obraz se vrací do původní podoby +

Hlavní myšlenky románu: n jediným cílem života je krása a rozkoš n krása ostře kontrastuje s lidskou nedokonalostí n varuje před manipulováním s člověkem, řeší otázky morálky, osobní odpovědnosti a zkaženosti n + … Je to vskutku pravda, že se člověk nikdy nemůže změnit? Cítil nezkrotnou touhu po neposkvrněné čistotě svého jinošství – po tom jinošství bílém jako růže, jak to kdysi řekl lord Henry. Věděl, že se pošpinil, že si mysl přesytil zkažeností a obraznost naplnil hrůzou; že měl na jiné špatný vliv a že mu to působilo strašné potěšení; že z životů, jež se setkaly s jeho životem, uvrhl do hanby právě ty nejbezúhonnější a nejslibnější. Ale což je to všechno neodčinitelné? Což mu nezbývá žádná naděje?

n Bože, jak nestvůrný byl ten okamžik pýchy a žádostivosti, kdy se modlil, aby tíhu jeho dní nesl portrét a on aby si uchoval nezkalený lesk věčného mládí! To zavinilo celý jeho pád. Lépe by pro něho bylo, kdyby mu byl každý jeho hřích vynesl jistou a okamžitou odplatu. V trestu je očista. Nikoli „odpusť nám naše viny“, ale „stíhej nás za všechno zlé“, tak má znít modlitba člověka k nejvýš spravedlivému Bohu. … n … To vlastní krása ho přivedla do neštěstí, krása a mládí, které si vymodlil. Nebýt toho, mohl být jeho život bez poskvrny. U něho je krása stejně jen maska, mládí jen šalba. A co je i to nejlepší mládí? Zelený, nezralý čas, čas mělkých rozmarů a neduživých nápadů. Proč jen nosí jeho livrej? Vždyť mládí ho zkazilo. … +

n … Ta malba – to je svědectví. Zničí ji! Proč ji tu vlastně nechal tak dlouho? Kdysi mu působilo rozkoš pozorovat ji, jak se mění a stárne. Poslední dobou už takovou rozkoš nepociťuje. V noci kvůli tomu plátnu často bdí. A když není doma, mívá hrůzu, aby je nespatřily cizí oči. Vneslo zádumčivost do jeho zálib. Pouhá vzpomínka na ně mu zničila mnohý okamžik radosti. Chová se k němu jako svědomí. Ano, je to jeho svědomí. Zničí je. n Rozhlédl se a uzřel nůž, kterým probodl Basila Hallwarda. Mnohokrát už ho čistil, až na něm nezbyla ani poskvrnka. Třpytil se a leskl. Tak jako zahubil malíře, zahubí teď malířovo dílo a vše, co to dílo znamená. Zahubí minulost, a až bude minulost mrtvá, on bude volný. Zahubí ten obludný život duše, a bez jeho ohavných výstrah on bude žít v klidu. Uchopil nůž a probodl jím obraz. … +

n … Když vstoupili do místnosti, spatřili na stěně skvostný portrét svého pána, jak ho naposled viděli, se vší tou podivuhodnou nádherou jeho mladosti a krásy. Na podlaze ležel mrtvý muž ve večerním úboru a s nožem v srdci. Byl povadlý, vrásčitý a měl odporný obličej. Teprve když si prohlédli jeho prsteny, poznali, kdo to je. n Oscar Wilde se svým založením, chováním, způsobem života a myšlením podobal zhýralému lordu Henrymu Aforismy z románu: n Muž se žení, protože je znuděn, žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou. n Muž může být šťasten s kteroukoliv ženou, pokud ji nemiluje. +

Šťastný princ a jiné pohádky n n Wildova kniha obsahuje pět alegorických příběhů – Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr, Oddaný přítel a Jedinečná raketa tyto andersenovské pohádky jsou podobenstvími o smyslu krásy i ošklivosti, osudu uměleckého díla, nesobecké lásce a sebeobětování Povídky: Cantervillské strašidlo a jiné povídky +

Oscar Wilde Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia. cz