Milan Viturka Integran teorie udritelnho regionlnho rozvoje Semin

Milan Viturka Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Seminář Velké Bílovice 15. 6. 2010

Explanační rámec – základní logika integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Neustálé zlepšování regionální kvality podnikatelského prostředí stimuluje kvantitativní a zejména kvalitativní rozvoj podnikatelských aktivit (alokaci kapitálu) s pozitivními dopady na využití lidských zdrojů a tvorbu inovací. Tím generované synergické efekty prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny potřebné předpoklady pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti regionálního rozvoje.

Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje HDP IPF KPP Odchylky od KPP . VLZ

Matematický model integrační teorie Y = M [a, z 1, z 2]. f (I, L, K) Kde: Y = úroveň produkce M = multifaktorová proměnná s komponentami a – všeobecná úroveň vědecko-technického rozvoje, z 1 – makroekonomické (územně volné) a z 2 – regionální (územně vázané) faktory ekonomického rozvoje I = inovační potenciál L = objem lidských zdrojů K = objem fyzického kapitálu.

Základní determinanty prostorového uspořádání ekonomiky hierarchická úroveň polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu velké firmy resp. závody, územní správa produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní

Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Praktický význam hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP): vytvoření základního rámce pro správnou volbu cílů a efektivní výběr nástrojů regionální politiky jako součásti hospodářské politiky. Definice KPP: agregátní výsledek dlouhodobé akumulace různorodých vlivů, generovaných aktivitami podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Metodický základ hodnocení KPP: identifikace investičních resp. rozvojových preferencí firem působících ve zpracovatelském průmyslu a vybraných odvětvích tržních služeb (progresivní služby) prostřednictvím výběru hlavních ovlivňujících faktorů včetně stanovení jejich významových vah. Hlavní teoretická východiska: lokalizační teorie (Weber, Lösch), teorie kumulativní kauzality (Myrdal), teorie polarizovaného rozvoje (Perroux, Friedmann), endogenní teorie hospodářského růstu (Lucas, Romer), mikroekonomická teorie konkurenceschopnosti (Porter), nová ekonomická geografie (Krugman), teorie hierarchie reality (Hampl). Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

Faktory KPP a jejich významové váhy faktory typologické skupiny váhy A váhy B 44 48 nejvíce významné faktory: : podnikatelská a znalostní báze regionální a lokální faktory 9 11 dostupnost pracovních sil pracovní faktory 10 10 blízkost trhů obchodní faktory 9 9 blízkost hlavních zákazníků obchodní faktory 9 9 kvalita pracovních sil pracovní faktory 7 9 37 35 středně významné faktory: cena nemovitostí cenové faktory 7 7 kvalita silnic a železnic infrastrukturní faktory 8 6 cena práce cenové faktory 6 6 informační a komunikační technologie infrastrukturní faktory 6 6 podpůrné služby obchodní faktory 6 5 urbanistická a přírodní atraktivita území environmentální faktory 4 5 19 17 méně významné faktory: přítomnost zahraničních firem obchodní faktory 5 4 environmentální kvalita území environmentální faktory 3 4 asistence veřejné správy regionální a lokální faktory 4 3 blízkost mezinárodních letišť infrastrukturní faktory 4 3 flexibilita pracovních sil pracovní faktory 3 3 Váhy A – ekonomika hnaná investicemi, váhy B – ekonomika hnaná inovacemi

Hodnoty KPP podle krajů kraj Pražský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika KPP celého kraje 1, 16 2, 65 2, 86 2, 77 2, 90 3, 05 2, 79 2, 86 2, 94 3, 02 2, 78 3, 19 3, 27 2, 74 KPP centra 1, 16 2, 03 (M. Bolesl. ) 1, 98 1, 68 2, 19 2, 35 2, 02 1, 88 1, 81 2, 16 1, 54 2, 37 2, 43 2, 33 1, 16 HDP/obyv. v tis. Kč b. c. (2007) 736 322 294 315 244 272 264 291 286 289 315 253 280 288 342

Komentář k výsledkům hodnocení KPP Diferenciace hodnot KPP podle krajů není bez Pražského kraje příliš výrazná (odchylky od průměru ČR se pohybují v rozmezí + 20 až – 3 %). Z toho lze vyvodit praktický závěr, že problém regionálních nerovnováh resp. disparit v ekonomickém rozvoji se týká především relace Praha resp. středočeský prostor v. ostatní kraje – tato skutečnost otevírá prostor pro perspektivní přechod od preference tradiční regionální politiky cílené na snižování regionálních disparit k preferenci regionální politiky cílené na posilování regionální konkurenceschopnosti. Další výsledky hodnocení: informace o odchylkách skutečných a teoreticky příslušných hodnot KPP na mikroregionální úrovni (objektivizace výchozího stavu), informace o vybavenosti jednotlivých regionů faktory KPP (atraktivita regionů z hlediska individuálních preferencí jednotlivých firem). Potvrzení stanovených hypotéz: • Silná vazba hodnot KPP na úroveň HDP/obyv. – hodnota korelačního koeficientu na mezoregionální úrovni přesahuje hranici 0, 95. • Hodnoty KPP korespondují s populační velikosti mikroregionů – hodnoty KPP pro velikostní skupiny s hraničními hodnotami 180, 90, 45 a 18 tis. obyv. činí 1, 7 – 2, 5 – 3, 0 – 3, 5 – 3, 8.

Závislost KPP na velikosti regionů

Hodnocení využití lidských zdrojů Praktický cíl hodnocení využití lidských zdrojů (VLZ): zhodnocení adaptace (přizpůsobivosti) regionů základním vývojovým tendencím v ekonomickém rozvoji. Definice VLZ: agregátní výsledek vzájemných vztahů mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Metodický základ hodnocení VLZ: míra nezaměstnanosti (hlavní kriterium), ekonomická citlivost (pomocné kriterium odrážející zastoupení odvětví trpících dlouhodobou stagnací či postupným snižováním konkurenceschopnosti. Teoretické zarámování: endogenní teorie hospodářského růstu. Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

Míra nezaměstnanosti podle krajů v % kraj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 průměr Praha 3, 6 3, 3 2, 7 2, 2 2, 3 3, 8 3, 0 Středočeský 7, 0 6, 4 5, 5 4, 4 4, 9 7, 5 5, 9 Jihočeský 7, 2 6, 1 4, 7 5, 8 8, 5 6, 6 Plzeňský 6, 9 6, 7 5, 8 4, 6 5, 7 8, 6 6, 4 Karlovarský 11, 2 10, 7 9, 6 7, 6 8, 8 11, 8 10, 0 Ústecký 16, 4 15, 8 14, 1 11, 2 14, 2 13, 8 Liberecký 8, 4 8, 0 7, 3 6, 2 8, 2 11, 6 8, 3 Královéhradecký 7, 9 7, 5 6, 5 4, 8 5, 7 8, 6 6, 8 Pardubický 9, 4 8, 7 7, 3 5, 6 6, 9 10, 5 8, 1 Vysočina 9, 4 8, 7 7, 5 5, 9 7, 4 11, 2 8, 4 Jihomoravský 11, 1 10, 5 9, 1 7, 0 7, 7 11, 3 9, 5 Olomoucký 12, 5 11, 2 9, 4 7, 1 8, 2 13, 0 10, 2 Zlínský 10, 0 9, 6 7, 9 6, 2 7, 2 11, 6 8, 8 Moravskoslezský 15, 9 14, 5 12, 9 9, 6 9, 7 12, 8 12, 6 Česká republika 9, 8 9, 2 7, 9 6, 1 6, 8 9, 8 8, 3

Hodnocení inovačního potenciálu firem Praktický význam hodnocení inovačního potenciálu firem (IPF): zhodnocení regionálních předpokladů pro udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti na základě jejich inovačního potenciálu. Definice IPF: schopnost firem vytvářet, přijímat a šířit technické i netechnické inovace. Metodický základ hodnocení IPF: podíl inovačních firem (hlavní kriterium), výdaje firem na Va. V a zaměstnanost ve firemním Va. V (pomocná kriteria). Teoretické zarámování: endogenní teorie hospodářského růstu. Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).

Vybrané indikátory inovačního potenciálu firem kraj podíl inovačních firem podíl firem s inovací produktu podíl firem s inovací procesu výdaje firem na Va. V/HDP zaměstnan ci firem ve Va. V/CPZ Praha 30, 9 20, 3 23, 4 1, 04 1, 34 Středočeský 27, 2 17, 9 20, 7 2, 21 0, 69 Jihočeský 27, 9 18, 3 20, 8 0, 47 0, 28 Plzeňský 28, 2 18, 9 22, 2 0, 52 0, 36 Karlovarský 20, 5 14, 0 17, 1 0, 15 Ústecký 26, 5 16, 6 20, 5 0, 25 0, 19 Liberecký 28, 5 17, 1 24, 3 0, 97 0, 54 Královéhradecký 26, 2 17, 2 21, 3 0, 44 0, 42 Pardubický 25, 7 20, 0 19, 2 1, 18 0, 84 Vysočina 23, 5 13, 7 19, 3 0, 45 0, 32 Jihomoravský 31, 5 21, 9 23, 3 0, 73 0, 69 Olomoucký 29, 4 17, 4 23, 7 0, 61 0, 49 Zlínský 30, 2 21, 1 25, 3 0, 88 0, 61 Moravskoslezský 23, 9 15, 2 20, 0 0, 58 0, 34 Česká republika 28, 1 18, 5 21, 9 0, 83 0, 59

Hodnocení regionální konkurenceschopnosti Celková konkurenceschopnost jednotlivých krajů byly vyhodnocena na základě syntézy komponenty KPP (považované za klíčová komponentu – dvojnásobná váha) a komponent VLZ a IPF. Získané výsledky umožnily identifikovat kraje s výbornou konkurenční pozicí – typ A, kraje s dobrou konkurenční pozicí – typ B a kraje s horší konkurenční pozicí – typ C, které jsou dále v souladu s jejich zařazením podle úrovně jednotlivých komponent a s přihlédnutím k získanému celkovému skóre podrobněji členěny do tří podtypů (1 = vyrovnaný, 2 = nevyrovnaný, 3 = přechodný). Výsledků hodnocení regionální konkurenceschopnosti lze účelně využít pro optimalizace rozvojových scénářů – progresivní, růstový a adaptační scénář v případě ČR.

Celkové hodnocení regionální konkurenceschopnosti typová skupina kraj a podskupina typ A: 1 2 typ B: 2 2 1 1 2 2 typ C: 3 2 2 1 1 1 klasifikační skupina KPP VLZ IPF Pražský Středočeský 1 2 1 1 Plzeňský Jihomoravský Pardubický Liberecký Královéhradecký Jihočeský 2 2 2 1 1 2 2 3 3 Zlínský Vysočina Olomoucký Karlovarský Ústecký Moravskoslezský 3 3 3 2 2 3 3 3