Nzev koly Zkladn kola Mstec Krlov Autor Ing

Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Eva Khorelová Název: VY_32_INOVACE_20_Př 9 Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2313 Téma: Přírodopis 9. ročník, Hydrosféra - podzemní voda a krasové jevy Anotace: Prezentace, sloužící k objasnění geologického působení podzemní vody, vzniku krasových jevů, k zápisu do sešitů, procvičení učiva. Datum dokončení: 13. 3. 2012

HYDROSFÉRA PODZEMNÍ VODA A KRASOVÉ JEVY Přírodopis 9. ročník 13. 3. 2012

Vysvětlivky k pomocným symbolům: Určeno k zápisu do sešitů. Určeno k přemýšlení, řešení problému.

Podzemní voda § vzniká vsakováním srážkové vody § rozpouští minerály a horniny, čistí se a filtruje § hromadí se nejvíce v sedimentech, puklinách a pórech nad nepropustnými horninami § vyvěrá na povrch ve formě pramenů, bažin, gejzírů, vřídel § během roku její hladina kolísá

Krasové jevy Kras je geologické označení pro vápencové či dolomitové oblasti. § Krasové oblasti jsou přetvářeny působením povrchové a podzemní vody s obsahem CO 2. § Působí zde chemické i mechanické zvětrávání. § Rozpouštěním minerálů voda vytváří jeskyně, jinde minerály ukládá. §

Chemické zvětrávání srážky rozpouštějí vzdušný CO 2 , vzniká slabá kyselina uhličitá: H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 § kyselina rozpouští vápenec, přičemž vzniká hydrogenuhličitan vápenatý: H 2 CO 3 + Ca. CO 3 Ca(HCO 3)2 § odpařováním vody a CO 2 opět vykrystalizuje kalcit: Ca(HCO 3)2 Ca. CO 3 + H 2 O + CO 2 §

Co se děje v podzemí ? Po poklesu hladiny spodní vody vzniknou prostory, které jsou vyplněny vzduchem. Foto autorky vlastní

Hydrogenuhličitan vápenatý rozpuštěný ve vodě se při odpařování vody mění v uhličitan vápenatý, který se na stěnách jeskyní usazuje ve formě sintru, kalcitových náteků nebo krystalků aragonitu. V Bozkovském podzemním jezírku je ve vodě rozpuštěný hydrogenuhličitan vápenatý Foto autorky vlastní

V jeskyních se z prosakující vody tvoří krápníková výzdoba: stalaktity – visí ze stropu stalagmity – rostou vzhůru stalagnáty – vznikly spojením předchozích § brčka – zárodečné formy stalaktitu § závoje – ploché útvary § § §

Zárodečným útvarem stalaktitu je duté brčko – Bozkovské dolomitové jeskyně Foto autorky vlastní

Heliktit je brčko, jehož růst se řídí kapilárními silami, ne zemskou přitažlivostí Bílá myška, Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

Po ucpání otvoru v brčku stéká voda po jeho povrchu a vzniká stalaktit Foto autorky vlastní

Komín na perníkové chaloupce je příkladem stalagmitu – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

Setká-li se shora a zdola rostoucí krápník, vznikne stalagnát Raketa – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

Dalšími tvary jsou závoje, nebo třeba sloní uši – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

Jakým útvarem jsou tyto Prušácké přilbice z Bozkovské jeskyně? stalagmity Foto autorky vlastní

Při stékání vody ze stěn a stropů jeskyně může Ca. CO 3 vytvářet takovéto sintrové vrstvy Bůček – Bozkovské dolomitové jeskyně Foto autorky vlastní

Výzkumem a mapováním jeskyní se zabývá věda - speleologie BUNNEL, DAVE. [cit. 2012 -03 -13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Caving 2. jpg

Jak se mění krajina? Hroucením stěn a stropů jeskyní vznikají závrty, komíny a propasti, přímou erozní činností vody kaňony, škrapy. Alabama - USA MACKPHERSON, KY. [cit. 2012 -03 -13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Alabama_cave_2005 -0424. km. jpg

Nálevkovitý závrt – kras, Francie MYRABELLA, [cit. 2012 -03 -13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Causse_de_Sauveterre_doline. jpg

Povrchové škrapy – kras, Francie MACKENZIE, IAN. [cit. 2012 -03 -13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Karst_Dent-de-Crolle-8. jpg

Kaňon řeky Cetiny - Chorvatsko Foto autorky vlastní

Vodní toky se mohou v krasu propadat do podzemních dutin či závrtů. Jinde vytékají na povrch jako vyvěračky.

Vývěr ponorné říčky Punkvy – Moravský kras PRAZAK. [cit. 2012 -03 -13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: NPR_V%C 3%BDv%C 4%9 Bry_Punkvy. jpg

Několik otázek na závěr 1) Kde v ČR jsou krasové oblasti? Nejznámější je Český a Moravský kras, Koněpruské, Punkevní jeskyně…. 2) Jak tyto masy hornin vznikly? Usazováním vápenatých schránek a uhličitanu vápenatého v mořích …. 3) K čemu lidé vápenec používají? Stavební kámen, výroba vápna, stavebních hmot, hnojivo ….

4) Jaké útvary lze pozorovat na povrchu v krasových oblastech? Kaňony, škrapy, závrty, propasti …. 5) Jaké útvary se tvoří uvnitř jeskyní? Brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, závoje …. 6) Jakou souvislost má čistota ovzduší a chemické zvětrávání vápenců? Znečištěním vzniká kyselý déšť, který snadněji rozpouští vápenec ….

Použité zdroje informací [cit. 2012 -03 -13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na wwww: http: //cs. wikipedia. org DOWNS, Roger M. , et al. Almanach geografie. 1. Praha : Sanoma Magazines, spol. s r. o. , 2006. ISBN 80 -7026 -267 -2. 496 s.