Operan stediska zkladnch sloek IZS VBa VP MV

Operační střediska základních složek IZS VBa. VP MV – PA ČR – JUDr. Vladimír Souček

Operační řízení Základní složky i některé ostatní složky IZS používají pro aktivaci, řízení a podporu svých sil a prostředků (Sa. P) operační střediska. Stejně tak i různé distribuční, pohotovostní a havarijní služby používají ke sledování provozu svých technologií, pro identifikaci poruch a pro zajištění jejich rychlého odstraňování dispečinky a dohledová centra. Úřady zřizují stálé služby a krizové štáby mají své sekretariáty. Při řešení mimořádných událostí (MU) je nutná spolupráce správních úřadů, složek IZS i havarijních a pohotovostních služeb. Velký význam má i operační řízení v rámci mezinárodních vazeb (EU, NATO, sousední státy apod. )

Spolupráce a informační toky v ČR a na mezinárodní úrovni Mezinárodní úroveň MIC EU + ECURIE NATO EADRCC UN - OCHA UN - ECE MAAE aj. Sousední státy + Maďarsko Koordinační vazby dané členstvím ČR v mezinárodních společenstvích, mezinárodní smlouvy atd. Společné operační centrum MO Situační centrum MV Národní úroveň Styčné místo SÚJB 1+14 Operační a informační střediska HZS ČR Operační a informační centrum MZV Integrované operační středisko PPČR + 14 OC PČR Stálá služba ČHMÚ Složky IZS zařazené do Ústředního poplachového plánu IZS

Složky IZS

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM (IZS) HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČR a Jednotky PO zařazené … q INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM q HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČR a JPO q provozovatel ZZS q POLICIE ČR q OSTATNÍ SLOŽKY IZS Provozovatel Zdravotnické záchranné služby POLICIE ČR OSTATNÍ SLOŽKY IZS

Koordinace složek IZS – operační řízení

Operační řízení HZS x IZS - poslání Spolupráce operačních středisek a dispečinků je nutná při: � oznamování vzniku MU občany, � předávání informace těm složkám, jejichž účast na místě MU je nutná - aktivace JPO (PPP) a složek IZS (poplachová plán IZS), � předávání informace orgánům veřejné správy aj. , jimž musí být MU oznámena podle příslušného právního předpisu, � společném řešení MU a koordinaci záchranných a likvidačních prací, � řešení krizové situace, byl-li vyhlášen krizový stav podle zákona o krizovém řízení.

Operační a informační střediska HZS ČR Pro účely operačního řízení a povolávání jednotek ke zdolávání požárů a k záchranným pracím pro potřeby území kraje a pro poskytování pomoci mezi kraji a pomoci do sousedního státu zřizuje HZS kraje krajské operační a informační středisko a podle potřeby také územně příslušná operační a informační střediska (obecně „operační střediska“), která plní úkoly podle zákona o PO a IZS a jsou stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému.

Informační toky v BS ČR a IZS Ústřední krizový štáb (sekretariát ÚKŠ) SIC MV – faxem, emailem OPIS GŘ HZS ČR KOPIS HZS ČR kraje obce ostatní

MAPOVÁNÍ PROCESŮ OPIS HZS Příjem tísňových volání Představuje proces, který začíná příjmem tísňového volání na operačním středisku (na tísňové linky 112 a 150) a končí odesláním datové věty (informace v elektronické podobě o tom co se stalo, kde se to stalo a informace o oznamovateli) nebo přepojením hovorů na jinou složku IZS. Řešení mimořádných událostí Na řešení mimořádných událostí se OPIS HZS podílí společně s jednotkami PO. Proces začíná příjmem datové věty, jejím zpracováním a vysláním jednotek PO na místo události. Následuje řešení události, kdy jednotky PO řeší mimořádnou událost na taktické úrovni a OPIS HZS zároveň s nimi řeší událost na operační úrovni (komunikace se složkami IZS, orgány státní správy a samosprávy, informační podpora zasahujícím jednotkám, komunikace a povolávání správních a jiných státních úřadu a institucí k řešení mimořádných událostí, povolávání dalších jednotek a speciální techniky apod. ). Proces končí návratem jednotek PO na základnu a následným ukončením a uzavřením události. Monitoring je proces operačního střediska monitorující bezpečnostní situaci na určeném území – povodňová a klimatická situace, poruchy a výpadky technologií a inženýrských sítí, dopravní situaci, výpadky a narušení prvků kritické infrastruktury. Zároveň se monitoruje pohyb a akceschopnost jednotek požární ochrany (jednotky HZS, Hasičských záchranných sborů podniků, sbory dobrovolných hasičů) a složek IZS.

Úkoly a postavení operačního a informačního střediska IZS OPIS IZS jsou stálými orgány pro koordinaci složek IZS. Podle § 5 zákona o IZS plní úkoly OPIS IZS: - operační a informační střediska HZS krajů (14 středisek, zřizovány HZS krajů), - operační a informační středisko MV- generálního ředitelství HZS ČR, - sektorová operační a informační střediska (zřizovaná HZS krajů z vybraných, dříve existujících OPIS územních odborů HZS).

Povinnosti OPIS IZS - 1 � přijímat a vyhodnocovat informace o MU, za tím účelem obsluhují také tísňovou linku 150 a jednotné evropské číslo tísňového volání 112 (prostřednictvím telefonních center tísňového volání – TCTV - součásti OPIS HZS krajů), jejichž prostřednictvím může každý iniciovat systém IZS k zásahu v případě MU, � zprostředkovávat plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu zejména jeho žádosti o potřebné Sa. P, vyhlášení odpovídajícího stupně poplachu pro místo zásahu, poskytnutí osobní nebo věcné pomoci potřebné pro záchranné a likvidační práce, � plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce tj. MV - GŘ HZS ČR, hejtmanem kraje, starostou obce s rozšířenou působností, � zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS.

Povinnosti OPIS IZS - 2 Základním úkolem OPIS IZS je dále zajistit nepřetržitou podporu činnosti krizovým štábům a výměnu informací z míst MU do krizového štábu a mezi krizovými štáby, a to i v případech, kdy spolehlivě nefungují veřejné komunikační prostředky, je nefunkční elektrická rozvodná síť apod. Dále: � povolávat a nasazovat Sa. P HZS a JPO, dalších složek IZS podle poplachového plánu IZS nebo podle požadavků velitele zásahu, � provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

OPIS IZS - pokračování OPIS IZS rovněž: � dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí, � spolupracuje na zpracování dokumentace IZS, � udržuje spojení s operačními středisky základních složek IZS a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby, � vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování Sa. P složek na místo zásahu, � vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené MU, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, � předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené MU organizačně vyššímu OPIS, � zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona o IZS.

Předávané informace cestou OPIS IZS Obsahem předávaných informací cestou OPIS IZS na kraje (krizové štáby krajů) nebo obce (krizové štáby ORP) jsou zejména: � upozornění a výstrahy na možný výskyt závažných MU, � informace o vzniku a vývoji závažných MU, � informace o spuštění varovacího systému, včetně doplňkových informací, � informace o vyhlášení ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, � informace o vyhlášení krizových stavů včetně informací o činnosti krizových orgánů, � nabídky pomoci z vyšší úrovně, � požadavky na informace pro vyšší úroveň. Obsahem předávaných informací z kraje (krizové štáby krajů) nebo obce (krizové štáby ORP) cestou OPIS IZS na vyšší úroveň jsou zejména: � situační zprávy, � požadavky na zajištění pomoci, � informace vyžádané z vyšší úrovně.

Spojení mezi OPIS IZS kraje a místem zásahu Aby mělo OPIS IZS přehled o situaci ve svém územním obvodu při řešení MU, musí komunikovat s veliteli zásahů. Povinné zprávy mezi místem zásahu a OPIS IZS obsahují údaje o: � situaci v místě zásahu, � času zahájení a ukončení záchranných nebo likvidačních prací, � nasazených Sa. P složek IZS a jejich potřebě, popřípadě o potřebě jiné pomoci, údaje o činnosti složek, osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu, � vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu, � změně v obsazení funkce velitele zásahu, � stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, � zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod, � odjezdu složek z místa zásahu a � významných informacích poskytnutých veřejnosti.

Linky tísňového volání Tísňové volání Standardním způsob oznamování mimořádných událostí občany spočívá ve využívání telefonních čísel tísňového volání. V ČR jsou zavedena následující čísla tísňového volání, která obsluhují uvedené složky IZS: � 150 - Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen HZS ČR); � 155 - Zdravotnická záchranná služba (ZZS); � 158 - Policie ČR; � 112 - Hasičský záchranný sbor ČR (jednotné evropské číslo tísňového volání bylo podmínkou vstupu ČR do EU); � 156 - Obecní (městská) policie; � 1210 - Horská záchranná služba. V současné době řeší odbavování tísňového volání jednotlivé složky ve své působnosti samostatně i v případech vybudování společného operačního střediska.

Systém TCTV Novým prvkem v příjmu tísňového volání jsou Telefonní centra tísňového volání (dále jen "TCTV") na krajských operačních a informačních střediscích IZS. TCTV zajišťuje činnost příjmu tísňového volání na linku 112 ve prospěch všech základních složek IZS. Technologie TCTV je propojena do SW produktů ZZS a Policie ČR tak, aby se data z TCTV přenášela přímo do SW využívaného pro vysílání sil a prostředků. TCTV zajišťují: � Příjem tísňových volání na lince 112 a 150 novou technologií a datový přenos informací o mimořádné události na pracoviště operačních středisek základních složek IZS, včetně zpětného příjmu stavových hlášení; � Příjem datové věty od operačních středisek základních složek IZS; � propojení specifických tísňových volání na pracoviště operačních středisek základních složek IZS. Tísňové volání na linku 112 je určeno: � Pro cizince, protože je zde zaručeno odbavení volání v cizí řeči (AJ, NJ, dále je připravována jazyková podpora ve čtyřech dalších jazycích); � Pro oznámení závažných mimořádných událostí, zejména když vyžadují zásah více složek IZS; � Pro oznámení mimořádných událostí, při nichž volající neví, které národní číslo tísňového volání má zvolit.

TCTV - 2 Hlavní zásadou i nadále zůstává zachování stávajících národních čísel tísňového volání, aby je mohl občan využít zejména v případech požadavku řešení mimořádné události jednou ze složek IZS, např. při selhání životních funkcí, úrazech, nemocích a oznámení událostí Policie ČR apod. V těchto případech dochází při volání na linku 112 zdánlivě ke krátkému, několikavteřinovému zdržení odbavení hovoru v porovnání s odbavením na linku národního čísla tísňového volání, protože tento hovor je ke konečnému odbavení přepojen k příslušné složce IZS nebo je vytvořena telefonická konference ihned v okamžiku zjištění, které složce IZS řešení události patří. V těchto případech technologie TCTV umožňuje datové předání identifikovaných údajů (o volajícím čísle, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a další informace získané při odbavování na TCTV). Takové informace již není nutné získávat z volajícího na operačním středisku složky IZS. To zkracuje celkovou dobu tísňového volání a postiženému je pomoc poskytnuta rychleji.

Zákazníci KOPIS (vzor MSK) Externí zákazníci Občané volající na tísňové linky - lidé v nouzi - oznamovatelé událostí - netísňová volání Interní zákazníci Jednotky PO - HZS MSK - JSDH obcí - JSDH podniků Orgány státní správy a - krajský úřad samosprávy (orgány - úřady ORP KŘ atd. ) – obecní úřady Generální ředitelství HZS ČR - operační středisko - jednotky odřadů a ZÚ Hlučín Pracovní a koordinační - bezpečnostní rady orgány krizového - krizové štáby řízení - povodňové aj. komise osoby a funkce v operačním řízení Složky IZS - JPO na území - Policie ČR - ZZS - obecní policie - Horská služba apod. ostatní vnitřní zákazníci - řídící důstojník - vyšetřovatelé požárů - apod. Ostatní – správci toků - ČIŽP - média - monitoring EPS apod.