Obecn patologie ZNT ZNT OBRANN A REPARATIVN ODPOV
Obecná patologie ZÁNĚT
ZÁNĚT OBRANNÁ A REPARATIVNÍ ODPOVĚĎ VYŠŠÍCH ORGANISMŮ NA ŠKODLIVINY, v jejímž průběhu se rozvíjí alterativní, exsudativní, proliferativní a imunitní jevy.
ZÁNĚT dělení Akutní : krátké trvání (do 14 dnů), exsudátneu (bakterie), viry (ly) n Subakutní: do 6 týdnů n Chronický: vleklý (měsíce, roky), (ly, pla, makrofágy, …) n Nespecifické n Specifické (granulomatózní) n
ZÁNĚT n Makroskopické projevy – Celsovy znaky: n Rubor - zčervenání n Calor - zahřátí n Dolor – bolestivost zánět. ložiska n Tumor – zduření n Functio laesa – porucha funkce
ZÁNĚT n Celkové příznaky Zvýšená teplota (nad 37°C – zvýšená, nad 38°C horečka) n Změny v KO n Zvýšená sedimentace n Tvorba protilátek – v průběhu 7 -10 dnů n
n Snaha organismu o zničení a odstranění mikrobů n Nespecifické (opsonizace, fagocytóza, . . ) n Specifické (humorální, buněčná imunita)
ZÁNĚT 1) Reparativní zánět n je vyvolán neživými příčinami (fyzikální, chemické. . ). . n Aseptický zánět. n Má charakter jednoduché reakce nápravného rázu. n Spíše se nemluví o zánětu ale o reparaci
ZÁNĚT 2) Defenzivní zánět n je vyvolán infekčními agens n Neomezuje se na jednorázové poškození n Mikroby se v těle množí a rozšiřují se po něm n Zánět má tedy charakter obranný n Projevy zánětu jsou lokální i celkové (tvorba protilátek). n Vede k lokalizaci, potlačení a eliminaci infekce – překonání infekce → reparativní
ZÁNĚT – mikroskopické projevy n ALTERACE: regresivní změny vyjádřené v různém stupni od dystrofie až po nekrózu. n EXSUDACE: výstup krevních tekutin, bílkovin (albumin, fibrinogen, globuliny) a formovaných elementů krevních z cév (zvýšená permeabilita kapilár a venul se zánětlivou infiltrací (granulocyty, monocyty/makrofágy, lymfocyty, pasivně ery) →zánětlivý výpotek (exsudát) x transsudát
ZÁNĚT – mikroskopické projevy n PROLIFERACE: proliferace fibroblastů a kapilár, tvorba nespecifické granulační tkáně vyzrávající ve vazivo n IMUNITNÍ JEVY: prezentace antigenu, reakce T a B-lymfocytů, produkce plazmatických buněk, specifických protilátek, tvorba paměťových buněk
ZÁNĚTLIVÝ EXSUDÁT Zánětlivý exsudát vzniká procesem peristatické hyperémie. n Vyvolá ji 1) přímé podráždění tkáně příčinou zánětu. n 2) řada biologicky účinných látek uvolňovaných druhotně z alterované tkáně – histamin, serotonin, komplex antigenu protilátky s komplementem. n
ZÁNĚTLIVÝ EXSUDÁT Krajní rozšíření kapilár a venul bez přiměřené změny přívodné tepny. n Proud v kapilárách se výrazně zpomalí až úplně zastaví. n Současně se zvyšuje propustnost cévní stěny (permeabilita) otevřením intercelulárních junkcí. n
ZÁNĚTLIVÝ EXSUDÁT Do změněné tkáně uniká nejen edémová tekutina ale i bílkoviny – zánětlivý edém n Albumin – globulin – fibrinogen. n Množství fibrinu ovládá vzhled zánětlivého exsudátu. n Exsudát serózní x fibrinózní. n
ZÁNĚTY EXSUDATIVNÍ serózní: vodnatý charakter exsudátu, málo bílkovin (fibrinogenu) (záněty serózních blan – serózní pleuritis). Odeznívá utlumením exsudace. Na sliznicích – katarální (hlen) n fibrinózní: příměs fibrinogenu » fibrin, makro žlutošedavé nálety, mikro eozinofilní jemná vlákna (fibrinózní perikarditis [uremická; cor villosum, hirsutum). Hojení obtížnější n
ZÁNĚT dle převažující reakce se záněty klasifikují: n alterativní: převládá alterace tkáně (infekční hepatitidy, prionózy [Creutzfeld. Jacob, BSE], difterická myokarditida) n exsudativní: nejčastější, v popředí exsudace (součásti plazmy, buňky), povrchové a hluboké. Serózní, fibrinózní, nehnisavý, gangrenózní. n proliferativní: převládá produkce vaziva
ZÁNĚT - alterativní Difterická myokarditida – izolovaná nekróza svalových vláken myokardu v důsledku toxinu difterického korynebakteria. n Poliomyelitis acuta anterior n
POLYOMYELITIS ACUTA ANTERIOR příklad alterativního zánětu n poliovirus (RNA virus, enteroviry). 3 hlavní typy (všechny v Salkově vakcíně) n po alimentární infekci u 1% poliovirus proniká do CNS, replikuje se v motorických neuronech míchy » svalové obrny, nebo v motorických neuronech mozkového kmene (bulbární polyomyelitida) s respirační paralýzou. n
ZÁNĚT - exsudativní Serózní n Nehnisavý n Hnisavý n Fibrinózní n Gangrenózní n
ZÁNĚT - exsudativní Ad 1) serózní zánět n Malá alterace, vodnatý charakter exsudátu. n Exsudát se slizničním hlenem tvoří katar. n Málo je vyznačena reparativní proliferace. n Hojí se utlumením zánětlivé exsudace. n Katarální rinitida – rýma.
ZÁNĚT - exsudativní Ad 1) serózní zánět n Chronické zánětlivé dráždění udržuje nejen exsudaci ale dochází k výraznější proliferaci vaziva – tzv. hypertrofický katar. n Serózní zánět kůže: ekzém n Serózní zánět intersticia: kopřivka n Serózní zánět sliznic: chronická rinitida s tvorbou slizničních polypů
RHINITIS POLYPOSA chronický zánět sliznice dutiny nosní, etiologicky atopie (alergie) n vznik polypů (slizničních výrůstků) n MAKRO: polypoidní poloprůsvitné částice n n MIKRO: řídké prosáklé vazivo, kryté respiračním řasinkovým epitelem, chronická zánětlivá celulizace s příměsí eozinofilů
ZÁNĚT - exsudativní ad 2) nehnisavý zánět (lymfoplasmocytární) n V zánětlivém infiltrátu převažují malé mononukleáry. n Exsudátu je málo, serózní charakter n Alterace je slabě vyjádřená. n Proliferativní změny bývají silnější ve srovnání se zánětem serózním n
CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ THYREOIDITIS (HASHIMOTO) příklad nehnisavého lymfoplazmocytárního zánětu n AI onemocnění, postihuje hlavně ženy, výskyt roste s věkem n produkce autoprotilátek proti různým složkám štítné žlázy (peroxidáza, thyreoglobulin) etiologie není známa n
CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ THYREOIDITIS (HASHIMOTO) n MAKRO: zvětšená žláza, obvykle asymetricky, tužší, parenchym na řezu bledší až bělavý n MIKRO: rozsáhlý infiltrát lymfocytů, plazmocytů, s tvorbou zárodečných center, onkocytární transformace folikulárních buněk (objemná eozinofilní plazma), nevýrazná fibróza. atrofická varianta: v popředí fibróza, žláza menší. n KLINICKY: hyperthyreóza →hypotyreóza. Je vyšší riziko vzniku ML
Chronická lymfoplasmocelulární thyreoiditida 1 1 2 1 Folikuly 2 Germinativní centrum Lymfoplasmocelulární infiltrát
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý (purulentní, supurativní) n Podobá se zánětu seróznímu ale zánětlivé celulizaci výrazně dominují leukocyty, jenž tvoří hnis. n Povrchový (serózní blány, sliznice a kůže) x intersticiální (tendence ke kolikvaci tkáně). n
ZÁNĚT - exsudativní n Ad 3) zánět hnisavý povrchový n Seróz: peritoneum, pleura – empyéma thoracis n Sliznice: hnisavá salpingitida pyosalpinx, hnisavá bronchitida → katarálně-hnisavá bronchopneumonie
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální n Etiologicky převládají pyogenní mikroorganismy. n Charakteristický je sklon ke hnisavé kolikvaci (roztavení) intersticia. n 2 základní formy: absces x flegmóna n Oba vedou ke hnisavé kolikvaci, rozdíl je v ohraničenosti obou procesů n
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální n Čerstvá flegmóna nebo absces nemají svou stěnu, ohraničení tvoří zbytky příslušné tkáně z okolí n Při flegmóně dochází k výrazné fibrinolýze-) neohraničenost a trvalé šíření procesu n Při abscesu je proces ohraničen membránou (fibrin, granulační tkáň) polopropustná n
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální n V subakutní a produktivní (chronické) fázi se na hranici zachované tkáně a hnisavé kolikvace tvoří zóna nespecifické granulační tkáně n Ta tvoří tzv. pyogenní membránu n Platí zejména u abscesu, jenž se tímto ohraničí n
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální n Zánětlivou exsudací n Osmotickými procesy – uvnitř abscesu dochází k hnisavému rozpadu makromolekulárních materiálů na větší množství molekul o nižší hmotnosti--) zvýšení osmotické účinnosti--) atrakce vody n Zvětšování působí na okolní tkáně tlakově až nekrózou n
ZÁNĚT - exsudativní n n Ad 3) zánět hnisavý intersticiální Nekróza může umožnit provalení abscesu navenek buď široce nebo úzkým kanálem vzniká tzv. hnisavá píštěl Poté může abscesová dutina kolabovat a granulační tkáň může celý prostor vyplnit a zlikvidovat jizvou Při chronickém hnisavém zánětu dochází ke střádání tukových hmot z rozpadlých leukocytů do plazmatu histiocytů--) vzniká tzv.
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální – hojení n Hojení může být doprovázeno komplikacemi místními i celkovými n Místní – přechod hnisavého procesu na okolní lymfatické cévy a žíly. n Lymfatickými cévami se bakterie dostanou do systémové cirkulace a vzniká sepse n (hořečnatý stav s aktivací monocyto-makrofágového systému)
ZÁNĚT - exsudativní Ad 3) zánět hnisavý intersticiální – hojení n V případě přechodu hnisavého procesu na žilní stěnu vzniká hnisavá tromboflebitida n Části infikovaného trombu se mohou oddrolovat a jsou základem septického infarktu nebo metastatického abscesu → periferni septikopyémie n → centrální septikopyémie – zdroj infikovaných trombů je na srdečních chlopních n
EXSUDATIVNÍ ZÁNĚT HNISAVÝ bronchopneumonie tvorba hnisu: exsudát s velkým množstvím neutrofilních granulocytů. n bronchopneumonie: různá bakteriální agens, v plicní tkáni velké množství malých ložisek v různém stadiu vývoje, malá příměs fibrinu v exsudátu oproti lobární pneumonii n
Bronchopneumonie kopie
Abscedující bronchopneumonie (hnisavý abscedující zánět)
Hnisavá bronchopneumonie (povrchový hnisavý zánět sliznic) 1 1 alveoly vyplněné neutrofily překrvené cévy
EXSUDATIVNÍ ZÁNĚT HNISAVÝ HNISAVÁ LEPTOMENINGITIS Etiologie: n Escherichia coli a B streptokoky u novorozenců n Haemophilus influenzae u kojenců a dětí n Neisseria meningitidis u adolescentů a mladých dospělých n Streptococcus pneumoniae a Listeria monocytogenes u starých
EXSUDATIVNÍ ZÁNĚT HNISAVÝ KLINIKA: meningeální dráždění s bolestí hlavy, fotofobií, dráždivostí, opozicí šíje, poruchy vědomí lumbální punkce: zkalený nebo vyloženě hnisavý likvor pod vyšším tlakem.
EXSUDATIVNÍ ZÁNĚT HNISAVÝ MORFOLOGIE: Pleny infiltrované neutrofily, cévy jsou přeplněné krví, se zánětlivými změnami (trombózy) » hemoragické infarkty mozkové tkáně n KOMPLIKACE: u chronických nebo neléčených fibróza měkkých plen s následným hydrocefalem. n
AKUTNÍ APPENDICITIS nejčastější náhlá příhoda břišní s nutným chirurgickým zákrokem. n KLINIKA: zejména dospívající a mladé dospělé, ale kdykoli. Klasicky periumbilikální bolest, stěhuje se do pravého mezogastria, hypogastria; nauzea, zvracení, citlivé břicho, leukocytóza. n
AKUTNÍ APPENDICITIS PATOGENEZE: obstrukce lumen (koprolit, konkrement, tumor, paraziti) se vzestupem tlaku a ischemickým poškozením a bakteriální invazí n MORFOLOGIE: zarudlá seróza až hnisavé nálety, prokrvácení. MIKRO: neutrofily ve stěně, exsudát na seróze. n Komplikace: perforace, hnisavá peritonitis, pyeloflebitis, trombóza portální vény, n
Apendix - norma kopie
Flegmonózní apendicitis kopie
ZÁNĚT - exsudativní n n n Ad 4) zánět fibrinózní Exsudát má fibrinózní charakter Vláknitý fibrin vytváří často nálety nebo pablány Fibrin je zakotven do povrchových porušených struktur a zasahuje i do intersticia → vyšší stupeň alterace ve srovnání s předchozími záněty → výraznější proliferativní změny
ZÁNĚT - exsudativní n n n Ad 4) zánět fibrinózní - hojení Podstatně obtížnější ve srovnání s předchozími typy zánětu Fibrinolýza se uplatní pouze v omezeném rozsahu Nerozpuštěný fibrin je často podnětem proliferaci nespecifické granulační tkáně jenž se vazivově přeměňuje (tzv. fibrinózněproduktivní zánět) Vazivové ztluštění, srůsty, obliterace prostorů
ZÁNĚT - exsudativní n příklady: povrchový na serózách: n fibrinózní perikarditida (při urémii) = cor villosum, hirsutum n povrchový na sliznicích (PABLÁNY): n pablánové záněty n hluboký: n revmatická horečka n
Povrchový fibrinózní zánět seróz (cor villosum) kopie
Exsudativní zánět fibrinózní na sliznicích Dělení dle poškození sliznice: n krupózní n malá alterace, pablána volně lpí (krupózní lobární pneumonie – alveoly vyplněny fibrinem→septa stlačeny→anemizace plic - hepatizace) n difterický n hlubší nekróza sliznice, po odloupnutí pablán » ulcerace (pseudomembranózní colitis) n příškvarový n rozsáhlá hluboká nekróza
FIBRINÓZNÍ ZÁNĚT n Difterický zánět (povrchový fibrinózní na sliznici). Pseudomembrána (pablána) má 2 vrstvy: - vnější (fibrin, leukocyty, detritus) - vnitřní (nekrotická sliznice, fibrin, zánětlivé buňky). Pevně lpí, po odloučení » vředy (granulační tkáň, vazivo, stenózy, deformity)
FIBRINÓZNÍ ZÁNĚT Colitis pseudomembranosa n Clostridium difficile n Přerůstá při ATB terapii (průkaz toxinů ve stolici) Ischemické postižení střeva (AS, trombóza) Bacilární dysenterie n Shigella dysenteriae
FIBRINÓZNÍ ZÁNĚT MAKRO: šedobělavé pablány, různě rozsáhlé, nejprve drobné na vrcholcích řas, později splývají a pokrývají rozsáhlé plochy n Původně difterický zánět popsán u diftérie -záškrt(Corynebacterium diphteriae) Pablánový zánět mandlí a hrtanu, difterický toxin poškozující myokard a NS n
FIBRINÓZNÍ ZÁNĚT STOMATITIS MYCOTICA n může imponovat jako pablánový zánět (kandidóza v DÚ, soor, moučnivka, v jícnu a vagině) n Candida albicans, C. tropicalis málo patogenní, normálně žije v DÚ, GIT, na kůži. n predisponuje imunodeficit (HIV, DM), terapie širokospektrými ATB, kortikoidy, imunosupresivy, cytostatiky, u ML, n
STOMATITIS MYCOTICA MAKRO: bělavé povlaky, lze snadno sloupnout, pod je iritovaná zarudlá sliznice n MIKRO: spleť pseudomycelia, kvasinky, akutní a chronické zánětlivé buňky, epitelie, někdy granulomy. Impregnují se solemi Ag (Grocott). n
Revmatická horečka n recidivující zánětlivé onemocnění zejména dětí n etiologicky vzniká 1 -5 týdnů po neléčené nebo špatně léčené infekci streptokoky sk. A n tvorba protilátek se zkříženou reaktivitou s Ag srdečních tkání n dg. založena na anamnéze a 2 z 5 hlavních (Jonesových) kritérií: erythema marginatum, chorea, zánět srdečních tkání, podkožní uzly, migrující polyarthritis
Revmatická horečka n MAKRO: n vegetace - (bradavičnaté výrůstky) na okrajích chlopní (hlavně aortální a mitrální) n po mnohaletém průběhu ztluštělé cípy, srůsty komisur n ztluštělé, zkrácené a srostlé šlašinky papilárních svalů → selhání srdce n MIKRO: n Aschoffův uzel - nejtypičtěji v srdci n fibrinoidní nekróza vaziva n chronický zánětlivý infiltrát (lymfocyty, plazmocyty, histiocyty)
ZÁNĚT - exsudativní n n Ad 5) zánět gangrenózní (jíchovitý, putridní) Inflamovaná (zanícená) tkáň je modifikována sekundární bakteriální proteolýzou Dochází ke změně barvy, pachu a cárovité nekróze proteolyticky změněné tkáně Př. Gangrenózní cholecystitida, gangrenózní apendicitida
ZÁNĚT - proliferativní tvorba tkáně, obvykle mezenchymální (vazivo), někdy i epitel n vznik nespecifické granulační tkáně » jizevnaté vazivo. n primárních produktivních zánětů je málo (obvykle závěrečná reparativní fáze) n často je proliferace výrazná u chronických zánětů. n
Granulační tkáň n mladé kolagenní vazivo vyplňující rány, vředy etc. (název od makroskopického zrnitého = granulovaného vzhledu) n fáze nekomplikovaného hojení = hojení per primam: n n n exsudace fibrinu, zánětlivá reakce tvorba nespecifické granulační tkáně (migrace a proliferace fibroblastů a endotelií → produkce kolagenu, angiogeneze) tvorba mezibuněčné hmoty a její remodelace → jizva (za 4 -6 týdnů)
Granulační tkáň n v případě hojení komplikovaných defektů (hnisáním, nekrózami. . ) = hojení per secundam: n vyčištění defektu (chirurgicky nebo přirozeně pomocí zánětu a sekvestrace/exfoliace avitální tkáně) n n n makrofágy fagocytují zbytky poškozené tkáně a vyvolávající agens, vylučují cytokiny a růstové faktory → angiogeneze, aktivace fibroblastů → → tvorba nespecifické granulační tkáně……. jizva je rozsáhlejší (někdy deformující danou oblast)
ZÁNĚT - proliferativní Existuje ve 3 patogeneticky různých formách n 1) Reparativní fáze akutního zánětu (forma chronická hypertrofická nebo atrofická) n 2) Reparace numerické atrofie – vede ke skleróze nebo fibróze n 3) Primárně proliferativní zánět – proliferativní fascitida, fibromatózy. Vzácné. n
SPECIFICKÉ ZÁNĚTY historicky se záněty dělí: » nespecifické (z mikro obrazu nelze určit původce) » specifické – možno určit původce zánětlivého procesu n vzniká specifická granulační tkáň s tvarově modifikovanými histiocyty (epiteloidní bb. ) – vznik granulomů n TBC, SYFILIS, SARKOIDÓZA, LEPRA n
SPECIFICKÉ ZÁNĚTY TBC n tuberkulózní uzlík: základní morfologický projev onemocnění (produktivní fáze) n etiologie: Mycobacterium tuberculosis v histologických řezech průkaz barvením dle Ziehl-Neelsena na acidorezistentní bakterie n opožděný typ přecitlivělosti (hypersenzitivní reakce IV. typu) n buněčný typ přecitlivělosti na antigeny tbc agens perzistující reakce zprostředkovaná T buňkami
SPECIFICKÉ ZÁNĚTY do místa infekce vstupují makrofágy » epiteloidní buňky (bledá objemná cytoplazma, větší jádro). n kaseózní nekróza centra, řazení epiteloidních buněk radiálně n obrovské mnohojaderné buňky Langhansova typu (fúze epiteloidních elementů) n v periferii lymfocytární a plazmocytární infiltrát n
TBC LYMFADENITIS při primoinfekci vzniká primární komplex - ložisko specifického zánětu v plicích + ložisko v příslušné spádové lymfatické uzlině. n hojí se fibrotizací s hyalinizací, často dystrofická kalcifikace n
Tuberkulóza n brány infekce: n dýchací cesty n n GIT n n kontaminovanou potravou (mléko infikovaných krav) poraněná kůže n n kapékami (zdrojem je nakažený s otevřenou formou tbc) veterináři, dojičky krav, patologové transplacentárně
Formy tbc n primární (preimunní, dětský typ) n 1. kontakt organizmu s infekcí n vznik a rozvoj primárního komplexu n šíření lymfogenně a hematogenně n sekundární (postprimární, dospělý typ) n u osob, které prodělaly primoinfekci (při exogenní superinfekci či reaktivaci primární tbc) n šíření porogenně
Tbc uzlík 2 1 3 2 3 1 kaseózní (poprašková) nekróza 2 epiteloidní bb. 3 Langhansovy bb. 4 lymfocyty 4
Osud primárního komplexu n zhojení (90%) n n fibrotizace, hyalinizace dystrofická kalcifikace n může být zdrojem reinfekce!!!
Osud primárního komplexu n progrese (většinou u imunokompromitovaných) n přímé šíření z primárního komplexu n n lymfogenně n n per continuitatem či provalení kaseózních hmot do bronchů a déle porogenně do LU hilových → paratracheálních → krčních (skrofulóza) hematogenně navazuje na lymfogenní propagaci nebo provalení kaseózních hmot do cév → generalizovaná miliární tbc (orgány celého těla a/nebo plíce) → generalizovaná velkouzlová forma tbc (slezina…) → izolovaná metastáza (leptomeningy – bazilární tbc, apex plíce – Simonovo ložisko, nadledviny, kosti, ledviny, genitál…) n
SARKOIDÓZA chronické granulomatózní zánětlivé onemocnění neznámé etiologie n postihuje zejména mediastinální LU, plíce, kůži, oko, ale granulomy sarkoidózy se mohou objevit kdekoli n granulomy velmi podobné stavby jako tbc uzlíky, ale bez kaseifikační nekrózy (asteroidní inkluze, Schaumannovy inkluze) n dg. per exclusionem – až po vyloučení tbc n
SARKOIDÓZA může být asymptomatická, či je odhalena při rtg hrudníku jako bilaterální hilová lymfadenopatie n jsou zvýšené sérové Ig. G a Ca n dg může být definitivně stanovena pouze biopsií n
SARKOIDÓZA může být: » pomalu progresivní » s remisemi a vyhojením » se spontánním vyhojením n 70% pacientů v podstatě zdrávo 20% s trvalou plicní nebo okulární dysfunkcí 10% umírá, zejména v důsledku progresivní plicní fibrózy a cor pulmonale n
Sarkoidóza plíce
Syfilis (lues, příjice) n Treponema pallidum – spirocheta (průkaz stříbřením) n formy: n n získaná (nejčastěji STD) – 3 stádia vrozená, kongenitální (transplacentární přenos) n intrauterinní smrt plodu n těžké fibrotické a zánětlivé změny orgánů, kostí … n méně závažné projevy (anomálie zubů, dlouhých kostí, záněty spojivek…)
Syfilis (lues, příjice) získaná n průběh ve 3 stadiích: n n n ulcus durum n v místě brány infekce (za 3 týdny) → zduření regionálních LU (indolentní bubo) → zhojení sekundární n za cca měsíc od zhojení tvrdého vředu n krevní diseminace Treponemy (na kůži makulopapulární exantém, perigenitálně condylomata lata, na sliznicích mokvavé pláty – infekční, v LU hyperplastická lymfadenopatie - dif. dg. maligní lymfom) terciární n za několik měsíců/mnoho let od zhojení sekundárního stádia n gummata (pružné konzistence) = specifické granulomy s centrální kaseózní nekrózou (imituje tbc uzlík - na periferii však výrazné jizvení) n endartertis obliterans, aortitis luetica (ascendentní aorta) n v CNS tabes dorsalis a luetická encefalitida – klinicky
MESAORTITIS LUETICA ve 3. stadiu n postihuje hrudní aortu, rozšíření, intima je rozbrázděná (kůra stromu, ruce pradleny) n MIKRO: rozšířená stěna, v medii zánik hladkých svalových buněk a elastiky, která se hojí granulační tkání ze strany adventicie, se změnou v jizvu. Výrazná mononukleární zánětlivá celulizace s plazmocyty. n
MESAORTITIS LUETICA KLINIKA: n respirační obtíže při útlaku plic a dýchacích cest, poruchy polykání (útlak jícnu) n postižení srdce (aortální insuficience, zúžení ústí koronárních tepen) n eroze kostí (obratle, žebra) s bolestí n kašel (iritace n. laryngeus recurrens) n ruptura
LEPRA (malomocenství) n Mycobacterium leprae n formy: n tuberkuloidní (není infekční) nv n kůži granulomy, ale bez kaseifikace lepromatózní n mnohočetné uzly a difúzní infiltráty v kůži (facies leontina), očích (slepota), LU, slezině n chybí typické granulomy – místo nich makrofágy s pěnitou cytoplazmou (vyplněnou mykobakteriemi)
Lepra – facies leontina
- Slides: 88