Ochrana obt ozbrojench konflikt enevsk konvence Leopold Skorua
Ochrana obětí ozbrojených konfliktů Ženevské konvence Leopold Skoruša, Ph. D. 1
Obsah Úvod - Mezinárodní humanitární právo 1. Ženevské právo 2. Specifika ochrany vybraných subjektů 3. Odpovědnost za porušení ženevských úmluv Závěr Leopold Skoruša, Ph. D. 2
Mezinárodní humanitární právo • • je součástí mezinárodního práva zabývající se právní regulací ozbrojených konfliktů s cílem je maximálně humanizovat, má bez jakékoli diskriminace • • zajistit v každé době respektování důstojnosti lidské bytosti a učinit vše pro předcházení či alespoň zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, • i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni (hors de combat – mimo boj)‚ v důsledku nemoci, zranění či zajetí. • https: //www. youtube. com/watch? v=Hwpzz. Aefx 9 M&t=9 s • https: //www. youtube. com/watch? v=-Pwmq 1 rzk. R 0 • Leopold Skoruša, Ph. D. 3
Důvody vzniku MHP – vývoj do poloviny 19. století • • platilo Cicerovo "ve válce právo mlčí" a válka byla pokládána za s právem neslučitelnou, byly-li uzavírány určité dohody, upravovaly vždy konkrétní válečný konflikt mezi konkrétními stranami a byly tak místně i časově omezené, navíc • • ochranu válečných obětí ponechávaly prakticky bez povšimnutí běžnou součástí válek bylo • • • dobíjení raněných, plenění lidských sídlišť a násilí vůči civilnímu obyvatelstvu. Leopold Skoruša, Ph. D. 4
Jean Henri Dunant, MVČK • švýcarský podnikatel, humanista - viděl r. 1859 bitvu u Solferina, o které v r. 1862 píše knihu, • r. 1863 se v Ženevě konala konference, které se účastnili zástupci 16 evropských zemí zde byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže, • r. 1864 byla na diplomatické konferenci svolané MVČK pod záštitou švýcarské vlády přijata tzv. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli. • https: //www. youtube. com/watch? v=oqipj 1 h 06 og&t= 67 s • https: //www. youtube. com/watch? v=Iniz_ow. Ctw 4&t =11 s Leopold Skoruša, Ph. D. 5
Ženevské úmluvy 1864 - 1929 • • • ochrana obětí válek povýšena na státní záležitost, státy přijaly závazky platné vždy a na každém místě, MVČK státy svěřily významné úkoly při ochraně obětí válek a dohledu nad respektováním MHP, předkládáním návrhů dalších mezinárodních úmluv a s tím spojeným složitým vyjednáváním se podařilo zakotvit ochranu stále většího počtu osob – v té době platné 3 úmluvy. Leopold Skoruša, Ph. D. 6
MHP do roku 1949 • normy MHP se původně rozvíjely ve dvou liniích: • • • normy upravující ochranu obětí konfliktů (tzv. ženevské právo, např. ŽÚ z roku 1864), normy upravující způsoby vedení boje (tzv. haagské právo, např. soubor Haagských úmluv upravujících pozemní a námořní válku z přelomu 19. a 20. století), rozdíl mezi oběma skupinami smluv se však časem stíral a zcela setřen ŽÚ z r. 1949. Leopold Skoruša, Ph. D. 7
Ženevské úmluvy a současnost • • • r. 1949 přijaty 4 Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů , r. 1977 přijaty 2 Dodatkové protokoly k těmto úmluvám, r. 2005 přijatý III Dodatkový protokol k úmluvám o přijetí dalšího rozeznávacího znaku tvoří základní kodex norem soudobého mezinárodního humanitárního práva a jsou hlavním nástrojem MHP. Leopold Skoruša, Ph. D. 8
Systém hlavních smluv MHP • Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z r. 1949 • Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli, • Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, • Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, • Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války. • • https: //www. youtube. com/watch? v=Z 2 OPJIf. CSc. E https: //www. youtube. com/watch? v=JNve. Kf. Sa. U 1 U Leopold Skoruša, Ph. D. 9
Systém hlavních smluv MHP • Úmluva o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich likvidaci z r. 1972, https: //www. unog. ch/80256 EE 600585943/(http. Pages)/04 FBBDD 6315 AC 720 C 12571800 04 B 1 B 2 F? Open. Document • Dodatkové protokoly ke čtyřem Ženevským úmluvám z r. 1977: • Dodatkový protokol o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, • Dodatkový protokol o ochraně obětí konfliktů nemajících mezinárodní charakter. Leopold Skoruša, Ph. D. 10
Systém hlavních smluv MHP • • Úmluva o zákazu nebo omezení používání určitých druhů konvenčních zbraní, které mohou způsobit nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky z r. 1980 a její protokoly http: //www. sagit. cz/info/sb 99021 • Protokol (I) o zákazu používání výbušných zbraní s nedetekovatelnými střepinami, • Protokol (II) o zákazu nebo omezení používání min a podobných prostředků, • Protokol (III) o zákazu nebo omezení používání zápalných zbraní, • Protokol (IV) o zákazu oslepujících laserových zbraní (z r. 1995), Leopold Skoruša, Ph. D. 11
Systém hlavních smluv MHP • Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a užívání chemických zbraní a o jejich likvidaci z r. 1993, (https: //www. sujb. cz/fileadmin/sujb/docs/zakaz-zbrani/Umluva_CW. pdf) • Úmluva o zákazu používání, skladování, výroby a přesunu protipěchotních min a jejich likvidaci z r. 1997, https: //www. mzv. cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/cr_a_odzbrojeni/konve ncni_zbrane/protipechotni_miny. html • Římský statut mezinárodního trestního tribunálu OSN z r. 1998, Leopold Skoruša, Ph. D. 12
Systém hlavních smluv MHP • • Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z r. 2000. http: //www. osn. cz/wp-content/uploads/2015/04/opcni-protokol-k-Umluve-opravech-ditete. pdf Leopold Skoruša, Ph. D. 13
Ženevské úmluvy - ŽÚ jsou hlavním nástrojem MHP (k 1. 1. 2008 194 smluvních stran), • budeme analyzovat z pohledu: • obecných zásad pro jejich uplatňování, • typů ozbrojených konfliktů, • režim ochrany v mezinárodních a „vnitrostátních“ konfliktech, • porušení ŽÚ a jeho stíhání. • Leopold Skoruša, Ph. D. 14
ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • • • ŽÚ musí být dodrženy za všech okolností - např. i tehdy, jsou-li protivníkem porušeny, při aplikaci ŽÚ nelze činit žádných nepříznivých rozdílů (rasových, náboženských apod. ), ŽÚ se aplikují nezávisle na tom, zda se strany konfliktu navzájem právně uznávají, ŽÚ se aplikují nezávisle na tom, zda strany konfliktu uznávají válečný stav, ŽÚ zakládají osobní odpovědnost každého příslušníka smluvní strany, Leopold Skoruša, Ph. D. 15
ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • • • žádná strana nemůže sebe ani jinou stranu zprostit práv a povinností dle ŽÚ, žádná osoba se nemůže ani zčásti zříci práv plynoucích z ŽÚ, v situaci neřešené v ŽÚ ani jiné smlouvě či právním obyčeji zůstávají chráněné osoby pod ochranou vyplývající z požadavku lidskosti a veřejného svědomí, Leopold Skoruša, Ph. D. 16
ŽÚ - obecné zásady pro jejich uplatňování • ŽÚ se provádějí za pomoci a pod dohledem tzv. ochranných mocností (stát nezúčastněný v konfliktu pověřený jednou ze stran - podléhá schválení druhé strany) a jejich delegátů. • • Stejné postavení mají delegáti MVČK, který navíc může nahradit "ochrannou mocnost", není-li jmenována, či neplní-li svou ochrannou funkci, strany poskytnou MVČK a NSČP prostředky pro činnost vyplývající z ŽÚ Leopold Skoruša, Ph. D. 17
ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů • • • režim ochrany se liší podle toho, zda jde o konflikt • mezinárodní či • konflikt ne-mezinárodního charakteru, zpočátku MHP pokrývalo pouze války mezi státy - ostatní konflikty státy považovaly za svou vnitřní záležitost a odmítaly ingerenci mezinárodního práva, postupně se však prostor působnosti MHP rozšiřoval, i dnes je však ochrana obětí konfliktů ne-mezinárodních na nižší úrovni. Leopold Skoruša, Ph. D. 18
ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů • konflikty mezinárodního charakteru • • jsou ozbrojené konflikty mezi státy (včetně okupace, byť by se nesetkala s odporem), boj proti okupaci, ale i boj národů proti koloniálním a rasistickým režimům za právo na sebeurčení režim ochrany je upraven ve všech čtyřech Ženevských úmluvách a I. Dodatkovém protokolu Leopold Skoruša, Ph. D. 19
ŽÚ – typy ozbrojených konfliktů konflikty nemající mezinárodní charakter (nepřesně "vnitrostátní") • jsou konflikty mezi vládními silami a povstalci, či • konflikty mezi znepřátelenými skupinami v národě (občanské války, dezintegrace států), • režim ochrany je upraven ve všech čtyřech Ženevských úmluvách a II. Dodatkovém protokolu • Leopold Skoruša, Ph. D. 20
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů • Úroveň režimu ochrany obětí ozbrojených konfliktů se odvíjí od skutečnosti, zda se jedná o konflikt • mezinárodního charakteru, • ne-mezinárodního charakteru. Leopold Skoruša, Ph. D. 21
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • ochranná opatření mají dvě úrovně • osoby náležící ke skupině speciálně chráněné • • ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo), ostatní osoby - náleží jim jen určité základní prvky ochrany Leopold Skoruša, Ph. D. 22
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Základní záruky jsou pravidla představující minimální ochranu, která je zaručena všem osobám a která u speciálně chráněných skupin je dále rozvinuta, • základní zásadou je, že tělesné i duševní zdraví a stav osob nesmí být ohroženy, a to ani v důsledku opomenutí • • (zákaz vraždy, mučení, tělesných trestů, zmrzačení, pokořujícího či nemravného jednání, braní rukojmí, kolektivních trestů, hrozby těmito činy a na druhé straně neposkytnout lékařskou péči nebo při ní nepostupovat v souladu s lékařskou etikou - experimenty). Leopold Skoruša, Ph. D. 23
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Základní záruky • minimální procesní záruky při trestním stíhání za činy související s konfliktem • (soudit náleží jen řádnému a nezávislému soudu, a to dle mezinárodních norem či těch vnitrostátních zákonů, jimž obviněný podléhal v době spáchání činu, platí presumpce neviny, obviněný má právo znát obvinění, dále na obhajobu, být přítomen procesu, předvést svědky svědčící v jeho prospěch, nebude nucen vypovídat proti sobě a podobně) Leopold Skoruša, Ph. D. 24
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Základní záruky zvláštní ochrana náleží ženám a dětem, děti do 15 let se nesmí účastnit bojových akcí, maximální měrou se usnadní slučování rodin, děti lze evakuovat jen z bezpečnostních důvodů, jejich přesuny monitoruje MVČK, dětem musí být zaručena možnost vzdělání, • nárok na ochranu mají rovněž novináři - pokud se nedopustí činnosti škodící nepříteli jsou pokládány za civilní osoby, zvláštní postavení mají pak váleční dopisovatelé • Leopold Skoruša, Ph. D. 25
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – ranění a nemocní • raněnými a nemocnými rozumíme v současnosti všechny osoby (vojenské i civilní) jejichž stav vyžaduje lékařskou péči bez ohledu na to zda tento stav vznikl v souvislosti s konfliktem či nikoli • včetně osob zesláblých, rodiček apod. - avšak za předpokladu, že se zdržují aktivního nepřátelství, • Leopold Skoruša, Ph. D. 26
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – ranění a nemocní tyto osoby nesmí být za žádných okolností předmětem útoku ani žádných násilností (např. ze strany obyvatelstva), musí být respektovány a musí jim být bez ohledu na jejich příslušnost včas poskytnuta pomoc a odpovídající lékařská péče (mohou ji odmítnout), • zranění v důsledku konfliktu musí být bezodkladně vyhledáni a sebráni (příměří), jejich soupis se předává Informační kanceláři a Ústřední informační kanceláři. • Leopold Skoruša, Ph. D. 27
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky zdravotnickými jednotkami se rozumí všechna civilní i vojenská zdrav. zařízení a jiné jednotky určené k léčení, prevenci a přepravě nemocných za předpokladu, že náleží vojenské zdravotnické službě, MVČK nebo jsou státem určeny k poskytování pomoci v případě konfliktu, • tyto jednotky • • • nesmí být za žádných okolností předmětem útoku, nesmí však vyvíjet jinou činnost, která by škodila nepříteli (přeprava zbraní apod. ), Leopold Skoruša, Ph. D. 28
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky • • • zdravotnický personál jsou osoby, které zajišťují činnost zdravotnických jednotek (především sanitáři, zdravotníci, řidiči, ale i osoby určené k jejich správě) včetně přidělených duchovních, tyto osoby nesmí být za žádných okolností předmětem útoku, nesmí být v jejich činnosti bráněno, nesmí být nuceni k úkonům neslučitelným s jejich posláním, nesmí být nuceni k podávání informací o ošetřených osobách a v neposlední řadě nesmí být nijak postiženi ať pomohou komukoli, Leopold Skoruša, Ph. D. 29
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky vojenské zdravotnické jednotce, která se ocitne v moci nepřítele, i civilním jednotkám na okupovaných územích a jejich personálu • musí nepřítel umožnit pokračovat v práci a poskytnout materiální a jinou pomoc, • Leopold Skoruša, Ph. D. 30
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Speciální ochrana – zdravotnické jednotky • zvláštní ustanovení platí pro sanitní letadla a lodě • • • letadla mohou např. v oblastech mimo kontrolu nepřítele létat kdekoli, lodě mohou např. odplout z obsazeného přístavu apod. , k tomu, aby zdravotnické jednotky a jejich personál mohli být chráněni, musí opatřeny rozeznávacím znakem • • tímto znakem je červený kříž na bílém poli a červený půlměsíc na bílém poli (ten je užíván v muslimských zemích), (červený diamant) přitom všechny znaky mají naprosto stejné určení a platnost. Leopold Skoruša, Ph. D. 31
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • kombatanti ozbrojenými silami rozumíme pravidelnou armádu, ale také všechny další ozbrojené jednotky - např. partyzánské za předpokladu, že jsou organizovány, jejich velení je odpovědné orgánu bojující strany (vláda či orgán odboje) a mají vnitřní disciplinární systém, který mj. zachovává normy MHP, • příslušníky ozbrojených sil sloužící se zbraní s výjimkou žoldnéřů (!) označujeme za kombatanty (bojovníky) – musí dodržovat MHP, • Leopold Skoruša, Ph. D. 32
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci kombatant má povinnost odlišovat se od civilního obyvatelstva (kvůli ochraně civilistů) minimálně tím, že nosí otevřeně zbraň při útoku a jeho přípravě. U pravidelné armády se předpokládá nošením uniformy, • kombatant má právo vést nepřátelskou činnost - bojovat. Tzn. , že za nepřátelské aktivity nemůže být nijak stíhán ani pokud usmrtí nepřítele, zničí nepřátelský majetek apod. , • upadne-li kombatant do moci nepřítele, stává se • válečným zajatcem, • https: //www. youtube. com/watch? v=Y 73 u 2_p. KRv. I&t=41 s Leopold Skoruša, Ph. D. 33
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci • na status válečného zajatce mají také právo • • • váleční dopisovatelé, civilní členové leteckých a lodních posádek a příslušníci armády okupované země, dojde-li k jejich internaci, nastane-li pochybnost, zda některá osoba má nárok na statut válečného zajatce, náleží rozhodnutí řádnému soudu, u něhož se předpokládá účast delegáta ochranné mocnosti (MVČK) • do té doby se s dotyčným zachází jako s válečným zajatcem, • Leopold Skoruša, Ph. D. 34
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci • • Od okamžiku, kdy se příslušník ozbrojených sil vzdal, nebo byl zajat, nesmí již být předmětem útoku. Na počátku zajetí je zajatec povinen udat pouze • • své jméno a příjmení, datum narození, hodnost a matriční (rodné) číslo. • Zajatci zůstává jeho osobní vlastnictví, • účelem zajetí je pouze internování příslušníků ozbrojených sil zamezení jim v další účasti v konfliktu (nejedná se tedy o trest), a to až do skončení nepřátelství mezi stranami - poté jsou zajatci bezodkladně navráceni zpět (repatriováni), Leopold Skoruša, Ph. D. 35
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci • • režim zajetí musí proto respektovat jejich důstojnost a čest, zajatci musí být chráněni před urážkami obyvatelstva, zachovávají si plnou občanskou způsobilost. Mohou nosit vyznamenání a vojenské hodnosti, v zajateckých táborech působí samospráva zajatců, mj. hájí zájmy zajatců před táborovou správou, obrací se na orgány ochranných mocností a MVČK, Leopold Skoruša, Ph. D. 36
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci zajatec má právo na stravu, další zaopatření (oděvy, hygienické potřeby apod. ) a plnou lékařskou péči – zdarma, • tábory válečných zajatců musí být hygienicky vyhovující a podmínky v nich mají minimálně odpovídat standardu pro ubytování vojáků země, která zajatce drží, • pokud jde o práci, může být zajatcům (ne však důstojníkům) přikázána pouze práce, která nemá vojenské určení a při respektování zásad BOZP, • Leopold Skoruša, Ph. D. 37
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci mají právo přijímat humanitární zásilky s potravinami, léky, šatstvem, ale i knihami a sportovními potřebami, • mimořádně důležitým je jejich nezadatelné právo odesílat a přijímat zprávy rodinného charakteru. • • pokud dopravu zásilek a zpráv nemůže zajistit strana, která zajatce zadržela, může je zajistit ochranná mocnost a MVČK, Leopold Skoruša, Ph. D. 38
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • váleční zajatci každá strana zřizuje tzv. Informační kancelář pro válečného zajatce, v níž se shromažďují všechny informace o těchto osobách a předávají se Informační kanceláři druhé strany - děje se tak prostřednictvím Ústřední informační kanceláře (ta je provozována MVČK je napojena na Ústřední pátrací službu MVČK), • každý ze zajatců má kdykoli právo obrátit se stížnostmi na ochrannou mocnost a MVČK, jejichž delegáti mají právo zajatce kdekoli navštívit a jednat s nimi beze svědků. • Leopold Skoruša, Ph. D. 39
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • civilní obyvatelstvo • • • bojující strany jsou povinny vždy rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem (civilními objekty) a příslušníky ozbrojených sil (vojenskými objekty) s tím, že bojová činnost je přípustná pouze proti vojenským osobám (objektům), civilní osobou je • každá osoba, která není příslušníkem ozbrojených sil • ani osobou, která se chopila zbraní proti pronikajícím okupantům, civilním objektem je pak • • každý objekt, který není vojenským, přičemž při pochybách se objekt pokládá za civilní Leopold Skoruša, Ph. D. 40
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • civilní obyvatelstvo platí proto zákaz útoku, který není zaměřen na konkrétní vojenský objekt nebo je prováděn prostředky, které nelze omezit na konkrétní vojenský objekt (tzv. nerozlišující útok), • předmětem útoku nesmí být také prostředky nutné pro přežití civilního obyvatelstva (závlahové systémy, úroda na polích), • je zakázáno "vyhladovění" obyvatelstva jako způsob vedení války a dále je zakázán útok, který by způsobil (mohl způsobit) vážné škody na životním prostředí. • Leopold Skoruša, Ph. D. 41
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • civilní obyvatelstvo • zvláštní ochrany požívají • historické a kulturní památky a chrámy • • ty nejen že nesmí být předmětem útoku, ale žádných nepřátelských akcí vůbec, útok nesmí být veden ani proti zařízením • obsahující nebezpečné síly (např. atomové elektrárny, přehradní hráze), pokud by jejich uvolnění mohlo ohrozit obyvatelstvo, Leopold Skoruša, Ph. D. 42
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • civilní obyvatelstvo – humanitární pomoc • v souvislosti s konfliktem může nastat situace, kdy obyvatelstvo (zjm. v obklíčených či okupovaných zónách) strádá nedostatkem léčiv, potravin, šatstva apod. • • tehdy budou provedeny akce humanitární pomoci, humanitární pomoc mohou organizovat státy, MVČK (ve spolupráci s NSČK) či jiné nestranné humanitární organizace, přičemž každá strana je povinna umožnit konvojům volný průjezd a poskytnout jim a jejich personálu ochranu, Leopold Skoruša, Ph. D. 43
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • civilní obyvatelstvo • významným, právem civilních osob je právo přijímat a odesílat zprávy rodinného charakteru. • • K jejich předávání se užívá i služeb Ústřední informační kanceláře a Národních společností ČK, povinností stran konfliktu je dále umožňovat slučování rodin a podporovat činnost organizací, které se pátráním zabývají - což jsou především pátrací služba Červeného kříže. • https: //www. youtube. com/watch? v=0 cs. Nzq 51 Xz. Y • chemický útok: • https: //www. mzv. cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/ opcw_organizace_pro_zakaz_chemickych/index. html • • https: //www. youtube. com/watch? v=NWUq. Zo. V 0 Nxo https: //www. youtube. com/watch? v=CMadmucbvb. E https: //www. youtube. com/watch? v=Qmu 26 hk. Nhr. A Leopold Skoruša, Ph. D. 44
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje mezinárodní humanitární právo formuluje mimořádně důležitou zásadu, že právo bojujících stran zvolit způsoby a prostředky vedení boje není neomezené, • jedná se o zákaz těch prostředků (zbraní, nábojů, materiálu) a způsobů vedení boje, které by svou povahou způsobily nadměrná poranění či zbytečné útrapy. • • Tím se myslí takové prostředky a způsoby, které způsobí např. závažný zdravotní následek (např. zbraň tvořící úlomky nezjistitelné rentgenem, či oslepující laserová zbraň), Leopold Skoruša, Ph. D. 45
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje • • • při zavádění nové zbraně platí povinnost předem ověřit, zda její použití není zakázáno touto zásadou nebo některou z norem MHP, zakázaným způsobem boje je proradnost, což je čin uvádějící nepřítele v omyl dojmem, že má právo na ochranu nebo ji má poskytnout • např. předstíraná kapitulace, předstírání zranění, předstírání statutu civilní osoby apod. , je přísně zakázáno zneužít uznaných rozlišovacích znaků (ČK, CO, zařízení obsahující nebezpečnou sílu), uniforem a státních znaků, Leopold Skoruša, Ph. D. 46
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů mezinárodního charakteru • Zakázané způsoby a prostředky vedení boje není přípustné útočit na osobu vyřazenou z boje (zraněný, vzdávající se apod. ), • není přípustně vést útok na základě rozkazu, • • • že nikdo nebude ušetřen nebo hrozby tímto rozkazem. Leopold Skoruša, Ph. D. 47
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů ne -mezinárodního charakteru obecně • systém ochrany v těchto konfliktech je odlišný • její stupeň je nižší, v těchto konfliktech neznají ŽÚ pojem ochranné mocnosti ani jejích delegátů, • v souvislosti s vnějšími zásahy platí zákaz jakéhokoli vměšování do vnitřních záležitostí státu, na jehož území se konflikt odehrává, • zakotveno právo iniciativy MVČK (nabídnout stranám konfliktu své služby a pomoc, aniž by to bylo považováno za vměšování do konfliktu). • Leopold Skoruša, Ph. D. 48
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního charakteru • konflikty většího rozsahu: • speciálním kategoriím osob se zajišťuje ochrana na vyšší úrovni • • jedná se opět o raněné, nemocné a trosečníky, zdravotnický a duchovní personál zásady ochrany jsou analogické s ustanovením platným pro konflikt mezinárodní povahy (poskytnutí lékařské péče potřebným, imunita zdravotnického a duchovního personálu a zdravotnických jednotek apod. ). Leopold Skoruša, Ph. D. 49
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů ne -mezinárodního charakteru • konflikty většího rozsahu – civilní obyvatelstvo další skupinou je civilní obyvatelstvo neúčastnící se nepřátelských akcí, • v případě tohoto konfliktu nesmí být předmětem útoku, zvláštní ochrany i zde požívají předměty nutné k přežití civilistů, • je zakázáno užívat "vyhladovění", útočit proti zařízením obsahujícím nebezpečné síly, • obyvatelstvo nesmí být • • • nuceně přemísťováno ani zastrašováno, Leopold Skoruša, Ph. D. 50
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů ne -mezinárodního charakteru • konflikty většího rozsahu – civilní obyvatelstvo v případě, kdy trpí nouzí o potraviny či léky, budou podniknuty akce humanitární pomoci - jen se souhlasem dané země, • národní společnosti ČK mohou z vlastní iniciativy pečovat o raněné a nemocné a poskytovat další humanitární služby. • Leopold Skoruša, Ph. D. 51
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního charakteru • konflikty menšího rozsahu • ostatní ozbrojené konflikty probíhající na území smluvní strany ŽÚ • • • jde buď o konflikt mezi vládními a protivládními jednotkami, který nedosahuje rozsahu dle předešlého bodu, nebo o konflikt jakéhokoli rozsahu mezi stranami, z nichž žádná není vládní, v těchto situacích poskytuje MHP jen tzv. minimální standard humanity upravený společným článkem 3 pro všechny čtyři Ženevské úmluvy, Leopold Skoruša, Ph. D. 52
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů ne -mezinárodního charakteru • konflikty menšího rozsahu • osoby, které se bojů přímo neúčastní (včetně raněných, zadržených nebo těch, kteří složili zbraně), • mají právo na lidské zacházení - za všech okolností jsou vůči nim zakázány útoky na život a zdraví, je zakázáno ponižující a nemravné jednání a braní rukojmí, • trest (za činnost v souvislosti s konfliktem) lze uložit jen na základě rozsudku řádného a nestranného soudu • Leopold Skoruša, Ph. D. 53
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního charakteru • zásadní rozdíly oproti konfliktům mezinárodního charakteru neexistuje pojem kombatant (a tím ani "válečný zajatec") • bojující strany se nemohou dovolávat "práva vést boj" a po svém zadržení mohou být za účast v konfliktu souzeni, • zadržení bojující, stejně jako všichni zadržení v souvislosti s konfliktem, mají právo na zacházení v duchu zmíněných „Základních záruk“ mezi něž náleží i právo na spravedlivý soudní proces, • Leopold Skoruša, Ph. D. 54
ŽÚ – režim ochrany obětí ozbrojených konfliktů nemezinárodního charakteru • zásadní rozdíly oproti konfliktům mezinárodního charakteru • smluvní strany se zavázaly po skončení bojových akcí poskytnout co možná nejširší amnestii takto stíhaným osobám. Leopold Skoruša, Ph. D. 55
Odpovědnost za porušení ŽÚ • povinnosti všech smluvních stran je dodržovat ustanovení ŽÚ, • zamezit jejich porušování a předcházet možnému porušování, • šířit jejich znalost (mezi vojenskými i civilními osobami), • povinnost stíhat všechna porušení ŽÚ • • zakotvit příslušná ustanovení do národních právních řádů Leopold Skoruša, Ph. D. 56
Stíhání porušení ŽÚ • vážná porušení ŽÚ – válečné zločiny • • • každé jednání (i v důsledku opomenutí), které vážně ohrozí tělesné či duševní zdraví nebo život chráněné osoby (včetně porušení příslušných zásad „Základních záruk"), vedení útoku na zakázaný cíl nebo zakázaným prostředkem či způsobem s následkem smrti nebo vážné újmy na zdraví, činy porušující ŽÚ jakými jsou • braní rukojmí, přemístění osob na okupovaných územích či jejich deportace, osídlování těchto území vlastním obyvatelstvem, zdržování repatriace válečných zajatců, neposkytnutí spravedlivého soudního procesu, ničení a přisvojování si majetku, nucení ke službě v nepřátelském vojsku, uplatňování politiky apartheidu. Leopold Skoruša, Ph. D. 57
Stíhání porušení ŽÚ • každá smluvní strana je povinna • • • každé porušení ŽÚ musí být vyšetřeno • • vypátrat a trestně stíhat osoby, které vážně porušily ŽÚ, nebo k němu daly příkaz, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, na způsobu se mohou zainteresované strany dohodnout, existuje institut tzv. Mezinárodní zjišťovací komise, nezávisle na vyšetřovacích mechanizmech zakotvených přímo v ŽÚ se strany zavazují k postupu ve spolupráci s OSN a jejím soudnictvím, Leopold Skoruša, Ph. D. 58
Stíhání porušení ŽÚ • v r. 1998 přijala OSN rozhodnutí o ustavení Mezinárodního trestního tribunálu OSN (Haag), který bude soudem stálým a do jeho působnosti budou náležet mimo zločinů proti lidskosti a genocidy také válečné zločiny. Leopold Skoruša, Ph. D. 59
Dodatkový protokol k ŽÚ o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů – Protokol I • Definice základních pojmů - Civilní obrana • plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejímž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom, vytvořit nezbytné podmínky pro přežití. • Těmito úkoly jsou: • • • Hlásné služby Evakuace Organizování a poskytování úkrytů Zatemňování Záchranné práce Zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc Leopold Skoruša, Ph. D. 60
Prameny - Ženevské úmluvy (4) z 12. 8. 1949 o ochraně obětí válek – vyhlášeny ve Sbírce zákonů pod č. 65/1954 Sb. , - Dodatkové protokoly (2) z 8. 6. 1977 k Ženevským úmluvám – vyhlášeny ve Sbírce zákonů pod č. 168/1991 Sb. - Dodatkový protokol z 8. 12. 2005 k Ženevským úmluvám – vyhlášen ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 87/2007 Sb. m. s. Leopold Skoruša, Ph. D. 61
Prameny Odkazy na NETu https: //www. quora. com/Why-doesnt-the-Geneva-Convention-apply-to-Guantanamo-Bay Prameny na Youtube https: //www. youtube. com/watch? v=j. Jx. F 8 YRz. Wlc https: //www. youtube. com/watch? v=Ncrn. JLO 5 AAs Sassoli https: //www. youtube. com/watch? v=WU 3 G__Ayj. AY https: //www. youtube. com/watch? v=-Nrf 1 Xc. Aj 9 o https: //www. youtube. com/watch? v=p. PTbwdf. Oib. U WWII https: //www. youtube. com/watch? v=xiu_u. Khm. Vq. Q Leopold Skoruša, Ph. D. 62
Prameny na Youtube Security Counsel: https: //www. youtube. com/watch? v=JTEu. Wm. ABRD 0 Statute of the ICJ: https: //www. youtube. com/watch? v=q 8 ws. Wxb 0 ctk Lieber Code: https: //www. youtube. com/watch? v=Qp 1 CO 7 mqj. G 0 Top 10 Most Despicable War Crimes in History: https: //www. youtube. com/watch? v=r 6 Eung. Ct. Ov 0 1971 Bangladeshe Genocide: https: //www. youtube. com/watch? v=w 0 do. ZRf. OEHU Top 10 Notorious Nazis: https: //www. youtube. com/watch? v=n 9 o. Oty. L 4 Csk Largest battle of human history: https: //www. youtube. com/watch? v=lf. Rd 7 s. GKpjs Leopold Skoruša, Ph. D. 63
- Slides: 63