NZEV KOLY Z J E Purkyn Libochovice AUTOR
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_12_HOŘENÍ TÉMA: HOŘENÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2803
Anotace Jedná se o výukové materiály určené pro podporu vzdělávání v oblasti přírodních věd – konkrétně chemie. Obsahem je prezentace pro podporu výkladu učiva na dané téma, doplněné řadou zajímavých experimentů, které je nutno provádět pod dohledem vyučujícího. Na začátku je uveden souhrn opakování látky předchozí a na konci souhrn látky probrané. Text je určen pro žáky 9. tříd základních škol.
Chemické reakce a děje 8. část Hoření
Opakování – redoxní děje - redoxní děje – probíhá u nich oxidace a redukce současně - dochází ke změně oxidačních čísel atomů prvků - oxidace: zvyšování oxidačního čísla, elektrony se odevzdávají Fe 0 Fe+II - redukce: snižování oxidačního čísla, elektrony se přijímají Cu+II Cu 0
Hoření - exotermická, redoxní reakce, vzniká při ní teplo, světlo, kouř, řada toxických plynů (oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku)
Hoření Aby došlo k hoření, musí být splněno několik podmínek: 1. přítomnost hořlavé látky 2. přítomnost oxidačního činidla (nejčastěji vzdušného kyslíku) 3. dosažení teploty hoření
Teplota hoření, vzplanutí - teplota hoření je nejnižší teplota, při kt. látka po zapálení trval hoří - teplota vzplanutí - je to nejnižší teplota, při kt. látka po přiblížení plamene na krátký okamžik vzplane (pak ale opět uhasne)
Teplota hoření, vzplanutí - teplota vzplanutí se používá pro rozlišení nebezpečnosti hořlavin: hořlaviny (dřevo, papír) vysoce hořlavé látky F (benzín) extrémně hořlavé látky F+ (propan - butan)
Hořlavé látky - hořlaviny – látky, které se vzdušným kyslíkem reagují za vzniku plamene - mohou být: pevné (uhlí) kapalné (benzin, ethanol) plynné (zemní plyn, methan, propan, butan)
Oxidační činidlo - je taková látka, kt. způsobuje oxidaci jiných látek - sama se přitom redukuje - při hoření je oxidačním činidlem nejčastěji vzdušný kyslík - mohou to být však i jiné látky, např. halogeny - hoření se nejčastěji projevuje plamenem
Experiment hasicí přístroj 1. do dřezu postavíme svíčku a zapálíme ji 2. do odsávací baňky nalijeme (do poloviny ) nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného a přidáme 2 ml saponátu 3. do odsávací baňky postavíme zkumavku s koncentr. HCl (tak, aby se nevylila) 4. baňku uzavřeme gumovou zátkou a otočíme dnem vzhůru, tak, aby odvodná trubička baňky mířila na svíčku Po smíchání obou roztoků, se reakcí HCl s hydrogenuhličitanem sodným uvolňuje CO 2 Ten pomocí saponátu napění obsah baňky a směs žene odvodnou trubičkou pod velkým tlakem z baňky ven. Tento proud pěny pak uhasí svíčku.
Hašení plamene (hasící přístroje) 1. Vodní - hasicí látkou je voda - nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím 2. Pěnový - kromě vody obsahuje i pěnidlo - nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá, používá se především k hašení hořlavých kapalin 3. Práškový - hasivem je jemný, nehořlavý prášek, hnaný plynem (dusíkem) - je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím
Hašení plamene (hasící přístroje) 4. Sněhový - hasivem je CO 2 - nelze jím hasit sypké materiály, není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné 5. Halotronový - hasivem jsou halonové plyny - jedná se o nejúčinnější hasební látku - lze s ním hasit el. zařízení pod proudem, automobily jemné mechaniky PC. Nelze hasit v prostorách bez možnosti větrání.
Hasiči Tel. číslo - 150 a nebo 112
Souhrn - hoření je redoxní, exotermická chemická reakce, při které vzniká světlo, teplo, kouř a řada toxických zplodin - účastní se ho hořlavé látky a oxidační činidla, je zapotřebí dosáhnout teploty hoření - k hašení požárů se používají hasící látky a hasící přístroje
Použité zdroje Obrázky převzaty: [cit. 2011 -09 -10] www. office. microsoft. com
- Slides: 16