Nzev koly slo projektu slo a nzev klov

  • Slides: 19
Download presentation
Název školy Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170

Název školy Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2862 3. 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XI_3_04 1. světová válka, prezentace Šablona číslo: XI Sada číslo: 3 Autor: Mgr. Radmila Smolíková Pořadové číslo DUM: 04

Anotace: vznik, průběh a výsledek 1. světové války Očekávaný výstup: žáci se seznámí s

Anotace: vznik, průběh a výsledek 1. světové války Očekávaný výstup: žáci se seznámí s příčinami vypuknutí 1. SV, zaznamenají její hlavní účastníky, průběh, výsledek. Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 9. třída, 14 – 15 let Klíčová slova: 1. světová válka, Trojspolek, Trojdohoda Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby Potřebný čas pro výuku DUM: 35 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli, žáci se aktivně zapojují se svými znalostmi, úvahami či postřehy. Žáci poté ústně rekapitulují získané vědomosti.

zdroje Mandelová, H. , Kunstová, E. , Pařízková, I. Dějiny novověku. 1. vydání. Liberec:

zdroje Mandelová, H. , Kunstová, E. , Pařízková, I. Dějiny novověku. 1. vydání. Liberec: Dialog, 2003.

1. SVĚTOVÁ VÁLKA (1914 – 1918)

1. SVĚTOVÁ VÁLKA (1914 – 1918)

Politická situace v Evropě na přelomu 19. a 20. století Proměny vztahů mezi evropskými

Politická situace v Evropě na přelomu 19. a 20. století Proměny vztahů mezi evropskými státy nejvýrazněji ovlivnily události v Německu: výbojné plány císaře Viléma II. směrem do Afriky (ohroženy se cítily Francie a Británie) a na Přední východ (ohroženy se cítily Rusko a Británie), Německo od 70. let 19. století posilovalo armádu a zvyšovalo svůj podíl na světové výrobě, Německo se snažilo dohnat opoždění při dělení světa mezi velmoci a získat nové kolonie.

2 balkánské války (1912 – 1913) Balkán se stal na počátku 20. století neklidnou

2 balkánské války (1912 – 1913) Balkán se stal na počátku 20. století neklidnou oblastí Evropy. Velká území zde stále ještě náležela Osmanské říši (Turecku). V průběhu 2 balkánských válek se Bulharsko, Srbsko, Řecko a Černá Hora zmocnily téměř celého tureckého území na Balkáně. Území, které získalo Bulharsko, bylo po 2. balkánské válce značně omezeno. To vedlo ke sblížení Bulharska s Německem.

Za účelem spolupráce a obrany vznikla v Evropě nová spojenectví: Trojspolek Trojdohoda (Centrální mocnosti)

Za účelem spolupráce a obrany vznikla v Evropě nová spojenectví: Trojspolek Trojdohoda (Centrální mocnosti) (Dohoda) Německo Rakousko-Uhersko Velká Británie Francie Rusko (Itálie, Bulharsko, Osmanská říše) (Srbsko, Irsko, Itálie, USA, Černá Hora, Japonsko, Řecko, Kanada, …. )

Příčiny a počátek 1. světové války Příčiny vzniku války: Německo touží rozšířit své koloniální

Příčiny a počátek 1. světové války Příčiny vzniku války: Německo touží rozšířit své koloniální panství, ohromný nárůst nacionalismu v Evropě. Záminka k rozpoutání války: 28. června 1914 byl v Sarajevu zavražděn následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este se svojí manželkou. q

Sarajevský atentát Přes některá varování odjel následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este se svojí

Sarajevský atentát Přes některá varování odjel následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este se svojí manželkou hraběnkou Žofií Chotkovou do bosenského hlavního města Sarajeva. Této příležitosti využili členové nacionalistické organizace Mladá Bosna. Ti byli vycvičení srbskými důstojníky. Oba manžele zastřelil 28. června 1914 sedmnáctiletý Gavrilo Princip. Byl za to odsouzen na 20 let vězení. (Zemřel 28. dubna 1918 na tuberkulózu v Terezíně. ) Odpovědnost za atentát byla svedena na srbskou vládu. Ta přijala ultimátum Rakouska-Uherska, ale nemohla přijmout některé nesplnitelné body. Atentát se stal záminkou k rozpoutání války.

Počátek války Po předložení nesplnitelného ultimáta vyhlásilo Rakousko-Uhersko 28. července 1914 Srbsku válku. Podle

Počátek války Po předložení nesplnitelného ultimáta vyhlásilo Rakousko-Uhersko 28. července 1914 Srbsku válku. Podle smlouvy se Srbskem mobilizovalo Rusko a vzápětí i další státy Dohody (Trojdohody). Jako rakouský spojenec vstoupilo do války Německo (napadlo neutrální Belgii a přes její území zaútočilo na Francii). Británie 4. srpna 1914 vyhlásila válku Německu. Postupně se podle svých závazku připojilo na stranu Trojspolku nebo Dohody 33 států. Itálie váhala – když jí byly přislíbeny územní zisky, přešla v následujícím roce na stranu Dohody. Válka se stala „světovou“, když se na stranu Dohody ještě v roce 1914 postavilo Japonsko. V roce 1915 se na stranu Německa postavila Osmanská říše.

„blesková“ válka Německo se cítilo dobře připraveno a plánovalo tzv. „bleskovou“ válku. Němečtí vojáci

„blesková“ válka Německo se cítilo dobře připraveno a plánovalo tzv. „bleskovou“ válku. Němečtí vojáci odjížděli do války s nadšením. V průběhu několika měsíců byly v Evropě otevřeny tři bojové fronty: západní, východní a jižní (balkánská). V roce 1915 přibyla fronta italská. Na Francii zaútočila silná německá armáda, francouzská armáda před ní ustoupila. Do obrany Paříže se zapojili i civilisté (proslavila se pomoc taxikářů, kteří přepravovali vojáky i munici). Německý útok na Francii byl zastaven v sedmidenní bitvě na Marně. Plán „bleskové“ války ztroskotal. Armády se opevnily v zákopech – začala válka zákopová (poziční).

Život v zákopech Všechny předchozí války se odehrávaly jako kratší či delší střetávání vojenských

Život v zákopech Všechny předchozí války se odehrávaly jako kratší či delší střetávání vojenských útvarů v poli. Tato válka vše změnila. Když ztroskotaly pokusy o rychlé obsazení nepřátelské země, zastavily se armády na okraji území, které měly hájit. Ke své obraně hloubili vojáci příkopy, které se táhly stovky kilometrů po celé délce bojové fronty. Hlavní zákop byl kopán do hloubky 2, 5 – 3 metry. Nahoře byl široký nejméně 3 metry. Profil zákopu byl třístupňový: dno zákopu sloužilo normální komunikaci, druhá terasa sloužila k tomu, aby se proti sobě jdoucí vojáci mohli vyhnout. Třetí, nejvyšší terasa byla určena pro střelce. Rozkazy dobýt zákopy útokem končily smrtí desetitisíců vojáků. Překonat zákopy pomohly teprve nové zbraně – tanky (Británie). Němci proti pěchotě použili i bojové plyny.

Válečná technika a vojáci Válka dokázala, jak mohou být úspěchy vědy a techniky zneužity

Válečná technika a vojáci Válka dokázala, jak mohou být úspěchy vědy a techniky zneužity k masovému vyvražďování. Pěchota měla pušky (5 ran/min. ), kulomety (520 ran/min. ) a dalekonosná děla. V roce 1915 Němci v Belgii u Yper použili chlór jako bojový plyn (otráveno bylo 15 000 britských vojáků, 5 000 z nich zemřelo). Pozemní technika Britů byla v roce 1916 obohacena o další účinnou zbraň – tank. Novou ničivou zbraní byly i plamenomety. Bojovalo se i na moři. Obě strany stavěly bitevní lodi, křižníky a torpédoborce. Zvětšoval se také počet ponorek. K průzkumným letům, později i k bojům byla používána letadla s otevřenou kabinou. K náletům na Británii posloužily vzducholodi. Pozorovatelé obou armád byli vypouštěni až do výše 1 000 metrů v balonech.

Válka na východní frontě a pád carismu Carské Rusko (vládl Romanovec Mikuláš II. )

Válka na východní frontě a pád carismu Carské Rusko (vládl Romanovec Mikuláš II. ) vstoupilo do války již 1. srpna 1914. Nebylo však na ni dobře připraveno: armáda neměla moderní výzbroj ani schopné generály. Ve válce mohla spoléhat jen na svou početnost, rozlohu země a přírodní podmínky. Po prvních úspěších přišly porážky a ústup. Postupně bylo mobilizování 15 milionů vojáků (téměř polovina práceschopných mužů). Neúspěchy na frontách a hrozba porážky vedla představitele svobodomyslné šlechty a liberální buržoazie k tomu, že v březnu 1917 přiměla cara k odstoupení. Vytvořili tzv. Prozatímní vládu (Lvov, Kerenskij), která ve válce dosáhla některých dílčích úspěchů. Pokračující nespokojenosti lidu využili bolševici. Jejich agitace proti válce byla velmi silná, dokázali na svou stranu získat i některé vojenské jednotky. 7. listopadu 1917 zaútočili na Zimní palác, zatkli členy Prozatímní vlády a ujali se moci. Později byla jmenována nová vláda - „Rada lidových komisařů“, předsedou se stal V. I. Lenin. To byl počátek vlády diktatury proletariátu. Bolševici potřebovali upevnit mír v zemi, proto se rozhodli uzavřít s Německem mír. V březnu 1918 byla v Brestu Litevském podepsána separátní mírová smlouva, podle níž Německo mohlo obsadit území Ruska a Ukrajiny. Ruská fronta se zhroutila, Němci mohli své síly přesunout jinam.

České země za 1. SV Život a zásobování v českých zemích V průběhu války

České země za 1. SV Život a zásobování v českých zemích V průběhu války se zásobování obyvatel zhoršovalo. Tisíce lidí hladověly, jiní nedostatku zneužívali a prodávali za přemrštěné ceny a bohatli. V posledních dvou letech války zoufalství vedlo k hladovým demonstracím. Některé skončily i střelbou do protestujících (Prostějov v r. 1917). Stoupala úmrtnost (například o 25% vzrostl počet obětí tuberkulózy). Vynucená pomoc frontě Když desetitisíce mužů narukovaly, jejich práci v továrnách a na venkově a péči o rodinu musely převzít ženy. Většina průmyslových podniků byla převedena na válečnou výrobu. Lehčí práce vykonávaly děti (např. třídění a balení nábojů). Místo výuky ve škole děti pletly ponožky pro vojáky nebo z plátna připravovaly tzv. cupaninu, která se používala místo vaty.

Československý odboj Česká domácí politika Velká část domácích politiků v prvních letech války podporovala

Československý odboj Česká domácí politika Velká část domácích politiků v prvních letech války podporovala Rakousko a odmítala činnost čsl. zahraničních orgánů. Již od počátku války tu však byla i opozice, která spolupracovala se zahraničím, od roku 1915 skupina označená později jako Maffie. Z obav před možným odporem proti rakouské politice bylo zatčeno a odsouzeno několik set lidí. Například Karel Kramář a Alois Rašín byli za velezradu odsouzeni k trestu smrti (později byli propuštěni). Československý zahraniční odboj Diplomatický: T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik v r. 1916 v emigraci vytvořili Československou národní radu, která se snažila získat podporu západních politiků pro vznik samostatného Československa, ale také přispět k vítězství Dohody vytvořením dobrovolnických vojenských jednotek - legií. Vojenský: legie se začaly vytvářet nejprve v Rusku a Francii, teprve později v Itálii. Vstupovali do nich lidé žijící v emigraci i tisíce českých a slovenských zajatců, kteří chtěli bojovat na straně Dohody. Celkem v ruské, francouzské a italské legii bylo 92 763 mužů, padlo 5 092 legionářů.

Vstup USA do války a vítězství Dohody USA a válka v Evropě Obyvatelstvo, vláda

Vstup USA do války a vítězství Dohody USA a válka v Evropě Obyvatelstvo, vláda a prezident USA (Thomas Woodrow Wilson) sledovali průběh války. V průběhu války zásobovaly americké zbrojovky dohodové armády. Do Evropy pluly lodě s municí, válečným materiálem, výstrojí pro vojáky atd. USA měly dost sil pomoci Dohodě, ale teprve když Německo v únoru 1917 vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku, získal prezident souhlas Kongresu ke vstupu do války. Stalo se tak 6. dubna 1917. Poslední měsíce války Po vstupu USA do války přivážely lodi i vojáky armády USA – ve větším počtu připluli Američané do Evropy až v roce 1918. I když Němci mohli přesunout značné síly z východní fronty a v březnu 1918 podnikli i poslední průlom u Arrasu a bombardovali Paříž, výsledek války již nebylo možné zvrátit. Válku ukončili zástupci Dohody 11. listopadu 1918 podepsáním příměří s Německem v železničním vagoně v Compiègne. Zbývalo však ještě se všemi poraženými státy uzavřít mírové smlouvy.

Konec války – versailleský systém Podepsání příměří ještě neznamená konec války. Podle požadavků vítězů

Konec války – versailleský systém Podepsání příměří ještě neznamená konec války. Podle požadavků vítězů je třeba dohodnout podmínky – územní a válečné náhrady jsou obsahem mírové smlouvy. Vítězové 1. SV svolali mírovou konferenci do Paříže a vzhledem k tomu, že poražených států bylo pět, s jejich delegacemi se jednalo na pěti místech v blízkém okolí. 28. června 1919 ve Versailles: smlouva s Německem. 10. září 1919 v Sanit-Germain-en-Laye: smlouva s Rakouskem a uznání nezávislosti nástupnických států. 27. listopadu 1919 v Neuilly: smlouva s Bulharskem. 4. června 1920 v Trianonu: smlouva s Maďarskem. 10. srpna 1920 v Sèvres: navržena mírová smlouva s Tureckem (postoupení části území Řecku a samostatnost Arménie). Versailleský systém – uspořádání Evropy po 1. světové válce

Věděli byste? Podmínky pro poražené Německo bylo označeno za viníka války a postiženo územními

Věděli byste? Podmínky pro poražené Německo bylo označeno za viníka války a postiženo územními ztrátami (Alsasko, Poznaňsko, západní Prusko, …). Německo ztratilo i své kolonie. Silně byla omezena jeho armáda, redukováno válečné loďstvo, zrušeno letectvo a některé druhy zbraní. Německo mělo dále zaplatit reparace, jejichž výše měla být určena do května 1921. Součásti reparací bylo předání zbraní, lodí, aut, lokomotiv, továren, strojů, uhlí a chemikálií vítězům. Německo se na základě versailleské smlouvy stalo republikou, jejíž občané pociťovali mírové podmínky jako nespravedlivé, ponižující a zničující. Nástupnické státy Tak se označují státy, které vznikly po 1. SV na území bývalého Rakouska -Uherska a Německa. Předchozí vývoj určoval hranice Rakouska a Maďarska. Československo navázalo na své historické hranice. Po více než století bylo obnoveno Polsko. Srbsko se spojilo s oblastmi chorvatskými, bosenskými a slovinskými – vytvořili Království SHS.