Mnichovsk konference 1938 Luk Novk135 811 Djepisobansk vchova

Mnichovská konference 1938 Lukáš Novák(135 811) Dějepis+občanská výchova 2. 12. 2008

Události předcházející mnichovské konferenci Na území Československa • Parlamentní volby v roce 1935 -posílení pozice Sudetoněmecké strany Sd. P -sestavením vlády pověřeni agrárníci -předsedou vlády byl 5. listopadu 1935 jmenován Milan Hodža • Prezidentské volby 1935 - v roce jejich konání abdikoval T. G. Masaryk(v 85 letech) - vítězem se stal Edvard Beneš, který porazil protikandidáta B. Němce

Události předcházející mnichovské konferenci V zahraničí • • • Již od roku 1934 probíhala jednání mezi Sovětským svazem a Francií o vytvoření tzv. východního paktu-měl zabezpečit kolektivní bezpečnost střední a východní Evropy. Německo a Polsko však uzavření paktu zabránili. 2. května 1935 podepsána spojenecká smlouva mezi Francií a SSSR. 16. května doplněna o spojeneckou smlouvu mezi ČSR a SSSR 7. března 1936 německé vojsko překročilo demilitarizované pásmo v Porýníriskantní krok(porušení Versailleského míru) se Hitlerovi vyplatil. Na břehu Rýna tak vyrostla tzv. Siegriedova opevněná linie(namířena zejména proti Francii Duben 1937 - Benešova návštěva Bělehradu. Podtrhla nefunkčnost Malé dohody 1937 - již v tomto roce se zásluhou Velké Británie prostřednictvím jejich zástupců diplomata Lothiana a později lorda Halifaxe objevuje zájem na dohodě 4 velmocí(s vyloučením SSSR) o revizi poválečného uspořádání Evropy.

Rok 1938 • Březen -připojení Rakouska k Německu-rakouský kancléř Kurt von Schuschnigg vyhlásil pod tlakem Hitlera a NSDAP na 13. březen plebiscit o připojení. Již 11. března však vstoupili na rakouské území německé jednotky a tzv. pokojnou okupací začlenili toto území do Říše. Hitler si nechal tento krok posvětit lidovým hlasováním, ve kterém se 99% obyvatel vyslovilo pro tento krok. 23. -24. duben – sjezd Sd. P v Karlových Varech-vydán tzv. karlovarský program, který obsahoval požadavky namířené na Čechy. Jednalo se zejména o naprostou rovnoprávnost německé sudetské menšiny s Čechoslováky a její uznání za právní osobnost, uznání německého osidlovacího území a zavedení vlastní německé samosprávy, zavedení zásady o německy mluvících úřednících na německém území apod. -Tyto požadavky byly Československou vládou odmítnuty jako nepřijatelné, avšak tzv. IV. Plánem vlády z 30. srpna 1938 do velké míry akceptovány • • 20. Květen – Beneš vyhlašuje částečnou mobilizaci. Přiměly ho k tomu události v pohraničí, kde se díky přípravám na obecní volby zvedla vlna neklidu a také informace o německých vojscích stahujících se směrem k hranicím. Toto období se přezdívá „obdobím květnové krize“ a český kulturní život na ni reagoval vydáním manifestu „Věrni zůstaneme“. • Srpen-září – mise lorda Runcimana-vyslanec Velké Británie, který měl působit jako prostředník mezi českou vládou a Sd. P a umožnit tak konstruktivní jednání. Jediným výsledkem této mise, který měl pro ČSR nějaký význam byl dopis, ve kterém je ČSR doporučeno odstoupení Sudet Německu…

Schůzka 4 velmocí v Mnichově 29. -30. září 1938

Hlavní slovo na konferenci měla čtveřice nejvyšších představitelů zmíněných států. Daladier Mussolini Chamberlain Hitler Klíčovým bodem konference byla otázka Sudet a jejich připojení k německé Říši. Zástupci ČSR nebyli k jednání přizváni, pro což se vžil obecně známý termín „o nás bez nás“. Nic na tom nezměnila ani petice obsahující 1500000 podpisů, kterou zorganizovala Komunistická strana a na jejímž základě žádala západní mocnosti, aby nedopustili jednání o Československu bez něj.

Výsledky jednání • Konference měla rychlý průběh-byla zahájena ve 12 h 55 minut Adolfem Hitlerem a do půlnoci byl podepsán konečný text dohody • V 1: 30 ráno byla smlouva předána do rukou zástupců ČSR v čele s Vojtěchem Mastným-předání smlouvy bylo bráno jako její automatické přijetí • Následuje jednání vrcholných představitelů Československého státu, jehož cílem je utvoření stanoviska k obdržené smlouvě-po konzultacích s generály se vláda rozhodla smlouvu přijmout, neboť při nepřijetí by hrozily ještě větší ztráty než nyní

Takto se mnichovská dohoda promítla do podoby českého státu

Obsah smlouvy • Základní body mnichovské dohody: • Vyklizování započne 1. října • Vyklizení proběhne do 10. 10, a to bez zničení zařízení. Za toto je odpovědna československá vláda. • Podmínky vyklizení určí přesně zástupci zemí Německa, Anglie, Francie a Itálie. • Ve sporných oblastech bude provedeno lidové hlasování pod záštitou mezinárodního výboru. • Konečnou podobu hranic schválí mezinárodní výbor. • Doplňující prohlášení: Nevyřeší-li se do 3 měsíců územní nároky Polska a Maďarska, rozhodne opět zasedání čtyř hlav vlád, které jsou přítomny

Důsledky Mnichovské konference • Hlavním důsledkem byla ztráta území-jednalo se o 41 098 km 2 • Se ztrátou území je spojen také úbytek obyvatel, který činil 4 879 000 • Velké ztráty postihly rovněž průmysl, jehož produkce klesla o 33%(jednalo se zejména o báňský, sklářský a textilní) • ČSR přišla o všechny pohraniční pevnosti • Došlo k přerušení významných železničních tratí • Ukázalo se, že přátelské smlouvy, které měla ČSR uzavřené, jsou neúčinné(ať už z Francií či se SSSR) • Důležitý byl rovněž psychologický aspekt-výsledky konference se negativně projevily v myslích československých občanů a na spoustu dalších let ovlivnili česko-německé vztahy