Nzev Automobilov doprava ve svt Autor Ji ekal

Název: Automobilová doprava ve světě Autor: Jiří Čekal Název SŠ: Tem. oblast: Ročník: Číslo projektu: Datum vzniku: VOŠ, SPŠ automobilní a technická Dopravní zeměpis světa 1. CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0504 říjen 2012

Anotace Prezentace je určena pro výuku na středních školách, především s dopravním zaměřením. Poskytuje stručný zeměpisný přehled o automobilové dopravě ve světě.

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA VE SVĚTĚ

• automobilová doprava (nazývaná také silniční) je nejmladší a nejrychleji se rozvíjející druh pozemní dopravy • mezi její hlavní přednosti patří flexibilita, rychlost a dopravní dostupnost • uplatňuje se v osobní i nákladní přepravě, především na krátké vzdálenosti • vykazuje nejnižší průměrnou přepravní vzdálenost ze všech dopravních odvětví, ale nejvyšší podíl na objemu světové osobní i nákladní přepravy [1] • pro její rozvoj byl významným mezníkem rok 1914, kdy Henry Ford ve svém závodě zahájil pásovou výrobu osobních automobilů, které se tak díky výraznému zkrácení výrobního času staly mnohem dostupnější

• následoval dynamický růst počtu automobilů i světové silniční sítě, přičemž se postupně zvyšoval podíl kvalitních komunikací dálničního typu (nejvíce USA, západní Evropa) • současná délka světové silniční sítě činí cca 30 mil. km, z čehož je necelých 60 % se zpevněným povrchem, z toho asi 1 mil. km dálnic [2] • nejvíce nezpevněných komunikací najdeme v Jižní Americe a Africe • nejdelší silniční síť mají USA (téměř 6, 5 mil. km [2] ) • nejvyšší hustotu silnic vzhledem k rozloze území vykazují Belgie, Nizozemí a Japonsko

• neustále roste také individuální automobilizace, v současnosti je nejvyšší v nejvyspělejších zemích jako USA, Kanada, Austrálie a západní a střední Evropě, obrovský rozvojový potenciál mají však i další země – v nejbližší budoucnosti především nejlidnatější Čína a Indie • zajímavost: v nákladní dopravě se kromě klasických nákladních automobilů v některých oblastech světa (Austrálie, USA, Kanada, Argentina) používají i tzv. „silniční vlaky“, což je tahač s několika návěsy či přívěsy, souprava tak běžně dosahuje délky 50 i více metrů (viz obrázek na následující straně) Úkol: Pokuste se vysvětlit, proč se s těmito „silničními vlaky“ nesetkáváme u nás ani jinde v Evropě.

„Silniční vlak“ Zdroj: [3]

zajímavou charakteristikou je i strana silničního provozu přestože větší část světa dnes už jezdí vpravo, existuje ještě řada zemí s levostranným provozem: • v Evropě: Velká Británie a Irsko • Austrálie a Nový Zéland • v Asii: Japonsko, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Indie, Pákistán, Bangladéš • celá oblast východní a jižní Afriky od Keni až po JAR úkoly: 1) Vyhledejte výše uvedené země na mapě světa. 2) V minulosti bylo zemí s levostranným provozem ještě více, ale postupně přešly na pravostranný. Zjistěte příklady těchto zemí. 3) Pokuste se vysvětlit, s čím by mohl levostranný provoz souviset.

nevýhody silniční dopravy (diskuze): • vyznačuje se nejvyšší nehodovostí a je tak nejméně bezpečným dopravním odvětvím • časté kongesce ve městech i ostatních zatížených komunikacích • má značný podíl na znečišťování životního prostředí (zejména vliv výfukových plynů na ovzduší, a to bezprostředně v dýchací zóně člověka, negativní působení hluku a vibrací z dopravy apod. ) především z těchto důvodů se ve vyspělých státech stále více prosazují ekologičtější druhy dopravy (např. elektrifikovaná železnice v osobní hromadné dopravě či v nákladní kombinovaná doprava, kdy se tahače s návěsem, případně i samotné návěsy přepravují rozhodující část cesty po železnici či lodí)

Zdroje: [1] Brinke, J. (1999): Úvod do geografie dopravy. Karolinum, Praha. [2] Seidenglanz, D. (2008): Geografie dopravy In: Toušek, V. , Kunc, J. , Vystoupil, J. a kol. : Ekonomická a sociální geografie. Nakladatelství A. Čeněk, Plzeň. [3] obr. [cit. 2012 -10 -18]. Dostupný z WWW: http: //fs. gimiweb. net/wp-content/soubory/20090112_01. jpg