Mikroekonomie I Zkladn elementy trhu Ing Vojtch Jindra

Mikroekonomie I Základní elementy trhu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Nabídka n Celková (agregátní) nabídka (Aggregate Supply – AS) – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh. Je dána objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí výrobci výrobky prodat n Dílčí (tržní) nabídka (Market Supply – MS, resp. S) – rozumíme nabídku jediného výrobku od různých výrobců. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku n Individuální nabídka – nabídka jednoho výrobce

Křivka nabídky P n Objem nabídky (Q) je závislý na ceně (P). n Cena je nezávislá a objem závislá proměnná. n Vztah mezi těmito dvěma proměnnými vyjadřuje křivka nabídky. Křivka nabídky P 4 P 3 P 2 P 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q

Zákon rostoucí nabídky n Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, pokles ceny vyvolá pokles nabízeného množství. n Růst cen vyvolá zvýšený zájem o výrobu, přiláká další výrobce, vyvolá zájem o růst výroby u těch, kteří dříve vyráběli méně. Růst cen vyšší ceny vyšší příjmy možnost nakoupit větší množství dodatečných výrobních faktorů rozšíření výroby. n n Za další a možná hlavní příčinu rostoucí nabídky bývá považován zákon klesajících výnosů. Jestliže výnosnost výrobních faktorů s jejich rostoucím objemem klesá, je jasné, že větší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce.

Nabízené množství a nabídka n Od pojmu nabídka musíme odlišit termín nabízené množství. n Nabídka – je znázorněna celou křivkou nabídky. n Nabízené množství – grafickým znázorněním je bod na křivce nabídky (objem nabídky při konkrétní ceně). n Musíme důsledně odlišovat pojmy: n Posun po křivce (změna nabízeného množství vlivem změny ceny). n Posun křivky (změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy).

Změna celkové nabídky P Posun po křivce nabídky Posun křivky nabídky P B S S´ P 3=P´ 3 P 2=P´ 2 P 1=P´ 1 A C Q Q 1 Q 2 Q´ 1 Q 3 Q´ 2 Q´ 3 Q

Poptávka n Celková (agregátní) poptávka (Aggregate Demand – AD) – souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Je určena objemem poptávaných výrobků a jejich cenami. n Dílčí (tržní) poptávka (Market Demand – MD, resp. D) – poptávka všech kupujících po jednom výrobku. n Individuální poptávka – poptávka jediného kupujícího nebo také poptávka po produkci jediného výrobce. n Ekonomickou teorii zajímá právě poptávka v rámci rozpočtového omezení = efektivní koupěschopná poptávka.

Křivka poptávky P P 3 P 2 D P 1 0 Q 3 Q 2 Q 1 Q

Zákon klesající poptávky n n n Zákon klesající poptávky – když cena vzroste, poptávané množství klesne, když cena klesne, poptávané množství vzroste. Klesá-li cena, zboží je levnější, a tím pro poptávku lákavější. Nižší cena zároveň umožní v rámci nezměněného rozpočtového omezení nakoupit více zboží těm, kteří dříve nakupovali méně. U některých druhů zboží, které nakupuje každý, přiláká snížení ceny další kupce. Nízká cena zboží zpřístupní a zároveň je významným psychologickým faktorem, který způsobí zvýšení poptávaného množství.

Cena n Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. n Rovnovážná cena – cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky. n Stav rovnováhy je velmi vzácný a výjimečný – dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky. n Tržní cena – cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky.

Utváření ceny P PE S E D QE Q

Formování ceny na trhu P S P P´ E PE D QD Q´D QE Q´S QS Q

Vliv změny nabídky a poptávky na rovnováhu S’ P P S S S’’ P’ P P’’ D D’’ P P’ D D’ Q’ Q Q’’ Q

Konkurence n Tržní konkurence – je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. n n Konkurence mezi nabídkou a poptávkou – výrobci chtějí prodat s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí realizovat své potřeby co nejlevněji. Konkurence na straně poptávky – každý spotřebitel chce nakoupit co nejvíce zboží co nejlevněji, třeba i na úkor ostatních spotřebitelů. Vzniká v případě kde D > S a tím nedostatek zboží na trhu.

Konkurence na straně nabídky – každý výrobce se snaží získat na daném trhu co možná největší podíl ZISK. S > D – konkurenční boj se stává bojem o ekonomické přežití, kdo sníží cenu prodělá, jde o to, kdo prodělá nejméně. S < D – jde o to, kdo dokáže nejlépe využít růst cen a nejvíce vydělá. Ten si pak vytváří nejlepší předpoklady k tomu, aby ovládl větší část trhu.

Cenová a necenová konkurence n Základní formy konkurence na straně nabídky: n n n Cenová konkurence – dobrovolné snižování cen ze strany výrobců, aniž by je k tomu nutil přebytek nabídky nad poptávkou, tím přilákají spotřebitele. Necenová konkurence – přilákání poptávky, ale jinými (necenovými) metodami (kvalita, reklama, obal, servis, dodatkové služby). Konkurence na straně nabídky = spojení konkurence cenové a necenové

Dokonalá a nedokonalá konkurence n Dokonalá konkurence – abstrakce ekonomické teorie (v reálném světě bychom ji marně hledali). n Dokonalá konkurence = naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky n Volný vstup do odvětví n Stejná míra informovanosti všech subjektů na trhu n Mnoho výrobců na trhu jednoho výrobku n Bezrozdílná produkce

Dokonalá konkurence n Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce. Tržní cena výrobku se změní jedině tehdy, když se změní i cena všech ostatních výrobků na tomto trhu. n Jedinou metodou jak maximalizovat zisk v dokonalé konkurenci při nezměněném rozsahu produkce je odstraňování zbytečných nákladů ve výrobě. n Dokonalá konkurence = výrobci jsou bezprostředně zainteresovaní na vyhledávání úspor. V tom je její dokonalost. n V reálném světě se můžeme setkat s různými formami nedokonalé konkurence.

Monopolistická konkurence n Charakteristika monopolistické konkurence: n Trh jednoho výrobku s mnoha výrobci n Volný vstup na tento trh n Produkt je diferencovaný n Ceny různých typů výrobků se mohou lišit n Prosazují se všechny typy cenové i necenové konkurence = zvýšení zisku lze dosáhnout i jiným způsobem, než hledáním úspor při výrobě.

Oligopol n Větší nedokonalost než u monopolistické konkurence. n Na trhu zůstalo jen několik výrobců se značnou ekonomickou silou = brání zájemcům k vstupu na trh (přístup do odvětví je omezen). n Oligopol nutí spotřebitele kupovat za vyšší ceny, protože mají možnost omezovat nabídku, a tím nutí spotřebitele, aby za zboží, kterého je na trhu méně, platil vyšší cenu. n Konkurence je omezena a odehrává se převážně v necenové oblasti.

Monopol n Jediný výrobce určitého produktu na trhu = absolutní moc nad spotřebitelem. n Monopol = faktická likvidace konkurence na straně nabídky. n Růst cen je limitován pouze koupěschopností spotřebitelů. n Krajní extrém dokonalé konkurence, nikoliv však nereálný. n Ochromené působení tržního mechanismu musí být doplněno státní regulací.

Funkce trhu n Trh má v ekonomice své přesně vymezené funkce, které spočívají v hledání odpovědí na otázky: n Co? – řeší konkurence na straně poptávky (spotřebitelé mají k dispozici tzv. peněžní hlasy) Jak? – určuje konkurence na straně nabídky (soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě, na jaké technické úrovni) Pro koho? – se vyrábí, určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (mzdy, renty, zisky a úroky) n n n Dokonale konkurenční trh (abstraktní model) by dokázal odpovědět na tyto otázky sám (bez dalších vlivů a zásahů).

Funkce trhu n Nedokonalosti tržního mechanizmu si vynucují dodatečné zásahy státu do ekonomiky. n Sociálně orientovaná tržní ekonomika – tyto teorie prosazují významné státní zásahy do tržního mechanizmu v zájmu udržení ekonomické stability a sociálního smíru. n Tržní (čistá) ekonomika – prosazuje minimální zásahy státu do tržního mechanizmu. n Současný systém vyspělých zemí je určitým kompromisem mezi trhem a státní regulací ekonomiky.

Funkce trhu n Trh, přes veškeré své nedokonalosti, je jediným nástrojem, který dokáže odpovědět na zmíněné otázky (co? , jak? , pro koho? ). n Trh je tedy nutný. n Trh je nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.