Nahosemenn rostliny Jehlinany Jinany Cykasy Kliknutm na nzev

Nahosemenné rostliny Jehličnany Jinany Cykasy (Kliknutím na název se dostanete přímo k jednotlivým skupinám nahosemenných rostlin. )

JEHLIČNANY

samčí šištice s tyčinkami Jehličnany mají své rozmnožovací orgány uspořádané v šišticích. Samčí šištice jsou tvořené malými váčky, které se nazývají tyčinky.

samičí šištice s vajíčky pylová zrna samčí šištice s tyčinkami Z tyčinek se po dozrání uvolňují drobná pylová zrna. Ta jsou větrem zanesena až k samičím šišticím, které jsou tvořené plochými šupinami. Na šupinách jsou malá vajíčka.

z vajíček vznikají semena samčí šištice zaniká Pylová zrna se dostanou až k vajíčkům a dojde k oplození. Z vajíček vznikají semena a samičí šištice začíná růst. Samčí šištice zanikají.

Po dozrání semena vypadávají ven ze samičích šištic a šíří se do okolí.

Vlastnosti jehličnanů si můžeme ukázat na naší známé borovici lesní.

Borovice lesní má dlouhé jehlicovité listy. Na jaře vytváří žluté samčí šištice.

Ze zralých samčích šištic borovice se uvolňuje velké množství pylových zrn.

Pylová zrna borovice lesní jsou velmi lehká. Snadný přenos větrem jim umožňují dva duté váčky. Ty slouží jako jakési "padáky", které zpomalují pád na zem.

Samičí šištice borovice lesní jsou zpočátku tvořené drobnými fialovými šupinami. Na nich jsou uložena vajíčka.

Takto vypadají samičí šištice na podzim. Z vajíček vznikají semena, šištice pomalu dřevnatí. Šištice (šišky) jsou ale stále velmi malé.

V průběhu druhého roku jsou šišky borovice lesní zelené a pomalu rostou. Semena dozrávají. Teprve na podzim šišky zhnědnou a zdřevnatí.

Další rok na jaře (dva roky po oplození) se šišky borovice lesní otvírají a vypadávají z nich semena.

Semena borovice (a mnoha dalších jehličnanů) mají tenká blanitá křidélka, která usnadňují přenos semen větrem. Před dozráním nejsou semena v šišticích nijak chráněna (může k nim vzduch, prach a další vlivy z okolí), a proto jehličnany řadíme mezi nahosemenné rostliny.

Dopadne-li semeno na vhodné místo, vyklíčí z něj nová rostlina.

Borovice lesní dobře snáší sucho a má velmi pevné a hluboké kořeny. Díky tomu může dobře růst i na skalách.

Borovici lesní se podobá borovice černá. Pochází z jižní Evropy a díky své odolnosti je často vysazována ve městech.

Borovice černá má mnohem delší jehlice než borovice lesní.

Na jihu Evropy rostou i další druhy borovic. Díky své ploché koruně je velmi známá borovice pinie.

Typické siluety pinií působivě dotvářejí krajinu Itálie, Chorvatska a dalších zemí na pobřeží Středozemního moře.

Z amerických druhů borovic se u nás často pěstuje borovice vejmutovka.

Borovice vejmutovka má velmi tenké a jemné jehlice.

Protáhlé šišky borovice vejmutovky snadno rozeznáme od šišek borovice lesní.

Na horách (například na vrcholcích Krkonoš) roste keřovitá borovice kleč.

Borovice patří mezi nejstarší organismy na Zemi. Do nedávné doby byla za nejstarší považována jedna borovice osinatá z USA, u níž bylo zjištěno stáří 4800 let.

V roce 2008 byl ve Švédsku objeven jeden smrk ztepilý, jehož části jsou staré až 9550 let. Tento smrk je zřejmě nejstarším žijícím organismem na Zemi.

Smrk ztepilý je naším nejhojnějším jehličnanem. Původně rostl jenom v horách.

Smrk ztepilý má pevné a špičaté jehlice.

samičí šištice samčí šištice Na jaře smrk ztepilý vytváří své samičí i samčí šištice.

Šišky smrku dozrávají rychleji než šišky borovice. Už prvním rokem na podzim jsou šišky zralé a během následujícího jara z nich vypadávají semena.

Smrku ztepilému se podobá smrk pichlavý, který pochází ze Severní Ameriky.

Smrk pichlavý má ještě pevnější a pichlavější jehlice než smrk ztepilý.

Odrůdou smrku pichlavého je i známý "stříbrný smrk", často pěstovaný v zahradách. "Stříbrná" barva jehlic je způsobena silnou vrstvičkou bělavého vosku.

Smrku se vzdáleně podobá i jedle bělokorá.

Jedle bělokorá má ploché a lesklé jehlice, které na koncích nejsou špičaté.

Na spodní straně mají jehlice jedle bělokoré dva bílé proužky, které jsou tvořené dvěma řadami průduchů.

Šišky jedlí vyrůstají kolmo vzhůru a po dozrání se hned rozpadají.

Modřín opadavý má tenké měkké jehlice, které na podzim opadávají.

Modřín opadavý nám předvádí svou samčí šištici (vlevo) a samičí šištici (vpravo).

Ze samičích šištic modřínu se během léta vyvinou známé malé šišky.

Mezi naše jehličnany patří i tis červený. Prakticky celá rostlina je velmi jedovatá.

Samčí šištice vyrůstají na samostatných jedincích. Tis je dvoudomá rostlina.

Samičí jedinci tisu vytvářejí pouze vajíčka. Po dozrání se z nich vyvine semeno obklopené červeným dužnatým obalem.

Mezi jehličnany patří i zeravy ("túje"), často pěstované v parcích a zahradách.

V zemích kolem Středozemního moře rostou známé cypřiše.

Mezi naše vzácné jehličnany patří jalovec obecný. Občas se pěstuje v zahradách.

Šištice jalovce po dozrání zdužnatí a připomínají tmavě modré bobule. Díky své vůni se používají jako koření nebo k ochucení alkoholických nápojů (gin, borovička. . . ).

Mezi největší dřeviny na Zemi patří sekvoje.

Mezi sekvoje patří i strom zvaný "General Sherman" z USA, který je považován za organismus s největším objemem na Zemi (má objem 1487 m 3).

Sekvojím patří i výškový rekord. V Kalifornii (USA) byl objeven strom vysoký 115 m.

JINANY

Jinan dvoulaločný je strom s plochými listy, které mají vějířovitou žilnatinu.

Jinan dvoulaločný je dvoudomý. Na samčích stromech zjara vidíme samčí šištice.

Na samičích stromech vznikají na dlouhých stopkách vajíčka, z nichž se později vyvíjejí semena.

Přestože jsou semena jinanu po dozrání obalena dužnatými obaly, zpočátku se vyvíjejí nechráněná, a proto i jinany řadíme mezi nahosemenné rostliny.

CYKASY

Cykasy rostou v tropech. Mají tuhé složené zpeřené listy a podobají se palmám.

Podobně jako jehličnany i cykasy vytvářejí samičí a samčí šištice.

Na šupinách samičích šištic z vajíček vznikají velká nechráněná semena. Cykasy také patří mezi nahosemenné rostliny.

Listy některých cykasů mohou vypadat i takto.

Konec