OCHRANA OBYVATELSTVA PI MIMODNCH UDLOSTECH Mgr Bohumr MARTNEK

OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D. 1

Obsah prezentace (1) 1. 2. 3. Klasifikace mimořádných událostí Opatření ke zmírnění dopadů mimořádné události na obyvatelstvo Přírodní katastrofy (živelní pohromy) A) Povodně a záplavy B) Atmosférické poruchy C) Sesuvy půdy D) Zemětřesení 2

Obsah prezentace (2) 4. Civilizační (antropogenní) katastrofy A) Havárie s únikem nebezpečných látek B) Radiační havárie 5. Zvláštní druhy mimořádných událostí A) Epidemie B) Epizootie 3

KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ n n Zákona 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému: mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. mimořádná událost, při níž je vyhlášen krizový stav (stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav) se nazývá krizovou situací (krizový zákon – zákon 240/2000) 4

KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Rozlišují se dva základní typy mimořádných událostí: n n n 1. Přírodní (živelní pohromy) představuje následky geofyzikálních procesů v litosféře(zemské kůře), biosféře (zemském povrchu), hydrosféře (mořích a jezerech) nebo atmosféře (ovzduší). Je definována jako velké, zpravidla náhle a nečekaně se objevující neštěstí, zkáza, zpustošení či škoda způsobená živlem. Živlem se rozumí prudký, neovladatelný přírodní jev či přírodní síla, která má zpravidla ničivé a zhoubné účinky. Vedle pojmu „živelní pohroma“ se objevuje rovněž termín „přírodní katastrofa“. 5

KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ n n n 2. Civilizační (antropogenní katastrofa, havárie) vzniká činností člověka a představuje nežádoucí provozní příhodu (nehodu, hromadné neštěstí ), při níž dochází k poškození strojů, budov, různých provozních, technologických, skladovacích a dalších zařízení, vozidel, letadel, lodí a dalších prostředků. Odborná literatura dále uvádí pojmy „průmyslová havárie“, „provozní havárie“, „technická havárie“ aj. patří zde i terorismus a válka. 6

KLASIFIKACE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ n n Zvláštním druhem mimořádných událostí jsou např. epidemie, některé zoonózy (epizootie, epifytie), u kterých je nutné přijímat opatření k ochraně obyvatelstva Když známe příčinu a působení určitého jevu, dokážeme vyhodnotit jeho následky, To umožňuje najít cesty jak tyto následky minimalizovat, resp. jaká opatření přijmout k rychlému odstranění následků a ke zmírnění dopadů na obyvatelstvo 7

2. Opatření ke zmírnění dopadů mimořádných událostí na obyvatelstvo n n n Zřízení a provozování systému varování a tísňového informování obyvatelstva a vyrozumění orgánů krizového řízení a složek IZS. Včasné, rychlé a správné předávání informací o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události. Příprava a použití prostředků ochrany dýchacích cest a povrchu těla, zejména improvizovaných. Plánování a organizace evakuace ohroženého obyvatelstva do bezpečných oblastí. Využití vhodných prostorů k ukrytí. 8

Opatření ke zmírnění dopadů mimořádných událostí na obyvatelstvo n n Zdravotnická pomoc všech stupňů a hygienická opatření k prevenci a likvidaci epidemií a dalšího zdravotního ohrožení. Prevence a likvidace požárů. Vyprošťování zavalených osob. Zabezpečení zásobování vodou, potravinami, energií, hygienickými a desinfekčními prostředky. 9

Opatření ke zmírnění dopadů mimořádných událostí na obyvatelstvo n Humanitární a další formy pomoci. Zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti, regulace dopravních opatření. Záchrana majetku, hospodářského a domácího zvířectva. Odstraňování následků mimořádných událostí. n Další opatření podle konkrétní situace. n n n 10

3. Přírodní katastrofy (živelní pohromy) V ČR lze reálně uvažovat o následujících živelních pohromách: A) Povodně a záplavy (nejčastější) B) Atmosférické poruchy (v posledních letech časté) n n n Sesuvy půdy (občas) Zemětřesení (bez větších následků) Pád meteoritu? ? 11

A) POVODNĚ A ZÁPLAVY Základní právní normou je zákon č. 254/2001, o vodách (vodní zákon) Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém již voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Je to také stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. 12

Druhy povodní Přirozená povodeň Povodeň způsobená přírodními jevy, zejména dešťovými srážkami, táním sněhu nebo rozmrzáním ledu. n Zvláštní povodeň Povodeň způsobená poruchou vodního díla, která může vést až k havárii (protržení hráze, porucha výpustných zařízení při odtoku vody) n náhlá (blesková) povodeň (zvláštní případ přirozené povodně) - zpravidla způsobená intenzivními dešťovými (přívalovými) srážkami (nemusí souviset s rozvodněním vodního toku). S ohledem na rychlost není možné provádět rozsáhlá přípravná opatření a povodňové zabezpečovací práce. Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity. n 13

Stupně povodňové aktivity n n n Stupně povodňové aktivity vyjadřují míru povodňového nebezpečí vázána na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy, průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, případně mezní nebo kritické hodnoty z hledisky bezpečnosti VD první stupeň (stav bdělosti) - nebezpečí přirozené povodně, dosažení mezních hodnot sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti díla druhý stupeň (stav pohotovosti) - nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, překročení mezních hodnot sledovaných jevů na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti třetí stupeň (stav ohrožení) - nebezpečí škod většího rozsahu, ohrožení životů, dosažení kritických hodnot sledovaných jevů na vodním díle se zahájením nouzových opatření 14

Povodňové orgány Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řídí se povodňovými plány obcí, ORP, krajů nebo Povodňovým plánem ČR (zpracovává MŽP ve spolupráci s Mze a dalšími resorty, zejména MV) Mimo povodeň: n Orgány obcí n Obecní úřady s rozšířenou působností n Krajské úřady n MŽP Při povodni (II. A III. SPA) – povodňové komise obcí, ORP, krajů a Ústřední povodňová komise 15

Povodňové orgány Mezi povodňovými komisemi platí systém nadřízenosti a podřízenosti. Velitelé jednotek spolupracují s příslušnými povodňovými orgány. Doporučuje se, aby velitel místní jednotky byl členem povodňové komise obce. Základní informace o povodňové komisi obce: - předsedou je starosta obce, - komise je doplněna o členy zastupitelstva a další osoby, - pokud není zřízena, vykonává tuto činnost rada obce. 16

Povodňová komise obce (ORP, kraje) n vyhlašuje a odvolává II. a III. SPA ve svém správním obvodě n zabezpečuje varování a informování obyvatelstva Organizuje, řídí a koordinuje opatření podle povodňového plánu, zejména: n hlásnou službu, (vč. hlídkové činnosti), n povodňové zabezpečovací práce, n povodňové záchranné práce, n další opatření ke zmírnění následků povodně (uzávěry, příprava na evakuaci a nouzové ubytování, …) n zajišťuje logistickou podporu pro svou činnost a pro zasahující Sa. P n vyžaduje osobní a věcnou pomoc i jinou pomoc (AČR, humanit. ) 17

Opatření realizovaná k ochraně před povodněmi Mezi opatření realizovaná k ochraně před povodněmi patří: a) preventivní opatření, b) zajištění předpovědní služby c) zajištění hlásné služby d) provádění povodňových zabezpečovacích prací e) provádění povodňových záchranných prací f) provádění likvidačních prací g) usměrňování činnosti obyvatelstva při a po povodni 18

a) Preventivní opatření Zahrnuje: n stanovení zátopových území a zpracování povodňových plánů, n přípravu účastníků povodňové ochrany i obyvatelstva. Patří zde i: n regulace výstavby objektů v zátopových územích, n zalesňování svahů, n výstavba retenčních kanálů a nádrží, úpravy na vodním toku n budování vodních děl (přehrady, poldry=vysušené území chráněné hrází) n vymezení míst v záplavovém území, určených k rozlivům povodní, (zadržují vodu a povodeň zmírňují). 19

b) Zajištění předpovědní služby Předpovědní povodňová služba informuje : n o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, n o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech Zabezpečuje ji Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí 20

b) Zajištění předpovědní služby n n ČHMÚ vydává tzv. upozornění, výstrahy nebo informační zprávy Jsou předávány z ČHMÚ cestou OPIS HZS na KÚ, ORP a obce (krizové telefony) Jsou předávány rovněž z ČHMÚ (regionálních pracovišť) na KÚ a pak na ORP a obce (na jejich povodňové komise) ČHMÚ dostává informace od správců povodí, správců vodních toků a vlastníků vodních děl 21

c) Zajištění hlásné služby Hlásná povodňová služba: n n zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku informuje o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi organizují ji povodňové orgány obcí a ORP Je aktivována při I. SPA 22

c) Zajištění hlásné služby K zabezpečení povodňové hlásné služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Spočívá ve sledování vodotečí a je zaměřena zejména na zjišťování: n výšky hladiny vodního toku v hlásném profilu, n plynulého průtoku vodního toku zejména v zúžených profilech (mosty) n vybřežení a rozlivů vodního toku v místech možného zaplavení obytných oblastí nebo míst, kde hrozí nebezpečí dalších škod (NL), n zaplavování území z kanálových vpustí, n chodu ledu (ledové tříště, ledových ker) na vodním toku s ohledem na možnou tvorbu ledových nápěchů. n odtokových poměrů vodních děl, jejich těsnosti, celistvosti hrází (při hrozbě zvláštní povodně) 23

c) Zajištění hlásné služby JSDH se na základě žádosti povodňového orgánu (obec) podílí na: n hlídkové službě na určených hlásných profilech, případně na jiném určeném místě, n technické pomoci povodňovému orgánu při monitorování rozsahu povodně nebo stavu staveb a zařízení ohrožených povodní s využitím speciální techniky (vozidla, výšková technika, čluny, osvětlení apod. ), n varování a informování obyvatelstva. Hlídka je minimálně dvoučlenná. Je vybavena svítilnami, ochrannými, spojovými nebo signálními prostředky 24

d)Provádění povodňových zabezpečovacích prací Za II. SPA se: n aktivují se účastníci ochrany před povodněmi (povodňové kom. ) n uvádějí se do pohotovosti prostředky na povodňové zabezpečovací práce, n provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. Povodňové zabezpečovací práce: n zajišťují správci vodních toků a vlastníci dotčených objektů, nebo další podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. n jsou koordinovány na celém vodním toku (povodí) tak, aby záchrana jednoho místa nezpůsobila škody jinde 23

d)Provádění povodňových zabezpečovacích prací Zahrnují: n zajištění průchodnosti vodních toků, n odstraňování naplaveného materiálu z nepřístupných míst, n rozrušování ledových ker a nápěchů, n odstraňování konstrukcí bránících průtoku vody n výstavba protipovodňových hrází a mobilních hrazení, n provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků n opatření proti zabránění znečištění vod. Na těchto činnostech se mohou podílet JSDHO 26

d)Provádění povodňových zabezpečovacích prací Výstavba protipovodňových hrází a mobilních hrazení K výstavbě protipovodňových hrází lze využít celou řadu prostředků: n pytle naplněné pískem (nejběžnější a nejrozšířenější prostředek) n protipovodňové systémy typu mobilních stěn (Praha), hrazení plněná vodou, paletové bariéry, velkoobjemové vaky atd. Na jejich výstavbě se předpokládá nasazení JSDH (předurčené jednotky pro ochranu obyvatelstva), ale i dalších dobrovolníků (např. členové SDH – Braník) 27

e)Provádění povodňových záchranných prací Za III. SPA jsou hlavní činností povodňové záchranné práce n jsou to technická a organizační opatření, která jsou prováděna v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích Cílem je: n záchrana životů (osob ohrožených z vody nebo nepřístupných míst) n evakuace obyvatelstva a zvířat, zajištění nouzového přežití, n zachraňování majetku, včetně zvířat, kulturních hodnot a jeho přemístění mimo ohrožené území n zabránění vzniku dalších nebezpečí např. odčerpávání vody, zabránění vnikání vody do objektů Jsou zabezpečovány povodňovými orgány a složkami IZS(JSDHO) 28

f)Provádění likvidačních prací n n Likvidačních prací směřujících k obnově normálního života po povodni je ceká řada. Likvidační práce, které organizují povodňové orgány a na kterých se může podílet jednotka PO jsou: odčerpávání vody ze zatopených prostor. odstraňování naplavenin, především v obytných prostorech a v prostorech, kde by případný další průběh povodně způsobil vznik dalších škod (koryta vodních toků, mostní pilíře, kanalizační vpusti Povodňový orgán také vyhradí prostory, kam je možné ukládat naplaveniny, zničené vybavení domácností, znehodnocené potraviny, nebezpečné látky, uhynulá zvířata. obnova zdrojů pitné vody vysoušení zdiva (podíl JSDH obnáší poučení obsluze vysoušeče) 29

g) Činnost obyvatelstva při a po povodni n n Při II. SPA : zajistit poslech hromadných informačních prostředků připravit těsnící materiál na utěsnění nízko položených míst domu a ucpávky kanalizace (pytle s pískem, těsnicí fólie, těsnicí desky a další stavební materiál). informovat se o způsobu a místě případné evakuace Dále postupovat podle pokynů povodňových orgánů či složek IZS 30

g) Činnost obyvatelstva při a po povodni Při III. SPA : n n n n připravit si evakuační zavazadlo , popřípadě vozidlo přemístit cenný nábytek, potraviny a NL do vyšších pater připravit vyvedení hospodářských zvířat připravit rodinu a domácí zvířata k evakuaci odstranit nebo řádně zajistit snadno odplavitelný materiál při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody při nedostatku času se okamžitě přesunout na místo (vyvýšené), které nebude pravděpodobně zatopeno. při evakuaci zabezpečit dům či byt, dveře a okna. 31

g) Činnost obyvatelstva při a po povodni Po povodni (po návratu) Ø nechat si zkontrolovat obydlí (statika, obyvatelnost, rozvody energií, stav kanalizace a rozvodů vody) Ø likvidovat zasažené potraviny, uhynulé zvířectvo Ø informovat se o místech humanitární pomoci Ø informovat se o místech pomoci při obnově území ( finanční pomoc, poskytování sociálních dávek) Ø při obnově studní a zdrojů pitné vody se řídit pokyny odborníků Ø kontaktovat pojišťovnu a ohlásit pojistnou událost Ø pokud je to možné účastnit se likvidace následků povodně 32

B) ATMOSFÉRICKÉ PORUCHY Nebezpečí pro člověka vznikají vlivem silného větru, blesku, hurikánu, tornáda, silných mrazů, sněhových kalamit a extrémních teplot. Vítr, čili proudění vzduchu, vzniká v důsledku vyrovnávání tlaku vzduchu v různých oblastech. Čím větší jsou rozdíly, tím je větší vítr. Vítr sám o sobě nepředstavuje pro člověka bezprostřední nebezpečí. Nebezpečný se stává se zvyšováním své intenzity a rychlosti zejména působením na předměty a objekty v okolí člověka. Může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrické vedení, telefonní linky apod. 33

VÍTR Rychlost větru se udává v m/s nebo km/h. Vítr začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s (cca 70 km/h). Středoevropský rekord v rychlosti nárazů větru drží stanice na Skalnatém plese (Slovensko), a to 78, 6 m/s. Člověk se udrží na nohou do rychlosti 36 m/s (145 km/h). Při rychlosti 44 m/s může být člověk vyzdvižen a nesen větrem. n Na začátku minulého století navrhl námořní admirál Beaufort stupnici pro vyjadřování síly větru, kterou používáme dodnes. n Beaufortova stupnice byla vytvořena počátkem 19. století kontraadmirálem Francisem Beaufortem. Slouží k odhadu rychlosti větru podle jeho snadno pozorovatelných projevů na moři či souši. Beaufortova stupnice má dvanáct stupňů. 34

BEAUFORTOVA STUPNICE Nultý stupeň (0– 0, 2 m/s; 0– 1 km/h) – bezvětří, kouř stoupá svisle vzhůru n První stupeň (0, 3– 3, 5 m/s; 1– 5 km/h) – vánek, kouř už nestoupá úplně svisle, n Druhý stupeň (1, 6– 3, 3 m/s; 6– 11 km/h) – slabý vítr, vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, n Třetí stupeň (3, 4– 5, 4 m/s; 12– 19 km/h) – mírný vítr, listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory n Čtvrtý stupeň (5, 5– 7, 9 m/s; 20– 28 km/h) – dosti čerstvý vítr, vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi n 35

BEAUFORTOVA STUPNICE Pátý stupeň (8, 0– 10, 7 m/s; 29– 38 km/h) – čerstvý vítr, hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají n Šestý stupeň (10, 8– 13, 8 m/s; 39– 49 km/h) – silný vítr, pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, nesnadné je používat deštník n Sedmý stupeň (13, 9– 17, 1 m/s; 50– 61 km/h) – prudký vítr, pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná n Osmý stupeň (17, 2– 20, 7 m/s; 62– 74 km/h) – bouřlivý vítr, láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná n 36

BEAUFORTOVA STUPNICE Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou významné: n Devátý stupeň (20, 8– 24, 4 m/s; 75– 88 km/h) – vichřice, menší škody na stavbách n Desátý stupeň (24, 5– 28, 4 m/s; 89– 102 km/h) – silná vichřice, na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domy n Jedenáctý stupeň (28, 5– 32, 6 m/s; 103– 117 km/h) – mohutná vichřice, rozsáhlé zpustošení plochy n Dvanáctý stupeň (od 33, 7 m/s; 118– 133 km/h) – orkán, ničivé účinky 37

Opatření realizovaná v souvislosti s rychlým větrem (vichřicí, orkánem) n n n reakce na upozornění, výstrahy a informační zprávy předpovědní služby ČHMÚ k vývoji povětrnostní situace (úřady, média, obyvatelstvo), zejména informování, popř. varování obyvatelstva příprava na použití složek IZS, včetně JSDHO 38

Opatření realizovaná v souvislosti s rychlým větrem (vichřicí, orkánem) V případě postižení území: n uzávěry nebezpečných prostor, zejména v místech kde hrozí pády stromů, zřícení střech nebo zdí, je narušeno elektrické vedení apod. n záchranné práce, zejména záchrana osob z narušených objektů n poskytování zdravotnické pomoci n evakuace postiženého obyvatelstva (bez přístřeší, z narušených objektů) do míst nouzového ubytování a zajištění péče o evakuované n zabezpečování stavebních konstrukcí budov (nosná část a plášť střech) narušených větrem (improvizované překrytí budov zaplachtováním) n řešení likvidace následků mimořádné události (likvidační a asanační práce), např. odstraňování sutin, odstraňování polomů a vývratů 39

Opatření realizovaná v souvislosti s rychlým větrem (vichřicí, orkánem) Osobní ochrana n opustit venkovní místa, kde hrozí pády stromů, předmětů ze střech, elektrického vedení n zavřít okenice, popř. zatlouct n odstranit (uschovat, připevint) předměty mimo objekt (dům), které by mohly vlivem větru způsobit škody n ukrýt se ve sklepních prostorech a při dostatku času provést úpravy k zesílení jejich ochranných vlastností n za jízdy autem snížit rychlost 40

C) SESUVY PŮDY n n n K sesuvům půdy dojde, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. Sklon svahu náchylného k sesuvu bývá zpravidla větší než 22 stupňů. Zvláštním případem sesuvu půdy je sněhová lavina. Klasifikace sesuvů půdy Pomalé sesuvy - několik desítek cm za rok, nezpůsobují náhlé škody, ale mohou se změnit v rychlejší (příznaky - ohýbají se stromy během svého růstu) Středně rychlé sesuvy – m/hod nebo za den. Je to většina sesuvů, lze přijímat opatření k ochraně obyvatelstva Rychlé sesuvy desítky kilometrů za hodinu, není dostatek času na únik nebo evakuaci. Patří mezi ně přívalové proudy (bahnité, kamenité) a laviny 41

C) SESUVY PŮDY n Lavina vzniká jako ostatní sesuvy. Soudržnost sněhu překročí určitou mez a gravitace vyvolá pohyb sněhové masy po svahu. Kritický úhel pro vznik sněhových lavin je 20– 25˚. Lavinovité jsou zejména hladké travnaté svahy. Keře a velké kameny vzniku lavin omezují nebo brání. V lese vznikají laviny zřídka. Příčiny jsou ovlivněny mnoha okolnostmi: typem sněhu, počasím apod. Příčinou vzniku laviny může být i činnost člověka (přechod přes kritickou oblast). Rychlost lavin: mokrý sníh – 15 km/h, uleželý – 50 -70 km/h, prachový 120 až 360 km/h 42

C) SESUVY PŮDY Ochranu dělíme na: n preventivní opatření n bezprostřední ochranu. Prevence n Zachycení a odvedení povrchové vody, umělá úprava terénu (kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně), podle možností vyčerpání vody ze studní na ohroženém území. n Dodržování bezpečnostních pokynů (Horská služba) Bezprostřední ochrana n Varování v případě nebezpečí n Evakuace 43

D) ZEMĚTŘESENÍ n n n Zemětřesení je produktem procesů v zemské kůře. Vzniká náhlým uvolněním mechanické energie v zemském nitru. Jako zlomový proces se začíná rozvíjet v bodě , který nazýváme hypocentrum. Svislý průmět hypocentra na zemský povrch se nazývá epicentrum. Na zemském povrchu jsou pozorovány krátkodobé rychlé pohyby, které trvají několik vteřin až desítky vteřin. V případě velmi silných zemětřesení se šíří seizmické vlny i několik hodin. V případě, že zemětřesení vznikne pod mořským dnem může vyvolat katastrofu v podobě ničivých přílivových vln zvaných tsunami. 44

D) ÚČINKY ZEMĚTŘESENÍ Intenzita zemětřesení se posuzuje podle účinků zemětřesení a označuje se stupni podle makroseizmické stupnice nebo Richterovy škály Makroseizmická stupnice: n Stupnice MCS (Mercalli-Cancani-Sieberg)- do r. 1964 n Stupnice MSK-64 – od r. 1964 n Stupnice MM – používá se v USA Všechny 3 stupnice mají 12 stupňů, každému stupni přísluší seznam charakteristických zemětřesných účinků 45

D) RICHTEROVA ŠKÁLA Richterova škála nebo také místní magnitudo zemětřesení (škála = měřítko, stupnice) n představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. n Příklady zemětřesení: n Chile – 22. 5. 1960 – 9, 5 Richterovy škály (největší zaznamenané) n JV Asie – 26. 12. 2004 – 8, 9 (tsunami v Tichém a Indickém oceáně) n ČR–mezi Kraslicemi a Aší několikrát, nejvíce 1903, menší než 5 46

D) RICHTEROVA ŠKÁLA 8 stupňů n Mikro-méně než 2, 0, nepocítitelné. okolo 8000 denně n Velmi malé - 2, 0– 2, 9, většinou nepocítitelné, ale zaznamenatelné, okolo 1000 denně n Malé - 3, 0– 3, 9, často pocítitelné, nezpůsobující škody, 49 000 za rok(odhad) n Slabé - 4, 0– 4, 9, citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné, 6200 za rok (odhad) 47

D) RICHTEROVA ŠKÁLA n n Střední - 5, 0– 5, 9, může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám, 800 za rok Silné - 6, 0– 6, 9, může ničit až do vzdálenosti 100 km od epicentra, 120 za rok Velké - 7, 0– 7, 9, může způsobit vážné škody na velkých oblastech, cca 18 za rok Velmi velké - 8, 0 nebo větší, může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů, v průměru 1 za rok 48

4. Civilizační (antropogenní) katastrofy Mezi hlavní představitele patří: n požáry n havárie s únikem nebezpečných látek n radiační havárie n teroristické akce n válečný stav 49

A) HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK n n zákon č. 59/2006 Sb. , o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky Vyhláška Ministerstva vnitra č. 103/2006 Sb. , o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu 50

HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Definice: Havárie s únikem nebezpečných látek je: n mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, n vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku. 51

ŠÍŘENÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PŘI HAVÁRIÍCH Molekulová hmotnost vzduchu je cca 29. Plynné látky s hmotností nižší než 29 jsou lehčí než vzduch, budou unikat vzhůru do ovzduší. Plyny těžší než vzduch zůstávají u země. n n Např. chlor (Cl 2) má molekulovou hmotnost 71. Při havárii zásobníku s chlorem bude nebezpečné jeho šíření při zemi a nelze předpokládat jeho brzký únik do vyšších sfér ovzduší. Bezprostředně po únicích amoniaku (molekulová hmotnost 17) vzniká těžká mlha, která se shromažďuje v prohlubních terénu, proniká do podzemních prostorů a kanalizačních systémů Většina plynů a par se po haváriích drží při zemi. Pozn. v případě nebezpečných látek lehčích než vzduch dojde jejich šířením do vyšších sfér k jejich podstatnému zředění. Tím se budou minimalizovat dopady na zdraví a životy. 52

OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI HAVÁRII S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK q q q varování obyvatelstva a vyrozumění odpovědných orgánů poskytování tísňových informací evakuace obyvatelstva (při dlouhodobém zamoření) zabezpečení nouzového přežití evakuovaných dekontaminace osob, objektů, dopravních prostředků, terénu monitorování situace regulace pohybu osob a dopravních prostředků zdravotnická pomoc opatření k ochraně hospodářských zvířat regulace distribuce a používání potravin, krmiv a vody, opatření při úmrtí osob v dlouhodobě zamořeném území zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti 53

ZÁSADY CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI HAVÁRII S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Závisí na místě, kde se osoba nachází v době havárie. n Obecně lze uvést, že při úniku látky těžší než vzduch je základní ochrannou činností zejména improvizovaná individuální ochrana a ukrytí ve vyšších patrech budov Na volném prostranství: n nepřibližovat se k místu havárie, n vyhledat úkryt ve vyšších patrech nejbližších budov, n není-li poblíž žádný úkryt, co nejrychleji ohrožené místo opustit s ohledem na směr větru, n podle možností použít prostředky improvizované ochrany očí, dýchacích cest a povrchu těla, minimálně zakrýt dýchací cesty kapesníkem či textilií nejlépe navlhčenou 54

ZÁSADY CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI HAVÁRII S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V bytech (v uzavřených prostorách objektů, …): n budovu neopouštět, popř. se dostat do vyšších podlaží, do místností odvrácených od místa havárie, nesestupovat do míst pod úrovní terénu, n zamezit proudění vzduchu (uzavřít okna, dveře, vypnout ventilaci a klimatizaci, utěsnit skuliny okolo oken a dveří lepící páskou, plastovými materiály, textilem a podobně), V osobních dopravních prostředcích: n uzavřít okna a další otvory, vypnout ventilaci, topení, klimatizaci, co nejrychleji opustit ohrožené místo, s použitím prostředky improvizované ochrany očí a dýchacích cest, nebo vyhledat úkryt ve vyšších patrech nejbližších budov. 55

B) RADIAČNÍ HAVÁRIE n n n Únik radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí: který nevede k ohrožení obyvatelstva, nazýváme radiační nehoda jehož následky by se mohly dotýkat zdraví obyvatelstva v okolí místa úniku, hovoříme o radiační havárii. Při radiační havárii se provádějí opatření na ochranu zdraví obyvatelstva. 56

RADIAČNÍ HAVÁRIE Příklady radiačních havárií: n Černobyl, 26. 4. 1986, největší radiační havárie v historii, došlo k výbuchu reaktoru následkem exploze páry a vodíku. Do ovzduší bylo vyneseno 5 tun radioaktivního paliva. (Muzeum v Kijevě) Počet úmrtí v Evropě je odhadován na několik desítek tisíc osob (zamoření od Ukrajiny až po jižní Francii). Dodnes je 3 O km pásma od elektrárny nepřístupné n Three Mile Island (USA), 1979, v okolí malé následky (poušť), analýza této havárie tvoří základ pro havarijní plánování (např. stanovení ZHP) 57

ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA ČLOVĚKA Nejběžnějšími zářiči při radiačních nehodách a haváriích jsou zářiče gama a beta. Při vnějším (zevním) ozáření lidí je nejnebezpečnější záření gama. Při ozáření z povrchové kontaminace záření beta a při vnitřní kontaminaci záření alfa. K vnitřní kontaminaci může dojít především inhalací (vdechováním) nebo ingescí (pozřením) radioaktivních látek. 58

ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA ČLOVĚKA n n Působí tak, že způsobují ionizaci prostředí, kterým prochází (i v lidském těle). Tzn. , že z „normálních“ prvků ze kterých je lidské tělo tvořeno vzniknou prvky radioaktivní, buňky se začnou rozkládat a orgány v těle přestanou fungovat. (ochrana – alkohol – znecitlivění buněk) Biologicky nebezpečné jsou např. izotopy jodu (zachycují se ve štítné žláze) a stroncia (kostní dřeň). 59

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII n n n Jaderná elektrárna zpracovává vnitřní havarijní plán Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává vnější havarijní plán. Zpracovává se pro okolí jaderné elektrárny ležící v zóně havarijního plánování. Vnější havarijní plány obsahují opatření k ochraně obyvatelstva při radiační havárii zóna havarijního plánování pro jadernou elektrárnu v Dukovanech je 20 km, pro jadernou elektrárnu Temelín je 13 km občané žijící v ZHP pravidelně dostávají „Příručku pro ochranu obyvatel v případě radiační havárie-kalendář 60

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Varování obyvatelstva n pomocí sirén, po něm ukrytí a zapnutí TV a rozhlasu. Jejich prostřednictvím občané obdrží informace o vzniku havárie a pokyny provedení ochranných opatření. (!Varovací systém udržuje JE!) Ukrytí obyvatelstva n v budovách, což snižuje přímé ozáření osob ionizujícím (radioaktivním) zářením a možnost vdechování RAL. Největší význam má ukrytí ve vlastních bytech. Obyvatelé jsou ukryti po dobu, která je jim oznámena ve sdělovacích prostředcích. 61

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Jodová profylaxe n Mezi radioaktivní prvky, které by mohly uniknout z jaderné elektrárny při radiační havárii patří i radioaktivní izotopy jodu. Vdechovaný jod se usazuje ve štítné žláze. Usazování radioaktivního jodu lze zabránit tím, že štítnou žlázu nasytíme normálním, neradioaktivním jodem. Proto má každý občan žijící v zóně havarijního plánování k dispozici tablety jodidu draselného, které musí po varování o vzniku radiační havárie pozřít v množství uvedeném v televizní a rozhlasové relaci (jiná dávka dítě, dospělý, …) 62

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Evakuace n evakuace se provádí z území do 5 až 10 km od elektrárny, po ukrytí a po snížení úrovně radiace. Na základě výsledků monitorování radiační situace se evakuovaní vracejí do svých obcí, anebo se podrobují přesídlení (Černobyl? ) Přesídlení obyvatelstva n dlouhodobé opatření, které se předem neplánuje a nepřipravuje. Jeho smyslem je zabránit pobytu obyvatelstva v nepřípustně zamořených oblastech. 63

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Regulace pohybu osob n zabránit vstupu osob do ohroženého prostoru, n zajistit průjezdnost komunikací (monitorovací skupiny, evakuace, přesuny Sa. P provádějících Za. LP, ) n zabezpečit ochranu majetku n racionálně usměrnit dopravu a přepravu osob v ohrožené oblasti. Regulace je organizována jednotkami Policie ČR, které jsou později doplněny i vojenskými jednotkami (vojenská policie) 64

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Na výjezdech ze ZHP se plánují a zajišťují regulační místa, kde by se mj. prováděla dozimetrická kontrola osob, vozidel a materiálů vyvážených ze zóny havarijního plánování. provádění dekontaminace. Jde zpravidla o veřejné či podnikové umývárny nebo sprchy a o místa speciální očisty budovaná „polním“ způsobem. 65

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Regulace používání potravin, vody a krmiv n zákaz spotřeby všech potravin a krmiv na ohroženém území s výjimkou vhodně skladovaných a chráněných proti radioaktivní kontaminaci. n zajišťuje se náhradní zásobování n zákaz požívání vody a jejího používání k potravinářským účelům a k napájení hospodářských zvířat (platí pro neupravenou vodu odebranou z nechráněných vodních zdrojů a pro dešťovou vodu). 66

OPATŘENÍ K OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII Zemědělská, vodohospodářská, veterinární, zásobovací opatření n tato opatření se zvažují zejména v “poúnikové fázi“ radiační havárie (dlouhodobé zamoření životního prostředí). (Specifika okolí JEDU a JETE? ) Zdravotní péče n komplex léčebně preventivních, hygienických a protiepidemických opatření. K jejímu zajištění se zpracovávají územní traumatologické plány. 67

Zvláštní druhy mimořádných událostí n n Epidemie Epizootie 68

EPIDEMIE Legislativa n Základní právní normou je zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika epidemie n Epidemie je časově a místně ohraničený výskyt infekční nemoci. 69

OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI EPIDEMII n n n Poskytování informací obyvatelstvu Vyhlášení karantény (zvýšený zdravotnický a hygienický dozor, uzavření území, asanační opatření, řízené vstupy a výstupy do a z oblasti karantény- regulace pohybu osob) Profylaxe (konkrétní ochrana před určitou nemocí), podávání antibiotik, léků a další zdravotnická pomoc Improvizovaná ochrana dýchacích cest, povrchu těla nebo očí podle druhu a způsobu šíření nemoci Desinfekce (odstraňování a ničení choroboplodných zárodků), desinsekce (odhmyzování) a deratizace (hubení hlodavců), dodržování pravidel hygieny Zajištění nouzového přežití obyvatelstva v oblasti karantény 70

EPIZOOTIE Legislativa n Základní právní normou je zákon č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Charakteristika epizootie n Epizootie je hromadná nákaza zvířat na velkém území. Příklad – chřipka ptáků 71

OCHRANA OBYVATELSTVA PŘI EPIZOOTII q q q q Poskytování informací obyvatelstvu Zvýšený zdravotnický, hygienický a veterinární dozor, uzavření území, asanační opatření, řízené vstupy a výstupy do a z oblasti karantény- regulace pohybu osob Profylaxe (konkrétní ochrana před určitou nemocí), podávání antibiotik, léků a další veterinární pomoc pro zvířata, popř. zdravotnická pomoc pro osoby pokud je nemoc přenosná na člověka Improvizovaná ochrana dýchacích cest, povrchu těla nebo očí podle druhu a způsobu šíření nákazy Desinfekce (odstraňování a ničení choroboplodných zárodků), desinsekce (odhmyzování) a deratizace (hubení hlodavců), dodržování pravidel hygieny Zajištění nouzového přežití obyvatelstva v oblasti karantény Utracení nakažených zvířat nebo zvířat podezřelých z nákazy 72