OBOHACOVN SLOVN ZSOBY Slovn zsoba jazyka se neustle

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Slovní zásoba jazyka se neustále obohacuje o nové výrazy. Napadá tě nějaké slovo, kterému by Čech žijící třeba v 14. stol. asi nerozuměl? Televize Disco Rockenroll

Těmto slovům by nerozuměl, protože označují věci, které vznikly teprve nedávno a bylo potřeba jim nějak říkat. Kde se ta slova vzala? Jsou od původu česká? Z jakého jazyka? Jsou to slova převzatá z cizího jazyka. Z angličtiny.

A to je jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby: PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Dnes je to velice častý způsob obohacování slovní zásoby, kvůli propojení světa médii – televize, internet. Napadají tě další slova, která čeština převzala z jiných jazyků? Computer, kytara, piáno, rande, stres, policie, pardon, pizza…

Jindy vznikají nová slova různými kombinacemi. Říká se tomu TVOŘENÍ SLOV Kombinace slova zahrada a přípony ník dává nové slovo zahradník. Spojením slov země a třesení vznikne zemětřesení.

Slova se mohou tvořit třemi způsoby: • Odvozování - připojování předpon a přípon k základu (zahradník, dělitel) • Skládání – dvě samostatná slova se spojí v jedno (zemětřesení, velkoobchod) • Zkracování – tvorba zkratek (atd. , MHD)

Napiš: 2 slova odvozená Pískoviště, vodítko 2 slova složená Autoservis, mrakodrap apod. , ODS 2 zkratky

Další způsob obohacování slov. zásoby je ZMĚNA VÝZNAMU SLOV: Metafora Metonymie Napiš příklad Metafory Metonymie Nos na obličeji, u letadla Ampér byl fyzik, podle něj se jmenuje jednotka

Změny slovního významu hodně užívají spisovatelé, hlavně básníci. Například básník František Halas napsal verš: „Ruce starých žen – skořápky ořechů. “ Zdroj: www. cojeco. cz

Poslední způsob obohacování slovní zásoby je TVOŘENÍ VÍCESLOVNÍCH POJMENOVÁNÍ Jedná se o to, že jednu věc pojmenujeme více slovy. Žákovská knížka Postavení mimo hru Nákladní automobil

Shrnutí: Obohacování slovní zásoby se děje: • Přejímáním slov z cizích jazyků • Tvořením slov • Změnami významu slov • Tvořením víceslovních pojmenování

Pro zajímavost: ukázka ze slovníku staročeštiny bába, baba f. bába, babička; stařena; porodní bába; bába žemlová žemlovka baběnie, ie n. pomoc při rození dětí, práce porodní báby babicě, ě, babina f. porodní bába babinec, ncě m. zženštilec, zbabělec, baba babiti, b’u, bíš ned. pomáhat při porodu báchora f. povídačka, smyšlenka bachoř, ě m. tlusté střevo bakalář, ě m. člověk s nejnižším stupněm univerzitní hodnosti bánie 1, ie n. bázeň, obava bánie 2, ie n. bájění, smyšlenky banka f. lavice; lávka baňka f. políček, štulec bardún m. hudební nástroj; silnější struna Malý staročeský slovník (Bělič - Kamiš Kučera, SPN, Praha 1978)

Obohacováním slovní zásoby a dalšími změnami se tedy děje to, že jazyk se neustále mění. Dnešní čeština zní o dost jinak než třeba středověká čeština – mnohá slova zanikla nebo se změnil jejich význam, vznikla nová slova.

Toto je úryvek z Dalimilovy kroniky (14. st. ) Kněz Hostivít po tom snide, Bořivoj na otcóv stolec vnide. Tehdy Svatopluk u Moravě králem bieše a kněz český jemu slúžieše. Jednú kněz Bořivoj přijěde k královu dvoru, král jemu učini velikú vzdóru. Káza jemu za stolem na zemi seděti a řka: "Slušie tobě věděti, že neslušie pohanu rovnu býti křěstanu. Zdroj: http: //geo. mff. cuni. c z/dalimil/pdf/Dalimil. Pariz-2. pdf