NZEV KOLY Zkladn kola Stranice okres Praha vchod

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: Ph. Dr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_3. 2. 7. 3. S 01 TEMA: Planeta Země ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2976

Cíl prezentace: Prezentace má seznámit žáky s vývojem planety Země, s jejím složením a jednotlivými charakteristikami. Prezentace je doplněna komentářem. Žáci na základě nových poznatků vypracují úlohu s tématem Podmínky pro rozvoj života na Zemi.

Země je třetí planeta sluneční soustavy a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4, 6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po téměř kružnicové dráze s velmi malou excentricitou. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi nejznámější patří název latinského původu Terra, Tellus či řecký název Gaia. Pohled na modrou planetu. Snímek pořízený z Apolla 17 během cesty na Měsíc, 7. listopadu 1972.

Doba oběhu Země kolem Slunce a rotace Země kolem své osy Země oběhne Slunce za 365, 2564 průměrných slunečních dní. Ze Země to dává zdánlivý pohyb Slunce vzhledem ke hvězdám o rychlosti 1 °/den, tj. pohyb směrem na východ o sluneční či měsíční průměr za každých 12 hodin. Rychlost oběhu Země je v průměru asi 30 km/s, což stačí k uražení vzdálenosti zemského průměru (~12 700 km) za 7 minut a vzdálenosti Země – Měsíc (384 000 km) za 4 hodiny. Rotace Země kolem její osy spojující severní a jižní pól trvá 23 hodin, 56 minut a 4, 091 sekund. Ze Země se hlavní část zdánlivého pohybu nebeských těles na obloze (kromě meteorů, které jsou mezi atmosférou a nízko obíhajícími satelity) jeví jako pohyb směrem na západ o rychlosti 15 °/h = 15'/min, tedy o sluneční nebo měsíční průměr každé dvě minuty. Z fyzikálního hlediska se Země chová jako obří setrvačník. Zemská osa nemá neměnnou polohu, např. silné zemětřesení v Japonsku v roce 2011 ji vychýlilo asi o 16 cm.

Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér. Jedná se o nedokonalou kouli s poloměrem 6378 km, uprostřed se nachází malé pevné jádro obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou, která se dělí na oceánskou a kontinentální. Zemská kůra je tvořena litosférickými deskami, které jsou v neustálém pohybu vlivem procesu nazývaného desková tektonika. Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody, který zabírá přibližně 71 % zemského povrchu. Na velmi úzkém pásu rozhraní mezi litosférou a atmosférou se nachází biosféra, živý obal Země, který je tvořen živými organismy. Jeho činností došlo k přeměně části litosféry na půdní obal Země tzv. pedosféru. Celou planetu obklopuje hustá atmosféra tvořená převážně dusíkem a kyslíkem vytvářející směs obvykle nazývanou jako vzduch.

Fyzikální charakteristiky Rovníkový průměr Polární průměr Stáří Střední průměr b: a Zploštění Obvod na rovníku Obvod přes póly Povrch 12 756, 270 km 12 713, 500 km 4 -5 miliard let [1] 12 745, 591 km 0, 996647139 0, 003 352 861 40 075, 004 km 40 041, 455 km 510 065 284, 702 km 2 - souše 148 939 063, 133 km² (29, 2 %) - moře 361 126 221, 569 km² (70, 8 %) Objem Hmotnost Průměrná hustota 1, 0832× 1012 km 3 5, 9736× 1024 kg 5 515 kg/m 3

Charakteristiky atmosféry a globální složení Země dle hmotnosti zastoupení Charakteristiky atmosféry Atmosférický tlak 101 k. Pa Dusík 78, 08 % Kyslík 20, 95 % Argon 0, 93% Oxid uhličitý 0, 038 % Vodní páry, SO 2, vodík. . . páry 0, 033 % prvek železo kyslík křemík hořčík nikl vápník hliník síra sodík titan draslík další % 34, 1 28, 2 17, 2 15, 9 1, 6 1, 5 0, 7 0, 25 0, 07 1 0, 01 9 0, 53

• Zemské těleso se skládá z několika vrstev tzv. geosfér, které na sebe volně navazují. Liší se od sebe složením, hustotou, tlakem a teplotou. Byly detekovány na základě šíření seismických vln. Tyto geosféry jsou směrem od jádra řazeny soustředně, tedy obepínají jádro. Jejich rozložení v tělese je z největší části ovlivněno hmotností látek, ze kterých jsou složeny. • Nejblíže povrchu se nachází litosféra, která má mocnost od 0 až 60 km (místně kolísá 5 -200 km). Litosféra je složena ze zemské kůry s průměrnou mocností 0 až 35 km a svrchního pláště s mocností 35 až 60 km. Samotný plášť je mocný 35 až 2890 km a v hloubce mezi 100 až 700 km se nachází astenosféra. Pod pláštěm je situované v hloubce 2890 až 5100 km vnější jádro a pod ním v hloubce 5100 až 6378 km vnitřní jádro.

Průřez Zemí

Zemská kůra a jádro Země • Tloušťka zemské kůry kolísá od 5 do 70 km v závislosti na místě, kde se nachází. Nejtenčí částí je oceánská kůra na dně oceánů složená z mafických hornin bohatých na křemík, železo a hořčík. Silnější je kontinentální kůra, která má menší hustotu. • Zemské jádro se dělí na dvě části v podobě pevného vnitřního jádra s poloměrem ~1250 km a tekuté vnější jádro o poloměru ~3500 km, které se rozprostírá kolem něj. Všeobecně se předpokládá, že vnitřní jádro je pevné a složené především ze železa a z menší části z niklu. Někteří obhajují názor, že vnitřní jádro by mohlo být ve formě jediného krystalu železa. O vnějším jádru obklopujícím vnitřní se soudí, že je složeno ze směsi tekutého železa a niklu a stopového množství lehčích prvků.

Celkový povrch Země je 510 065 284, 702 km 2, ale větší část povrchu (70, 8 %) je pokryta Světovým oceánem kapalné vody, což představuje 361 126 221, 569 km 2. Oproti tomu souš zabírá 29, 2 %, což odpovídá 148 939 063, 133 km 2. Oceány a pevnina nejsou na světě rozmístěny rovnoměrně, ale většina souše připadá na severní polokouli. Jižní polokoule je pak tvořena převážně oceány. Souš je na zemském povrchu rozdělena nepravidelně do šesti velkých oblastí nazývaných kontinenty. Jsou jimi Asie, Amerika, Afrika, Antarktida, Evropa a. Austrálie. Jádra kontinentů jsou tvořeny stabilními platformami (štíty), které jsou zpravidla staré několik miliard let.

Povrch Země – podíl pevniny a světových oceánů Oceán Rozloha Tichý oceán 180 000 km 2 Atlantský oceán 93 000 km 2 Indický oceán 75 000 km 2 Severní Ledový oceán 13 000 km 2 Severní polokoule Jižní polokoule Celkový povrch

Světadíl Rozloha v km 2 Počet obyvatel (r. 2000) Hustota zalidnění Průměrná nadmořská výška Počet států (r. 1999) Evropa 10 382 000 713 000 69 na km 2 300 m n. m. 43 Asie 44 410 000 3 312 000 75 na km 2 940 m n. m. 46 Afrika 30 329 000 682 000 23 na km 2 670 m n. m. 53 Severní Amerika 24 360 000 436 000 18 na km 2 Jižní Amerika 17 843 000 308 000 17 na km 2 Austrálie a Oceánie 8 910 000 29 000 3 na km 2 Antarktida 13 175 000 23 640 m n. m. 12 360 m n. m. 800 m n. m. 13

Test: 1. Jaká je předpokládaná doba vzniku planety Země ? 2. Jaké plyny obsahuje atmosféra Země a jejich podíl v % ? 3. Jaký prvek se nejčastěji vyskytuje na Zemi (v %) ? 4. Jak se nazývá vrstva (geosféra) nacházející se nejblíže povrchu Země ? 5. Jakou část Země pokrývají pevniny a oceány (v %) ?

Použité materiály: • • • Země: planeta Země. Http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zem%C 4%9 B [online]. 25. 6. 2005, 18. 4. 2012 [cit. 201204 -21]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zem%C 4%9 B Čeman, Robert. Vesmír 1 Sluneční soustava. 1. vyd. Bratislava : Mapa Slovakia Bratislava, 2002. ISBN 808067 -072 -2. S. 133. Světadíly, oceány, povrch Země: Zeměpis křížem krážem. Http: //zempl. westovi. cz/php/povrch. php: Zeměpis křížem krážem [online]. 11. 08. 2007 [cit. 201204 -21]. Dostupné z: http: //zempl. westovi. cz/php/povrch. php