Na konci 19 stolet v dob rozvinut spolkov
Na konci 19. století, v době rozvinuté spolkové činnosti, byla Jihlava obývaná převážně občany německé národnosti. První pokusy o nasměrování občanů k výletům do okolí se objevily v práci Spolku okrašlovacího (Verschönerungsverein für Iglau und Umgebung), založeného v roce 1895. Spolek, v jehož čele stanul gymnaziální profesor Franz Piger, měl 422 členů a zabýval se zvelebováním města a vycházkami do okolní přírody. Nejvýraznějším činem Okrašlovacího spolku bylo vybudování rozhledny na 615 metrů vysokém kopci Schatzbergu u Jihlavy. Od roku 1907 se na Wetterhöflu (později Rudný, dnes Šacberk) scházeli především Němci, Češi si našli pro své sportovní, turistické a společenské vyžití lokalitu, které vévodil vrch Čeřínek.
Dřevěná osmiboká, 27 metrů vysoká, rozhledna postavená v roce 1907 na místě původní rozhledny z roku 1853, která byla v roce 1870 zcela zničena bouří, sloužila jen do roku 1940, kdy vyhořela a nebyla už obnovena.
Mezi roky 1911– 1923 působilo v Jihlavě sdružení německých studentů Wandervögel (Tažní ptáci), které se zabývalo převážně pořádáním zábavných výletů do okolí. Podrobné zprávy nám zanechal kronikář spolku Heinrich Fiby v Chronik der Iglauer Wandervögel, která je uložena v jihlavském archivu. Kronika je vzorně graficky vedená, napsaná úhledným písmem, s mnoha kreslenými ilustracemi. Heinrich Fiby přišel do Jihlavy ze Znojma, kde byl jedním ze zakládajících členů znojemské sekce ÖTK (Österreichischer Touristenklub), tam se také dozvěděl o existenci Rakouských tažných ptáků (Österreichische Wandervögel) a posléze pečlivě dokumentoval činnost jihlavské skupiny tohoto sdružení. Členové Tažných ptáků se rovněž věnovali značení cest, ale bez napojení na celostátní síť, takže cesty jimi označené musely být značkaři KČT uvedeny do souladu s platnými pravidly pro značení cest.
Státní okresní archiv Jihlava Kronika obsahuje vydařené kresby účastníků výletů i navštívených míst
- Slides: 35