Motorick uen Uen pohybm n Dletrvajc zmna v
Motorické učení Učení pohybům n Déletrvající změna v pohybovém chování získaná jako výsledek praxe nebo zkušenosti a je měřitelná retencí (pamětním uchováním) n
Úloha MU v ontogenezi jedince n n Základní pohybové dovednosti (lezení, chůze, běh, skákání, házení, čištění zubů, česání, …). Mechanismem získávání dovedností je vtištění = imprinting Komunikační dovednosti – čtení, psaní, mimika, … Odborné dovednosti – pracovní Rekreační, umělecké dovednosti, tělovýchovné a sportovní dovednosti - většinou odvozeny z přirozené motoriky MU má vztah k senzorickému (myšlenkové pochody, vnímání, paměť) → SENZOMOTORICKÉ UČENÍ
Klasifikace pohybů I. Bezděčné Prvotně = nepodmíněné reflexy (řízeny na úrovni míchy nebo podkorových center), lze je vědomě ovládat po dlouhém nácviku a se značným úsilím Ø Druhotně = získané v ontogenezi – původně úmyslné pohyby zautomatizované učením a častým používáním = stereotypy (řízené mozečkem) – pravidelné denní úkony, sportovní dovednosti Ø
Klasifikace pohybů II. Úmyslné Prvotně = získané v ontogenezi, typické pro cílevědomé jednání, řízeny korovými centry. Diferenciační fáze MU, řízení taktických a problémových činností Ø Druhotně = původně vrozené pohyby se postupně dostávají pod korovou kontrolu. Ve sportu jsou součástí složitých pohybových činností (orientace, rovnováha, …) Ø
Pohybové dovednosti = výsledek MU n Znaky PD 1) Kvalita výsledku senzomotorické činnosti (chyby, správnost provedení) 2) Rychlost 3) Ekonomičnost 4) Styl = způsob provedení n Dělení PD 1) dle účasti smyslů a nervosv. systému a výsledku: Percepční x Motorické 2) dle vztahu k podnětu a reakci: Diskrétní = mají začátek a konec (sed-leh, odraz, hod, smeč, …) Sériové = komplexnější (analytické dovednosti), kumulace diskrétních dovedností (skok o tyči, střelba po dvojtaktu, …) Kontinuální = cyklické (běh, jízda na kole, bruslení, …) 3) dle vztahu k podnětu a prostředí: Uzavřené (gymnastika) x Otevřené (hry) 4) dle rozměru a přesnosti pohybu: Hrubé x Jemné 5) dle principu novosti: Známé x Neznámé
Druhy senzomotorického učení n Imitační – napodobení na základě zrakového vjemu, jednoduché pohyby, malé děti n Instrukční – slovní instrukce, podmínkou rozvinutí abstraktního myšlení n Zpětnovazebné – metodou „pokus - omyl“, zpetná vazba od učitele nebo i výsledek pohybu (shozená laťka, vstřelená branka, …) n Problémové – řešení daného úkolu (samostatně nebo s pomocí učitele) n Ideomotorické – učení „představou pohybu“
Obecné teorie motorického učení Nejsou jednotné (různé teoretické východiska i účelová a oborová hlediska) ► 2 skupiny: 1. Obecné teorie MU n Teorie dynamické stereotypie – základem studie I. P. Pavlova o utváření řetězců podmíněných reflexů – v lidské motorice = pohybový stereotyp n Funkcionální modely v MU – výsledky učení jsou chápány jako výsledek změn v aktivaci různých psychických funkcí a procesů (motivace, aktivace, pozornost, …) 2. Tělovýchovné teorie MU n Teorie motorického zásobníku – naučené motorické činnosti uchované v motorické paměti slouží jako zásobník variantních programů pro budoucí činnosti n Tříúrovňová teorie MU – třídí komponenty podmiňující efektivitu MU do tří úrovní (zaměření osobnosti – specifické faktory (pohybové schopnosti) – faktory související s konkrétní strukturou pohybové dovednosti) n Kybernetické modely MU - využívají především regulační mechanismy související s učením pohybových dovedností
- Slides: 7