Mnichovsk dohoda schzka ty velmoc 29 z 1938

Mnichovská dohoda schůzka čtyř velmocí 29. září 1938 „O nás, bez nás. “

Mapka národnostních poměrů Československa v roce 1931 http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/8/85/R%C 4%8 Cs. _Pom%C 4%9 Bry_n%C 3%A 1 rodnostn%C 3% AD. jpg/800 px-R%C 4%8 Cs. _Pom%C 4%9 Bry_n%C 3%A 1 rodnostn%C 3%AD. jpg

Příčiny • „Již v roce 1932 prohlásil Adolf Hitler v Mnichově následující: Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně… Češi musí opustit střední Evropu [2]. Od roku 1933, kdy se nacisté chopili moci v Německu, bylo Československo ve vážném nebezpečí stran německé expanze, která měla své motivy politické (revizionismus), ideologické (nároky na bývalá území německé říše a expanze na východ), strategické (průmyslový potenciál českých zemí a jejich poloha). Tomuto nebezpečí se Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní armády a pohraničních opevnění, tak i posilováním spojeneckých svazků se západními velmocemi (Francie) a nově i Sovětským svazem. “ (1. ) ____________________________ 1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c 2012 [citováno 8. 12. 2012]. Dostupný z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/w/index. php? title=Mnichovsk%C 3%A 1_dohoda&oldid=9378575>

Konrad Henlein a Sd. P Hitlerova návštěva v Sudetech v březnu 1938 založil roku 1935 Sudetendeutsche Partei, tu volí dvě třetiny Němců u nás http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Bundesarchiv_Bild_183 H 13192%2 C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland. jpg/781 px-Bundesarchiv_Bild_183 H 13192%2 C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland. jpg http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/2/2 e/ Bundesarchiv_Bild_1210008%2 C_Sudetenland%2 C_Besuch_Wilhelm_Frick _%28 cropped_Konrad_Henlein%29. jpg

Sled událostí před rokem 1938 od jara 1938 • Prezidentem je od roku 1935 zvolen E. Beneš • Německo vypracovává Fall Grún – vojenský plán napadení Československa • Březen 1938 Anšlus Rakouska = připojení k Německu (ovace!) • Sjezd Sd. P v dubnu 1938 v Karlových Varech požaduje: • Sudety do říše – více než 50% Němců • zrušení smluv s F a SSSR • volnost nacismu • orientace na německou zahraniční politiku

Edvard Beneš • Ve funkci: 18. prosince 1935 – 5. října 1938 • Předchůdce: Tomáš Garrigue Masaryk • Nástupce: Emil Hácha • Ve funkci: 2. dubna 1945 – 7. června 1948 • Předchůdce: Emil Hácha • Nástupce: Klement Gottwald http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/t humb/9/98/Edvard_Bene%C 5%A 1. jpg/195 px. Edvard_Bene%C 5%A 1. jpg

Co následovalo po karlovarském sjezdu Sd. P? • Na Slovensku vyhlašuje HSLS kampaň za autonomii Slovenska • 21. 5. 1938 proběhla částečná mobilizace • F, VB vedou politiku „usmiřování“ vůči Hitlerovi • VB vyslala zprostředkovatele – lord Runciman, který tvrdí, že Češi utlačují Němce a chtějí vehnat svět do války • 21. 9. VB, F tlačí na ČSR, aby přijala Hitlerovy územní požadavky + ultimátum vládě • 22. 9. vláda podala demisi • 23. 9. všeobecná mobilizace – lid je odhodlán bojovat za vlast, jen Němci neuposlechli výzvu • 29. 9. schůzka v Mnichově

Naše pohraniční opevnění http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/b/b 5/MO_S-19%28 c%29. jpg/800 px-MO_S-19%28 c%29. jpg

Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/9/9 c/Bundesarchiv_Bild_183 -R 69173%2 C_M%C 3%BCnchener_Abkommen%2 C_Staatschefs. jpg

Mapka ČSR po Mnichovu • Vyklízení nastalo od 1. 10. 1938 • Které 3 sousední země zabírají naše pohraničí? http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Druh%C 3%A 1_%C 4%8 Ceskoslovensk%C 3%A 1_republika_1938. png/800 px. Druh%C 3%A 1_%C 4%8 Ceskoslovensk%C 3%A 1_republika_1938. png

„Přinesl jsem mír. “ http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/0/0 c/Munich. Agreement_. jpg

Důsledky Mnichova - možnosti vojenské obrany • • • „Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 128 000 vojáků a bylo připraveno se bránit. [17] Německo ale po připojení Rakouska k "Třetí Říši" v březnu 1938 obklopovalo Československo ze severu, západu i jihu. Útok ze všech stran na západní polovinu státu by byl nejspíše zdrcující, což byl také jeden z argumentů, které padly při jednání o dohodě. [18] Armáda by se musela pokusit stáhnout na Moravu, odkud by mohl být veden odpor maximálně po dobu několika týdnů. [19] Mobilizačního rozkazu neuposlechlo zhruba 126 tisíc mužů, z toho 100 tisíc Němců. [20] Polovina československých Němců tak mobilizačního rozkazu uposlechla. [21] Jednotky, kde Němci sloužili, nebyly většinou dislokovány v kritických oblastech nebo v první linii (obvykle týlové jednotky a zásobování). Překvapivě loajální se ukázali maďarští a rusínští odvedenci. Přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost Československé armády nemohla vojska společného státu dlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od SSSR, naopak musela počítat s tím, že Maďarsko a Polsko využijí jejího oslabení u svých hranic a pokusí se přiživit na německé kořisti. Diskuse o možnosti obrany budou pravděpodobně stále přetrvávat. “ (2. ) ___________________________________ • 2. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c 2012 [citováno 8. 12. 2012]. Dostupný z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/w/index. php? title=Mnichovsk%C 3%A 1_dohoda&oldid=9378575>

Ztráty a co následovalo od října 1938 do 15. 3. 1939 morální rána 30% obyvatel ztráta třetina území zabrána Beneš abdikoval – druhá republika: Česko-Slovensko zrada Francie 450 000 lidí uprchlo do vnitrozemí, ztráta majetku Lesy, uhlí, orná půda, železnice

1. Popiš rozpad státu a jeho okleštění za druhé republiky. 2. Co následovalo v březnu 1939 v Čechách a na Moravě? 3. Zůstalo Slovensko součástí dřívějšího státu? 4. Kdo okupuje od března 1939 Podkarpatskou Rus? http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/5/52/%C 4%8 Ceskoslovenska_1939_cs. SVG? uselang=cs