msk slice Petr imek V B Definice msk

Římské číslice Petr Šimek, V. B

Definice �Římské číslice je způsob zápisu čísel pomocí písmen abecedy. � Jedná se o tak zvanou nepoziční číselnou soustavu, pro které je charakteristická skutečnost, že hodnota číslice je daná jejím symbolem a nezávisí na její pozici v zapsaném čísle. �Dnes se tento způsob zápisu čísel používá jen výjimečně.

Základní symboly �Nejstaršími číslicemi, které Římané používali ještě v době před poznáním abecedy byli znaky: �I = 1 - natáhnutý prst �V = 5 - otevřená dlaň (5 prstů) �X = 10 - dvě otevřené dlaně

Základní symboly �Znak ↓ = chí = 50 , postupným vývojem znaku ↓ vzniklo L = 50. �Etruský symbol О se čítal „theta“ a vzniklo z něho C pro číslici 100. �Tento symbol souvisí také s latinským slovem „centum“, které znamená také 100.

Základní symboly �Číslice 1000 se označovala Ф, nebo písmenem M od latinského slova „mille“ = tisíc. �Znak D pro 500 vznikl opět grafickým „půlením“ znaku M, tentokrát svisle.

Základní symboly �I = 1 �V = 5 �X = 10 �L = 50 �C = 100 �D = 500 �M = 1000

Zápis ostatních hodnot �Jiné hodnoty se vytvářeli skládáním základních znaků. Postupovalo se tak, že se znaky postavené za vyšší číslicí přičítali VI = 5+1 = 6 a znaky postavené před vyšší číslicí se odčítali IX = 10 -1 = 9.

Zápis ostatních hodnot �Jestli byl číselný znak v závorce, znamenal desetkrát větší hodnotu (M) = 10 000, pokud ve dvou závorkách, stokrát větší hodnotu ((D)) = 50 000. �Poloviny se označovali preškrtnutými číslicemi ł =0, 5 �Staří Římané nepoznali nulu, tím pádem ani znak pro nulu.

Příklad �MCMLXXXVIII = ? � 1768 = ?

Řešení �MCMLXXXVIII = 1988. � 1768 = MDCCLXVIII