Ni rostliny asy Obecn charakteristika a systm as

Nižší rostliny – řasy Obecná charakteristika a systém řas

podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY ( Protobionta, Thallobionta) oddělení: Ruduchy ( Rhodophyta) oddělení: Hnědé řasy ( Chromophyta) třída: Zlativky třída: Rozsivky třída: Chaluhy oddělení: Skrytěnky (Cryptophyta) oddělení: Obrněnky (Dinophyta) oddělení: Chloromonadophyta oddělení: Krásnoočka ( Euglenophyta) oddělení: Zelené řasy ( Chlorophyta) třída: Zelenivky ( Chlorophyceae) třída: Spájivky ( Conjugatophyceae) třída: Trubicovky ( Bryopsidophyceae) třída: Parožnatky ( Charophyceae)

Obecná charakteristika řas eukarytní, jedno i mnohobuněčné organismy tělo tvořeno parenchymatickými buňkami, které neztrácí schopnost dělení tělo je tvořeno stélkou (Thallus) cévní svazky a pletiva chybějí většina autotrofní vodní i suchozemské, i žijící v symbióze /lišejníky/

Význam řas producenti kyslíku /zejména mořské řasy ovlivňují ovzduší celé planety/ potrava živočichů a člověka /př. chaluhy/ průmyslová surovina čištění odpadních vod některé indikátory čistých vod průkopníci života lišejníky

Rozmnožování řas Pohlavní anizogamie – anizogamety izogamie – izogamety oogamie – oosféra /vaječná buňka/ a spermatozoid Nepohlavní – pomocí spor: nepohyblivé aplanospory a pohyblivé zoospory Některé řasy mají rodozměnu /metagenezi/ střídaní gametofytu a sporofytu

Typy stélek jednobuněčné 1) BIČÍKATÁ STÉLKA ( MONADOIDNÍ) nejčastěji kapkovitého tvaru, tělo je kryté pelikulou, celulózní buněčnou stěnou nebo je nahé, bičíky může být vyvinuta pelikula /šroubovitě vinuté bílkovinné proužky – umožňuje proměnlivost tvaru když je v buňce plastid je zde i světločivná skvrna ( stigma) sladkovodní druhy obsahují pulzující vakuolu př. : krásnoočko, skrytěnka, obrněnka 2) MĚŇAVKOVITÁ STÉLKA ( RHIZOPODOVÁ) jednobuněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná pohyb pomocí panožek, povrch je krytý periplastem ( obal plazmatická membrána + mikrotubuly) u sladkovodních v cytoplazmě pulzující vakuoly, v plastidech stigma vyskytuje se u zlativek 3) STÉLKA KOKÁLNÍ jednobuněčná, jednojaderná, na povrchu buněčná stěna nejsou pulzující vakuoly ani stigma v mladých buňkách chloroplast miskovitě zakřiven, ve starých pokrývá celý prostor pod BS kromě malého otvoru zelenivka 4) TRUBICOVITÁ ( SIFONÁLNÍ) STÉLKA vláknitá nebo vakovitá tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou opatřenou buněčnou stěnou trubicovky –lazucha

Typy stélek mnohobuněčné 4) STÉLKA TRICHÁLNÍ - VLÁKNITÁ vláknitá, mnohobuněčná, z jednojaderných buněk s BS vlákna jsou buď nevětvená nebo jednoduše větvená kadeřnatka, šroubatka 5) STÉLKA SIFONOKLADÁLNÍ vláknitá nebo vakovitá větvená nebo jednoduchá, mnohobuněčná, mnohojaderné žabí vlas 6/ STÉLKA HETEROTRICHÁLNÍ nestejnoměrně rozvětvená jednojaderná vlákna některé ruduchy i zelené řasy 7) PLETIVNÁ STÉLKA mnohobuněčná odvozena od stélky trichální tvořena kauloidem, rozlišeným v delší buňky článkové a kratší buňky uzlinové z nich přesleny bočních větvíček /fyloidy/, k podkladu přirůstá pomocí rhizoidů parožnatka

Odd. : Ruduchy /Rodophyta/ • jedny z nejstarších rostlin na Zemi /příbuzné sinicím/ • mají jednobuněčnou nebo mnohobuněčnou stélku • chlorofyl a, d je překryt červeným fykoerytrinem a modrým fykocyaninem, β karoten • podle poměru barviv mají různou barvu modrozelená červená • žijí převážně v teplých mořích • k fotosyntéze mohou využívat i malé množství světla =) mohou žít i ve velkých hloubkách • z řasy rosolenky /Gelidium/ se získává AGAR využívá se v potravinářství, výroba papíru, živná půda pro mikroorganismy • Potěrka žabí símě – rašeliniště, horké potoky • Korálovka /Corallina/ ložiska dolomitu ze schránek /útesy – riffy/

Korálovka a rosolenka

Potěrka žabí símě

Odd. : Chromophyta • barviva: chlorofyl a, c, fukoxantin /hnědý karotenoid/, xantofyly, β karoten • zásobní látky – chrysolaminaran, někdy olej

Tř. : Zlativky /Chrysophycae/ • jednobuněčné řasy s bičíkem • hlavně sladkovodní čisté vody, jsou součástí jarního planktonu • při přemnožení znehodnocují kvalitu vody • u některých druhů se vytvářejí panožky umožňují fagocytózu ( pohlcování) např. bakterií =) mohou se vyživovat i heterotrofně • za nepříznivých podmínek tvoří cysty

Dinobryon /zlativka/

Tř. : Rozsivky /Bacillariophycae/ • jednobuněčné, drobné řasy • dvoudílná křemičitá schránka uvnitř je uzavřena buňka • rozmnožují se nepohlavně – dělením, vždy doroste menší schránka • při přemnožení voda zápáchá • sladkovodní – fytoplankton, v půdě, na vodních rostlinách a kamenech • mořské horotvorný význam z odumřelých schránek vzniká rozsivková zemina = KŘEMELINA výroba skla, izolace, dynamit, broušení čoček v optice • př. : diatoma, člunovka, Asterionella, Pinnularia

Pinnularia – přemnožení v mořích bohatých na N a P, bez koupámí

Diatomy

Asterionella a člunovka /Navicula/

Tř. : Chaluhy /Phaeophycae/ • mořské řasy mnohobuněčné stélky, vláknitě rozvětvené nebo pletivné stélky až několik metrů dlouhé /až 50 m/; tělo složeno z fyloidů, kauloidu a rhizoidů, někdy plovací měchýře • rodoměna izomorfní nebo heteromorfní • ve stélkách se hromadí jód • krmivo, hnojivo, potravina, získávání jódu + potaš ( jedlá soda) • př. : hroznovice, bobulák, chaluha

Bobulák /Macrocystis/ sev. moře, až 70 m, 100 kg

Hroznovice /Sargassum/ Sargassové moře, pl. měchýře

Chaluha /Fucus/

Odd. : Krásnoočka /Euglenophyta/ • jednobuněčná bičíkatá stélka /2 nestejné bičíky/ • chlorofyl a, b, karoteny, xantofyly • na povrchu těla pelikula, mají stigmu a stažitelnou vakuolu • rozmnožují se podélným dělením • chloroplast se 3 membránami • zásobní látka paramylon • hlavně sladkovodní • př. : krásnoočko zelené, krvavé, štíhlé

Krásnoočko zelené /Euglena viridis/ eutrofní vody

Krásnoočko štíhlé /E. gracilis/

Krásnoočko krvavé /E. sanguinea/

Odd. : Zelené řasy /Chlorophyta/ • chlorofyl a, b, karoteny, xantofyly • chloroplasty – 2 membrány, pyrenoid, stigma uvnitř plastidu • zásobní látka škrob • vícevrstevná buněčná stěna, celulózní • počátek větve zelených rostlin

Tř. : Zelenivky /Chlorophycae/ • jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka • žijí jednotlivě, v koloniích nebo cenobiích • KOLONIE = soubor buněk, držících pohromadě slizovými obaly jedna nebo několik generací • CENOBIE = složitější buň. soubory, pravidelně uspořádané, jedna generace • jednobuněčné stélky mají: • př. : pláštěnka, koulenka, Eudorina, váleč, zelenivka, řetízovka, Pediastrum, Trebouxia, zrněnka, kadeřnatka, porost locikový, Trentepohlia

Pláštěnka /Chlamydomonas/ ve sladkých vodách

Koulenka /Pandorina/ cenobium 8 16 buněk

Eudorina – 32 buněčné cenobium

Váleč /Volvox/ tvoří dutou kouli až s 2000 jedinci

Zelenivka /Chlorella/ někdy symbioza s nezmarem, houbami a bezobratlými živočichy

Řetízovka /Scenedesmus/ 4– 16 b. cenobia v řetízcích, plankton

Pediastrum – 4 128 buněčná hvězdicovitá cenobia , plankton

Trebouxia – v lišejnících

Zrněnka /Chlorococcum/ na skalách, na kůře, v půdě

Kadeřnatka /Ulotrix/ prstencovitý chloroplast, na jaře na kamenech

Porost locikový /Ulva lactuca/ mořský salát

Trentepohlia – přechod na souš

Sítěnka /Hydrodyction/ tvoří sítě, kde oka mají až 0, 5 cm

Tř. : Spájivky /Conjugatophceae/ • jednobuněčné nebo vláknité řasy • rozmnožování: SPÁJENÍ = obsah jedné buňky se přelije do druhé opouzdří se ZYGOSPORA přečkává nepříznivé podmínky vyklíčí v nové vlákno ( redukce chromozomu) • nepohlavně rozpadem stélek • př. : šroubatka, krásivka, jařmatka

Šroubatka /Spirogyra/ šroubovitý chloroplast

Jařmatka /Zygnema/ hvězdicovité chloroplasty

Krásivka /Cosmarium/ zaškrcené buňky

Tř. : Trubicovky /Bryopsidophyceae/ • sifonokladální nebo trubicovité stélky • sladkovodní i mořské

Žabí vlas /Cladophora/

Caulerpa taxifolia – v teplých mořích přirostlá k podkladu

Tř. : Parožnatky /Charophyceae/ • pletivné stélky inkrustují Ca. CO 3, tvarem připomínají přesličky – kauloidy /stonky/, fyloidy /lístky/, rhizoidy /kořínky/ • chybí jim nepohlavní rozmnožování pomocí spor vytváří pohlavní orgány /gametangia/ • ve sladkých a brakických vodách, v moři se nevyskytují • př. : parožnatka, skleněnka

Parožnatka /Chara/ stélka je často inkrustována vápencem

Skleněnka /Nitella/ nemá kolem sebe obal, vypadá jako skleněný, plovoucí