Nzev koly slo projektu slo a nzev klov

Název školy Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2862 3. 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XI_3_05 svět po 1. světové válce, prezentace Šablona číslo: XI Sada číslo: 3 Autor: Mgr. Radmila Smolíková Pořadové číslo DUM: 05

Anotace: politická a ekonomická situace ve světě po 1. světové válce Očekávaný výstup: žáci se seznámí se situací, která nastala těsně po 1. světové válce Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 9. třída, 14 – 15 let Klíčová slova: Společnost národů, Mezinárodní soudní dvůr, Komunistická internacionála, USA, SSSR, Afrika, Asie, Latinská Amerika Pomůcky a materiál: interaktivní tabule Potřebný čas pro výuku DUM: 35 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli, žáci se aktivně zapojují se svými znalostmi, úvahami či postřehy. Závěrečné opakování je přípravou na písemné přezkoušení.

zdroje Mandelová, H. , Kunstová, E. , Pařízková, I. Dějiny novověku. 1. vydání. Liberec: Dialog, 2003.

Zopakujme si: Podepsání příměří ještě neznamená konec války. Podle požadavků vítězů je třeba dohodnout podmínky – územní a válečné náhrady jsou obsahem mírové smlouvy. Vítězové 1. SV svolali mírovou konferenci do Paříže a vzhledem k tomu, že poražených států bylo pět, s jejich delegacemi se jednalo na pěti místech v blízkém okolí. 28. června 1919 ve Versailles: smlouva s Německem. 10. září 1919 v Sanit-Germain-en-Laye: smlouva s Rakouskem a uznání nezávislosti nástupnických států. 27. listopadu 1919 v Neuilly: smlouva s Bulharskem. 4. června 1920 v Trianonu: smlouva s Maďarskem. 10. srpna 1920 v Sèvres: navržena mírová smlouva s Tureckem (postoupení části území Řecku a samostatnost Arménie). Versailleský systém – uspořádání Evropy po 1. světové válce

Nové mezinárodní organizace Podepsáním mírových smluv s poraženými státy na konferenci v Paříži měly být řešeny politické a hospodářské záležitosti poválečného světa. K zajištění dohodnutého míru měla sloužit nová mezinárodní organizace. Projekt Společnosti národů navrhl americký prezident W. Wilson. Zástupci členských států se pravidelně scházeli na Valném shromáždění v Ženevě. Rada Společnosti národů měla stálé členy – Francii, Velkou Británii, Itálii a Japonsko. K řešení sporů mezi členy byl zřízen Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Snaha ruských bolševiků o světovou revoluci se projevila vytvořením Komunistické internacionály v Moskvě v roce 1919.

Latinská Amerika V zemích Latinské Ameriky hospodářství vzkvétalo. Byly totiž dodavateli důležitých surovin dohodovým mocnostem. Rozhodující vliv v latinskoamerických státech měly USA. Investicemi a politikou panamerikanismu se zbavovaly vlivu evropských velmocí, především Velké Británie. V Karibské oblasti bylo pronikání hospodářského vlivu USA často doprovázeno vojenskými zásahy s dosazováním takových vlád, které byly ochotné spolupracovat s vládou USA. Hospodářství v závislosti na cizím kapitálu a sociální nestabilita se projevovala častou změnou vlád nebo vojenskými převraty. panamerikanismus – hnutí za politickou jednotu Ameriky, spolupráce států na americkém kontinentu

Afrika zůstala i po válce rozdělena mezi evropské velmoci. Správa německých kolonií byla svěřena vítězným státům. Nezávislými státy byly pouze Etiopie, Libérie a Egypt. Z Alžírska chtěla Francie udělat součást své země, žil zde asi milion Francouzů. Dohoda však ztroskotala, proti se postavili členové radikálních skupin Mladý Alžířan, Severoafrická hvězda atd. V Tunisku a Maroku žili evropští usedlíci požívající značných výsad na úkor domorodců. I když se Francie snažila drobnými ústupky čelit odporu, krutě potlačovala povstání. Francouzská západní a rovníková Afrika patřila k nejzaostalejším oblastem kontinentu. Docházelo zde k nepokojům, ale byly potlačeny. Britům se africké kolonie dařilo snáze udržovat v poslušnosti, přesto se i na jejich území, např. v Nigérii, Rhodesii rozhořel protikoloniální boj. V Somálsku protikoloniální boj dokonce přerostl v partyzánskou válku proti italské koloniální správě. Obyvatelé Belgického Konga se bránili proti vykrádání přírodního bohatství země živelnými bouřemi.

Asie se probouzí 1. SV podpořila v řadě koloniálních zemí rozvoj průmyslových odvětví důležitých pro vedení bojů. To posílilo skupiny obyvatelstva, které byly odhodlány vést boj za nezávislost. V různých částech Asie měl tento boj různé podoby. Například: Mongolsko se dočasně dostalo pod vládu Japonců. S pomocí Rudé armády se Japonce podařilo vytlačit a byla nastolena prosovětská vláda. Do čela čínského národního úsilí se postavila strana Kuomitang. Společně s komunisty vytvořili vládu. Po dobytí Pekingu Kuomitangem (generál Čankajšek) byla země formálně sjednocena a přijata do SN. Indie měla slíbeny rozsáhlé reformy a částečnou autonomii za podporu a pomoc Velké Británii během 1. SV. Velká Británie však slib nesplnila, což se stalo podnětem k otevřenému nepřátelství. Boj nenásilnými prostředky prosazoval indický myslitel a politik Gándhí. V Turecku v roce 1920 vznikla republika.

USA Nejbohatší a nejmocnější stát světa se potýkal se závažnými vnitřními problémy: barevní obyvatelé neměli volební právo, systém rasové segregace nařizoval oddělení černých a bílých, zavedení prohibice (zákaz prodeje alkoholu) v roce 1920 vedlo k růstu zločinnosti, v říjnu 1929 došlo k pádu hodnoty akcií na burze na Wall Street v New Yorku (počátek světové hospodářské krize). Stav „národní nouze“ řešil prezident Franklin Delano Roosevelt programem New Deal – finančně podpořil farmáře, pro oblast Tenessee prosadil plán výstavby vodních elektráren, regulace řek a zalesňování. Nezaměstnaní našli práci na státem řízených stavbách. V zahraniční politice se USA chovaly jako velmoc. Oficiální politikou země byl i nadále izolacionismus.

Věděl bys? Věděla bys? Ku-Klux-klan izolacionismus Tajná organizace terorizující černochy, v meziválečném období i katolíky, Židy, komunisty, přistěhovalce. Po 1. světové válce výrazný politický směr žádající důslednou orientaci jen na problémy amerického kontinentu. (Odklon od evropské politiky, odmítnutí vstupu do SN, omezení přistěhovalectví, ……)

SSSR, nový stát na šestině světa Nový typ státu, který začali bolševici budovat v bývalém carském Rusku, měl uskutečňovat představu o beztřídní společnosti. Obyvatelstvo nového státu tvořily stovky národu a národnostních skupin. 30. prosince 1922 se sdružily tři evropské sovětské republiky a Zakavkazská federace, vznikl Svaz sovětských socialistických republik. Lenin a poději Stalin vytvořili politický systém, kde byla veškerá moc soustředěna v rukou vedení bolševické strany a tajné policie. Diktatura proletariátu se změnila v diktaturu jedné politické strany. Systém totalitního státu je spojen se vznikem Čeky a prvních gulagů. V ekonomice bylo zavedeno centrální plánování a řízení („pětiletky“), byla zahájena socialistická industrializace. V zemědělství začala kolektivizace.

Vysvětleme si: Diktatura proletariátu - vláda skupiny označující se za zástupce dělnictva. K potlačení opozice používá násilné metody. Čeka - tajná policie sovětské moci, hlavní instituce „rudého teroru“. Zatýkala podezřelé a vynášela rozsudky, spravovala první koncentrační tábory. Vytvořil ji Lenin. Gulag - zkratka: gosudarstvennoe upravlenie lagerej = hlavní správa nápravných pracovních táborů. Obecné pojmenování pro tábory nucených prací v SSSR. Kolektivizace - násilné vytváření zemědělských družstev, scelování zemědělské půdy. Socialistická industrializace - budování těžkého průmyslu.

Vyber správnou možnost: Projekt Společnosti národů navrhl: V. I. Lenin Gándhí W. Wilson Zástupci členských států SN se pravidelně scházeli na: Valné hromadě Valném shromáždění Valném sjezdu Mezinárodní soudní dvůr sídlil v: Haagu Moskvě New Yorku Komunistický internacionála vznikla v roce 1919 v: Haagu Moskvě New Yorku Hnutí za politickou jednotu Ameriky se nazývalo: New Deal Kuomitang panamerikanismus

Přemýšlej! Politická strana Kuomitang působila v: Indii Číně Turecku Politik a myslitel Gándhí žil v: Indii Číně Turecku Program New Deal v USA vyhlásil prezident: A. Lincoln F. D. Roosevelt G. Bush Ku-Klux-klan je tajná rasistická organizace v: SSSR Číně USA Zkratka „SSSR“ znamená: Svaz sovětských socialistických republik Sdružení sovětských socialistických republik Společnost sovětských socialistických republik

Jen jedna možnost je správně! Násilné vytváření zemědělských družstev (nejen) v SSSR se nazývalo: industrializace kolektivizace federalizace „Čeka“ byla: politická strana v Číně zákaz prodeje alkoholu tajná sovětská policie Obecné pojmenování pro tábor nucených prací v SSSR zní: gulag koncentrák basa Mezi totalitní vůdce z dob počátků Sovětského svazu nepatří: V. I. Lenin M. S. Gorbačov J. V. Stalin

Věděl/věděla jsi všechno? Gratuluji!! Nevěděl/nevěděla jsi všechno? (Příští hodinu píšeme. )