Ondej Kulatka 3 ronk TVS UNIVERZITA KARLOVA Fakulta

  • Slides: 13
Download presentation
Ondřej Kulatka, 3. ročník, TVS UNIVERZITA KARLOVA, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Ondřej Kulatka, 3. ročník, TVS UNIVERZITA KARLOVA, Fakulta tělesné výchovy a sportu

ÚVOD • V posledních letech se výrazně zkvalitnila práce s nejmladšími adepty fotbalu. Vznikají

ÚVOD • V posledních letech se výrazně zkvalitnila práce s nejmladšími adepty fotbalu. Vznikají jakési předpřípravky přípravek – fotbalové školičky, kde se děti ve věku 4 – 7 let zábavnou a převážně všeobecnou formou seznamují se základy fotbalu. • Věková kategorie 4 – 7 let je velice specifická, a proto vyžaduje zvláštní péči, pedagogický přístup a pestrou škálu činností. • Poměr všeobecné přípravy a speciálních základních fotbalových dovedností by měl být 80: 20, i když veškeré, tedy i všeobecné činnosti směřují k fotbalu.

Co bychom měli vědět aneb základní pravidla… • Na každého trenéra by mělo spadat

Co bychom měli vědět aneb základní pravidla… • Na každého trenéra by mělo spadat maximálně 8 – 10 dětí. • Chod fotbalové školičky by měl fungovat pouze v průběhu školního roku. • Návštěva fotbalové školičky max. 2 - 3ˣ týdně. • Tréninková jednotka by v žádném případě neměla přesáhnout 90 minut. • Náplň tréninkové jednotky by měla být velice pestrá. • Délka jedné aktivity by neměla přesahovat 5 – 8 minut, činnosti je třeba neustále obměňovat. • Nebraňme se účasti rodičů či prarodičů na trénincích (uvádí Václav Brůna ve své publikaci), některé literatury však uvádí účast rodičů jako spíše nevhodnou, s tímto faktem souhlasím i já. • Autorita trenéra. • Doprovodné motivační faktory (odměny). • Pokud není dítě zcela zdrávo, není účast na tréninku zcela vhodná. • Základním stavebním kamenem je „pozitivní myšlení“.

Aspekty pohybových aktivit • Děti v předškolním věku potřebují takovou pohybovou aktivitu, která není

Aspekty pohybových aktivit • Děti v předškolním věku potřebují takovou pohybovou aktivitu, která není monotónní, jednostranná, rutinní, ale je naopak všestranná, pestrá, přitažlivá a motivující. • Nejčastějším projevem pohybové aktivity předškolních dětí je spontánní pohybová aktivita (dítě vykonává pohyb podle svých potřeb a představ) a hra (spolupráce, porozumění a navázání přátelských vztahů mezi dětmi).

Pohybové schopnosti u této kategorie • Koordinační (obratnostní) schopnosti Dělí se na obecné a

Pohybové schopnosti u této kategorie • Koordinační (obratnostní) schopnosti Dělí se na obecné a sportovně specifické (ovlivňují technickou stránku herních činností s míčem) a je nutné je procvičovat po celou dobu kariéry. Můžeme používat např. různá akrobatická cvičení, běžecká + skoková cvičení, překážkové dráhy, rovnovážné a balanční cviky, zrcadlová cvičení, cvičení s náčiním. • Rychlostní schopnosti Měli bychom je rozvíjet už od dětství, kdy jsou k tomu optimální předpoklady. Doba zatížení nesmí být příliš dlouhá, stačí 5 – 10 sekund s dostatečnou dobou odpočinku. V období 4 – 6 let zařazujeme různé formy skokových cvičení, běžeckých cvičení, krátké sprinty, starty z různých poloh, štafety, rychlostní hry, překážkové dráhy, slalomy se změnou směru. K dalším pohybovým schopnostem patří silové a vytrvalostní. Ty ovšem v tomto věku nerozvíjíme samostatně a speciálně, ale využíváme např. metodu přirozeného posilování a v případě vytrvalosti různé herní formy.

Didaktické formy Úroveň didaktického procesu závisí na následujících činitelích: • řídící činnost trenéra, •

Didaktické formy Úroveň didaktického procesu závisí na následujících činitelích: • řídící činnost trenéra, • činnost dětí, • optimální aplikaci obsahu, forem a metod. Trenér používá didaktické formy, mezi které patří: • Organizační formy (základem je tréninková jednotka a její celková organizace) • Sociálně – interakční formy (hromadná, skupinová a individuální) • Metodicko – organizační formy (pohybové hry, průpravná cvičení, herní cvičení, průpravné hry – viz. DIDAKTICKÉ FORMY VE WORDU)

Komunikace trenéra s dětmi • Komunikace s dětmi tohoto věku je velice náročná. Jakýkoliv

Komunikace trenéra s dětmi • Komunikace s dětmi tohoto věku je velice náročná. Jakýkoliv komentář, který chceme dětem vysvětlit musí být stručný, srozumitelný a hlavně jednoduchý. Nejlepší je názorně předvést praktickou ukázku, než vše zdlouhavě vysvětlovat a popisovat. • Každá pohybová činnost by měla mít neustálý slovní doprovod, který by měl být povzbuzující a pozitivní. Výklad by měl být navíc krátký a výstižný. • Základním stavebním kamenem komunikace s dětmi je dobré slovo a pochvala, protože tyto dvě věci jsou tím pravým podnětem, kterým si otevíráme srdce svěřenců.

Příprava TJ Příprava je mnohdy zanedbávaná část tréninku. Ve fotbalové školičce je však nesmírně

Příprava TJ Příprava je mnohdy zanedbávaná část tréninku. Ve fotbalové školičce je však nesmírně důležitá. Každý trenér by měl mít na trénink písemnou přípravu. Probíhá ve dvou částech: 1) Doma, kde si vše naplánujeme a teoreticky připravíme. 2) Druhá část probíhá v místě, kde bude trénink probíhat. • Výběr obsahu TJ by měl bát v souladu s jejím cílem. • Promyšlení organizace tréninkových cvičení a her, požadavky na materiální a personální zajištění. • Promyšlení motivace hráčů, navození atmosféry.

Skladba tréninkové jednotky ve fotbalové školičce Zahájení tréninku • seznámení s obsahem a cíly

Skladba tréninkové jednotky ve fotbalové školičce Zahájení tréninku • seznámení s obsahem a cíly TJ; • organizační záležitosti, hodnocení utkání či předcházející TJ; • navození pozitivní nálady, motivace dětí. 1) Úvodní část: 10 – 15 minut Obsahem je zahřátí organismu, protažení a tzv. zapracování (u dětí by mělo být rozcvičení vždy s míčem – pohybová hra, vedení míče s úkoly apod. ). 2) Hlavní část: 35 – 45 minut a) Zařazujeme některé z těchto činností: • koordinační a rychlostně-koordinační cvičení – překážkové dráhy, „rychlé nohy“ apod. ; • nácvik nových fotbalových technických dovedností – individuální herní činnosti

 • rozvoj rychlostních schopností – starty, sprinty apod. ; • rozvoj explozivní silové

• rozvoj rychlostních schopností – starty, sprinty apod. ; • rozvoj explozivní silové síly – tzv. „výbušná síla“ – opakované skoky, přeskoky apod. b) V další části mohou následovat tyto činnosti: • ověřování, zdokonalování již dříve naučených fotbalových dovedností – cvičení ve větší složitosti, především v podmínkách utkání – průpravné hry; • dále se rozvíjí vytrvalost a síla, ale ty ve fotbalové školičce neuplatňujeme. Můžeme je však využít metodou přirozeného posilování a v případě vytrvalosti různé herní formy. 3) Závěrečná část: 5 – 10 minut Zařazujeme pohybovou činnost s relaxačními účinky (vyklusání) a také protahovací a kompenzační cvičení.

Zakončení tréninku • ukončení TJ v přátelské atmosféře; • zhodnocení TJ, pozitiva, negativa; •

Zakončení tréninku • ukončení TJ v přátelské atmosféře; • zhodnocení TJ, pozitiva, negativa; • informace k příští TJ nebo utkání; • u dětí dohled na hygienu. Jedna TJ nemůže obsahovat všechny v modelu nabízené pohybové činnosti, posloupnost činností by však měla být zachována. Konkrétní struktura TJ je závislá na cílech tréninku, tréninkovém období, věku, úrovni trénujících, metodách, prostředcích i materiálním a personálním zajištění.

Zdroje: 1) 2) 3) BRŮNA, V. a kol. Fotbalová školička, 2007 PERIČ, T. Sportovní

Zdroje: 1) 2) 3) BRŮNA, V. a kol. Fotbalová školička, 2007 PERIČ, T. Sportovní příprava dětí, 2004 VOTÍK, J. Fotbalová cvičení a hry, 2005

DĚKUJI ZA POZORNOST

DĚKUJI ZA POZORNOST