OBSAH PEDNKY 1 VOD definice pedmtu piny vzniku

OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. ÚVOD: definice předmětu, příčiny vzniku, zaměření a cíle předmětu; SOUSTAVA: LES – DŘEVINY – ČLOVĚK 2. DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů, významný komponent lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ) v městské i venkovní (volné) krajině – se zaměřením na aspekty soudně-znalecké 3. METODA KONTAKTNÍHO OHODNOCOVÁNÍ ROSTLINSTVA „CFA“ (Contact Flora Assessment) 4. BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA 5. OHODNOCOVÁNÍ - OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN OSTOUCÍCH MIMO LES - Památné stromy - zjištění věku dřevin rostoucích mimo les, původ: vegetativní, generativní

DEFINICE: „FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES a DŘEVINY je interdisciplinární nauka o vědeckém, systémovém zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu – s důrazem na LES a DŘEVINY – za účelem jejich ohodnocení 1 pro potřeby soudně-znalecké“ (ALEXANDR, P. , 2007). Výraz „ohodnocování (ohodnocení)“ užit ve smyslu společenské hodnoty představující ohodnocení všech společensky užitečných funkcí dřevin (biologické, ekologické, ochranné, estetické, kulturní, historické) v životním prostředí člověka (REŠ, B. , 2003; dále ALEXANDR, P. – FÉR, F. , 2006; SEJÁK, J – DEJMAL, I. , 2007). Výraz tedy postihuje i kvalitativní vlastnosti řešeného znaleckého objektu. [1]

Obor se tedy zabývá relevantními vztahy a kauzalitami reálných znaleckých objektů soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK získaných prostřednictvím multidisciplinárního přístupu a mezioborového prolnutí, při respektování kvantitativního i kvalitativního ohodnocení, zvláště: • lesnických předmětů a disciplín v holistickém pojetí, matematicky verifikovaných, • biologických (vč. biofyzikálních a biochemických) zákonitostí, • ekonomických kritérií, • morálních a etických zásad, vč. nezávislosti – nestrannosti – znalce ve „forensic level“ a v právním prostředí České republiky. Z výše zmíněného vyplývá, že jde o úhel pohledu na dřeviny, resp. rostlinstvo (vegetaci), jako takovou, současně však tyto přístupy respektují: neoddělitelnost vztahů mezi rostlinami a oboustranné vztahy mezi rostlinami a jejich prostředím.

Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ zahrnuje stávající obory znalecké činnosti (tak, jak jsou obsaženy ve Směrnici ministerstva spravedlnosti ): q lesní hospodářství: odvětví - dříví, těžba (149 znalců); myslivost (108 znalců) q bezpečnost práce: specializace les (6 znalců) q ochrana přírody: specializace les (23 znalci) q ekonomika: odvětví: ceny a odhady; specializace: oceňování lesních pozemků, lesních porostů, dřevin a škod na nich (specializace les 554 znalci)

DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů Charakteristika lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ) Potřebné minimálně ze dvou důvodů, a sice: • již z předchozího víme o důležitosti objektivně definované terminologie a průběžné terminologické čistotě ve znaleckém posudku (je přirovnávána k jednomu ze základních „stavebních kamenů“ kvalitně vykonávané znalecké činnosti) • v mnoha TZP, musí znalec správně definovat, o jakou kategorii vegetace jde, neboť toto ovlivňuje charakter dalších analytických kroků

DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů Pro definici ZELENĚ, je použita ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice, zeleň: • (1) soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek • (2) v územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území, která je rovnocenná jiným funkcím, jako je např. doprava nebo bydlení; rozlišuje se zeleň v hlavní, dominantní funkci, kdy je jedinou náplní území, např. parky a zeleň v doplňkové funkci, kdy je součástí ploch s jinou hlavní funkcí, např. s bydlením Norma obsahuje pro znalce další důležitou terminologii týkající se zeleně a to jak v kapitole 9. Zeleň a vegetace, z níž jsou výše uvedené definice, tak zvláště v kapitolách: 10. Prvky a doplňky zeleně 11. Druhy zeleně 12. Vlastnické vztahy a přístupnost zeleně

DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů Stromové taxony – požadavky na znalost Základní požadavky na znalost dřevin v sobě obsahují požadavek na určení – a tedy znalost - minimálně těchto skutečností: 1. Název dřeviny (vědecký = latinský, český) 2. Původ, případně areál rozšíření 3. Habitus (strom, keř, koruna) 4. Velikosti (výška, výčetní průměr) 5. Stáří (fyziologické) 6. Kůra, borka 7. Větévky, pupeny 8. Listy, jehlice 9. Květy, květenství 10. Plody a plodenství, semena 11. Vegetativní zmlazování (regenerace) 12. Hlavní rozlišovací znaky 13. Rozšíření a hlavní nároky na stanoviště – ekologie (světlostní, půdní /p. H/, vlhkostní, ovzduší) 14. Použití (lesní porosty, skupiny, příměs „vtroušené“, solitéra) 15. Ostatní vlastnosti: mrazuvzdornost, toxicita, odolnost k solení, fytoncidnost

DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů Posledním – v současné době – a tedy celosvětově platným je Mezinárodní kód botanické nomenklatury zvaný: „Melbourne Code“, přijatý na 18. mezinárodním botanickém kongresu, jenž se konal v Melbourne, v červenci roku 2011 a byl vydán tiskem v r. 2012. Mezinárodní kód botanické nomenklatury je založen na určitých zásadách, z nichž pro práci znalce je zvláště podstatné: • národní názvosloví - vychází z konkrétní etnické skupiny • vědecké pojmenování šetřených taxonů - (nomenklatura) je latinské (zápis je vždy kurzívou!), platí jednotně na celém světě a řídí se mezinárodními pravidly, tzv. kódy V případě druhu je vědecké pojmenování binominální: jméno rodu (nomen genericum), např. Pinus + druhové epitetum (epitheton specificum), např. sylvestris a součástí jména je platná zkratka autora jména, kterou také určuje nomenklatorický kód.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Uvědomíme-li si, že z definice předmětu FEld vyplývá vědecké, systémové posuzování stavů a vazeb - jehož účelem je ohodnocení pro potřeby soudně-znalecké, potom nástroje, které k tomuto používáme, musí splňovat podmínku nejen přítomnosti znalce na místě samém, ale také požadavek na „kontaktní“ diagnostikování. Pro oblast všech typů znaleckých posudků (TZP), resp. STZP (všech typů zadání, tj. jednoduchá, středně složitá a složitá), ve kterých se vyskytuje požadavek na ohodnocení dřevin, resp. stromových jedinců, tato skutečnost znamená: q vizuální ohodnocování: ohodnocování používající současně znalostní a zkušenostní vybavení znalce a i když jsou používány měřicí přístroje – většinou charakteru laserových výškoměrů a dálkoměrů, GPS přístrojů, dále různých nedestrukčních i destrukčních pomůcek a přístrojů, vč. případných následných softwarových aplikací apod. – nešetříme však vnitřní stav jedince, resp. jeho fyziologické pochody, v návaznosti na mikromorfologické utváření, můžeme tedy říci, že převažuje vizuální složka hodnocení dřeviny „zvenčí“ q funkční ohodnocování: používající přístrojovou techniku, prostřednictvím které jsme schopni se dívat „dovnitř“ dřevin, zde máme na mysli např. posoudit činnost transpiračního proudu, efektivní tvar stromové koruny (vč. parametrů asimilačních orgánů), provézt hodnocení kořenových systémů (počínaje „kotvícími“ parametry – šířka, hloubka, absorpční plocha atd. ). Na kořenový systém se v současné době většinou pozapomíná, neboť jeho detekování - pokud má být nedestruktivní - je provozně a ekonomicky velice nákladné. Ve výsledné syntéze provádíme korelaci mezi nadzemní a podzemní částí dřeviny.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY 3. METODA „CFA“ (Contact Flora Assessment) Autoři této metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (ALEXANDR, P. – FÉR, F. – ČERMÁK, J. , 2006) vytvářejí objektivní – postupně na subjektivním posuzování znalce nezávislé – ohodnocování stromových taxonů, resp. jejich porostů. ke každému předmětnému (řešenému) znaleckému objektu – tj. např. lesnímu ekosystému, resp. stromovému jedinci – jako k „originálu“. METODA CFA = kontinuum Kořeny – Kmen – Koruna („ 3 K“) Podmínka nejen přítomnosti znalce na místě samém, ale také požadavek na kontaktní diagnostikování. Nejen vizuálně ohodnotit předmětný organismus, ale „nahlédnout dovnitř“ (detekce vnitřních pochodů, jako kvalitativních parametrů) = objektivní vyšetření, prostřednictvím funkčního ohodnocení. Metoda „CFA“ sestává ze tří subsystémů: A: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ STROMOVÉHO JEDINCE (POROSTU) B: VIZUÁLNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Subsystém B. dále obsahuje „Speciální metodiky vizuálního hodnocení“ q q Metoda SIA (Statics Integrating Assessment) Metoda WLA (Wind Load Analysis) Metoda VTA (Visual Tree Assessment) Metody a systémy užívané v USA a Kanadě Ve většině případů jde o metodiky, jež prostřednictvím modelů (matematických, empirických) řeší problematiku náležející do zvláště dvou významných oblastí znalecké činnosti a sice: a) bezpečnostní diagnostika, její část stromový jedinec - identifikace a hodnocení rizik, potenciální rizika selhání šetřeného stromu, detekce vad (vč. vad skrytých). Z těchto důvodů bude uveden přehled a postupy nejčastěji používaných speciálních metodik. V části 4. přednášky „Bezpečnostní diagnostika“ jsou uvedeny skutečnosti týkající se jejich aplikací v konkrétních oblastech znaleckých činností - typech znaleckých posudků (dále též TZP) V rámci oboru FEld je definován výraz „Bezpečnostní diagnostika“, pro jejíž část je používáno synonymum „provozní bezpečnost“ (např. KOLAŘÍK, J. , 2003, 2005) b) oceňování okrasných rostlin (dřevin) – resp. objektivní určení hodnoty případných srážek a jejich prokazatelné zdůvodnění umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku (např. redukční koeficient RKFA)

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Redukční koeficient RKFA (ALEXANDR, P. – FÉR, F. , 2006, 2008) vychází z potřeb a současných možností soudního znalectví, co možná objektivně určit hodnotu případných srážek - ve smyslu ekonomické hodnoty hmotného statku stromových jedinců charakteru okrasných rostlin (stromových taxonů na nelesních pozemcích), při aktuálním právním stavu. Redukční koeficient nebyl vydán žádnou právní normou, prošel vnitřní oponenturou v rámci České unie soudních znalců v LH. Jde tedy pouze o jednu z možných pomůcek, která vznikla z podkladů při vykonávání praktické znalecké činnosti. Jeho účelem je objektivizace používání výše zmíněných srážek, jako jednoho z nejzodpovědnějších kroků v rámci oceňování předmětného stromového jedince. V mnoha případech totiž dochází - díky individuálnímu přístupu znalce - k významným odchylkám při použití těchto srážek, ať již z jakýchkoliv důvodů a příčin, ale zvláště – většinou - bez prokazatelného zdůvodnění. Tím se ovšem dostávají výsledky takovéhoto posudku – s odstupem např. již i několika měsíců – do pozice jeho nepřezkoumatelnosti.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY používající jako kriteriální faktory: q zdravotní stav (symptomy poškození – celkové fytopatologické projevy) q biomechanická vitalita q sadovnická /estetická/ hodnota. VLASTNÍ VÝPOČET: Výsledný „Redukční koeficient RKFA“ je veličina získaná aritmetickým průměrem koeficientů, tj. K 1 a K 2, jako možný interval, jemuž jsou přiřazeny konkrétní výše procent pro redukci základní ceny, což je „know how“, autorů koeficientu RKFA, vzniklé na základě výsledků prací na „Metodě CFA“, verifikované v rámci soudně znalecké praxe autorů. RK FA K 1+K 2 = --------2

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY KOEFICIENT K 1 Použita část METODICKÉHO POKYNU č. j. 480/93, ze dne 15. 2. 1993, Českého ústavu ochrany přírody (1993), převzatý AOPK ČR, původní verze, část výpočet ideálního objemu biomasy koruny Oi (m 3) – dle průměru kmene ve výčetní výšce 1, 3 m (Metodika – tabulka č. 3/3) – dále výpočet skutečného objemu biomasy koruny Os (m 3) – Metodika tabulka č. 3/2, stanovenými vzorci dle tvaru koruny, pro objem kuželovitý (např. topoly) – zaoblený (např. javory, jasany a jírovce) a kulovitý (zvláště lípy) – a podíl Os/Oi – jenž může oscilovat v intervalu 0 -100+%: OS K 1 = -----. 100 Oi Po výpočtu Os, je tato veličina – v případě, že habitus koruny není pravidelný dle geometrického tvaru a celistvě jej nevyplňuje - snížena dle II. verze z 22. 9. 2007, autorů (MACHOVEC, J. – GRULICH, J. , 2007), tabulky: „Tvary korun - úbytky“, č. 11 (jehličnany) a č. 12 (listnáče). Shodně obsahují 5 hodnoticích stupňů snížení o: 0 -10%, 10 -20%, 20 -50%, 50 -90% a nad 90%.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY (Os/Oi). 100 K 1 0 - 20 5 21 - 40 4 41 - 60 3 61 - 80 2 81 - 100+ 1 TABULKA : velikost koeficientu K 1 na základě podílu objemů korun Použitím části této metodiky je znalec schopen částečně docílit konkrétní, věcné a prokazatelné zdůvodnění pro výši srážek, a sice na základě stavu stromové koruny.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY KOEFICIENT K 2 (KZSB) Zdravotní stav[1] Sadovnická hodnota Biomechanická vitalita = Z = 1 – 5, Tabulka „Z“ = S = 1 – 5, Tabulka „S“ = B = 1 – 5, Tabulka „B“ Posuzování zdravotního stavu a biomechanické vitality je možno zpřesnit použitím „stádií vitality“ podle ROLLOFA, 1989 – přihlíží pouze k nadzemní části, viz Tabulka č. 15, textová část (upraveno pro potřeby RKFA). Velikost druhého koeficientu K 2 se rovná K 2 = 1/3 (Z + S + B) jako výsledná hodnota stavu zdravotního, sadovnického a biomechanické vitality daného jedince, která osciluje v intervalu: • 1 = strom zdravý - nejhodnotnější dřeviny - vitalita optimální • až stupeň 5 = strom odumírající, nebo odumřelý - dřeviny nevyhovující - resp. vitalita žádná Základním kritériem je velikost odlistění koruny a případná choroba stromu. [1] Modifikované klasifikace pro potřeby RKFA, viz TABULKY „Z, S, B“. Přizpůsobení spočívá např. u zdravotního stavu a biomechanické vitality v „posunutí stupňů“, tj. z 0 -4 na 1 -5; u sadovnické hodnoty nejhodnotnější jedinec má stupeň 1, nevyhovující stromový jedinec potom stupeň 5.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY % s r á ž e k z e z á k l a d n í ceny RKFA 1 zdravý jedinec srážka 2. 3. b, f (max. 50%) srážka 2. 3. c, h (max. 99%) srážka 2. 3. g (max. 80%) beze srážek 1, 5 10 10 2 20 20 2, 5 30 30 3 40 50 3, 5 50 60 4 xx 80 xx 99 4, 5 odumírající jedinec 5 mrtvý jedinec Redukční koeficient RK FA s přiřazenou konkrétní výší srážek, stav k 1. 1. 2014

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Pro potřeby úrovně požadované zadavatelem znaleckých posudků (soudy, policie ČR), však zjišťování klasických morfologických znaků nestačí. Vždyť jak vizuálně charakterizovat obvykle neviditelné podzemní části stromů, nebo zjistit jejich životní projevy, tedy fyziologické procesy, které jsou neviditelné apriori, ale mají pro stromy zásadní význam. V současné době platí, že studium takovýchto procesů (např. fotosyntézy a respirace při metabolizmu veškerého organického uhlíku, příjmu minerálních živin apod. ) je technicky i finančně značně náročné a mohou se jím podrobně zabývat jen specializované výzkumné instituce. Z hlediska terénní práce rovněž představuje problém i to, že potřebná měření jsou většinou vázána na stacionáry, např. na klimatizované skleníky potřené pro pěstování geneticky definovaného rostlinného materiálu, výstavbu vysokých věží potřebných pro zpřístupnění korun, všeobecně vzato dlouhodobě sledované pokusné plochy apod. Pro některé účely je vhodný i dálkový průzkum (např. pro studium fluorescence indikující fotosyntetickou pralesů v povodí Amazonky), ovšem pokud nevadí vysoké náklady, postačí jeho rozlišovací možnosti a schematické snímkování v relativně dlouhých periodách. Mezi základní fyziologické procesy patří také i růst a jeho výsledek – struktura či architektura stromů (čímž opětovně navazujeme na morfologii) a také vodní provoz, tedy soubor s vodou spojených procesů, jejichž účelem je poskytovat vodík na stavbu organických sloučenin, zajišťovat většinu transportních procesů v rostlině a především zajišťovat optimální teplotu exponovaných rostlinných orgánů, aby v nich mohla účinně probíhat fotosyntéza (tedy svým odparem ochlazovat povrch listů).

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY SUBSYSTÉM C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA Prof. Ing. Jan ČERMÁK, CSc. Funkční biometrie stromových jedinců a porostů představuje složitá měření (dendronika) a následnou interpretaci v oblasti funkčních biometrických parametrů - fyziologii rostlin – s obsáhlým matematickofyzikálním aparátem (ČERMÁK, J. 2007). V rámci těchto měření je venkovně zjišťována mj. velikost ploch desorpčních povrchů pro vodu a absorpčních pro CO 2 a spolu s aktuálním absorpčním povrchem kořenů docházíme následně k charakteristikám růstového potenciálu daných stromových jedinců. Jde o kvantifikaci volumetrických charakteristik aktivní rhizosféry každého arborescentního individua jako celistvé entity a bilanci jeho operačních ploch, z nichž vyplývá zvláště: o stanovení přímých zdrojů minerálních živin o pufrovací kapacity každého jednotkového subsystému o disponibility vody v něm o právě tak jako (zejména v době globálního oteplení rozhodujících) toků energie v kontinuu půda-rostlina-atmosféra ostav vodivých pletiv ozměny entropie na kritické hierarchické úrovni. Neméně důležitá je biomechanická odolnost - z pohledu kotevních vlastností subterranního systému, aerodynamické rezistence skeletu fylomu spolu s flexibilitou či rigiditou kaulomu individua a integrujících poměrů (např. u celé hodnocené populace) - vůči silným atmosférickým perturbancím (poruchám), jejichž frekvence se v současné době i s výhledem do budoucna podstatně zvyšuje.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY SOUČASNÝ STAV Z HLEDISKA VYUŹITELNOSTI FUNKĆNÍ DIAGNOSTIKY V SOUDNĚ-ZNALECKÉ PRAXI Na lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy Univerzity v Brně a v posledních letech i v doktorandském studiu na Ústavu soudního inženýrství VUT Brno jsou – v rámci výzkumných a studijních programů dendroniky a forenzní ekotechniky: les a dřeviny - používány nové instrumentální metody pro měření struktur a vybraných fyziologických procesů u vzrostlých stromů. V současné době jde zvláště o měření: qstruktury, tj. kvantitativní měření kořenového systému a stromové koruny qfyziologických procesů – sledovány jsou především ty, které lze měřit mobilním zařízením kdekoliv v terénu, na úrovni celých stromů a porostů qhodnocení mechanických parametrů stromů (dosud prováděno převážně pomocí vizuálních metod založených na identifikaci vizuálně patrných znaků vnitřního poškození a probíhajícího rozkladu, vnějších poškození a habituálních defektů). Tyto metody umožňují získání informací o funkčním stavu celých stromů (nikoli jen jejich dílčích pletiv) a jsou použitelné v jakýchkoli terénních podmínkách u nejrůznějších druhů dřevin. Metody byly na univerzitě ve spolupráci s několika dalšími institucemi přímo vyvinuty, nebo převzaty a adaptovány k danému účelu a jsou v současné době zaváděny v řadě dalších evropských zemí, v Austrálii i USA.

BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Bezpečnostní diagnostika (BD) v oboru FEld se zabývá procesem vymezení (klasifikace), zjištění (rozpoznání) a stanovení kvantitativních a kvalitativních parametrů (úrovně) ve třech typologicky významných skupinách, které byly vytvořeny prostřednictvím typologie znaleckých posudků: q Porušení pracovních a technologických postupů ve smyslu bezpečnosti práce a ochrany zdraví a poranění osob (jak pracovníků, tak návštěvníků lesa), TZP: 3 B, 4 LB q Selhání stromových jedinců v nebezpečném (rizikovém) prostoru a poranění osob, případně i poškození majetku, TZP: 6 LEB q Poškození ekosystému (dřevin, lesa), vč. např. havárie, z pohledu ekotechnického TZP: 9 EBO

BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS 7. 2. 1. Hodnocení (posuzování) stavu stromového jedince a jeho stanoviště 7. 2. 1. 1. Kořenový systém 7. 2. 1. 2. Kmen 7. 2. 1. 3. Koruna stromu 7. 2. 1. 4. Stanoviště stromového jedince 7. 2. 2. Nebezpečný (rizikový) prostor 7. 2. 3. Potenciální rizika selhání šetřeného stromu

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Ohodnocování - oceňování dřevin a jejich porostů na nelesních pozemcích

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Postup znalecké činnosti může tedy vycházet ze tří zdrojů: q Zákon o oceňování a příslušná prováděcí vyhláška q Metodika ČUOP/AOPK ČR q Ostatní postupy – sem by autor zařadil zvláště: o Ústav racionalizace ve stavebnictví, a. s. (ÚRS) Praha, jehož základní činností jsou služby v oblasti oceňování stavební produkce. Společnost je zpracovatelem databází oceňovacích podkladů, směrných cen stavebních prací a znaleckým ústavem pro oceňování nemovitostí, staveb a podniků. Katalog 823 -1 Plochy a úprava území: obsahuje směrné ceny stavebních prací i pro sadovnické a krajinářské úpravy. Katalog 823 -2 Rekultivace: obsahuje směrné ceny pro oceňování rekultivačních prací, vč. zalesnění a parkové úpravy.

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES o Metoda „CFA“ (ALEXANDR, P. – FÉR, F. – ČERMÁK, J. , 2006) – metodicky vycházející z: toků energie v kontinuu půda – strom atmosféra (viz princip „ 3 K“): charakteristik růstového potenciálu (koruna - kořenový systém), efektivního, resp. biometrického tvaru koruny - dnes rozvíjená společnou prací ÚSI VUT Brno (zvláště doktorandská činnost) a Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně (ČERMÁK, J. , 1981, a další LITERATURA, až 2012). o Metodický postup (BULÍŘ, P. , 2003), jež spočívá v sumarizaci materiálových a pracovních nákladů (tj. zvl. prodejní ceny dřevin, model, frekvence a spotřeba času pracovních operací v běžném roce, atd. ) - tato metodika uvažuje úpravu této základní ceny prostřednictvím aplikace výsledků bonitace dřevin v terénu i koeficientů postihujících funkční efekty dřevin (úlohu jedince v systému zeleně a prostředí). O obdobný přístup se snaží – a existují oceňovací metodiky - na úrovni např. některých znaleckých sdružení, či jiných odborných subjektů a organizací o Vlastní postup znalce, v TZP, jejichž zadání výše zmíněné zdroje neumožňují a znalecká praxe je vyžaduje;

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Základním předpisem v současné době, je zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), účinnost dnem 1. 1. 1998, ve změnách (č. 188/2011 Sb. ) Podle § 1 Předmět úpravy (1), zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy (tj. zákony: o dani z nemovitostí, o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim, o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa, o investičních společnostech a investičních fondech). Zákon platí i tehdy: ü stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění ü nebo dohodnou-li se tak strany. Dle odstavce (2) se zákon: ünevztahuje na sjednávání cen (podle zákona o cenách) üneplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Podle § 1 odst. (3) se ustanovení tohoto zákona nepoužijí üv případech, kdy zvláštní předpis[1] stanoví odlišný způsob oceňování üpři převádění majetku podle zvláštního předpisu (zákon č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů). Dle § 2 tohoto zákona, odstavce 1, se majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí, cituji: „cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim“, konec citace. [1] Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb. , kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb. , § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb. , ve znění zákona č. 315/1993 Sb. , § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb. , o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES § 16 Oceňování ovocných dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin (1) Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic a chmelnic. (2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem. (3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující zejména zdravotní stav porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška.

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Celkový postup oceňování, vč. základních cen, srážek, či přirážek okrasných rostlin, vč. trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích, je uveden v platné vyhlášce č. 441/2013 Sb. , Sb účinnost od 1. 1. 2014, § 46, resp. v příloze oceňovací vyhlášky č. 39 § 46 (2) Základní cena okrasných rostlin podle příslušné skupiny a věkové kategorie v příloze č. 39, včetně trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích do 1 000 m 2 včetně nebo s počtem stromů do 50 ks včetně, se: Ø případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami z přílohy č. 39, Ø vynásobí koeficientem polohovým K 5, K 5 z přílohy č. 20, Ø vynásobí koeficientem typu zeleně a stanoviště okrasných rostlin Kz z tabulky č. 9, přílohy č. 39. § 41(3) Určena cena okrasné rostliny podle odstavců 1 a 2 nesmí být nižší než 1 % z její základní ceny uvedené v tabulkách č. 2 až 6 přílohy č. 39. Zařazení druhů okrasných rostlin do skupin, příloha č. 40 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES ocenění okrasné dřeviny POSTUP 1. DEFINOVÁNÍ ZNALECKÉHO OBJEKTU A ZNALECKÉHO PROBLÉMU 2. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ 3. ZÁKLADNÍ CENA STROMOVÉHO JEDINCE 4. PŘÍPADNÉ ÚPRAVY ZÁKLADNÍ CENY PŘIRÁŽKAMI A SRÁŽKAMI 5. POUŽITÍ KOEFICIENTŮ K 5, KZ

OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES § 47 Ocenění zjednodušeným způsobem, použijeme pro účely daně z nabytí nemovitých věcí Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích v jednotném funkčním celku může být nejvýše 1500 m 2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1500 m 2, ocení se podle § 46.

METODIKY ČUOP, AOPK ČR Lze říci, že do současné doby existují – kromě původní metodiky vypracované v roce 1992 a poskytnuté k využití v únoru roku 1993 – další 3 aktualizované verze: a) 1992: „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“ autorů Grulich, J. , Machovec, J. , Fér, F. , Čadil, J. a kol. , Český ústav ochrany přírody, Praha. b) 2005: „Aktualizovaná – bodová – verze metodiky AOPK ČR“, novelizovaná ČSOP Vlašim, autorským kolektivem Kolařík, J. , Romanský, M. a Krejčiřík, P. c) 2007: „Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků)“, autorů Machovec, J. , Grulich, J. , ze dne 22. 9. 2007, Praha d) 2008: „Metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR“, autorů: Kolařík, J. , Romanský, M. , Szórádová, A. , Krejčiřík, P. , Sebera J. , Úradníček, L, Poulík, J. , Smýkal, F. , Klimešová, A.

VYHLÁŠKA č. 189/2013 Sb. , z 27. 6. 2013, účinnost 15. 7. 2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Vyhláška č. 189/2013 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb. : § 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m 2, c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin, d) pro dřeviny rostoucí v zahradách. § 1 Vymezení pojmů c) zahradou pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu (dle § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území) v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený (dle zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. ) a nepřístupný veřejnosti, Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114//1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve 20 ti novelách se § 8 zrušuje.

PAMÁTNÉ STROMY Zákon č. 114/1992 Sb. , § 46 Památné stromy a jejich ochranná pásma (3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.