NOVODOB HISTORIE PODNIKN V R VZNIK ESKOSLOVENSKA V
NOVODOBÁ HISTORIE PODNIKÁNÍ V ČR
VZNIK ČESKOSLOVENSKA � � � V rámci hospodářství rakousko-uherské monarchie měly české země velmi silné hospodářské postavení. Po rozpadu Rakousko-Uherska Československo zdědilo 21 % jeho rozlohy, 26 % jeho obyvatel a ⅔ veškerého průmyslu. Na druhé straně to znamenalo ztrátu původního trhu monarchie o 2/3. Proto silná orientace na export. Dále obrovské rozdíly mezi historickým územím (Čechy, Morava, Slezsko) a Slovenskem resp. Podkarpatskou Rusí. Multinárodnostní struktura. První pozemková reforma – vyvlastnění pozemků Zákon záborový 1919 stanovil, že veškeré pozemky s výměrou více než 150 hektarů zemědělské půdy nebo více než 250 hektarů ostatní půdy (lesy), podléhají záboru. To postihlo především šlechtu. Největšími vlastníky půdy byli Schwarzenbergové s 248 000 hektary a Liechtenštejnové (na Moravě) se 173 000 hektary. Současně došlo ke zrušení šlechtických titulů (za úmyslné a veřejné užití šlechtického titulu měl viník zaplatit pokutu). Půda byla rozdělena mezi malorolníky, domkaře a bezzemky, kteří
OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY � � � Majorita lehkého i těžkého průmyslu byla soustředěna v pohraničí, v takzvaných Sudetech, a většina podniků byla v držení německých občanů nebo bank. Češi vytvářeli asi jen 20 až 30 % celkového průmyslového výstupu. Rozvíjí se mnoho průmyslových oborů od stavebnictví přes strojírenství, avšak rozvoj limitován nedostatkem surovin, které bylo nutno dovážet (bavlna, železná ruda). Mezi nejdůležitější oblasti československého vývozu patřilo obuvnictví a zbrojní průmysl, sklo, bižuterie, chmel … (Emil Škoda, František Křižík, Václav Laurin a Václav Klement, Kolben-Daněk (ČKD), Jaroslav Preiss (ŽB), Jindřich Waldes (Koh-i-noor), Rudolf Jelínek, Ignaz Petschek - těžař hnědé uhlí. . Na žebříčku nejbohatších zemí světa z roku 1924 se Československo umístilo na 10. místě, před Německem, Rakouskem, Nizozemskem a Itálií. Světová hospodářská krize vyvolaná v roce 1929 se do Československa dostala o čtyři roky později, Index průmyslové produkce klesl v roce 1933 o čtyřicet procent, propad byl také důsledkem orientace na export, ostatní země totiž přijaly vyšší dovozní cla. Dlouhodobý pokles exportu a obrovská nezaměstnanost kolem 1 mil. znamenaly propad hospodářství pod předválečnou
OBDOBÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY � � � 1939 až 1945 je bezesporu ve všech směrech zcela mimořádným obdobím, protože se jednalo o období druhé světové války, Došlo k převzetí klíčového průmyslu i klíčových odvětví okupanty, k zlikvidování samostatné měnové a fiskální politiky a k rozbití hospodářských vztahů. Došlo k násilnému podřízení ekonomiky německým zájmům a k nucené správě nebo ke kolaboraci vlastníků s okupanty a fašistickou vládou. Po okupaci získali nacisté významná zbrojní centra - plzeňskou Škodovku, zbrojovku v Brně, ČKD v Praze a další důležité podniky. Získáním českých zbrojovek vzrostl německý zbrojní průmysl o nejméně 20% Toto období je charakterizováno zejména drastickými ataky vůči židovskému obyvatelstvu, kdy protektorátní vláda ihned od března roku 1939 zahájila vládními nařízeními a nařízeními říšského protektora opatření směřující k ovládnutí veškerého židovského majetku a vyřazení židovského obyvatelstva z hospodářského a veřejného života. Další nařízení stanovovalo židovským podnikatelům nahlásit veškerý tuzemský i zahraniční provozní majetek, akcie a jiné majetkové účasti
ZNÁRODNĚNÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE � � q q Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato prezidentem Benešem) a pokračovalo dalším znárodňováním po r. 1948 komunisty. Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů (nebyl parlament). Druhá pozemková reforma 1945: dekret Beneše se týkal majetků občanů tehdejšího státu, kteří se hlásili k německé a maďarské národnosti, popřípadě také "kolaborantů" a "zrádců“. Jejich majetek zkonfiskován a předán do státní správy. Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2, 5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska. Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického. V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.
LIKVIDACE I DROBNÝCH ŽIVNOSTÍ 1948 � � Nástup komunistů. Přestože tehdejší nová Ústava z 9. května 1948 (uzákonila komunistický režim) zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil). Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950 -1952. Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda do velikosti 50 hektarů. � Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky) � Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním.
ROZVOJ PODNIKÁNÍ OD DEVADESÁTÝCH LET MIN. STOLETÍ � Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství. � Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku. � Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrováno 1. 044. 635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).
LEGISLATIVNÍ SMRŠŤ V R. 1993 � � � Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl (za spolupráce s OECD ) zcela nové zákony týkající se nejen daní. Vznikla řada nových právních norem: - nový Obchodní zákoník - nový Živnostenský zákon - nový Zákon o účetnictví - zcela nová daňová soustava (např. dosud neexistující daň z přidané hodnoty, …. ) - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
MPO KAŽDÝ ROK ANALYZUJE STAV MSP. SNAHA ZJEDNODUŠIT PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ? ANO: � Snižování administrativní zátěže – např. ZOK: Společnost s r. o. – základní kapitál 1 Kč. � Možnost přímého zápisu společnosti do obchodního rejstříku založení a zapsání v řádu hodin. � Daňová zátěž nízká – výdajové paušály až 80 %. � Pro podnikatele s ročním příjem do 1 milionu Kč od r. 2021 bude zavedena paušální DAŇ (zahrnuje v sobě daň, soc. a zdrav. poj. ). Výše asi 5. 700 Kč. Odpadne kontrola ze strany státu. � NE: � Vysoké odvody z mezd na pojistné za zaměstnance – vede k „černým mzdám“ nebo „Švac systému“. � 9 EET
STABILIZACE PODNIKÁNÍ � Po roce 2010 (předcházela krize let 2009 – 2010) se situace stabilizovala – počet aktivních subjektů nad hranicí 1 mil. sto tisíc Od devadesátých let minulého století vydává každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zprávy o vývoji malého a středního podnikání v Česku. Poslední Zpráva o vývoji podnikatelského prostředí v ČR v roce 2018 (publikováno 8. 10. 2019) – viz následující data
OSVČ – HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ ČINNOST Zdá se, že nežádoucí trend – podnikání jako vedlejší činnost (tj. mají živnost jako druhou profesi) - se nezastavil. Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele.
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNICÍCH Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2018 činil 58 %.
VÝKONY MSP VE VŠECH ODVĚTVÍCH Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech v roce 2017 dosáhl cca 48 %,
VÝVOJ PŘIDANÉ HODNOTY MSP VE STAVEBNICTVÍ VLETECH 2010 - 2018 Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2018 vzrostla oproti roku 2017 o 12 500 mil. Kč, tj. o cca 10 %
STAVEBNICTVÍ Počet MSP ve stavebnictví v roce 2018: 175 799 subjektů. V roce 2018 zaměstnávaly tyto podniky: 175 173 tis. zaměstnanců. Tedy v průměru každá MSP stavební firma zaměstnává JEDNOHO ZAMĚSTNANCE !? Jde tedy především o OSVČ bez zaměstnanců
- Slides: 15