NABVN JAZYKA U DT Ontogeneze vvoj jazyka u
NABÝVÁNÍ JAZYKA U DĚTÍ Ontogeneze – vývoj jazyka u jednotlivce. Fylogeneze – proces vzniku, vývoje a zániku jazyka v celém chronologickém průřezu. Nabývání mateřského jazyka: přirozený vývoj Učení se cizímu jazyku: učení se slovíčkům a gramatice, menší efektivita
BILINGVISMUS Učení se druhému jazyku ve školce k bilingvismu nevede, chybí totální imerse. Bilingvismus časný a pozdní: hranice 4 roky. Bilingvismus souběžný či následný (diglotismus). Bilingvismus aditivní: dítě se lépe učí další jazyky. Bilingvismus subtraktivní: dítě nehovoří plynně ani jedním jazykem, mutismus, dyslexie, koktání, opožďování v učení, problémy s chováním.
FÁZE NABÝVÁNÍ (OSVOJOVÁNÍ ) JAZYKA předjazyková: broukání (i u hluchých), žvatlání. holofrastická (8 -18 m): období slov, které jsou věty telegrafická fáze (18 -24 m): elementární věty jazyková fáze (2/3 rok – 13/15 rok), postpubertální fáze, období kritické. Není-li dítě vystaveno jazyku, nenaučí se ho (příklady vlčích dětí a izolovaných dětí).
MAMINKOVŠTINA Intonace, pomalejší tempo, zvýrazněna důležitá slova, výraznější výška. Používají i otcové. V dialogu s otcem se ale musí dítě více snažit, aby mu bylo porozuměno. child directed speech, motherese dětská slova týkající se denního života
PRINCIPY OSVOJOVÁNÍ Principy osvojování jazyka dle Jakobsona: maximální kontrast (a, u, i) od jednoduchého ke složitému od bezpříznakových forem k příznakovým (souřadné spojení dříve než podřadné, čas přítomný dříve než minulý a budoucí)
ZÁKLADY ROZLIŠOVÁNÍ FONÉMŮ Při testování kolem jednoho a dvou měsíců věku děti kterékoliv národnosti reagují na jakýkoliv kontrast, který se v jakémkoliv lidském jazyce vyskytuje. V šesti měsících věku lze pozorovat určité odlišnosti ve fonetické citlivosti a ve dvanácti měsících věku je citlivost dítěte vůči cizím kontrastním hláskám významně snížena.
GRAMATIKA Morfologie – dítě nenapodobuje jen to, co slyší, ale rozumí pravidlům, v určitém období hyperkorektní tvary (pudla místo šla, v angličtině pravidelné minulé časy a plurály). Syntax – už ve dvouslovném období, kdy jsou vynechána gramatická slova, jsou vidět základní sémantické vztahy (činitel, sloveso, zasažený objekt, atribut).
OSVOJOVÁNÍ JAZYKA VE ZMĚNĚNÝCH PODMÍNKÁCH Neslyšící: znakový jazyk umožňuje předávat stejný obsah a strukturu jako mluvený jazyk. Škola v Nikaragui Krok za krokem se domácí znakové systémy vyvinuly v jeden společný, který začali všichni užívat. Vznikající systém jazykových gest této školy nyní pozorovaly dvě generace mladších dětí. Tito noví členové nejen že se systém naučí, ale ještě ho propracují, takže během dvaceti let tyto děti doslova vynalezly složitý jazykový systém s propracovanou sémantikou.
OSVOJOVÁNÍ JAZYKA VE ZMĚNĚNÝCH PODMÍNKÁCH Nevidomé děti mají velké problémy s porozuměním rozhovoru, který se kolem nich odehrává, což způsobuje velkou frustraci slepým batolatům a někdy vede k závažným problémům v chování. Jiné porozumění významům – podívej se – hmat. Případ Helen Kellerové - ztráta zraku i sluchu kompenzována hmatem (Braillovo písmo)
JE JAZYK VROZENÝ ČI NAUČENÝ? BIOLOGICKÝ X KULTURNÍ DETERMINISMUS Noam Chomsky – člověk si může osvojit jakýkoliv přirozený jazyk. Genetický vklad – kompetence x performance. Jak vytvářet pravidla. EEG – když dítě slyší řeč, jiná reakce než na jiné zvuky. Jazyková kreativita – dítě dokáže vytvářet výpovědi, které do té doby neslyšelo.
UNIVERZÁLNÍ GRAMATIKA Univerzální gramatika – geneticky naprogramovaná schopnost naučit se jazyk, informace o něm, složená z vrozených principů a nutnosti stanovit jejich parametry. Dnes už se spíše tážeme, zda je schopnost osvojit si jazyk specifická či je součástí jiných kognitivních schopností.
JAZYK A MYŠLENÍ Nemusí být vždy propojeno, např. genetické onemocnění (specific language impairment) může postihnout jen jazyk. Jedinci s Williamsovým syndromem jsou hluboce mentálně retardovaní (IQ 60 a nižší), ale jsou přesto schopni plynulé a artikulované řeči.
DALŠÍ LITERATURA Jan Průcha: Dětská řeč a komunikace. Praha: Grada 2011. Daniela Slančová (ed. ): Štúdie o detskej reči. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity 2008.
- Slides: 13