Nevtrav techniky Hedvika Novotn Mgr Hedvika Novotn vod

Nevtíravé techniky Hedvika Novotná Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Obsah kursu n n n Charakteristika nevtíravých technik v sociálněvědním výzkumu Typy pramenů Možnosti jednotlivých typů pramenů q Analýza fyzických stop q Analýza smyslových vjemů q Vizuální (obrazová) analýza q Analýza dokumentů n n q n Obsahová analýza Sekundární analýza Virtuální data jako předmět výzkumu Případová studie jako kombinace různých metodologických přístupů Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Nevtíravé techniky n = „analýza věcných skutečností“: „opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka … v podobě produktů verbální i neverbální povahy“ (Surynek, Komárková 2001) n Badatel nevchází do přímé interakce s terénem, resp. do terénu nezasahuje n Předmětem analýzy jsou obvykle takové prameny, které nebyly vytvořeny za účelem výzkumu; resp. které badatel nevytvořil sám. n Pozn. : mezi nevtíravé techniky lze řadit i nezúčastněné pozorování – viz přednáška Pozorování a zde oddíl Analýza smyslových vjemů Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Typy pramenů - dle charakteru n písemné q Institucionální q Osobní q Statistické n specifické q Literární q Orální n q n nepsané q Hmotné q Ikonografické q Audiovizuální Záznamy a transkripce rozhovorů provedených v rámci výzkumu Interakční n Záznamy z pozorování provedených v rámci výzkumu q Záznamové archy, terénní poznámky… Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Písemné prameny n Institucionální prameny q q = produkt organické činnosti veřejných a soukromých institucí Písemnosti politickosprávních a finančních úřadů, policejních a soudních orgánů, vojenských úřadů, církevní správy, hospodářských organizací, kult. Institucí, zájmových a politických spolků, polit. stran atp. n n Prameny osobní povahy q q Soukromé písemnosti (účty, doklady, rodinné kroniky…), soukromá korespondence, deníky, přípravný materiál vzniklý z literární, vědecké či publicistické činnosti Charakter ovlivňuje, že zpravidla nejsou určeny veřejnosti n n Archivy (např. Ahm. P), muzea (např. Památník národního písemnictví, Národní muzeum, Národní technické muzeum), v osobním vlastnictví Statistická data q Soupisy obyvatelstva + Sčítání lidu – ČSÚ n n q n Archivy – Národní archiv, okresní a městské archivy, podnikové archivy… Souhrnná data Základní sčítací aparáty Účelová statistická šetření – ČSÚ Literární prameny q q q Katalogy a sbírky (publikované i nepublikované sběry odborníků i amatérů), kroniky – školní, místní (obecní), zpěvníky a soupisy svatebních řečí… - viz výše + např. Etnologický ústav AV Literatura – beletrie, memoárová, kalendářová… Periodický tisk – Knihovna NM, Národní knihovna Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Nepsané prameny n Nepsané prameny q Hmotné prameny n Krajina, domy, nástroje, strava, oděv, šperky … q q q Ikonografické n n n Malba, grafika, Dagerotypie, fotografie (dokumentační / reportážní / umělecká) Kartografické reprodukce, technické plány a výkresy q q V přirozeném prostředí V muzeích, skanzenech, galeriích… V institucionálním (archivy, muzea, knihovny…) i soukromém vlastnictví Audiovizuální n Audionahrávky, videonahrávky, filmy atp. q Národní filmový archiv, archiv České televize, archiv Českého rozhlasu… i v soukromém vlastnictví Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Typy pramenů – dle zdroje n n n primární = vytvořeny za účelem výzkumu q (transkripce rozhovorů, záznamy pozorování z vlastního výzkumu) n sekundární = vznikly nezávisle na vlastním výzkumu q (většina písemných a mnohé nepsané prameny; specifické prameny z jiných výzkumů) Nevtíravé techniky = práce se sekundárními prameny Analýze lze podrobit i prameny, které vytvořil jiný badatel ! Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Výhody / nevýhody práce se sekundárními prameny n Výhody q q q n Výpověď jinak nedostupných subjektů Minimalizace zkreslení výzkumníkem při sběru dat Možnost longitudinální analýzy Možnost rozsáhlejšího vzorku než při terénním sběru dat Relativně levnější a časově méně náročné než terénní sběr dat Nevýhody q q Možnost zkreslení dat s ohledem na účel jejich pořízení Omezená životnost, dostupnost a úplnost Formát dat nemusí odpovídat možnostem zpracování Nebezpečí vychýlení výběru Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Kritika pramene n n n n Autor (autoři) Adresát Doba vzniku Důvod vzniku / motivace Předchozí užívání pramene Věrohodnost / úplnost Obsah Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Nevtíravé techniky sběru dat n 1. Analýza fyzických stop q n 2. Analýza smyslových vjemů q n Prameny nepsané – ikonografické a audiovizuální 4. Analýza dokumentů q n Prameny specifické – interakční 3. Vizuální (obrazová) analýza q n Prameny nepsané – hmotné Prameny písemné 5. Virtuální data jako předmět výzkumu q Prameny písemné, nepsané ikonografické a audiovizuální Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

1. Analýza fyzických stop n jednoduché produkty minulého chování… q Ubývání hmoty n q Přibývání hmoty n n Např. zarůstající cesty k hrobům na hřbitově, obsah popelnic… hmotná kultura n q q n Např. vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, olíbané relikvie v kostelech… Domy, nástroje, strava, oděv, šperky, … Archeologie Etnografie Objekt jako text, jehož význam musí být odhalen Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Co je třeba zaznamenat při studiu hmotných pramenů n Situace nálezu q n Popis pramene q q n n Materiál, barva, tvar … Případné poškození Účel pramene q n Čas, místo a kontext nálezu pramene Původní i současná Tvůrce a majitel pramene Doba vzniku Důvod vzniku Funkce pramene q Pramen může být užíván jinak, než je jeho účelem Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

„Material Culture“ v kulturní a sociální antropologii n n n Předmět: sociální život věcí Cíl: prostřednictvím hmotné kultury sledovat myšlení, hodnoty a sociální vztahy uvnitř dané společnosti Klíčovým termínem je „Agency“ = schopnost věcí být konatelem Můžeme sledovat např. : q Komodity a dary, výměnnou a užitkovou hodnotu q Sociální diferenciaci (věci jako statusové symboly, věci jako konstituující třídu) q Zpředmětnění – věci a vytváření sociálních vztahů a kulturních významů q Produkci a technologii q Materializaci paměti Literatura – např. : q Appadurai, A. (ed. ) (1986): The Social Lives of Things. q Banks, M. , Morphy, H. (eds. ) (1997): Rethinking Visual Anthropology. q Miller, D. (1987) Material Culture and Mass Consumption q Journal of Material Culture Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Antropologie krajiny n n Obor na pomezí antropologie a geografie, který uvažuje koncept krajiny jako sociální konstrukt – tedy analyzuje tento sociální konstrukt a jeho vazbu na materiální složku prostředí. Sleduje vztah člověka k místu a prostoru a vzájemný vztah místa a prostoru. Východiska: q q q n Příklad výzkumných témat: q q n Krajina je subjektivní Význam krajiny je předmětem společenského vyjednávání Krajina má vlastní „agency“ (viz Material Culture) Vyjednávání vzniku chráněných krajinných oblastí Demonstrace minulosti v současné krajině (např. Boží muka) Redefinování významu zaniklé lokality (např. poddolované vesnice) Industriální nostalgie (Kladensko, Mostecko…) Literatura: q q q Hirsch, E. , O'Hanlon, M. (eds. ) (1995): The Anthropology of Landscape. Perspectives on Place and Space. Oxford University Press. Schama, S. (2007): Krajina a paměť. Praha: Argo: Dokořán. Bender, B. (2002): Time and Landscape. Current Antropology, 43, s. 103 -112. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

2. Analýza smyslových vjemů n n n Jeden z proudů současné sociologie a sociální a kulturní antropologie Předmětem výzkumu jsou pachy, zvuky… v přirozeném prostředí (přírodní, umělé i symbolické, tj. připisované) Klasifikace lidí, zvířat, věcí, prostoru (potažmo spol. skupin či kultur) na základě smyslových vjemů Užívání smyslových vjemů v každodenním kontextu (identifikace, komunikace, strategie nakládání se smyslovými vjemy) Klíčová slova: Anthropology of Senses, Sensuous Anthropology, Anthropology / Sociology of Odor / Smell, Osmosociology, Olfactory Sociology… smellscape, touchscape, soundscape, skinscape n Literatura: q q q Paul Stoller (1989): The Taste of Ethnographic Things David Howes (1991): The Varieties for Sensory Experience Nadia Seremetakis (1994): The Senses Still 1997 Constance Classen Foundation for an Anthropology of the Senses 2006 časopis The Senses and Society Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

3. Vizuální (obrazová) analýza n n n Vizuální objekt lze použít q jako ilustrace (etnografie) q jako pramen q jako podnět (photo-interview – viz přednáška Rozhovor) Fotografie, kresby, filmy, … Osobní dokumenty q Památníky, blahopřání, deníky, pohledy… n Obraz j. text, jehož význam musí být odhalen n Literatura: q q Sztompka, P. (2007): Vizuální sociologie. Fotografie jako výzkumná metoda. Bryman, A. (2004): Social Research Methods. kap. Documents as sources of data (s. 380 -397). Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Vizuální analýza - přístupy n Vizuální objekt je vytvářen lidmi, představuje sociální život a je předmětem společenského vnímání. S ohledem na to rozlišujeme přístupy, jež se navzájem doplňují: n Zaměření na osobnost a subjektivitu autora / osob, jež obraz zrcadlí: q n 1. Hermeneutická analýza n „Hermeneutika je věda interpretování, přičemž interpretace je akt vysvětlení, vhledu nebo porozumění“ (Random House n Odhaluje, jaké významy a sdělení do vizuálního objektu autor vložil (zohledňuje se osobnost autora, kontext vzniku díla i samotný obsah) → zachycení významů, které vizuální objekt deklaruje Obraz jako vizuální fakt: n q → dešifrování dodatečných významů 2. Sémiologická interpretace n Vizuální objekt jako znak či soustava znaků, za nimiž se skrývají kulturní významy Formální: zjišťování procedur, s jejichž pomocí se realizuje znaková funkce obrazu (Pierce 1955: znak – ikona / index / symbol) + sféra významu obrazu (např. Barthes 1983: denotace – konotace) 3. Strukturalistická interpretace n n Dictionary 1968) Sociální události a jevy nejsou náhodné a chaotické, ale představují emanaci skrytých sociálních struktur Sociální struktura = síť (uspořádání) vztahů mezi prvky sociálního systému (v rámci jeho vizuální reprezentace) Tzv. INIS schéma rozlišuje prvky: soc. akce (I), soc. pravidla (N), ideje (I), život. šance (S) Zaměření na publikum a instituce, které vytvářejí rámce vnímání či vnímání zprostředkují: q 4. Interpretace diskurzu n n Smysl vizuálního objektu se konstituuje v průběhu vyjednávání mezi tvůrcem a příjemcem, které se odehrává v určitém diskurzivním kontextu Odhalení toho, komu je vizuální objekt adresován, kdo je skutečným adresátem a jakým způsobem tento adresát spoluvytváří význam objektu prostřednictvím „praxe dívání se“ (jak jej čte, jak mu rozumí). Identifikace „kategorie příjemců“ (= charakteristika intencionálních i skutečných adresátů) a popis „režimů příjmu“ (charakteristika institucí, v jejichž rámci se objekt vytváří, sděluje a vystavuje, a s tím souvisejících praktik dívání, čtení a interpretace vizuálního objektu) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do → odhalení toho jak (a proč) je vizuální objekt příjemci interpretován společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. Analýza dokumentů n n Dokument obecně: předmět vytvořený speciálně pro přenos a zachování informace Základní postup: q q Def. vědecké otázky (jako obvykle) Heuristika: výběr pramenů + definice / popis typu dokumentu (pramene) Kritika pramene Analýza a interpretace Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Typy analýzy dokumentů n 4. 1 Obsahová analýza (content analysis) q Pracuje se sekundárními prameny písemné povahy n n n 4. 1. 1 kvantitativní 4. 1. 2 kvalitativní 4. 2 Sekundární analýza (secondary analysis) q Pracuje s daty z jiných než vlastních výzkumů n n 4. 2. 1 kvantitativní 4. 2. 2 kvalitativní Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. 1. 1 Obsahová analýza – kvantitativní = „strukturovaná analyticko-dokumentační výzkumná technika pro objektivní, systematický (Jeřábek 1993) a kvantitativní popis sledovatelného obsahu komunikace“, v níž se: n q q n Postup: q q q n a) nejprve vytváří soubor vzájemně se vylučujících a vyčerpávajících kategorií b) poté zaznamenává četnost výskytu jednotlivých kategorií 1. Výběr dokumentů 2. Volba kategorií (co chci sledovat – viz operacionalizace – Přednáška Kvantitativní strategie výzkumu) 3. Volba záznamové jednotky: slovo / téma (tj. námět textu) / charakter (např. sociální status) / věta / odstavec / položka (tj. celý text jako samostatná jednotka) 4. Volba kontextové jednotky (zahrnuje záznamovou jednotku a pomáhá jednoznačně určit význam, v němž je záznamová jednotka použita) 5. Stanovení systému kvantifikace: výskyt (ano/ne) / frekvence (kolikrát se jednotka vyskytla) / rozsah (na jaké ploše) / síla, intenzita Typické použití při analýze mediálních obsahů – objektivita, vyváženost… q Literatura: n n n q Burton, G. , Jirák, J. (2001): Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal. /vhodný úvodní text pro jakoukoli práci s mediálními výstupy/ Schulz, W. – Reifová, I. – Končelík, J. a kol. (2005): Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum. (2007): Cizinci, našinci a média. Mediální analýzy. Praha: Multikulturní centrum Praha, o. s. Mediální databáze: agentury Newton, Anopress Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. 1. 2 Obsahová analýza – kvalitativní n Kvalitativní obsahová analýza q q n obdobná analýze primárních pramenů (viz přednáška Redukce a analýza údajů – kvalitativní výzkum): např. tématické kódování Paradigmatické přístupy q q Hermeneutická analýza n Cíl: odhalit vnitřní skryté struktury a významy pod povrchem textu; vychází z literárněvědní interpretace. n Literatura – např. : Bílek, P. (2003): Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Sémiotická analýza n Text jako znak či soustava znaků, za nimiž se skrývají kulturní významy n Literatura: např. : Barthes, R. (2004): Mytologie, Macura, V. (1995): Znamení zrodu aj. Strukturní analýza n Analýza dle struktury textu (tzn. měla by být součástí přinejmenším kritiky pramene): jde o to, JAK je význam do textu vkládán, nikoli o to, o JAKÝ význam jde n Žánrové typy n Binární opozice, narativní struktura atp. Diskurzivní analýza n Diskurs nebo tzv. diskursivní pole je „tvořeno souhrnem všech skutečných výpovědí (ať už vyslovených nebo napsaných)“. Výpovědi jsou rozptýleny jako události, které jsou (každá svým způsobem) naléhavé. Souhrn výpovědí není uzavřený a ve větší či menší míře existuje možnost jeho inovace. Diskursivní pole není souborem znaků jako „označujících prvků, jež odkazují k obsahům anebo k reprezentacím“, nýbrž jako praktik, které systematicky vytvářejí objekty, o nichž mluví. n Literatura: Bryman, A. (2004): Social Research Methods. kap. 17: Discourse analysis. n Literatura: n Příklad monografie založené na kvalitativní obsahové analýze: q q Bryman, A. (2004): Social Research Methods. kap. Documents as sources of data (s. 380 -397). Znaniecki, F. (1918 -20): The Polish Peeasant in Europe and America Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. 2. 1 Sekundární analýza kvantitativní n Předmětem analýzy jsou data shromážděná při jiných (předchozích) výzkumech: q q n Potenciál sekundárních dat: q q q n n Nedostupná data nelze dodatečně doplnit. Data mohou obsahovat chyby, jež badatel nemůže odhalit. Typické pro práci se statistickými daty (makrosociologie, ekonomie) Analytické postupy – viz přednáška Redukce a analýza údajů – kvantitativní výzkum Literatura – např. : q n Mezinárodní komparace Analýzy trendů Časové srovnání obdobných jevů ve dvou nebo několika okamžicích Výhody / nevýhody: q n Archivní data Oficiální statistická data Databanky statistických údajů Datové publikace z výzkumů (soubory dat na webu) Hendl, J. (2006): Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metatanalýza dat. Praha: Portál. Zdroje dat – např. : q Český statistický úřad (http: //www. czso. cz) – zde data ze Sčítání lidu + rozcestník k dalším poskytovatelům statistických dat Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. 2. 2 Sekundární analýza – kvalitativní n Předmětem analýzy jsou data shromážděná při jiných (předchozích) výzkumech: (Corti – Nahrávky či transkripce rozhovorů (všech typů) Bishop 2005) q q q n Formát sekundárních dat: q q n Digitální, tištěné (publikované i nepublikované), rukopisné, audio, video, foto Rozsah a formát dat determinuje možnost jejich využití pro sekundární analýzu Pravidla pro práci s kvalit. daty: q q q n Záznamy z pozorování (terénní poznámky, deníky) Další typy prameny vzniklé v rámci jiného výzkumu Sama povaha kvalitativního výzkumu implikuje reflexivitu a znalost kontextu, které při sekundární analýze nemůžeme dosáhnout Při práci s „cizími“ daty musíme dbát všech etických standardů - ohled na badatele (ochrana duševního vlastnictví) i terén (dodržení původního informovaného souhlasu + všech etických pravidel) – viz přednáška Etika výzkumu Dodržování publikační etiky (citace tvůrce i správce dat) Hrozba desinterpretace → dvakrát měř, jednou řež! Hrozba zaujetí původními závěry → nebát se a nekrást! Faktory, které je nutné zvážit před analýzou sekundárních dat q q q Jaká data jsou k našemu výzkumnému záměru dostupná? Pravidla a omezení daná správcem dat Dostupný formát dat (nahrávky / text – forma a kvalita transkripce) Dostupnost kontextuální dokumentace (k původnímu výzkumu i k terénu, v němž byl prováděn) Analytické schopnosti potřebné pro důslednou konfrontaci dat Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

4. 2. 2 Sekundární analýza – kvalitativní n Potenciál sekundárních dat: q Popis historických (popř. i současných) okolností či chování jednotlivců, skupin a organizací či společností. n Typické pro biografické výzkumy n Nutná znalost historiografických postupů q q Komparativní výzkum (comparative research) – srovnání dat z různých lokalit / sociálních skupin / období k témuž výzkumnému problému Návratný výzkum (re-study / follow-up study) – návaznost vlastního výzkumu na výzkum předchozí (min. po 5 letech, ale třeba i s odstupem generace) v téže lokalitě + komparace dat n q q q n n n Hroch, M. a kol. (1983): Úvod do studia dějepisu IV: Metody historikovy práce. Praha: SPN. Bartoš, J. (1999): Úvod do metodiky historického bádání a nauky o pramenech. Olomouc: Univerzita Palackého. Např. mexická obec Tepotzlan: Redfield (1930) - Lewis (1963) či D. Roveň u Pardubic: Galla (1939) - Skalník a kol. (2003) Re-analysis – reinterpretace dat prostřednictvím jiných analytických postupů / analýza a interpretace nových výzkumných otázek Inspirace designem výzkumu a metodologickými postupy Verifikace výsledků výzkumu (typické hl. pro přírodní vědy) Analytické postupy – viz přednáška Redukce a analýza údajů – kvalitativní výzkum Literatura – ibid. Zdroje dat – např. : q q Archiv Medard (http: //medard. soc. cas. cz/) - zde rozcestník k dalším zdrojům Centrum orální historie ÚSD AV Židovské muzeum v Praze, http: //www. holocaust. cz/, Centrum Malach (Survivors of the Shoah Visual History Foundation (VHF) … Knihovny, muzea, archivy (osobní pozůstalosti atp. ) Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

5. Virtuální data jako předmět výzkumu n n Internet jako předmět výzkumu: dokumenty, vizuální prameny, e-mailová komunikace (a další formy komunikace – např. multi-user domains, chat) i celé webové stránky (např. blogy, weby různých organizací …) Při práci s internetovými zdroji je nezbytné důkladně ošetřit heuristiku a kritiku pramene!!! q q Pracovat s různými vyhledávači Vyzkoušet různá klíčová slova Důkladně zvážit věrohodnost a výpovědní hodnotu pramene Vzít v úvahu proměnlivost a omezenou životnost internetových zdrojů. n Při citaci uvádíme plnou cestu k prameni / dokumentu a datum jeho stažení n - např. : Třeštík, D. (2003): O dějinách a paměti. In: 5. Historické diskusní forum (19. 2. 2003). On line. Dostupné z: http: //www. clavmon. cz/archiv/polemiky/prispevky/5 HDFTrestik. htm /cit. 20. 6. 2008/. n Kvantitativní i kvalitativní obsahová analýza, vizuální analýza, popř. též sekundární analýza n Další možnosti internetu q q Internet jako místo – cyberspace – online / virtual communities (etnografie – kvalitativní obsahová analýza či zúčastněné pozorování) Dotazování prostřednictvím internetu n n Dotazník na webové stránce (anketa), e-mailem; rozhovor (e-mail, skype); focus groups… Je třeba zvážit možnosti výběru vzorku a kvalitu (reprezentativitu) výběru ! n Počítačové hry – cyberspace – online / virtual communities n Literatura: q Bryman, A. (2004): Social Research Methods. n kap. 18: Documents as sources of data n kap. 26: E-research: using the Internet as object and method of data collection. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Případová studie (Case Study) jako kombinace různých metodologických přístupů a postupů n n n Podrobný popis a rozbor jednoho či několika málo případů Obvykle kombinace kvalitativních a kvantitativních postupů (smíšený výzkum) Vždy kombinace různých zdrojů dat q n typickou součástí případové studie je analýza dokumentů Typy případových studií q q q Osobní případová studie (např. biografie) Studie komunity (sociografie) Studium sociálních skupin (např. rodina, zaměstnanecká skup. ) Studium organizací a institucí (firmy, školy, neziskové org. …) Zkoumání událostí, rolí a vztahů (např. interakce učitel – žák, adaptace…) n ! samo zaměření se na případ ještě není případovou studií ! n Literatura – např. : q q Yin, R. K. (2009): Case study research: design and methods. Gerring, J. (2007): Case study research: principles and practices. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Doporučená literatura Appadurai, A. (ed. ) (1986): The Social Lives of Things. New York: Cambridge University Press. Banks, M. , Morphy, H. (eds. ) (1997): Rethinking Visual Anthropology. New Haven: Yale University Press. q Barthes, R. (2002): Úvod do strukturální analýzy vyprávění. In: Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno, Host, 2002. q Barthes, R. (2004): Mytologie (výbor). Praha, Dokořán. q Bartoš, J. (1999): Úvod do metodiky historického bádání a nauky o pramenech. Olomouc: Univerzita Palackého. q Bender, B. (2002): Time and Landscape. Current Antropology, 43, s. 103 -112 q Bílek, P. (2003): Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: HOST. q Bryman, A. (2004): Social Research Methods. Oxford University Press: kap. Documents as sources of data, Discourse Analysis, Eresearch: using the Internet as object and method of data collection. q Burton, G. , Jirák, J. (2001): Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal. q Corti, L. , Bishop, L. (2005): Strategies in Teaching Secondary Analysis of Qualitative Data. Forum: Qualitative Social Research. Vol. 6, No. 1, Art. 47, January 2005. q Gerring, J. (2007): Case study research: principles and practices. New York: Cambridge University Press. q Hendl, J. (2006): Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metatanalýza dat. Praha: Portál. q Hirsch, E. , O'Hanlon, M. (eds. ) (1995): The Anthropology of Landscape. Perspectives on Place and Space. Oxford University Press. q Howes, D. (1991): The Varieties for Sensory Experience. A Sourcebook in the Anthropology of the Senses. Toronto: University of Toronto Press q Hroch, M. a kol. (1983): Úvod do studia dějepisu IV: Metody historikovy práce. Praha: SPN. q Jeřábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. q Macura, V. (1995): Znamení zrodu. Jinočany: H&H. q Macura, V. (1998): Český sen. Praha: NLN. q Miller, D. (1987): Material Culture and Mass Consumption. Oxford: Blackwell Publishers. q Seremetakis, N. (1994): The Senses Still: Perception and Memory as Material Culture in Modernity. The University of Chicago Press. q Schama, S. (2007): Krajina a paměť. Praha: Argo: Dokořán. q Schulz, W. , Reifová, I. , Končelík, J. a kol. (2005): Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum. q Stoller, P. (1989): The Taste of Ethnographic Things. University of Pennsylvania Press. q Surynek, A. , Komárková, R. , Kašparová, E. (2001): Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. q Sztompka, P. (2007): Vizuální sociologie. Praha: SLON. q Yin, R. K. (2009): Case study research: design and methods. Los Angeles, California: Sage Publications. Časopisy: q Biograf (www. biograf. org) q Forum: Qualitative Social Research (www. qualitative-research. net) q Journal of Material Culture (http: //mcu. sagepub. com/) q q Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010

Použitá literatura q q q q Appadurai, A. (ed. ) (1986): The Social Lives of Things. New York: Cambridge University Press. Barthes, R. (2004): Mytologie (výbor). Praha, Dokořán. Bartoš, J. (1999): Úvod do metodiky historického bádání a nauky o pramenech. Olomouc: Univerzita Palackého. Bílek, P. (2003): Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: HOST. Bryman, A. (2004): Social Research Methods. Oxford University Press. Burton, G. , Jirák, J. (2001): Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal. Corti, L. , Bishop, L. (2005): Strategies in Teaching Secondary Analysis of Qualitative Data. Forum: Qualitative Social Research. Vol. 6, No. 1, Art. 47, January 2005. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hirsch, E. , O'Hanlon, M. (eds. ) (1995): The Anthropology of Landscape. Perspectives on Place and Space. Oxford University Press. Hroch, M. a kol. (1983): Úvod do studia dějepisu IV: Metody historikovy práce. Praha: SPN. Jeřábek, H. (1993): Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. Schama, S. (2007): Krajina a paměť. Praha: Argo: Dokořán. Schulz, W. , Reifová, I. , Končelík, J. a kol. (2005): Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum. Surynek, A. , Komárková, R. , Kašparová, E. (2001): Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. Sztompka, P. (2007): Vizuální sociologie. Praha: SLON. Yin, R. K. (2009): Case study research: design and methods. Los Angeles, California: Sage Publications. Mgr. Hedvika Novotná, Úvod do společenskovědních metod, FHS UK, 2009/2010