Moje trasy v Jizerskch horch zdarskybseznam cz Skly

Moje trasy v Jizerských horách zdarskyb@seznam. cz

Skály Vodopády Přehrady Rozhledny

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor (1124 m). Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde taky leží nejvyšší vrchol Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa (1126 m). Kolem a uvnitř pohoří se nachází celá řada nástupních lokalit na hřebeny hor, jako jsou Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Kořenov, Desná, Tanvald, Josefův Důl, Smržovka, Jablonec nad Nisou a uvnitř pohoří Bedřichov, Hejnice, Bílý Potok pod Smrkem, Smědava a osada Jizerka.

Jizerské tisícovky Smrk – 1124 m Jizera – 1122 m Černá hora – 1085 m Smědavská hora – 1084 m Holubník – 1071 m Sněžné věžičky – 1070 m Černý vrch – 1026 m Jelení stráň – 1018 m Ptačí kupy – 1013 m Na Knejpě – 1013 m Bílá smrt – 1007 m Polední kameny – 1006 m Bukovec – 1005 m Milíř – 1003 m Zámky – 1002 m

Vrcholové skály Jizera - 1122 m Polední kameny - 1006 m Paličník - 944 m Frýdlantské cimbuří - 900 m Ořešník - 800 m Hajní kostel - 700 m Dračí kámen - 676 m

Jizera 1122 m Jizera je se svými 1122 m n. m. druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšším převýšením od sedla ze všech tisícovek v české části hor.

Polední kameny 1006 m Polední kameny jsou vrcholovým skaliskem nacházejícím se nad údolím řeky Smědé. Na samotném vrcholu se nalézá několik skalisek a samostatných kamenů. Ve vrcholovém hřebeni se nacházejí chráněné porosty jeřábu. Polední kameny patří do Národní přírodní rezervace Frýdlantské cimbuří.

Paličník 944 m Paličník je vrcholové skalisko nad Bílým Potokem pod Smrkem. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou. Od dřevěného kříže je rozsáhlý výhled do údolí řeky Smědé a na protější vrcholky Jizery a skalnaté vrcholy Frýdlanského cimbuří a Ořešníku.

Frýdlantské cimbuří 900 m Frýdlantské cimbuří je skalní útvar názvem připominající podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. Západní vrchol (900 m n. m. ) zvaný Brandfels je spřístupněn po železném žebříku běžným turistům. Ze skály je nádherný výhled do údolí řeky Smědé a rokle Černého potoka.

Ořešník 800 m Ořešník je skalnatý výběžek postranní části Hejnického hřebene. Zvedá se strmě nad údolími Velkého Štolpichu a řeky Smědé. Od vrcholového kříže je vyhlídka do celého údolí Smědé přes Bílý Potok, Hejnice, Raspenavu a za dobré viditelnosti i za Frýdlant.

Hajní kostel 700 m Hajním kostelem se nazývá skála, která je nejsevernějším výběžkem Frýdlantského cimbuří. Vrchol skály byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím. Z vrcholové skály je krásný výhled na hlavní skály Frýdlantského cimbuří, údolí řeky Smědé a na Frýdlantsko.

Dračí vrch 676 m Dračí vrch se nachází v západní části Jizerských hor, asi 2, 5 km od vesnice Fojtka, kde se nachází i stejnomenná přehrada. Na vrcholu se nachází skalní vyhlídka Dračí kámen. Do skály bylo vytesáno 70 schodů a na vrcholu je zapuštěno do skály zábradlí. Z vrcholu je vidět Ještěd a vlevo Kateřinský hřbet a napravo pohled do údolí říčky Fojtka.

Jizerské vodopády Velký Štolpich Malý Štolpich Vodopád Černého potoka Vodopády Jedlové Vodopády Černé Desné

Velký Štolpich Vodopád Velký Štolpich se nachází na Sloupském potoce na severním svahu Jizerských hor. Ve skutečnosti se nejedná o jeden vodopád, ale soustavu vodopádů, které překonávají skalní stěnu vysokou 30 metrů. Na celkovém pohledu je dobře vidět jednotlivé stupně od horní lávky, pod kterou soustava vodopádů začíná. Dostupný je Ořešník a Krásná Maří s krásnými výhledy na Hejnice a údolí řeky Smědé.

Malý Štolpich Potok Bílý Štolpich pramení západně od hory Holubník a teče do Ferdinandova, kde se vlévá do Černého Štolpichu. V místech, kde potok vstupuje do přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, koryto prudce klesá a prodírá se mezi balvany. Na kótě zhruba 650 m n. m. se nachází vodopád pod názvem Malý Štolpich.

Vodopád Černého potoka se nachází ve strmém údolí pod Frýdlantským cimbuřím, kterým protéká Černý potok, vlévající se před Hejnicemi do řeky Smědé. Odbočka k vodopádu je zhruba 500 m od trasy k Hajnímu kostelu. Výška vodopádu je asi 7 m a uprostřed se nachází velký balvan, kolem kterého voda obtéká.

Vodopády Jedlové patří mezi nejatraktivnější turistické cíle Jizerských hor. Není divu, nejvyšší stupeň vodopádů na Jedlové je vysoký 5 metrů a při průtoku 200 litrů za sekundu nabízí skutečně atraktivní podívanou. Kouzlo vodopádu umocňuje téměř dokonale svislý profil. Kolem Jedlové vede naučná turistická trasa z Josefova Dolu.

Vodopády Černé Desné Černá Desná pramení východně od hory Jizery a napájí přehradu Souš. Pod přehradou nabírá velký sklon s mimořádným průtokem a v dolní části vytváří řadu vodopádů a kaskád. Nejvyšší je Dlouhý vodopád, jehož výška se odhaduje na 7 m. Tato oblast byla vyhlášena v roce 2013 přírodní památkou.

Jizerskohorské přehrady Jizerské hory byly a jsou známé častými a vydatnými srážkami. Pokud vznikla v určité oblasti průtrž mračen, následné povodně měly katastrofální následky, které byly impulsem k výstavbě přehrad. Na začátku minulého století vznikl ojedinělý projekt a následná výstavba přehrad. Jejich hlavním konstruktérem byl znamenitý projektant a stavitel Ing. Otto Intze z Cách. Byly vybudovány přehrady Mšeno, Harcov, Bedřichov, Fojtka, Mlýnice a Souš v rozpětí let 1905 – 1915. Nejmladší přehradou je Josefův Důl, která byla dokončena v roce 1982. Seřazeny podle velikosti: Josefův Důl - 22, 1 mil. m 3 Souš - 7, 5 mil. m 3 Bedřichov - 2, 1 mil. m 3 Mšeno - 1, 9 mil. m 3 Harcov - 687 tis. m 3 Fojtka - 378 tis. m 3 Mlýnice - 271 tis. m 3 Ing. Otto Intze

Josefův Důl Přehrada Josefův Důl je nejmladší přehradou Jizerských hor. Byla postavena na řece Kamenici v létech 1976 -82. Jako zásobárna pitné vody náleží celá do ochranného pásma a je v ní zakázáno koupání. Přesto je vítaným cílem turistů, díky krásnému okolí a upraveným přístupovým cestám nabízející ideální podmínky pro cykloturistiku.

Souš Údolní přehrada Souš, ležící na říčce Černá Desná, byla dokončena v roce 1915, jako součást systému, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou. Náleží celá do ochranného pásma se zákazem koupání.

Bedřichov Říčka Černá Nisa, pramenící na úbočí Olivetské hory, způsobovala vždy po déletrvajících srážkách mimořádně velké škody v jejím velmi sevřeném údolí, kde byl koncetrován poměrně velký průmyslový potenciál. Přišel nápad vytvořit přehradu, která zadrží povodňové průtoky, a tedy sníží škody na majetku nejen při dolním toku Černé Nisy, ale také při Lužické Nise pod Stráží nad Nisou.

Mšeno Jablonecká přehrada je označována za klenot Jablonce nad Nisou a má velkou zásluhu na tom, jak příjemně se v Jablonci žije. Přehrada nebyla postavena v letech 1906– 1910 jako rekreační nádrž, ale jako součást protipovodňových opatření v Jizerských horách, které reagovaly na katastrofální záplavy z roku 1897.

Harcov Vodní nádrž Harcov, nazývaná také Harcovská přehrada či Liberecká přehrada, leží nedaleko centra města v údolí libereckého Harcovského potoka, obklopená z jedné strany lesem a z druhé klidnou vilovou čtvrtí. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce.

Fojtka Vodní nádrž Fojtka (někdy nazývána Fojtecká přehrada nebo Mníšecká přehrada) postavená na stejnojmenném potoce, leží 6 km severovýchodně od centra Liberce pod vsí Fojtka u obce Mníšek. Nádrž slouží k rybaření, vyskytují se zde hojně lososovité ryby. Dále je využívána jako koupaliště.

Mlýnice Přehradu Mlýnice naleznete přibližně 2 km od centra Mníšku. Leží na začátku Nové Vsi. Jedná se o menší přehradu, kde naleznete klid ke koupání, protože není tolik navštěvovaná. Nejspíše také kvůli velmi studené vodě i během letních teplých dnů. Na březích nenajdete mnoho možností k rybaření.

Jizerskohorské rozhledny Na výletech po Jizerských horách narazíte na rozhledny. Z převážné části jsou tu rozhledny kamenné, ale i kovové a v poslední době i rozhledny ze dřeva. Prakticky všechny rozhledny nabízí výhledy do Krkonoš, Lužických hor, Českého ráje a na Ještědský hřeben. U řady z nich jsou postaveny chaty pro ubytování nebo občerstvení. Seřazeny podle doby vzniku: Slovanka – 1887 Štěpánka – 1892 Liberecká výšina – 1901 Černá Studnice – 1905 Jablonecký Petřín – 1906 Královka – 1907 Frýdlantská výšina – 1907 Tanvaldský Špičák – 1909 Bramberk – 1912 Proseč – 1932 Nisanka – 2007 Císařský kámen – 2009

Slovanka Roku 1887 se jablonecká, janovská a hornokamenická sekce Horského spolku dohodly na výstavbě rozhledny na Seibtově vrchu, zbývalo jen vybrat vhodný projekt. Zvítězil návrh zakoupit od vídeňské firmy Waagner jedenáctimetrovou litinovou konstrukci, která byla vystavena na výstavě pořádané ve Vídni.

Štěpánka je kamenná, 24 m vysoká novogotická stavba na vrchu Hvězda Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ni pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel.

Liberecká výšina Na svahu Kovářova Kamene (557 m), dříve zvaného Hradní vrch, byla v letech 1900 – 1901 zřízena velkopodnikatelem baronem Jindřichem z Liebiegu podle plánu norimberského mistra dómské huti architekta prof. Josefa Schmitze zřízena 25 m vysoká vyhlídková věž ve formě středověkého rytířského hradu.

Černá Studnice Rozhledna skýtá překrásný rozhled do kraje - vidíme z ní rozhlednu na Bramberku, Slovanku, Tanvaldský Špičák, Jablonec n. N. , Liberec, Smržovku, severovýchodní část Jizerských hor, Ralsko, Bezděz, Trosky, Kozákov, rybníky Českodubska, Železnobrodsko a při dobré viditelnosti i část Krkonoš.

Jablonecký Petřín Místo, které nabízí nádherný výhled si občané Jablonce velmi oblíbili, pro své nedělní vycházky. Této skutečnosti chtěl využít podnikavý hostinský Richard Fellinghauer. Roku 1906 zakoupil pozemek a vystavěl na něm výletní restauraci. Objekt byl vybaven tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem a také dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží.

Královka je kamenná rozhledna v Jizerských horách na kopci Nekras (859 m) v katastrálním území Janov nad Nisou, necelý kilometr od Bedřichova. Z rozhledny je pěkný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj a Ještědský hřeben.

Frýdlantská výšina Na rozhlednu vede 102 schodů. Kvůli vzrostlým stromům a nízké nadmořské výšce je rozhled z ní omezen, přesto lze vidět velkou část Jizerských hor a masiv Smrku, celé město Frýdlant i se zámkem, Ještěd, Lužické hory a polské povrchové doly.

Tanvaldský Špičák je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechtice v pohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 831 metrů a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 350 metrů. Kamenná rozhledna byla dokončena v červenci 1909.

Bramberk je 21 metrů vysoká kamenná rozhledna na 787 m vysokém stejnojmenném postranním vrcholu kopce Krásný v maxovském hřebeni Jizerských hor. K zasklenému ochozu ve výšce 18, 5 m vede 96 schodů.

Proseč Rozhledna Proseč je na Prosečském hřebeni v Žitavské pánvi, jižním podhůří Jizerských hor. Leží mezi Jabloncem na Nisou, Prosečí nad Nisou a Vratislavicemi nad Nisou ve výšce 586 m n. m. U rozhledny byla celá léta chata s občerstvením, ale byla v červenci 2003 úmyslně zapálena. Výstup na rozhlednu je časově omezený.

Nisanka Další přírůstek do rodiny jizerskohorských rozhleden byl zaznamenán v roce 2007. Nedaleko obce Nová Ves nad Nisou na návrší Jizerka, začal v září 2005 vyrůstat dlouho plánovaný vysílač. Celkem 32 metrů vysoká věž byla po dohodě s obcí rozšířena o schodiště a vyhlídkový ochoz pro turisty ve výšce 24 metrů nad zemí.

Císařův kámen Nová dřevěná rozhledna na vrchu Císařův kámen (637 m. n. m. ) byla zkolaudována již v červnu roku 2009, přesto její slavnostní otevření se uskutečnilo až 19. 9. 2009 v rámci 230. výročí zdejší návštěvy císaře Josefa II. Rozhledna je volně přístupná.

Příště: Moje trasy po Ještědském hřebenu

Hudba: W. A. Mozart Flute Quartet in D dur