Ochrana pdy z pohledu Ministerstva ivotnho prosted RNDr

Ochrana půdy z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. František Pelc náměstek ministra, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny

Půda je vyčerpatelný, nenahraditelný a v časovém horizontu několika generací neobnovitelný přírodní zdroj, který plní řadu významných produkčních a ekologických funkcí: • • (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) produkce biomasy, základ zemědělství a lesnictví; akumulace, transformace a filtrace látek a vody; životní prostředí mnoha organismů, stanoviště vegetace; prostředí pro činnosti člověka; zdroj surovin; zásobárna uhlíku; archiv geologického a archeologického dědictví.

• Vznik půdy – řádově tisíce let • Degradace a zánik půdy nebo jejich funkcí – desítky let nebo i okamžitě (zástavba, kontaminace) Nezbytnost ochrany půdy jako přírodního zdroje, nezbytnost udržitelného hospodaření s půdou a hospodaření na půdě

Hlavní degradační faktory poškozující funkce půdy EROZE ZÁBORY KONTAMINACE KOMPAKCE ZTRÁTY ORGANICKÉ HMOTY ACIDIFIKACE SESUVY

Ohrožení půdy v ČR erozí Stupeň ohrožení vodní erozí (t. ha. r-1) Plocha zemědělské půdy (ha) % méně než 1, 6 134 041 3 Slabé ohrožení 1, 6 - 3, 0 1 094 507 26 Střední ohrožení 3, 1 - 4, 5 1 054 905 25 Silné ohrožení 4, 6 - 6, 0 728 972 17 Velmi silné ohrožení 6, 1 - 7, 5 484 365 11 více než 7, 5 782 601 18 4 279 391 100 Velmi slabé ohrožení Extrémní ohrožení Součet Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd, větrnou erozí je ohroženo 7, 5 % orných půd.

Ohrožení půdy v ČR erozí

Zábory zemědělské půdy • V ČR v roce 2007 ubylo denně cca 15 ha zemědělské půdy, z velké části kvalitní, zabírány jsou i půdy v I. a II. třídě ochrany • Hodnocení 6 k. ú. okresu Praha západ a Kladno: za období let 1970 – 2002 prokázán úbytek 5, 3% zemědělské půdy • Za období od roku 1966 do roku 2007 ubylo v ČR 235 tis. ha zemědělské půdy

Zábory zemědělské půdy obec Buštěhrad

Kontaminace půdy Kontaminace půd je významným degradačním faktorem, který negativně ovlivňuje plnění funkcí půdy a ohrožuje zdraví živých organismů a člověka. • V ČR je v rámci databáze SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) evidováno cca 7000 potenciálně kontaminovaných míst, převážně charakteru starých ekologických zátěží. • Podle zjišťování obsahů rizikových látek v zemědělských půdách, prováděného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským je evidováno cca 5% plochy zemědělské půdy s nadlimitními obsahem těchto látek. • Při sledování obsahů persistentních organických polutantů v půdě jsou evidovány zvýšené obsahy, jako důsledek difúzní kontaminace prostředí.

Kontaminace půdy Evidované lokality s potenciální kontaminací půdy – staré ekologické zátěže

Kontaminace půdy

Koncepce ochrany půdy V České republice přetrvává sektorový přístup k ochraně půd. Speciálními zákony jsou chráněny půdy zemědělské a lesní, půdy ostatní jsou chráněny zprostředkovaně jinými zákony. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí specifikuje v § 2 půdu jako jednu ze složek životního prostředí. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF a jeho prováděcí vyhláška č. 13/1994 Sb. upravují ochranu půdy z hlediska kvalitativního a kvantitativního. Použití půdy pro nezemědělské účely je vázáno na souhlas příslušného správního úřadu. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích upravuje ochranu lesních pozemků před zábory a omezením jejich funkcí. Kvalitativní ochrana půdy je zajišťována přes požadavky na řádné hospodaření v lese.

Koncepce ochrany půdy – slabé stránky V současné době již překonaný systém limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách a související způsoby hodnocení rizik. Dosud slabě působí právní odpovědnost původce nepříznivých změn půdy a povinnost sanací včetně systému financování. Projevuje se to zejména v oblasti erozního ohrožení půd. Chybí vhodná kriteria pro rozhodování o změně druhu pozemku (odnětí pozemků ze ZPF nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa) a účinné mechanizmy ochrany půdy. Vlastníci pozemků uloženou změnu druhu pozemku vesměs vnímají jako omezení vlastnických práv. Ekonomickým nástrojem ochrany ZPF jsou odvody za odnětí půdy. Výše odvodů za zábor ZPF je nízká, nevyjadřuje dostatečně hodnotu ztracené složky životního prostředí, "společenskou vzácnost" tohoto přírodního zdroje. Funkci ekonomického nástroje ochrany půdy plní nedostatečně. Za neplnění povinností taxativně vyjmenovaných v zákonech se ukládají pokuty. Přestože 50 % výše pokuty je příjmovým zdrojem kompetentního orgánu, který pokutu uložil, není tento nástroj využíván dostatečně.

Koncepce ochrany půdy – silné stránky Stabilní a zavedený správní systém, který se za léta působení dokázal prosadit. Propracovaný systém evidence půdy. Poměrně dobře nastavená plošná ochrana půdy. Problémy nastávají tam, kde dochází k zasahování do výkonu státní správy. Provázanost ochrany půdy na územní plánování, stavební řízení, těžbu surovin, pozemkové úpravy. Rozsáhlá data komplexního průzkumu a bonitace zemědělských půd a typologie lesních půd s provázaností na legislativu a výkon státní správy (daňový systém, úřední cena zemědělské půdy, odvody za zábor ZPF, třídy ochrany ZPF, tvorba lesních hospodářských plánů). Systém pořizování nových informací o půdách, včetně monitoringu půd s provázaností na zahraniční monitorovací systémy. Provázanost ochrany půdy a výzkumu v oboru pedologie. V současné době, kdy se hodnotí nástroje k ochraně půdy v rámci EU, může ČR přispět zkušenostmi v působení legislativní ochrany, zejména regulace záborů půdy.

Hlavní úkoly pro nejbližší období Předložit vládě novelu zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně ZPF. Vypracovat a projednat prováděcí vyhlášku k protierozní ochraně zemědělské půdy. Upravit povinnosti s používáním sedimentů z vodních toků, rybníků a jiných nádrží na zemědělské půdě. Novelou prováděcí vyhlášky č. 13/1992 Sb. upravit systém limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách a související způsoby hodnocení rizik. Spolupracovat na přípravě rámcové směrnice EU k ochraně půdy. V návaznosti na rámcovou směrnici k ochraně půdy vypracovat novou koncepci ochrany půdy. Působit proti tlaku na zábor dalších zelených ploch m. j. i vyhledáváním pozemků brownfields a podporou programu strategie jejich regenerace. Ochranu půdy účinněji promítnout do procesu územního plánování. Zlepšit informovanost, revidovat a propojit stávající informační systémy o půdě. Pokračovat v systematickém monitoringu zemědělských a lesních půd a půd chráněných území. Zajistit potřebnou podporu výzkumu v oblasti ochrany půdy. Zvýšit povědomí o významu půdy jako složky životního prostředí ve společnosti.