ORGNY SEMENNCH ROSTLIN Koen Stonek List Kvt plod

ORGÁNY SEMENNÝCH ROSTLIN • • Kořen Stonek List Květ => plod

KOŘEN • Funkce: • Transportní - transport vody a živin z půdy do nadzemních částí – neomezený růst • Mechanická – upevnění rostliny v půdě

kořínek (radikula)

Kořenová soustava kořeny adventivní, svazčitá kořenová soustava (křín) hlavní a postranní kořeny(mrkev)

podélná stavba pásmo větvení absorpční pásmo prodlužovací pásmo vzrostný vrchol krytý kořenovou čepičkou; přesýpavý škrob

vrchol kořene cs d c m

příčný řez kořenem (bob setý) r rhizodermis; kv kořenový vlásek; k primární kůra; en endodermis; sv střední válec

detail příčného řezu kořenem (kosatec) k primární kůra; en endodermis; pb propustná buňka; f floém; x xylém; d dřeňový parenchym

pericykl pk založení postranních kořenů v pericyklu pk

kořenové vlásky

Kořenové modifikace kořenová hlíza (jiřina)

kořenová hlíza (orsej jarní)

bulva (miřík celer, řepa cukrová)

haustoria (jmelí)

příčepivé a vzdušné kořeny (břečťan popínavý; monstera a orchidej Oncidium)

adventivní kořeny (kukuřice setá; dole fíkovník bengálský)

deskové a dýchací kořeny(fíkovník, mangrove)

hlízky symbiotických bakterií(fazol)

Mykorrhiza • Mutualismus rostliny s houbou (v 90% času houba rostlinu využívá)

Apoplastický a symplastický transport • Apoplast = prostory mimo vnitřek buněk = buněčné stěny a interceluláry, xylém

• Symplast = prostory cytoplazmatické = vnitřní obsah buněk (bez organel) • Nutné překonání plazmatické membrány, v symplastu transport přes plazmodezmy

Běžně kombinace obou cest, při průchodu skrz endodermis pouze symplast

• V endodermis pro vodu nepropustné Casparyho proužky (lignin, suberin) – nutnost vstupu do symplastu, před vstupem do xylému opět přes membránu – membránový transport, selekce – dále stoupání xylémem

Xylém • = dřevo – vede vodu a v ní rozpuštěné látky (minerální látky, částečně aminokyseliny) • Cévní elementy a pomocná pletiva • Cévní elementy = mrtvé buňky (PCD), pouze buněčné stěny • Kompromis mezi tloušťkou a rizikem embolií, možnost „objížďky“

Vodní provoz rostlin • • • Založen na několika fyzikálních principech: Difúze a osmóza Rozdíl vodních potenciálů Adheze, koheze, kapilarita, transpirace Souhra funkce xylémové i floémové části vodivých pletiv • Apoplastická a symplastická cesta

Stoupání vody rostlinou • Difúze a osmóza - vyrovnání osmotických poměrů

Plazmolýza, hypotonické, hypertonické, izotonické prostředí

• Koheze, adheze, kapilarita, transpirace • Tendence molekul vody držet „pohromadě“, tendence vody přilnout ke stěně kapiláry (v buněčné stěně), odsávání vody prostřednictvím odparu – průduchy (regulovatelné) • koheze:

• Adheze, kapilarita

• Transpirace, regulovatelné průduchy

Transpirace • Pouze cca 1 -2 % vody využita metabolismem, zbytek – transpirace • Fce transpiračního proudu: • zásobení buněk vodou a udržování jejich turgoru • transport minerálních a organických látek z kořenů • ochrana transpirujících orgánů před přehřátím • přísun CO 2 pro fotosyntézu

• Rozdíl vodních potenciálů: • Složky vodního potenciálu = tlaková (tlak okolních buněk, odčerpávání vody transpirací), osmotická („hustota“ roztoku), gravitační • Ψ = p – Π + hρg • Za normálních podmínek vodní potenciál čisté vody = 0, roztoky vždy < 0. • Tendence vody přecházet do míst se zápornějšími hodnotami (Ψ = tendence uvolňovat vodu)

Hlavní „hybatelé“ • Transpirace a odpar, změny v koncentracích uvnitř buněk, kořenový vztlak (především na jaře, transport cukrů do xylému; gutace), vlastnosti vody