Nzev koly Gymnzium Chomutov Mosteck 3000 pspvkov organizace

Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Mgr. Daniela Čapounová Datum tvorby: 10. 5. 2013 Název: VY_32_INOVACE_01 B_08_Charakteristika ryb Téma: ZOOLOGIE STRUNATCŮ – Charakteristika ryb Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0816

ANOTACE Materiál obsahuje výkladovou prezentaci k tématu ZOOLOGIE STRUNATCŮ – CHARAKTERISTIKA RYB. Je zařazen do výuky biologie pro 2. ročník čtyřletého gymnázia nebo odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Materiál je doplněn odkazem na krátké video - motivace Součástí materiálu je pracovní list / test, který lze využít pro samostatnou práci, pro domácí přípravu nebo pro ověření zvládnutí učiva při testování. Pracovní list je vhodné zařadit na konec hodiny k opakování a upevnění znalostí. Je vytvořeno autorské řešení testu. Materiál je určen k interaktivní výuce.

tř. RYBY (Osteichtyhes, Pisces) Obr. 1 Odkaz na VIDEO – ryby pod vodou http: //www. srzkysuca. sk/rybarske-videa/zobrazitvideo/159/veobecne/ryby-pod-vodou. html

STAVBA TĚLA: - vřetenovité, protáhlé, ze stran zploštělé - hlava: ústa, oči (bez víček), párové čichové jamky, skřele (kryjí žábry) - trup – nese ploutve: - párové: hrudní, břišní - nepárové: hřbetní (i více), ocasní, řitní hřbetní hrudní ocasní břišní řitní Obr. 2

Typy ocasních ploutví: - homocerkní – symetrická – nejčastěji - heterocerkní – nesouměrná – u chrupavčitých ryb - difycerkní – u bahníků Obr. 3 - vyztužení ocasní ploutve – jen měkké paprsky - ostatní ploutve – tvrdé (vpředu) i měkké paprsky – taxon. kritérium pozn. ploutevní paprsky vznikly přeměnou šupin

POVRCH TĚLA: - pokožka – četné slizové žlázy (ochrana, ↓ tření) - šupiny – kostěné pozn. : na vzniku šupin se podílejí pokožka i škára - u chrupavčitých - ganoidní - velké, kosočtverečné, nepřekrývají se, kryté nebuněčnou tvrdou hmotou (= ganoin) - u kostnatých – překrývají se - cykloidní – s hladkým okrajem (kaprovité) - ktenoidní – se zubatým okrajem (okounovité) pozn. : ktenoidní šupiny mají lepší hydrodynamické vlastnosti - jsou typické pro „rychlé“ ryby - přirůstání šupiny – „letokruhy“ – možno určit stáří

Obr. 4 Ganoidní šupiny Obr. 5 Cykloidní šupina Ktenoidní šupiny Obr. 7 Obr. 6

OPORNÁ SOUSTAVA: - primitivní – chrupavčitá kostra + krycí kosti lebky (dermální původ); chorda zachována - pokročilejší – kostěná kostra, chorda redukovaná - složitá lebka (kosti různého původu) - páteř (obratle) – připojená žebra Obr. 8 - kostra končetin jednoduchá pozn. : lopatkové pásmo – drobné kosti (radialia), pánevní pásmo – jediná kost

SVALSTVO: - segmentované – myomery - stahy od hlavy k ocasu → základ pohybu - elektrické orgány – přeměnou kosterní svaloviny - obrana, lov, často k orientaci el. impulsy jsou po odrazu od okolních objektů vnímány receptory postranní čáry Obr. 9

NERVOVÁ SOUSTAVA: - řídící centrum – střední mozek - koncový mozek – pouze čichové centrum - 10 párů hlavových nervů SMYSLY: - sluchový a rovnovážný orgán – pouze vnitřní ucho - otolity z Ca. CO 3 – rovnováha - některé ryby – Weberův orgán (přenos zvuku registrovaných plynovým měchýřem) - postranní čára - hmat – kolem úst - zrak – bez víček, slzných žláz, vidí barevně - čich – slepé čichové jamky

TRÁVICÍ SOUSTAVA: - ústní dutina (často zuby - náhrada při opotřebování, jazyk nevýrazný) → hltan s žaberními štěrbinami → → jícen → žaludek (u některých chybí) → střevo → řitní otvor pozn. : žaludek dobře vyvinut u dravých ryb střevo v úseku za žaludkem nese slepé přívěsky – mají trávicí (ne vstřebávací) fci - játra (velká, hodně tuku), žlučník - redukovaný pankreas

PLYNOVÝ MĚCHÝŘ: - dorzální vychlípenina tráv. trubice mezi hltanem a jícnem u primitivních ryb zůstává spojen - uložen pod páteří s tráv. trubicí u pokročilých spojení mizí - hydrostatická fce - podíl na sluchové fci (spojen Weberovým aparátem s vnitřním uchem) - u některých chybí Obr. 10 Složení plynu v plynovém měchýři - variabilní - vždy obsahuje O 2, N 2 CO 2 - poměry plynů odlišné od vzduchu

DÝCHACÍ SOUSTAVA: - vnitřní žábry – na prvních čtyřech žaberních obloucích - kryty skřelemi - dýchací pohyby (příjem vody ústy – výdej podél skřelí) - některé druhy mohou dýchat i vzdušný O 2 (plicní vaky + žábry) – dvojdyšní, násadcoploutví, lalokoploutví - přídatné dýchací orgány (vaky vybíhající z hltanu, prokrvené střevo – piskoř)

CÉVNÍ SOUSTAVA: - ♥ - žilný splav, předsíň, komora, tepenný násadec → pouze odkysličená krev - žábry → okysličení → do těla VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: - ledviny – uloženy pod páteří, nad plyn. měchýřem → močovody → moč. měchýř → samostatné vyústění na urogenitální papile - mají i osmoregulační fci – odlišně u sladkovodních x mořských pozn. : u migrujících ryb (losos, úhoř) – oba odlišné osmoregulační mechanismy řízeny hormonálně (štítná žláza)

POHLAVNÍ SOUSTAVA A ROZMNOŽOVÁNÍ: - gonochoristé (výj. některé mořské druhy) – varlata x vaječníky - vnější oplození (výj. živorodé druhy) - pohlavní dimorfismus – někdy trvale, někdy jen v době tření - vajíčka = jikry – velký počet, někdy péče o potomstvo (méně jiker – koljušky, mořské jehly) - spermie = mlíčí Vypuzování zralých gamet = tření (provázeno prudkými pohyby) Místa tření = trdliště - larvy = potěr → plůdek → dospělec

PRACOVNÍ LIST / TEST Téma: ZOOLOGIE STRUNATCŮ – CHARAKTERISTIKA RYB 1) Popište stavbu těla ryb. 2) Jaké typy ocasních ploutví u ryb rozlišujeme? Který typ se vyskytuje nejčastěji? 3) Čím jsou ploutve vyztuženy? 4) Vyberte správnou možnost: a. Ryby jsou převážně hermafroditi / gonochoristi. b. Šupiny ryb jsou kostěné / vazivové. c. Osmoregulační funkce ledvin u mořských a sladkovodních druhů je / není shodná. d. Srdce ryb obsahuje neokysličenou / smíšenou krev

5) Vysvětlete pojmy: - jikry - trdliště - plynový měchýř - myomery 6) Jaký typ šupin nacházíme u vývojově primitivních ryb. Jaká je jejich stavba? 7) Jaký je rozdíl mezi cykloidními a ktenoidními šupinami? Jakého jsou šupiny původu? 8) Jaké funkce má sliz vylučovaný pokožkou?

PRACOVNÍ LIST / TEST ŘEŠENÍ 1) Popište stavbu těla ryb. - vřetenovité, ze stran zploštělé, hlava – ústa, oči, čichové jamky, tělo, ploutve (párové – hrudní, břišní; nepárové – hřbetní, ocasní, řitní) 2) Jaké typy ocasních ploutví u ryb rozlišujeme? Který typ se vyskytuje nejčastěji? 3) - homocerkní – nejčastější – symetrická, heterocerkní (u chrupavčitých) – horní lalok větší (zde páteř), difycerkní (u bahníků) – bez laloků Čím jsou ploutve vyztuženy? - měkké a tvrdé kostěné paprsky (i větvené) – poměr je taxonomickým znakem, v ocasní ploutvi jen měkké paprsky 4) Vyberte správnou možnost: a. Ryby jsou převážně hermafroditi / gonochoristi. b. Šupiny ryb jsou kostěné / vazivové. c. Osmoregulační funkce ledvin u mořských a sladkovodních druhů je / není shodná. d. Srdce ryb obsahuje neokysličenou / smíšenou krev

5) Vysvětlete pojmy: - jikry – vajíčka ryb - trdliště – místo tření ryb - plynový měchýř – vychlípenina horní stěny jícnu, hydrostatická + sluchová fce - myomery – segmenty svaloviny 6) Jaký typ šupin nacházíme u vývojově primitivních ryb. Jaká je jejich stavba? - ganoidní šupiny – kosočtverečné kostěné destičky, nepřekrývají se, pokryté ganoinem (nebuněčná tvrdá hmota) – př. u jeseterů 7) Jaký je rozdíl mezi cykloidními a ktenoidními šupinami? Jakého jsou šupiny původu? – šupiny kostěné, na vzniku se podílejí pokožka i škára, překrývají se, cykloidní mají hladký okraj, ktenoidní mají zoubkovaný okraj (lepší hydrodynamické vlastnosti) 8) Jaké funkce má sliz vylučovaný pokožkou? - ochrana (před macerací vodou), snižují tření; slizové žlázy ryb – umístěny v pokožce, jednobuněčné

LITERÁRNÍ ZDROJE: PAPÁČEK, Miroslav a kol. Zoologie. Praha: Scientia, 1994, ISBN 8085827 -57 -3. ROSYPAL, Stanislav a kol. Přehled biologie. 2. vydání (1. vydání ve Scientia). Praha: Scientia, 1994, ISBN 80 -85827 -32 -8. ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006, ISBN 80 -86960 -08 -0. ZICHÁČEK, Vladimír; JELÍNEK, Jan. Biologie pro gymnázia. Olomouc: nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 80 -71820 -70 -9. GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. Praha: Academia, 1983, 21 -07983. SIGMUND, Leo; HANÁK, Vladimír; PRAVDA, Oldřich. Zoologie strunatců. Praha: Karolinum, 1994, ISBN 80 -7066 -531 -9.

1 - ELMA. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Gullfiskur. jpg 2 - AUTOR NEUVEDEN. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: PSM_V 59_D 553_Pilchard_clupea_pilchardus. png 3 - BRITISH MUSEUM. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Types_of_tail_fins. png 4 - USER: CACOPHONY. cs. wikipedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Sturgeon. jpg 5 - BRITISH MUSEUM. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ganoid_scales. png 6 - AUTOR NEUVEDEN. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: PSM_V 35_D 072_Scale_of_bream. jpg 7 - BIDEAULT. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Coryphaenoides_armatus_scale. jpg 8 - AUTOR NEUVEDEN. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Fischskelett-drawing. jpg 9 - archiv autora 10 - GILLE, Uwe. cs. wikipedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Swim_bladder. jpg