MSC Ji Korec Kvarta 200607 O Msci Msc

MĚSÍC Jiří Korec Kvarta 2006/07

O Měsíci…. • • • Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země Středová vzdálenost Země- Měsíc je 384 403 km. Rovníkový průměr je 3 476, 2 km Polární průměr je 3 472 km Povrch 3, 793 x 107 km 2 Objem 2, 197 x 1010 km 3 Hmotnost 7, 347 673 x 1022 kg Hustota 3, 344 g/cm Rychlost rotace 16, 655 km/h Povrchová teplota- minimální 40 K, průměrná 250 K, maximální 396 K Otočení kolem osy- 29 dní Malá gravitační síla- ztráta atmosféry

Dvě strany n n n Měsíc je v synchronní rotací se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená“) je stále otočená k Zemi, kdežto „odvrácená“ strana není z větší části ze Země vidět, kromě malých částí podél okraje disku Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Obrázky: 90 stupňů V, 90 stupňů Z, odvrácená a přivrácená strana

Fyzikální charakteristika • • • SLOŽENÍ- Před více než 4, 5 miliardami let byl na Měsíci tekutý oceán magmatu Dnes kůru tvoří: 43% kyslík, 21% křemík , 10% hliník, 9% vápník, 9% železo, 5% hořčík, 2% titan, 0, 6% nikl a spousta dalších…. Kompletní složení ještě nebylo zkoumáno, avšak některé lodě (Galileo) se zkoumáním zabývali. Věří se, že celkové složení Měsíce je podobné Zemi, až na nedostatek těkavých látek a železa. POVRCH- Desítky tisíc kráterů o průměru větším než 1 km. Největší kráter na Měsíci a vskutku největší známý kráter ve sluneční soustavě tvoří pánev South pole- Aitken. Tento kráter se nachází na odvrácené straně poblíž jižního pólu, má 2 240 km v průměru a hloubku 13 km. Tmavé a „jednotvárné“ pláně se nazývají moře. Nejsvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu zvaná regolit

Fáze Měsíce • • • Měsíc má mnoho různých tváří, ale přesto zůstává stále stejný. Astronomové říkají, že mění fáze. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá přesně 29 dní 12 hodin 44 minut a 2, 8 sekundy. ZATMĚNÍ - Zatmění nastávají jen když jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Sluneční zatmění mohou nastat jen pokud je Měsíc v novu, zatmění Měsíce je-li v úplňku. NOV- Fáze Měsíce, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí. V této fázi není osvětlená žádná část přivrácené strany. Stáří 0 dní • DORŮSTAJÍCÍ SRPEK- Objevuje se již pár dní po novu. Měsíc zapadá stále později a přibývá. Stáří 0 až 7, 4 dne • PRVNÍ ČTVRŤ- Měsíc má podobu písmene D, vychází již poledne a zapadá kolem půlnoci. Stáří 7, 4 dne • DORŮSTAJÍCÍ MĚSÍC- Měsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. Stáří 7, 4 až 14, 8 dne.

…další fáze • DORŮSTAJÍCÍ MĚSÍC- Měsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. Stáří 7, 4 až 14, 8 dne. • ÚPLNĚK- Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená polokoule přivrácená k Zemi. V úplňku je Měsíc na opačné straně od Země než Slunce, což nastává v době, kdy nový měsíc má stáří 14, 8 dne. Měsíční disk je tak pro pozorovatele ze Země plně osvícen a Měsíc vypadá na obloze jako bílé jasné kolo. Stáří 14, 8 dne. • COUVAJÍCÍ MĚSÍC- Po úplňku se hranice světla a stínu objevuje u pravého okraje Měsíce a tentokrát představuje hranici, kde naopak Slunce zapadá. Tma vítězí nad světlem a Měsíc "couvá". Vychází stále později a zapadá až po východu Slunce. Stáří 14, 8 až 22, 1 dne. • POSLEDNÍ ČTVRŤ- Měsíc je v poslední čtvrti a má podobu písmene C. Vychází až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se sklání za denního světla někdy kolem poledne. Stáří 22, 1 dne. • UBÝVAJÍCÍ SRPEK- Před svítáním se však nad východním obzorem objevuje srpek ubývajícího Měsíce. Den po dni vychází později a brzy zmizí v záři vycházejícího Slunce. Nastává nov a začíná nová lunace, nový cyklus měsíčních fází.

PRŮZKUM MĚSÍCE • První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959 ve 21: 02: 24. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966). • Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. • • Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969. Prvním člověkem kráčícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11.

Fotografie Měsíce… Kráter Daedalus

Měsíc v úplňku

Zatmění Měsíce

Povrch Měsíce

Kráter TYCHO

Astronaut Apolla 17 u balvanu a Apollo 12 připravující se k sestupu na Měsíc

fáze Měsíce • dorůstající srpek, první čtvrť, dorůstající Měsíc, úplněk, couvající Měsíc, poslední čtvrť, ubývající srpek

KONEC ZDROJE: www. wikipedie. cz www. seznam. cz