Ochrana ped povodnmi odbor ochrany vod MP Co
Ochrana před povodněmi odbor ochrany vod MŽP
Co nového • Cvičné výstrahy • Výklad § 67 Omezení v záplavových územích – odst. 3, § 67 (metodický pokyn) – odst. 2 písm. d • Příprava Metodického pokynu k vyhlášce č. 79/2018 • Další – Komentáře – Digitální povodňová kniha – Aktuality ke stanovování/aktualizacím záplavových území
Cvičné výstrahy 2019, 2020 • Na základě § 81, kde jsou uvedeny povinnosti MŽP jako ústředního povodňového orgánu, a metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a povodňové služby • Systém distribuce výstražných informací ČHMÚ prostřednictvím komunikačních prostředků HZS na úroveň ORP a dále na úroveň obcí prověřuje ústřední povodňový orgán nebo krajský povodňový orgán formou cvičné výstražné zprávy. Cvičná výstraha musí obsahovat výrazné označení, že se jedná o cvičení, a dále jasné pokyny, komu se má potvrdit příjem doručení, příp. odeslání výstražné nebo varovné zprávy. Vyhodnocení zabezpečuje povodňový orgán v součinnosti s HZS.
Cvičné výstrahy 2019, 2020 1. Cvičení 6. 8. 2019 2. Cvičení 2. 10. 2019 Znění výstrahy
Cvičné výstrahy 2019, 2020 Pokyny pro komunikaci
Cvičné výstrahy 2019, 2020 • Zavedení nové filosofie distribuce ( a konstrukce) výstrah na základě tzv. CAP protokolu, výstrahy se vydávají pro jednotlivá ORP, po dlouhé době příprav v květnu 2019 • Na základě podnětu MŽP probíhají jednání ČHMÚ a HZS s cílem optimalizovat systém vydávání výstrah, v současné době dochází k (příliš) časté distribuci výstrah s různým stupněm nebezpečí
Cvičné výstrahy 2019, 2020 VODA 2020 • Na základě usnesení ze zasedání Ústřední povodňové komise ČR dne 5. listopadu 2018 vyplynul úkol prověřit hlouběji činnost povodňových orgánů. • Bylo uloženo Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu vnitra-generálnímu ředitelství HZS ČR, a Českému hydrometeorologickému ústavu připravit cvičení povodňových orgánů a na jaře roku 2020 realizovat cvičení jako součinnostní štábní cvičení za účasti povodňových orgánů Západočeského, Středočeského a Libereckého kraje a hl. města Prahy a vybraných obcí na toku řek Berounka a Smědá a jejich přítoků
Výklad § 67 Omezení v záplavových územích • Novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb. ) zavedla změny • § 67 odst. 3 Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. …. • § 67 odst. 2 písm. d) s účinností od 1. 1. 2019 výjimku ze zákazu zřizovat v aktivní zóně záplavového území tábory, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky. Od 1. 1. 2019 je tedy možné v aktivní zóně záplavového území zřizovat tábory, pokud se jedná o tábory sestávající pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
Výklad § 67 odst. 3 Metodický pokyn byl rozeslán krajským vodoprávním úřadům Bude zveřejněn ve Věstníku MŽP Na základě čeho se omezující podmínky stanovují? § 67 odst. 3 Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky • Se znalostí místních podmínek a výstupů z návrhu záplavových území (hloubky a rychlosti proudění vody při Q 5, Q 20, Q 100 a Q 500; mapy povodňového ohrožení) by se omezující podmínky měly týkat aktivit, které by mohly způsobit ohrožení lidských životů, narušení základních funkcí území (např. hygienická a zdravotní služba, náhradní zásobování, doprava), případně které by mohly ztížit provádění povinností vyplývajících z vodního zákona (zejména hlásná povodňová a hlídková služba, záchranné práce, evakuace obyvatelstva) a zabezpečení náhradních funkcí v území.
Výklad § 67 odst. 3 Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky • Čeho se omezující podmínky týkají? Se znalostí místních podmínek a výstupů z návrhu záplavových území (hloubky a rychlosti proudění vody při Q 5, Q 20, Q 100 a Q 500; mapy povodňového ohrožení) by se omezující podmínky měly týkat aktivit, které by mohly způsobit • ohrožení lidských životů • narušení základních funkcí území (např. hygienická a zdravotní služba, náhradní zásobování, doprava), případně které by mohly ztížit • provádění povinností vyplývajících z vodního zákona (zejména hlásná povodňová a hlídková služba, záchranné práce, evakuace obyvatelstva) • zabezpečení náhradních funkcí v území.
Výklad § 67 odst. 3 Doporučené příklady (výčet nemusí být konečný) • omezení skladování nezabezpečeného odplavitelného materiálu, který může přemístěním poškodit veřejné i jiné soukromé objekty či vytvořit překážku (ucpat průtočný profil) pro povodňovou vlnu, • omezení skladování nezabezpečených závadných látek, které mohou kontaminací povodňové vody ohrozit jakost povrchových a podzemních vod, • omezení nové výstavby liniových objektů (např. ploty), významně ovlivňující odtokové poměry • omezení výstavby objektů, v nichž se trvale zdržují lidé nebo které slouží ke shromažďování lidí - např. nemocnice, domovy důchodců, školy, obchodní centra atd.
Výklad § 67 odst. 3 Požadavek na zvýšenou odolnost objektů nové výstavby nebo jejich částí a jejich dispozici, která přispěje k minimalizaci nepříznivých účinků povodní snížením jejich zranitelnosti a potenciálních škod např. – omezení podsklepených objektů, požadavek na umístění úrovně podlah 1. nadzemního podlaží nad úroveň hladiny příslušné Q N (např. Q 100), – požadavek na umístění citlivých technologií vnitřního vybavení (např. elektrorozvaděče, plynové kotle, spotřebiče atd. ) nad úroveň příslušné hladiny QN (např. Q 100), – požadavek na detailní materiálové specifikace pro spodní části staveb (např. nenasákavé případně omyvatelné materiály, aby byla možná rychlá a nenákladná údržba po povodních), – požadavek na vybavení objektů prvky aktivní ochrany před vniknutím vody do vnitřních částí objektů (např. mobilní hrazení, speciální těsnění otvorů - okna, dveře), – požadavek na přizpůsobení dispozice objektů hlavním směrům průtoku při povodňové situaci.
Metodický pokyn dále uvádí Kompetence vodoprávních úřadů • Vodoprávní úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady (povodňovými orgány zabezpečujícími řízení ochrany před povodněmi v rámci územní působnosti) stanoví omezující podmínky v záplavovém území, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení lidských životů, zajištěna bezpečnost aktivit a objektů samých a dalších veřejných zájmů. Princip kompetence stanovení omezujících podmínek v záplavovém území je stejný jako u stanovení záplavových území - krajský úřad provádí stanovení pro významné vodní toky, obecní úřad obce s rozšířenou působností pro ostatní vodní toky.
Metodický pokyn dále uvádí Kompetence vodoprávních úřadů • Pro odstranění jakýchkoli pochybností týkajících se kompetence krajského úřadu stanovit omezující podmínky v záplavových území se v projednávané novele vodního zákona navrhuje upřesnit ustanovení § 107 odst. 1 písm. o) tak, že krajský úřad stanoví na návrh správce povodí nejen rozsah, ale též omezující podmínky (podle § 67 odst. 3 vodního zákona) v případě záplavových území významných vodních toků.
Postup již stanovených záplavových území U již stanovených záplavových území vodoprávní úřad na základě dostupných informací o povodňovém nebezpečí nebo ohrožení zváží, zda stanoví omezující podmínky podle § 67 odst. 3 vodního zákona bezodkladně nebo při nejbližší úpravě vymezení záplavového území.
§ 67 odst. 2 písm. d) výjimka ze zákazu zřizovat v aktivní zóně záplavového území tábory Domníváme se, že zpracování povodňového (a evakuačního) plánu jsou potřebné v zájmu ochrany životů a zdraví účastníků táborů, jejichž stany mohou být podle § 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona umístěny v aktivní zóně záplavového území. V aktivní zóně záplavového území v době povodní přitom hrozí , že mohou být dosaženy rychlosti proudění vody > 1, 5 m/s a hloubky proudící vody > 1, 5 m. V lokalitách podél horních úseků vodních toků mohou navíc vzestup hladin a změny rychlosti proudění reagovat na příčinné srážky v řádu desítek minut. Zvažujeme vydání metodického pokynu k nasměrování povodňových orgánů obcí • k zahrnutí táborů, na něž se vztahuje výjimka ze zákazu činnosti v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona do povodňového plánu obce, včetně vymezení evakuačních tras a míst soustředění evakuovaných osob • vodoprávních úřadů na základě § 71 odst. 5 vodního zákona k ukládání povinnosti zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, na kterých se zřizují v aktivní zóně záplavového území tábory sestávající pouze ze stanů na základě výjimky ze zákazu činnosti v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 79/2018 • § 6 odst. (2) popis stanovení aktivní zóny Není rozhodně smyslem § 6 zahrnovat nadměrně velké osídlené plochy do AZZÚ. § 6, odst. (2) je koncipován tak, že specifikací území dle písm. a) až c) aditivně přidává do AZZÚ postupně místa, kde je koncentrována rozhodující část povodňového průtoku. Dále se dle písm. d) a e) přidávají další území, kde je koncentrována rozhodující část průtoku a/nebo je zohledněna nepřípustná kombinace výšky zatopení území, rychlosti proudění a pravděpodobnosti výskytu příčinného jevu. Smyslem písm. f) je pak scelení území uvnitř ploch definovaných dle písm. a) až e).
Metodický pokyn k vyhlášce č. 79/2018 – rozsah předávaných dat • Správce vodního toku předává vodoprávnímu úřadu návrh záplavového území dle § 7, odst. (1). Dokumentace ZÚ se zpracovává a uchovává dle § 9 v elektronické a listinné podobě podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, tj. včetně map povodňového ohrožení a povodňového nebezpečí. Dokumentaci zpracovává správce vodního toku. Mapy povodňového nebezpečí a mapa povodňového ohrožení jsou podle § 6 vyhlášky podkladem pro zpracování návrhu záplavového území. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky tyto mapy nejsou součástí návrhu záplavového území. Podle § 3 vyhlášky správce vodního toku při zahájení prací na návrhu záplavového území konzultuje způsob a rozsah zpracování návrhu s příslušným vodoprávním úřadem a vodoprávní úřad má tedy možnost si předložení těchto map od správce vodního toku vyžádat, a to jak v digitální, tak listinné podobě. Do připravovaného metodického pokynu k vyhlášce č. 79/2018 Sb. zvažujeme uvést, že dokumentace záplavového území v rozsahu dle přílohy č. 2 ve využitelné elektronické podobě bude spolu s podklady dle § 7 vyhlášky součástí souboru digitálních dat předávaného správcem vodního toku vodoprávnímu úřadu.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 79/2018 Popis požadavků na topologické vlastnosti záplavových čar Dle přílohy č. 2 vyhlášky jsou GIS vrstvy záplavových čar s dobou opakování 5, 20, a 500 let, stanoveného ZÚ (pro dobu opakování 100 let) a jeho AZZÚ zpracované jako uzavřené polygony. Data musejí splňovat následující topologicky pravidla: • polygony nově vymezených záplavových území by měly plynule navazovat na polygony dříve vymezených záplavových území, prvky by se neměly překrývat, měly by sdílet společnou hranu. • obálka polygonů záplavových území s nižší N-letostí musí ležet uvnitř obálky polygonů záplavových území s vyšší N-letostí. • nesmí docházet k vícenásobnému výskytu prostorově totožných prvků. Grafické zobrazení záplavových čar, ZÚ, AZZÚ musí být topologicky správné (samoprotínání a další topologické chyby musí být odstraněny) a bez nadměrné segmentace polygonů Snížení počtu bodů, které definují hranici polygonu ZÚ (AZZÚ) je standardní kartografická procedura, nesmí ovlivnit přesnost grafického vyjádření.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 79/2018 • § 8, odst. (1) Vodoprávní úřad stanovuje záplavové území pro souvislý úsek vodního toku podle § 5 odst. 1 Není žádoucí, aby byly přestanovovány ZÚ a AZZÚ pro nepřiměřeně krátký úsek VT nebo pro konkrétní nemovitost, neboť věcný důvod (nejčastěji vyšší úroveň terénu na základě podrobnějšího zaměření v místě nového stanovení, které mění stanovení předchozí ) zároveň způsobuje nepříznivé ovlivnění (zvýšení hladin) dále po toku. V rámci souvislého úseku by se měla projevit podstatná část ovlivnění. Jedná se o problém jednoznačného vymezení případů, kdy: • a) je nezbytné provést HD výpočty; • b) jedná o korekce hranice příslušného rozlivu ve vztahu k terénu. Rozhodnutí je vždy v kompetenci předkladatele návrhu a tedy v souladu s jeho odpovědností za věcnou správnost návrhu. Nicméně i v případě ad b) může vodoprávní úřad při zahájení prací požadovat doložení výpočtu na základě § 3 Vyhlášky
Další … Vodoprávní úřady v OOP, které stanovují a mění ZÚ, neuvádějí omezující podmínky dle § 67 odst. 3 vodního zákona Závěrem si dovoluji upozornit na skutečnost, že ustanovení § 67 odst. 3 vodního zákona ve svém důsledku ukládá vodoprávním úřadům vždy provést správní úvahu ohledně toho, zda je v daném záplavovém území mimo aktivní zónu nezbytné vymezit omezující podmínky, a to podle zákonem daného hmotněprávního kritéria povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení. Ať už se tedy vodoprávní úřad v záplavovém území mimo aktivní zónu rozhodne stanovit či nestanovit omezující podmínky, musí být správní úvaha vodoprávního úřadu písemně zaznamenána, a to v opatření obecné povahy, kterým se záplavové území stanovuje.
Digitální povodňová kniha - zadání Aplikace Digitální povodňová kniha byla zamýšlena jako prostředek pro podporu práce povodňových komisí v rámci povodňové operativy a pro evidenci komunikace mezi jednotlivými orgány povodňové ochrany. Vytvořená aplikace nebyla v praxi používána a v současné době již v důsledku technologických změn systému POVIS není udržována ve funkčním stavu. Protože se v současném době zabýváme úvahami o dalším rozvoji systému POVIS, dovolujeme si Vás požádat o vyjádření, zda a případně v jakém rozsahu považujete za potřebné rozvíjet na centrální úrovni aplikaci ve výše uvedených intencích, která by byla schopna podpořit práci povodňových orgánů na ústřední, krajské a obecní úrovni. Předpokladem pro efektivní využití systému až do úrovně obcí je aktivní využívání Digitální povodňové knihy povodňovými orgány krajů a jejich podpora nasazení Povodňové knihy na úrovni obcí.
Digitální povodňová kniha Vyhodnocení reakcí Digitální povodňová kniha je na úrovni krajů z větší části řešena samostatnými aplikacemi. Jednoznačný zájem projevily jen 3 kraje, Karlovarský, hl. m. Praha, Pardubický. Závěrem je, že pro ideu oživení celoplošného konceptu digitální povodňové knihy pro ČR se nám nedostalo takové míry podpory, abychom se jí dále zabývali.
Aktualizace databáze záplavových území Děkujeme za minulou a budoucí spolupráci !!
Děkuji za pozornost.
- Slides: 25