Nron situace pi vchov dtte a jak je

Náročné situace při výchově dítěte a jak je zvládat AKTIVITY PROJEKTU ROZŠÍŘENÍ SLUŽEB PRO RODINU V CENTRU BŘEŽÁNEK JSOU PODPOŘENY Z DOTAČNÍHO PROGRAMU RODINA

Témata 1. Základní komunikační vzorec 2. Zvládání traumatických situací 3. Agresivní chování dítěte 4. Hněv 5. Strach

Základní komunikační vzorec 1. Vnímám 2. Cítím 3. Myslím

1. Vnímám - to co k nám přichází skrze naše smysly

2. Cítím - naše emoce a vjemy z našeho těla - špatné x dobré emoce - přirozená reakce našeho organismu - ukazují nám směr, co máme dělat - naučit se soustředit na sebe, na své pocity - nehodnotit

3. Myslím - moje domněnka vytvořená na základě toho, co vnímám - druhý to může mít jinak

Zvládání traumatických situací 1. Nehody, pády, úrazy 2. Zdravotnické zákroky, operace 3. Zármutek ze ztráty (rozvod, smrt, oddělení)

1. Nehody, pády, úrazy - co se dospělému může zdát nedůležité, může být pro dítě šokující - dítě může následky zakrývat, aby byli rodiče spokojení 1) Věnujte pozornost vlastním reakcím – dejte si na čas, zaznamenejte vlastní hladinu strachu nebo obav. Zhluboka se nadechněte a pomalu vydechujte, dokud nebudete dostatečně usazení, abyste mohli reagovat v klidu. Tím, že budete příliš projevovat své emoce, můžete dítě vyděsit stejně nebo i víc, než nehoda samotná

Nehody, pády, úrazy 2) Udržujte dítě v klidu a tichu – komunikujte s ním pevným, jistým hlasem, který dává dítěti vědět, že ho ochráníte a víte přesně, co je třeba udělat. 3) Dopřejte si dostatek času pro získání pocitu bezpečí a odpočinek 4) Držte dítě v náručí 5) Naveďte pozornost dítěte k jeho vjemům – zeptejte se dítěte, jak se cítí , , v těle“. 6) Umožněte mezi otázkami jednu či dvě minuty ticha 7) Nezačínejte o nehodě diskutovat – vyhněte se výčitkám, posuzování, zahanbování apod. 8) Uznávejte všechny reakce dítěte – odolejte nutkání přimět dítě, aby přestalo plakat nebo se třást. Připomínejte mu, že ať se stalo cokoli, už je to za ním.

2. Zdravotnické zákroky, operace - u traumatizovaných dětí se může po zákroku začít projevovat ustrašenost, hyperaktivita, lpění na rodičích, odtažitost, počůrávání, agresivita, děsivé sny, bolesti hlavy, břicha atd. - proaktivní přístup – nebojte se komunikovat s lékaři

Zdravotnické zákroky, operace Před operací 1) Připravte dítě na to, co se bude dít. Řekněte mu pravdu bez zbytečných detailů. Děti situaci lépe zvládají, když vědí, co mohou očekávat. Když se jim řekne, že to nebude bolet a přitom to bolí, pak jste zradili jejich důvěru.

Zdravotnické zákroky, operace 2) Pokuste se zajistit, aby se vaše dítě setkalo s operujícím lékařem dříve než na operačním sále. Je důležité, aby dítě vidělo, že lékař je lidská bytost, která mu bude pomáhat. 3) Hrajte si s dítětem na nemocnici 4) Připravte dítě na to, že bude ve změněném stavu vědomí tak, že mu budete vyprávět pohádku

Zdravotnické zákroky, operace V den operace 1) Domluvte se s lékaři, abyste mohli být s dítětem při podávání anestezie (pokud dokážete být v klidu) 2) Dítě by nikdy nemělo být připoutáno na lůžko ani by mu neměla být podávána anestezie, pokud je vyděšené. 3) Buďte na pooperačním pokoji, až se dítě vzbudí

Zdravotnické zákroky, operace Po operaci 1) odpočinek 2) Pokud dítě cítí bolest, požádejte ho, aby vám ji popsalo a zkusilo najít v těle místo, kde bolest necítí 3) Pokud se zdá, že má dítě strach, vyprávějte mu pohádku

3. Zármutek ze ztráty Zármutek je konfliktní pocit způsobený změnou nebo ukončením známého vzorce chování – rozvod, smrt blízkých osob, ztráta přátelství, ztráta oblíbené věci, domácího mazlíčka atd. Děti zažívají mnoho matoucích a konfliktních pocitů – zlost, bolest, strach, pocit úlevy, prázdnota, pocity viny, zklamání, opuštěnost, smutek.

3. Zármutek ze ztráty Rozvod Dva pohledy: 1) Rodiče by spolu měli zůstat kvůli dětem, protože rozvod zanechává trvalé jizvy, které je budou provázet do jejich vztahů v dospělosti. 2) Rodiče by neměli zůstávat spolu jen kvůli dětem, protože manželství, které není šťastné, je ubohým modelem pro partnerské vztahy, a děti přetvářka negativně ovlivní.

3. Zármutek ze ztráty Rozvod • Rozvod je pro děti vždy traumatizující a vyvolává v nich hluboký smutek a bolest. • 20 – 25% dětí z rozvedených rodin má psychické a studijní potíže. • 10% u dětí z nerozvedených rodin. • V případě domácího násilí a zneužívání dětí je rozvod vždy tou nejlepší volbou.

3. Zármutek ze ztráty Rozvod Nejlepším předpokladem pro to, aby děti po rozvodu prospívaly, je přítomnost zúčastněného, schopného a pečujícího dospělého, který má vysoký standard chování. Nejhorší předpoklady má dítě, které uvízne někde uprostřed – v bitvě rodičů.

3. Zármutek ze ztráty Rozvod Dospělí trpí, ale děti trpí víc. 8 momentů, kdy jsou nejvíce zranitelné: • Když dětem poprvé řeknete, že se rozvádíte • Když dětem řeknete, že se jeden z rodičů odstěhuje (nebo že odešel) • Když určujete podmínky péče • Když se hledá manželská a finanční dohoda • Když začnou žít odděleným životem: u mámy/u táty • Když jeden nebo oba rodiče začnou mít nové vztahy • Když se rodiče rozhodnou, že znovu uzavřou manželství a vznikne nevlastní rodina

3. Zármutek ze ztráty Rozvod – Minimalizace následků - Oba rodiče se dále podílejí na péči o dítě - Rodiče pomáhají dětem zpracovat fyziologické a emocionální projevy šoku a zármutku - Rodiče poskytují dětem i nadále pocit bezpečí a jistoty tím, že rozpoznají a respektují jejich potřeby

3. Zármutek ze ztráty Rozvod – Jak provést dítě zármutkem - Rodiče se předem domluví, kdy a jakým způsobem dětem o rozvodu řeknou - Děti potřebují okamžitě vědět, jakým způsobem to ovlivní jejich život (stěhování? , škola? , kroužky? , kdy uvidí rodiče? . . . ) - Sledovat reakce dítěte, přijmout je, nesnažit se je potlačit, tlumit (viz postup u úrazů)

3. Zármutek ze ztráty Rozvod – Následná péče Rodiče mají o péči o dítě rozhodovat na základě vývojových potřeb dítěte a jeho temperamentu, nikoli podle toho, co se jim hodí Děti potřebují blízký kontakt s oběma rodiči - Jejich identita se utváří skrze zrcadlení obou rodičů - Dejte pozor na to, abyste druhého rodiče před dítětem nesnižovali – negativně to ovlivní sebevědomí dítěte

3. Zármutek ze ztráty Rozvod – Následná péče • Vyhněte se hádkám před dětmi • Všechny děti potřebují vědět, že mohou nadále být dětmi – pokud na sebe převezmou emoční zátěž a zodpovědnost dospělých, bude narušen vývoj jejich identity • Nezanedbávejte jejich dětské potřeby kvůli tomu, že jako rodiče cítíte bolest a nejste schopní situaci zvládnout.

3. Zármutek ze ztráty Rozvod – magické myšlení dětí 1) Rodiče budou jednoho dne opět spolu 2) Já můžu za to, že se rodiče rozvedli 3) Když odešel jeden rodič, může odejít i druhý

3. Zármutek ze ztráty Fáze zármutku 1) Popření 2) Smutek a zármutek 3) Zlost a zášť 4) Smlouvání 5) Přijetí reality toho, co se stalo a ochota jít v životě dál

Hněv, vztek, agrese - batolata, předškolní děti (záchvaty vzteku) - věci se dějí jinak, než by si přálo - není to známka nevychovanosti - naopak je signálem jeho pochopení, že nemá šanci, aby prosadilo své přání, projevem jeho bezmoci - nutné odlišit od manipulativního chování (dítě má své projevy částečně pod kontrolou). - rodiče mají působit jako průvodci a pomocníci

Hněv, vztek, agrese 1. fáze – vztek – dítě křičí, dupe, lehne si na zem a kope kolem sebe. Není schopné vnímat své okolí a signály, které rodiče vysílají. Potřebuje čas, aby se zklidnilo. 2. fáze – lítost – vzteklý křik se mění na lítostivý pláč. Dítě touží po přitulení, potřebuje útěchu. Zde už je možné s dítětem probrat, co se stalo, co se nám nelíbilo a potvrdit mu, že trváme na svém.

Základní rodičovské strategie při záchvatech vzteku 1. Počkají, až se samo zklidní. 2. Pokoušejí se dítě zklidnit aktivně. 3. Trestají dítě. 4. Dítěti ustoupí a vyhoví jeho přání.

Jak předcházet záchvatům vzteku 1. Pravidla a hranice 2. Vedení a provázení 3. Přizpůsobení se tempu dítěte 4. Klid a dobrá nálada

Hněv - přirozený a běžně se vyskytující pocit - záleží na tom, co s těmito pocity děláme Dokážeme je přijmout? Jak je vyjadřujeme navenek?

Hněv Konflikt: dítě dostává informaci, že není hezké, když se zlobí a zároveň se stává terčem hněvu dospělých, který je vyjádřen přímo či nepřímo (např. chladné odmítnutí). Samotný hněv dítěte, ale není akceptován. Výsledek: dítě se naučí podobné pocity potlačovat a místo nich prožívá pocity studu či viny a nebo také strachu.

Jak pracovat s hněvem u dítěte 1. Akceptovat ho (dítě má právo na svůj hněv, je v pořádku, že se zlobí) 2. Umožnit dítěti, aby si hněv uvědomovalo, aby o něm vědělo, nepopíralo ho. 3. Nehodnotit, nekritizovat

Jak pracovat s hněvem u dítěte 4. Hledat přijatelné způsoby vyjádření jeho hněvu Přímo x Nepřímo - verbálně (řvaní ve sprše, nadávky do krabičky apod. ) - manuálně (mačkání papíru, bouchání do polštáře, běh kolem domu, puštění hlasité hudby apod. )

Agrese - vnímáme ji jednoznačně jako negativní sílu - má také svoji důležitou roli při vývoji člověka - musí být vyjádřena konstruktivně

Jak pracovat s agresí u dětí 1. Naučit dítě zacházet s vlastní agresí pomocí hry (polštářová bitva, fingovaná rvačka apod. )

Agresivní chování Popis: chování, kterým člověk nepřiměřeně zasahuje do vnějšího světa - fyzické ubližování´, rozbíjení věcí, křik, drzost, nadávky, atd. Úskalí: hodnocení přiměřenosti Pasivní x aktivní agrese Příčiny: dítě se nestává agresivním zničehonic

Příčiny agresivního chování - snížená schopnost vypořádat se s nároky okolí - neví, jak zacházet s pocity, které v něm vyvolává nepřívětivé okolí - neví, jak v dané situaci reagovat, vyjádřit své potřeby - nápodoba

Osobnost agresivního dítěte - má pocity odmítnutí, ohrožení - cítí se zraněný - zažívá úzkost - má velmi nízkou sebeúctu - bojí se vyjádřit, co cítí – mohl by ztratit získanou sílu, kterou napřel do agresivního chování

Možnosti pomoci - komunikace s dítětem podle základních vzorců - uznání pocitů dítěte - hledání jiných způsobů řešení situace - vždy se to týká i rodičů, jejich pocitů a chování vůči dítěti - rodinná terapie

Strach • Děti se bojí více, než si uvědomujeme. • Rodiče tráví spoustu času tím, že vysvětlují dětem, proč se nemají bát. • Děti se naučí své obavy potlačovat, aby měli rodiče radost.

Strach • Děti potřebují o svých obavách mluvit. • Všechny jejich obavy je třeba vzít na vědomí, přijmout a respektovat. • Některé obavy se změní ve fobie.

Kam se můžete obrátit Regionální poradenské pracoviště Dolní Břežany http: //www. rppdolnibrezany. cz/ Triangl – centrum pro rodinu www. centrumtriangl. cz Linka bezpečí – rodičovská linka http: //www. rodicovskalinka. cz/

Doporučená literatura Ph. Dr. Lidmila Pekařová: Jak žít a nezbláznit se – Psychologie dítěte od předškolního věku do dospělosti Ph. Dr. Lidmila Pekařová: SOS – Skutečné příběhy ze života partnerů, rodičů a dětí a řešení jejich problémů Peter A. Levine, Maggie Klineová: Trauma očima dítěte