OCEOVN V LESNM PODNIKU SYSTEMATIKA OCEOVN LESA Objekty

OCEŇOVÁNÍ V LESNÍM PODNIKU

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA • • Objekty oceňování Účely oceňování Druhy hodnot Oceňovací metody

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA - 1 OBJEKTY OCEŇOVÁNÍ Lesní pozemek (půda) Lesní porosty Les Jednotlivé stromy Lesní podnik Práva Ztráty na majetku, přírůstu a výnosu (škody, újmy) Mimoprodukční funkce lesa

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA - 2 ÚČELY OCEŇOVÁNÍ Zjištění základu daně - daň z nemovitostí (z pozemků) - daň z převodu nemovitostí Majetkové převody (změna vlastnictví) - obchodní styk (prodej, koupě, směna) - nepeněžitý vklad do obchodní společnosti - vypořádání podílového spoluvlastnictví - investování volných fin. prostředků Zástava (ručení za hypotéky a úvěry) Vyvolávací cena pro dražby Pojištění majetku Reálné dělení Scelování (komasace)

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 3 ÚČELY OCEŇOVÁNÍ Škody a újmy - náhrady škod - omezení hospodaření Práva - vyvlastnění - věcná břemena Majetkové výpočty - podnikatelské záměry - výnosovost majetku (rentabilita, úroková míra) - stanovení výše nájemného - zjištění změny hodnoty lesních aktiv a jejich zařazení do finančního účetnictví – IAS 41 - vývojové trendy Národní účty

VLASTNICTVÍ A OMEZENÍ HOSPODAŘENÍ, VĚCNÁ BŘEMENA

ZÁKLADNÍ VĚCNÁ PRÁVA • Vlastnické právo • Věcná práva k věci cizí, jimiž jsou – právo zástavní, resp. podzástavní (slouží k zajištění pohledávky), , – právo zadržovací, • Právo odpovídající věcným břemenům Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo.

OBSAH VLASTNICKÉHO PRÁVA (§ 123 ObčZ) Většina přírodních zdrojů se nachází ve společném vlastnictví Obsah vlastnického práva (občanské právo hmotné, věcná práva) - oprávnění věc držet (držba vs vlast. právo) - oprávnění věc užívat (realizace zájmů a potřeb, smlouvy nájemní, neužívání věci) – obhospodařování majetku - oprávnění věc požívat (brát z věci plody a jiné užitky, přírůstky, rozmnožovat svůj majetek) – právo na výnos (důchod) z majetku - oprávnění s věcí nakládat (svobodně realizovat hospodářské hodnoty věci jiným využíváním než pro vlastní spotřebu) formou právních úkonů, popř. ji i zničit pokud tomu nebrání zákon – disponování s majetkem (zástava) a prodej majetku Tzv. sociální vazba vlastnictví a možnost omezení ve veřejném zájmu

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (jako ústavní zákon č. 23/1991 Sb. ) (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné • ve veřejném zájmu, a to • na základě zákona a • za náhradu. Dřívější rozpor v zákoně č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.

OBČANSKÝ ZÁKONÍK (§ 128) (2) Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu. Poznámka: Vyvlastnění a omezení podle odstavce 2 je vždy trvalým stavem. Princip reciprocity (vzájemnosti) - jako „míra odpovídající poměrům“ Princip proporcionality – jednotlivec nemůže získat takovou svobodu jednání, která by přesahovala stupeň nezbytný pro zabezpečení veřejného zájmu (pozn. : je to jeden ze základních principů práva Evropských společenství) Omezení práv vlastníků = institut vyvlastnění a celá řada tzv. zákonných věcných břemen.

VYVLASTNĚNÍ

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-1 Zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se vyvlastněním rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.

ODNĚTÍ A OMEZENÍ ODNĚTÍ POZEMKŮ plnění funkcí (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. OMEZENÍ VYUŽÍVÁNÍ POZEMKŮ pro plnění funkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu (§ 15 odst. 1 lesního zákona) Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-2 § 3 Podmínky vyvlastnění (1)Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-3 § 4 (1) Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. (2) Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Poznámka: „veřejný zájem“ = tzv. neurčitý právní pojem

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-4 § 6 Práva třetích osob Vyvlastněním zanikají a) zástavní a podzástavní právo váznoucí na pozemku nebo stavbě, b) zajišťovací převod práva týkající se pozemku nebo stavby, c) nájem pozemku, stavby a jejich částí, d) věcné břemeno váznoucí na pozemku nebo stavbě

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-5 § 10 Náhrady při vyvlastnění (1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada a) ve výši obvyklé ceny 7) pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu 8), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. -----7) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. (zákon o oceňování majetku) 8) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-6 (2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-7 (3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena podle odstavce 1 písm. a) by byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné (viz dále změna textu novelou)

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-8 § 13 (1) Náhrady podle § 10 a 12 je vyvlastnitel povinen poskytnout jednorázově v penězích, a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-9 § 15 Vyvlastňovací úřad (1) Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, b) Magistrát hlavního města Prahy, c) magistrát územně členěného statutárního města.

Novela zákona o vyvlastnění-1 Zákonem č. 405/2012 Sb. se mění: • zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) • zákon č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 416/2009 Sb. , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. Účinnost od 1. 2. 2013

Novela zákona o vyvlastnění-2 Novela přináší změny u: • podmínek pro vyvlastnění • výše náhrady při odnětí pozemku nebo stavby a rozvrhu náhrady, váznou-li na předmětu vyvlastnění věcná práva • účinků odvolání proti rozhodnutí • soudní ochrany a účinků žaloby

Novela zákona o vyvlastnění-3 § 5 (1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému. (1) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním.

Novela zákona o vyvlastnění-4 § 10 (4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu.

Novela zákona o vyvlastnění-5 § 10 (5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.

Novela zákona o vyvlastnění-6 § 18 (3) K žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení vyvlastnitel připojí …. . d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně. e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti.

Novela zákona o vyvlastnění-7 § 24 (4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí

Novela zákona o vyvlastnění-8 § 28 Projednání vyvlastnění v řízení před soudem (3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému

Novela zákona o vyvlastnění-9 § 28 Projednání vyvlastnění v řízení před soudem a) b) c) d) částku v max. výši 40 % z ceny za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu, částku v max. výši 10 % z ceny v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území, částku v max. výši 10 % z ceny v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou hodnotou, popřípadě se zvláštní historickou hodnotou, nebo částku v max. výši 20 % z ceny v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost

VĚCNÁ BŘEMENA

VĚCNÉ BŘEMENO (§ 151 a ObčZ) Věcné břemeno je věcné právo, které omezuje vlastníka nemovité věci (povinnou osobu, povinný subjekt) ve prospěch někoho jiného (oprávněné osoby, oprávněný subjekt), tak, že je povinen • něco trpět, • něčeho se zdržet nebo • něco konat. Práva odpovídající těmto povinnostem jsou • buď spojena s určitou nemovitostí, • nebo patří určité osobě (osobní věcná práva). Podstatným obsahem věcného břemena je zatížení vlastníka nemovitosti, neboli omezení v jeho výkonu vlastnických práv. Právo odpovídající věcnému břemenu musí mít opakující se charakter. Pozn. : Toto právo nelze nikdy zaměňovat s nájmem.

MOŽNOSTI VZNIKU VĚCNÉHO BŘEMENA -1 (§ 151 o ObčZ) • písemnou smlouvou • na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví • schválenou dohodou dědiců • rozhodnutím příslušného orgánu • ze zákona • výkonem práva (vydržením)

MOŽNOSTI VZNIKU VĚCNÉHO BŘEMENA -2 (§ 151 o ObčZ) Rozhodnutím příslušného orgánu vznikají věcná břemena ve dvou případech: • rozhodnutím soudu, • rozhodnutím správního orgánu Stavební povolení může věcná břemena vymezit šířeji (povolení stavebního úřadu řeší rozsah a obsah). K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Zřízení práva k části pozemku geometrický plán Pokud předpis dosud neukládá povinnost úhrady za zřízení věcných břemen (s výjimkou určitých případů, kdy se jedná o podstatné omezení užívání nemovitosti), tak tato skutečnost je v rozporu s článkem 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, která připouští omezení vlastnických práv pouze za náhradu.

Druhy a dělení věcných břemen pro účely ocenění Podle doby trvání • věcná břemena navždy trvající • věcná břemena na určitou dobu • věcná břemena na neurčitou dobu (např. břemena zanikající po uplynutí rozvazující podmínky) • věcná břemena na zbývající dobu života určité osoby Podle užitku • užitek, který věcná břemena přinášejí oprávněnému, • závady na nemovitosti povinného Podle způsobu ocenění • určení hodnoty (ceny) věcného břemene, • určení hodnoty (ceny) nemovitosti (na níž věcné břemeno vázne)

Věcná břemena u lesních majetků, např. • věcné břemeno stavby na cizím pozemku, • věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovodů, • věcné břemeno vstupu správce stavby (dodavatele energií) při nutných opravách a údržbě, • věcné břemeno pro stavbu komunikací, • věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva, • věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

Evidování práva odpovídajícího věcnému břemeni na základě katastrálního zákona • popis práva, • údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, • údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, • eventuálně údaje o oprávněné osobě, jestliže je věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, • doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, • listina, která byla podkladem k zápisu práva, List vlastnictví, část B 1 – zápis věcného břemene oprávněného z věcného břemene List vlastnictví, část C - zápis nemovitosti zatížené věcným břemenem

Zákon o oceňování majetku Zákon č. 151/1997 Sb. § 18 Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům

§ 18 (1) Právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ROČNÍHO UŽITKU ve výši obvyklé ceny.

§ 18 (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá.

§ 18 (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Délka trvání práva = násobení ročního užitku bez diskontování budoucích ročních výnosů

§ 18 (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

§ 18 (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.

OCENĚNÍ NEJČASTĚJI ZŘIZOVANÝCH BŘEMEN

Nejčastěji zřizovaná věcná břemena 1) 2) 3) Právo bezplatného bydlení Právo užívání nebytových prostor Právo přechodu nebo přejezdu pozemku a) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku užívaného pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) b) věcně břemeno přechodu a přejezdu pozemku zřízeného pro oprávněného v souvislosti s jeho podnikatelskou činností 4) Právo věcného břemene pro energetiku – energetické stavby 5) Právo věcného břemene ve prospěch stavby na jiné stavbě 6) Právo čerpání vody ze studny 7) Právo chovu domácího zvířectva 8) Právo podílet se na úrodě zahrady 9 Právo opatrování oprávněného 10) Právo přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě Pramen: Cenový věstník MF č. 6/1999

Právo přechodu nebo přejezdu pozemku Rozlišení: omezený okruh osob nebo anonymní neurčitý okruh oprávněných • Pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) Regulované nájemné (výměr MF) ZPF = 1 % z ceny pozemku, pokud není dohoda • V souvislosti s podnikatelskou činností Žádná regulace, roční obvyklé sjednané nájemné • Přístup při nutných opravách a údržbě nebo pro neurčitý okruh oprávněných Nelze přesně vymezit (veřejná cesta) = 10 000 Kč

Právo věcného břemene pro energetiku • Stavební pozemek Obvyklé nájemné nebo simulované nájemné jako procento z ceny stavebního pozemku v rozsahu 4 - 5 % • Zemědělská půda 1 % z průměrné ceny zemědělského pozemku v katastrálním území • Lesní pozemek 1 % z ceny lesního pozemku podle SLT

Soudní rozhodnutí • Při stanovní náhrady za zřízení věcného břemene podle § 135 c odst. 3 ObčZ nelze vycházet jen z cenových předpisů nebo z ceny, za kterou by bylo možno v daném místě a čase dosáhnout jeho zřízení smlouvou. Je třeba vycházet ze skutečnosti, že vlastník byl omezen proti své vůli, případně bez svého vědomí, a přihlížet k okolnostem, za kterých byla neoprávněná stavba zřízena.

Soudní rozhodnutí Cenový předpis je východiskem pro postup soudu, výše náhrady je však stanovena úvahou soudu.

Soudní rozhodnutí Věcné břemeno nelze zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy. Zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. Výjimku z tohoto zákazu však vlastník lesa neučinil, nemohl soud žalobě vyhovět. Přístup k chatě mají žalobci ostatně zajištěn, nemají pouze právo příjezdu k ní motorovými vozidly. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2006 sp. Zn. 22 Cdo 225/2006

Účel oceňování věcných břemen • Ocenění pro daňové účely a pro potřeby orgánů a institucí, které se odvolávají na ocenění dle zvláštního předpisu • Ocenění pro soudní dražbu (výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti) • Ocenění pro veřejnou dražbu • Ocenění pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene • Ocenění nemovitosti pro zástavu peněžnímu ústavu (obvyklá cena nemovitosti s věcným břemenem jako závadou, která většinou znehodnocuje nemovitost, často i velmi podstatně)

Podklady pro ocenění věcného břemene • Smlouvy o zřízení věcných břemen mezi osobou oprávněnou a osobou povinnou • Při sestavování smlouvy o zřízení věcného břemene (např. jízdy přes cizí pozemek), je třeba opatrně dbát toho, co bude obsahem věcného břemena – jakým dopravním prostředkem se bude jezdit, jaká bude četnost jízd za den a měsíc, doba jízdy (den a noc) případně i druh přepravovaného materiálu (prašnost, znečištění cesty i ovzduší) – dobrou smlouvou se předejde případným sousedským sporům v budoucnosti.

Věcným břemenem není • nájem nemovitosti nebo její části, Není zde tedy nájemní smlouva a není ani stanoveno nájemné. Vztah vznikne jednorázově, obvykle za jednorázovou úplatu. • předkupní právo k nemovitosti nebo její části • zachování veřejné cesty

Užitek-1 • Úkolem znalce pak bude (při stanovení obecné hodnoty věcného břemene) stanovit, jaká je přiměřená výše této úplaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povinného. Zpravidla se bude jednat o částku, která uložena na přiměřený úrok by v budoucnu dávala částky, které by po celou dobu trvání břemene přiměřeně újmu kompenzovaly (např. při doživotním bydlení by měly dávat částku, která by po celou dobu života oprávněného stačila na úhradu nájemného za stejné nebo srovnatelné bydlení).

Užitek-2 • Nevyskytují-li se v dané lokalitě pronajímané nemovitosti nebo jejich části a nejsou k dispozici informace o obdobné blízké lokalitě, je třeba při oceňování věcných břemen přistoupit k simulaci nájemného

Hodnota nemovitosti-1 • Cena závady = rozdíl nemovitosti bez závady a ceny nemovitosti se závadou • Hodnota nemovitosti s váznoucím věcným břemenem – pohlížet na to jako na unikáty, mnohdy neopakovatelné a jedinečné, neexistuje předepsaná šablona, je nutno znovu a samostatně každý případ posoudit, analyzovat a navrhnout optimální řešení • Je nutno si položit otázku, co bude stát zrušení, odstranění takového věcného břemena, a to nejen finančně, ale i např. morálně, sociálně apod. • Nejsou-li stanoveny obecně platné a závazné principy, je nutno vycházet z logiky věci.

Hodnota nemovitosti-2 • Některá věcná břemena prakticky není možno zrušit (např. vedení sítí, průjezdu a průchodu) nebo existují taková břemena, kde jejich hodnota přesahuje i obecnou cenu nemovitosti v daném místě a čase. • Některá jednání o uvolnění věcného břemene mohou být zvláště obtížná a neřešitelná, např. doživotní bydlení určité osoby (např. rekreační chata s věcným břemenem doživotního užívání rodičů původního majitele). Tato chata by byla asi neprodejná, neboť těžko hledat kupce pro nemovitost, kterou by nemohl plně užívat podle své libosti a svých zvyklostí nebo by musel dokonce za ni zajistit náhradu.

Výpočet obecné hodnoty (ceny) věcného břemene 1) Věcné břemeno trvalé (výnosovým způsobem, vztahem pro věčnou rentu) stavby liniové nadzemní nebo podzemní – životnost dle použitého materiálu 40, 50 -90 a více let, případné rekonstrukce ve stávající trase Tato věcná břemena není možno (např. technicky či právně) zrušit, tedy nelze ani vyplatit, ani zajistit odpovídající věcnou náhradu. 2) Věcné břemeno na určitou dobu 3) Věcné břemeno na délku života oprávněného (na dožití oprávněné osoby)

PRÁVO, LES A OMEZENÍ ENERGETICI A TELEKOMUNIKACE

Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Novelizace provedená zákonem č. 670/2004 Sb.

§ 24 (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitostí, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. 5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitostí, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. _________ 5) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích Vyhláška č. 55/1999 Sb. , o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

§ 46 Ochranná pásma (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 46 Ochranná pásma (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 k. V a do 35 k. V včetně pro vodiče bez izolace ……. . . ………. . 7 m b) u napětí nad 35 k. V do 110 k. V včetně …………. . . 12 m c) u napětí nad 110 k. V do 220 k. V včetně …………. 15 m d) u napětí nad 220 k. V do 400 k. V včetně …………. 20 m e) u napětí nad 400 k. V ………………. . 30 m

§ 46 Ochranná pásma (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Náhrady možných škod u venkovního vedení elektřiny • Škoda z odnětí plnění dřevoprodukční funkce pozemku na ploše volného pruhu • Škoda z rozdílu mezi plněním dřevoprodukční funkce pozemku a plněním případných náhradních funkcí pozemku (např. pěstování vánočních stromků, pokud je to možné) na ploše rovnající se rozdílu plochy celého ochranného pásma a plochy volného pruhu

• Škoda za snížení přírůstu lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání nebo korní spály • Škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spály • Škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větru • Škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů

Zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

§ 90 Odst. 1 písm. d): Držitel telekomunikační licence je oprávněn v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení. Odst. 5: Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou.

§ 92 (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1, 5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty.

• Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací) • Právní vztahy mezi vlastníky těchto zařízení a vlastníky nemovitostí se řídí vždy právní úpravou platnou v době vzniku oprávnění mezi povinnostmi jednotlivých vlastníků pozemků strpět zásahy veřejnoprávní povahy ze strany provozovatelů sítí existují značné rozdíly • V ČR existuje 7 – více či méně rozdílných – zákonných úprav • Venkovní vedení elektřiny vystavěná před a po 1. 1. 1995 mají různý režim

Úprava nuceného omezení vlastnického práva v Listině základních práv a svobod (otázka vyvlastnění) Čl. 11 odst. 4 Listiny je přímo aplikovatelnou právní normou, která nepotřebuje ke své realizaci další konkretizaci v zákoně Zákon nemůže překročit meze, které jsou stanoveny v Listině

Odlišovat náhradu za omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti (formou jednorázové náhrady) a právní úpravou náhrady škody, která byla způsobena na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení.