Mkki Mollusca Zkladn informace Mkki jsou bezobratl tvorov

Měkkýši (Mollusca)

Základní informace Měkkýši jsou bezobratlí tvorové s měkkým tělem, které se z 90 % skládá z vody. První měkkýši se vyskytují již v prvohorách v období kambria (tj. asi před 500 mil. let). Jejich tělo je kryto vápnitou schránkou lasturou, ulitou nebo štítky. Schránka je nejcharakterističtějším znakem měkkýšů. Měkkýši žijí v mořích, ve sladkých vodách a na souši.

Rozdělení měkkýšů Měkkýši se v zásadě dělí na pět základních tříd. Jsou to: plži (Gastropoda) mlži (Bivalvia) hlavonožci (Cephalopoda) štítkonošci (Polyplacophora) přílipkovci (Monoplacophora) kelnatky (Scaphopoda) Na obrázku plž Voluta nobilis.

Plži (Gastropoda) Zleva doprava: homolice mramorovaná (Conus marmoreus), zavinutec tygrovaný (Cypraea tigris), ušeň červená (Haliotis rufescens), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis).

Plži (Gastropoda) Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), fasciolárka obecná (Fasciolaria trapezium), voluta královská (Cymbiola imperialis), bahenka živorodá (Viviparus conectus), plzák lesní (Arion rufus).

Plži (Gastropoda) Jsou nejpočetnější třídou měkkýšů (více než 50 000 druhů). Mají většinou spirálovitě stočenou schránku zvanou ulita, která často mívá pestré zbarvení. Dělí se na tři podtřídy: předožábří, zadožábří a plicnatí. Předožábří plži se vyskytují podobně jako zadožábří plži ve všech vodách: mořích, oceánech, ale i ve sladkých vodách. U předožábrých plžů došlo během embryonálního vývoje k přetočení útrobního vaku o 180° - tzv. torze. Proto je jejich útrobní vak uložen před srdcem, kdežto u zadožábrých plžů za srdcem. Plicnatí plži nemají žábry, ale jejich plášťová dutina je hustě prokrvena a plní funkci plic. Plicnatí plži jsou jedinou skupinou měkkýšů, kteří se vyskytují na souši.

Plži (Gastropoda)

Mlži (Bivalvia) Zleva doprava: ústřice jedlá (Ostrea edulis), srdcovka jedlá (Dinocardium edulis), slávka jedlá (Mytilus edulis), škeble rybničná (Anodonta cygnea), hřebenatka svatojakubská (Pecten jacobeus).

Mlži (Bivalvia) Jsou druhou největší (20 000 druhů) a z hlediska anatomie nejzajímavější třídou měkkýšů. Jejich schránka je složena ze dvou souměrných nebo nesouměrných misek – lastur. Nemají vyvinutou radulu ani hlavu. Mají dva sifony: příjímací a vyvrhovací. Živí se pomocí filtrace vody přes žábry: vodu nasají do žaber přijímacím sifonem, na jemných řasách žaber se zachytí plankton a jiné organické částečky a procezenou vodu vypustí vyvrhovacím sifonem. Někteří mlži mohou za jediný den proce-dit až 60 litrů vody.

Mlži (Bivalvia)

Hlavonožci (Cephalopoda) Zleva doprava: chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris), argonaut pelagický (Argonauta argo), loděnka hlubinná (Nautillus pompilius).

Hlavonožci (Cephalopoda) Jsou nejorganizovanější a nejvyspělejší třídou měkkýšů. Většina měkkýšů nemá vnější schránku, ale pouze redukovanou vápnitou destičkou, zvanou lidově „sépiová kost“. Někteří hlavonožci, např. argonauti nebo loděnky jsou vybaveni primitivními miskovitými ulitami. Jejich oči s čočkou a sklivcem se vyrovnají očím obratlovců. Jejich noha je přeměněna v 8 – 10 chapadel s přísavkami. Ústa hlavonožců jsou vybavena radulou, silnými čelistmi ve tvaru papouščího zobáku, které dokáží jednoduše rozdrtit i pevné schránky plžů, mlžů i korýšů.

Hlavonožci (Cephalopoda)

Štítkonošci (Polyplacophora) Na obrázku chroustnatka popelavá (Lepidochitona cinerea).

Štítkonošci (Polyplacophora) Jsou to živočichové se zploštělým tělem a primitivní anatomií. Jsou kryti tenkými zploštělými vápnitými štítky. Vyskytují se v mořích a oceánech, především na pobřežních útesech, kde seškrabují ostrou radulou chaluhy a řasy. Dorůstají v průměru 5 cm, některé až 35 cm.

Štítkonošci (Polyplacophora)

Přílipkovci (Monoplacophora) Na obrázku Neopilina elegans.

Přílipkovci (Monoplacophora) Vyznačují se velmi starobylými znaky a primitivní anatomií. Jsou asi nejstarší třídou měkkýšů. Tato třída byla považována za dávno vyhynulou, ale v roce 1953 vylovila dánská expedice Galantha u břehů Grónska z hloubky 3500 m živé exempláře. Mají miskovité, ploché schránky a silnou nohu, kterou se pevně přichytí k podkladu. Žijí ve velkých hloubkách (až 5000 m) přichyceni na kamenech, kde radulou strouhají řasy. Šance na získání těchto měkkýšů soukromým sběratelem je mizivá.

Přílipkovci (Monoplacophora)

Kelnatky (Scaphopoda) Na obrázku Scapus cantatus.

Kelnatky (Scaphopoda) Mají zužující se schránku podobnou slonímu klu. V pravěkých hrobech lidí archeologové nacházejí korále vyráběné právě z těchto měkkýšů. Na obou stranách mají otvory, jeden k příjmu potravy, druhý k dýchání a vypouštění vody a odpadu. Jsou malé; měří přibližně okolo 10 cm. Žijí zahrabány v bahně a písku, odkud filtrují potravu. Mají radulu.

Kelnatky (Scaphopoda)

Nebezpeční měkkýši Plži homolice (Conus) – radula přeměněná v jedovatý bodec, který slouží k lovu. Žijí na korálových útesech Indického a Tichého oceánu. Několik druhů způsobuje lidem vážné otravy, jsou zaznamenány i případy úmrtí. Nejnebezpečnější homolice. Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), h. mramorovaná (C. marmoreus), h. síťkovaná (C. textile), h. žíhaná (C. striatus), h. tulipánová (C. tulipa), h. knížecí (C. aulicus), h. cylindrická (C. omaria).

Nebezpeční měkkýši Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) patří k nejjedovatějším živočichům světa. Žije na pobřeží Austrálie. Její slinné žlázy obsahují prudký jed (jedovaté kousnutí).

Nebezpeční měkkýši Další nebezpečné druhy: Alypsia depilans – „mořský zajíc“, neptunka antická – Neptunea antiqua, neptunka arktická – Neptunea arthritica, plži čeledí vrtulovkovitých (Terebridae) a turisovitých (Turisidae), šišan královský (Cassis tuberosa), slávka kalifornská (Mytilus californiatus), zaděnka aljašská (Saxidomus giganteus).

Užití měkkýšů potravinářství pěstování perel výroba barviv (tyrský purpur) výroba šperků dekorace náboženské a umělecké motivy a další…

Měkkýši v kuchyni Mnoho druhů z řad plžů i mlžů je konzumováno po celém světě. Mezi nejlepší lahůdky patří mlži – slávky (Mytilus), ústřice (Ostrea), hřebenatky (Pecten), srdcovky (Cardia), zaděnky (Saxidomus) atd. , ale i někteří plži (křídlatec veliký – Strombus gigas je hojně loven v Karibiku, kde se vyskytuje, v Evropě se loví některé druhy břeženek – Littorina, v Kalifornii a Francii ušně, zde zvané „abalone“ Haliotis).

Měkkýši jako šperky Výroba perel je známa již z dob starověku. Perla vzniká uvnitř lastur mlžů, ale perly mohou vytvářet i plži (např. křídlatec veliký vytváří jednou za život růžové perly nižší kvality). Perla je vlastně cizorodé tělísko (kamínek, zrnko písku, malá rybka či krab, neoplozené vajíčko), které se nedopatřením dostalo dovnitř schránky. Živočich kolem něj vylučuje perleťovinu – látku, která pomáhá tyto částečky odstraňovat. Za nějaký čas je perla na světě. Čím déle je perla v lastuře, tím je větší a kvalitnější. Některé druhy měkkýšů vytvářejí pravidelně (perlotvorky, křídlatec), jiné velmi vzácně. Obecně platí, že perly, které pocházejí ze schránek pravidelně vytvářejících perly, jsou nejkvalitnější (hodnotí se především lesk, čistota barev a velikost). Chceme-li zjistit, zda je perla pravá nebo ne, rozřízneme ji napůl – je-li uvnitř dutá, je zaručeně pravá.

Děkuji za pozornost. Zpracoval: Arnošt Fridrich, IX. B. Fotografie schémat měkkýšů: http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_neo. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_gast. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_proana. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/stu dium/invert/obra/5_prosan. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_kel. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/ob ra/5_nau. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_teu. gif; http: //www. kbi. zcu. cz/OB/studium/invert/obra/5_biv. gif. Ostatní fotografie a zdroje: http: //australianmuseum. net. au/image/Marbled-Cone-Shell-Conus-marmoreus; http: //www. simonaart. cz/fotoalbum/scienceillustration-vedecka-ilustrace/hlemyzd-zahradni-helix-pomatia. html; http: //www. rybisvaz. cz/zu/slides/Plovatkabahenni. html; http: //www. granjaonline. es/viewtopic. php? t=4035&view=previous; http: //animalunitedluce. forumfree. it/? t=49606661; http: //www. jaxshells. org/2432. htm; http: //sgforums. com/forums/1902/topics/136782? page=6; http: //www. gastropods. com/3/Shell_ 3333. shtml; http: //www. gastropods. com/8/Shell_848. shtml; http: //www. biolib. cz/cz/image/id 1769/; http: //www. diverosa. com/Lembe h%202006/IL 2 -013%20 Geographic%20 Cone 20%geographus. html; http: //www. radula. estranky. cz/clanky/plzaklesni. html; http: //www. biolib. cz/image/id 10197/; http: //sl. wikipedia. org/wiki/C 4%8 Cilska_klapavica; http: //gymplacirokycany. blog. cz/; http: //www. leziosa. com/capasanta. htm; http: //www. biolib. cz/cz/image/id 1639/; http: //zabaci. cz/fauna-a-flora/104 chobotnice. html; http: //matrix-6 go. blogspot. cz/2013/10/top-10 nejjedovatejsi-zvirata-na-zemi. html; http: //bafr. blog. cz/0811/lodenkahlubinna-nautiluspompilius; http: //shells. webz. cz/zajimavosti. html; http: //www. biolib. cz/cz/image/id 37782/; http: //www. daviddarling. info/encyclopedia /N/Neopilina. html; http: //absolventi. gymcheb. cz/2009/pegrisn/internetove_stranky_2/kelnatky. html; http: //shells. webz. cz/nebezpecni _mekkysi. html; http: //www. vistaalmar. es/especies-marinas/general/3114 -liebre-mar-arroja-ememigos-chorros-mocovenoso. html; http: //www. guidetobelize. info/en/nature/belize-dangerous-sea-creatures-guide. shtml. Knižní zdroje: Rykel H. de Bruyne: Encyklopedie ulit a lastur (2004); S. Peter Dance: Ulity a lastury (2006); V. Pfleger: Krása lastur (1981); J. Picka: Ulity, lastury, mušle (1999).