Mikroekonomie cvien 4 UITEK o uitek subjektivn pocit

Mikroekonomie cvičení 4

UŽITEK o užitek - subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků (zboží a služeb) o celkový užitek (total utility - TU) – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby n potřeby jsou individuální, vždy se vztahuje na někoho konkrétního n užitek je též závislý na množství a kvalitě statků o mezní užitek (marginal utility - MU) − vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku

Teorie užitku Kardinalistická teorie měření užitku předpokládá, že užitek je přímo měřitelný o spotřebitel je tedy schopen každému spotřebnímu koši přiřadit konkrétní hodnotu užitku Ordinalistická teorie tvrdí, že užitek není přímo měřitelný o spotřebitel však dokáže všechny spotřební koše seřadit od nejvíce preferovaného až po nejméně preferovaný·

Kardinalistická teorie měření užitku 1. Gossenův zákon o zákon klesajícího mezního užitku n s růstem objemu spotřebovávaného zboží (služeb) klesá mezní užitek n nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam n celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji

o vzájemná souvislost mezi celkovým užitkem a mezním užitkem TU TU MU MU x Q křivka celkového užitku x Q křivka mezního užitku o celkový užitek je součtem všech mezních užitků, od bodu X je rovnoběžnou s osou x o od bodu X na křivce mezního užitku už užitek neroste, výrobek nepotřebujeme, máme ho dostatek

Spotřebitelský přebytek o pod termínem spotřebitelský přebytek chápeme rozdíl mezi celkovým užitkem statku a jeho celkovou tržní cenou o ze zákona klesajícího mezního užitku totiž vyplývá, že získáváme-li v penězích vyjádřeno více, než co zaplatíme, tedy vybereme-li si při nákupu právě ty komodity, které skutečně potřebujeme a tedy i oceňujeme výše, než je produkt oceněn tržní cenou, dosáhneme spotřebitelského přebytku

Spotřebitelský přebytek Příklad: Má-li člověk hlad je ochoten např. za jeden rohlík zaplatit i 5 Kč. Druhý a každý další rohlík je už méně důležitý a proto je spotřebitel ochoten méně a méně za něj zaplatit Předpokládejme tedy, že: 1. rohlík si spotřebitel cení na 5, - Kč 2. rohlík si spotřebitel cení na 4, - Kč 3. rohlík si spotřebitel cení na 3, - Kč 4. rohlík si spotřebitel cení na 2, - Kč 5. rohlík si spotřebitel cení na 1, - Kč 6. rohlík si spotřebitel cení na 0, 50 Kč Přičemž tržní cena jednoho rohlíku je 2, - Kč

Spotřebitelský přebytek o Chce-li ekonomický subjekt dosáhnout co největšího spotřebitelského přebytku, pak nemůže koupit více než čtyři rohlíky, neboť u čtvrtého rohlíku je mezní užitek stejný jako tržní cena, tj. rovná se 2, - Kč o Pátý rohlík si spotřebitel cení na 1, - Kč, protože však stojí 2, - Kč, tak si ho už nekoupí, neboť by došlo ke snížení spotřebitelského přebytku o Pokud tedy koupí pouze čtyři rohlíky, spotřebitelský přebytek bude 6, - Kč o Užitečnost je: 5 + 4 + 3 + 2 = 14 o Spotřebitel však zaplatil 8, - Kč o „Vydělal“ tedy 6, - Kč

Shrnutí kardinalistické teorie Optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku o vycházíme z předpokladu, že spotřebitel spotřebovává pouze jeden statek, a hledáme optimální množství tohoto statku, tj. množství, jehož spotřeba maximalizuje spotřebitelský přebytek o nalezení optima spotřebitele vychází z předpokladu, že spotřebitel bude ochoten zaplatit požadovanou cenu za statek pouze do té doby, dokud bude přisuzovat každé jednotce spotřebovávaného statku vyšší nebo stejný užitek (tj. dokud MU≥P) o svou spotřebu zastaví (koupí poslední statek) v okamžiku, kdy se užitek statku vyrovná ceně

Shrnutí kardinalistické teorie o optimum spotřebitele se nachází na takové úrovni spotřeby statku, která vyrovnává mezní užitek ze spotřeby statku s cenou, za kterou spotřebitel statek nakupuje o všimněte si, že křivka mezního užitku nám poskytuje informaci, jaké množství statku bude spotřebitel spotřebovávat (tedy poptávat) při různých úrovních ceny tohoto statku o křivka mezního užitku (pro MU > 0) je totožná s křivkou individuální poptávky, neboť vyjadřuje závislost poptávaného množství statku na ceně tohoto statku

Ordinalistická teorie měření užitku o protože užitek není přímo měřitelný využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu o spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných produktů o spotřebitel je tedy schopen říct, která kombinace má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší o sestavuje svoji preferenční stupnici – tzv. indiferenční křivku n jde o kombinaci (dvou druhů zboží či služeb), při kterých spotřebitel má stejný užitek

indiferenční křivky o spotřebitel porovnává dva produkty, o jejichž nákupu uvažuje o všechny kombinace mu v zásadě mohou vyhovovat o získání produktu Y však znamená vzdát se produktu X Qy IC 1 IC 2 IC 3 60 50 40 30 20 10 10 20 30 40 Qx

QY x jako lhostejný statek IC 3 IC 2 IC 1 QX 2 QX

QY Dokonalé substituty IC 1 IC 2 IC 3 QX

QY Dokonalé komplementy IC 3 IC 2 IC 1 QX

spotřební možnosti a rozpočtová přímka (BL) o realitou je, že spotřebitel má důchodem omezené možnosti o představme si, že má 600 Kč na nákup různé kombinace dvou produktů a rozhoduje se, jakou kombinaci zvolí o má následující možnosti produkt X (15, - Kč) produkt Y (10, - Kč) 40 0 30 15 20 30 10 45 0 60

spotřební možnosti a rozpočtová přímka o rozpočtová přímka zobrazuje přímku nákupních možností n v tomto případě vycházející z možnosti vydat právě 600, - Kč Qy A nákupní kombinace 60 varianta produkt X produkt Y B 15, - Kč 10, - Kč 45 A 0 60 C 30 B 10 45 A C 20 30 D 15 D 30 15 E E 40 0 10 20 30 40 Q x

QY Zvýšení důchodu 1 BL 2 BL 1 QX

Růst Px QY BL 1 BL'1 QX

Pokles PY QY BL'1 BL 1 QX

o rovnovážný stav lze vysledovat spojením obou grafů, tj. indiferenční mapy a rozpočtové přímky do jednoho grafu Q IC y 1 IC 2 IC 3 60 51 45 30 27 15 12 6 10 20 22 30 32 40 Qx

modelový příklad indiferenční křivky o spotřebitel uvažuje o vhodné kombinaci nákupu (využití) dvou služeb – sportovní a kulturní o získání produktu „fitness“ tak znamená vzdát se produktu „divadlo“ fitness IC 3 IC 2 IC 1 8 6 4 2 1 2 3 4 divadlo

modelový příklad spotřební možnosti a rozpočtová přímka o realitou je, že spotřebitel má důchodem omezené možnosti o představme si, že má měsíčně k dispozici na sport a kulturu 1000 Kč a rozhoduje se, jakou kombinaci zvolí n má následující možnosti fitness centrum (100, -) 10 8 6 4 2 0 divadlo (200, -) 0 1 2 3 4 5

modelový příklad o rozpočtová přímka zobrazuje přímku možností o v tomto případě vycházející z možnosti vydat 1000, - Kč fitness centrum 10 BL 8 6 4 2 1 2 3 4 5 divadlo

modelový příklad o rovnovážný stav lze vysledovat spojením obou grafů, tj. indiferenční mapy a rozpočtové přímky do jednoho grafu fitness centrum 10 IC 3 IC 2 IC 1 8 6 4 2 BL 1 2 3 4 5 divadlo